Ozvěny dne

20. března 2013

Hostem diskusního pořadu ČRo 1 byl předseda senátorského klubu Jaroslav Kubera.

Pavel POLÁK, moderátor:

Omezil by se výrazně prostor pro korupci, kdyby se zákonodárci rozhodli zrušit anonymní akcie? Institut, který Česko udržuje jako jedno z málo míst na světě? Návrh, který prošel vládou a sněmovnou a jímž se dnes zabývali senátoři, není tak razantní. Ale majitelé anonymních akcií, tedy akcií na majitele, by je měli od příštího roku zapisovat do takzvaného centrálního depozitáře, nebo je fyzicky uložit u banky. Jinak by se změnily na akcie na jméno. To podle kritiků, včetně sociálních demokratů, nestačí. Našimi hosty jsou Jan Chvojka, člen poslaneckého ústavně právního výboru za ČSSD. Dobrý den.

Jan CHVOJKA, člen ústavně právního výboru PS /ČSSD/:

Hezké poledne.

Pavel POLÁK, moderátor:

A zdravím také předsedu senátorského klubu ODS Jaroslava Kuberu. Dobrý den i vám.

Jaroslav KUBERA, předseda senátorského klubu ODS:

Dobrý den.

Pavel POLÁK, moderátor:

Pane Chvojko, Senát před polednem kvůli jinému bodu přerušil debatu o akciích, takže zatím odtamtud žádný závěr nemáme. Ale k tomu sporu, proč podle vás ta navrhovaná úprava nejde dost daleko?

Jan CHVOJKA, člen ústavně právního výboru PS /ČSSD/:

No tak protože bohužel řeší dvě možnosti, jak ty akcie ztransparentnit, a tou jednou možností je takzvané ... akcií v centrálním depozitáři. A tou druhou možností je takzvaná "novelizace" akcií u bankovních ústavů. A my považujeme tu druhou možnost za v podstatě zbytečnou, nedostatečnou, protože tam nebude úplně možné ty vlastníky dohledat tak, jako je to v tom prvním případě. To znamená, tak jako v případě toho zaknihování.

Pavel POLÁK, moderátor:

Takže jste pro úplné zrušení anonymních akcií? Nebo by vám stačilo nějaké zpřísnění toho vládního návrhu?

Jan CHVOJKA, člen ústavně právního výboru PS /ČSSD/:

Za prvé je potřeba říct, že od 1. 1. 2014 už žádné takzvaně anonymní akcie ... prostě nebudou vůbec moci vznikat, protože zákon o obchodních korporacích tuto možnost absolutně znemožňuje. Takže tento návrh se v podstatě týká do doby tohoto roku. Do konce roku. My jsme toho názoru, že by měl existovat maximálně jeden způsob, a tím je to zaknihování, kdy každý má možnost najít majitele, majitele této akciové společnosti. Kdežto u té druhé možnosti, u té imobilizace u bank, je to o hodně složitější. A je třeba říci, že nejde jenom o banky, ale i třeba i o obchodníky s cennými papíry. A těch je nějakých 1 200.

Pavel POLÁK, moderátor:

Pane Kubero, váš klub, pokud se nemýlím, se k nějakému zásadnímu kroku proti anonymním akciím staví skepticky, že?

Jaroslav KUBERA, předseda senátorského klubu ODS:

Nám to nevadí v principu, protože anonymní vždycky zavání něčím jakoby nekalým. Ale právě to, co řekl před chvílí pan kolega Chvojka, ono to tak vůbec není, protože to není tak, že se každý bude moci podívat, kdo je vlastníkem akcií. Ono to je tak, že pouze některé finanční úřady, orgány činné v trestním řízení. Ale ne, že to bude takový další šmírovací okénko, do kterého se kdekdo podívá, aby někoho dehonestoval. Tak to prostě nebude. A kromě toho hlavně ono to z hlediska třeba veřejných zakázek nemá žádný valný smysl, protože když uděláte podle zákona o veřejných zakázkách zakázku, a někdo ji vyhraje naprosto čistě, protože je nejlepší, má nejlepší cenu, tak je vám celkem jedno, kdo je vlastníkem té firmy. Nota bene když to tedy zjistíte, kdo je vlastníkem té firmy, tak nemáte žádnou možnost něco udělat, protože zákon o veřejných zakázkách neumožňuje zrušit tu zakázku proto, že se vám nelíbí vlastník té firmy, která ji má provádět. A to nemluvím o tom, že když je to nějaká větší zakázka, třeba ministerstva na nějakou IT techniku, nebo softwary, tak se může stát, že v průběhu konání té zakázky se změní majitel té firmy. A co potom uděláme, když ten nový majitel bude ten, který se nám nelíbí? Tak tu zakázku zrušíme? Prostě je to jedna velká bublina, která se dostala do koaliční smlouvy. Je velmi populární, ale její praktický význam je téměř nulový. Já vždycky říkám ten jednoduchý příběh dvou automobilů Hyundai a Kia, jejichž vlastníky jsou korejské rodiny, které náhodou znám, ale je i to úplně jedno, když si budu vybírat automobil, tak se nebudu rozhodovat podle toho, která rodina vlastní Kiu, a která rodina vlastní Hyundai, ale budu hodnotit parametry toho auta, a pak si jedno z nich vyberu, nebo nevyberu. Takže ten výsledek bude nulový, protože je velmi jednoduché obejít. A nedostanete se stejně nikdy k tomu koncovému vlastníku. A to nemluvě o společnostech zahraničních, kde to není možné vůbec.

Pavel POLÁK, moderátor:

Ale přehlednější by to bylo, pokud bychom znali majitele?

Jaroslav KUBERA, předseda senátorského klubu ODS:

Ale kdo ho bude znát, vždyť ho nikdo znát nebude, pokud ovšem nepředpokládáme, že tu databázi někdo druhý den prodá a objeví se v novinách. Což je v Čechách velmi pravděpodobné, že někdo tu databázi prozradí, protože u nás se nic neutají. A zase se budou všichni zabývat články o tom, že ta a ta firma vlastněná tím a tím získala veřejnou zakázku, ale to, že není správné, protože nám se ten vlastník nelíbí. A podle čeho se posuzuje, že se nám ten vlastník nelíbí? Máte to kritérium?

Pavel POLÁK, moderátor:

Máte dojem, že by to zpochybňovalo jeden ze základních principů ochrany soukromého vlastnictví?

Jaroslav KUBERA, předseda senátorského klubu ODS:

Tak mimochodem ochrana soukromého vlastnictví, kde jdeme v Čechách až za hrob, a na druhé straně katastr i obchodní rejstřík uvádí rodná čísla, adresy a všechno, takže to jsme zase tou výjimkou evropskou, to nikde jinde takto otevřené není. Ale v zásadě to nevadí. Ale mělo by to platit pro všechny. Mně to absolutně nedělá problém, že budou ti majitelé známi. Ale pro výběr třeba veřejné zakázky to "praktiky" nemá vůbec žádný vliv. Protože pokud je správně nastaven zákon o veřejných zakázkách, tak je de facto jedno, kdo je vlastníkem té firmy. Důležité je, aby ta firma to udělala levně, dobře a nejlíp. To je to podstatné. Ne to, kdo ji zrovna vlastní. Protože dneska ji vlastní Jarda a zítra ji bude vlastnit Ferda. Takže to není to podstatné.

Pavel POLÁK, moderátor:

Pane Chvojko, nemají pravdu ti, že i po zrušení anonymních akcií by si ti, kdo by chtěli maskovat vlastnickou strukturu, našli jinou cestu?

Jan CHVOJKA, člen ústavně právního výboru PS /ČSSD/:

A tak samozřejmě, toto patření určitě nezamezí veškeré korupci, která zde v republice je. Nicméně sám jste to řekl. Minimálně určitým způsobem sníží tu možnost korupce. Myslím si, že i v některých případech zcela zamezí. A pak Kubera neřekl úplně pravdu, nebo to neřekl úplně správně. My tady máme v dnešním zákoně návrh dvou možností, jak ty akcie přeměnit. To znamená akcie z majitele na akcie na jméno. Prvním způsobem je zaknihování v centrálním depozitáři. Tam se dostane opravdu každý. Druhým způsobem je imobilizace u bankovních ústavů, nebo, jak jsem řekl, například u obchodníků s cennými papíry. A tam je opravdu to zjištění toho vlastníka složitější. Tam se budou moct dostat například jenom správní orgány či soudy. Takže my jsme proto, aby byl jenom jeden, jeden, jedna možnost transparentních akcií. To znamená zaknihování v centrálním depozitáři. A musím dodat, že my v Senátu navrhneme pozměňovací návrh, kdy určitým způsobem doplňujeme ten původní návrh. A chceme, aby, pokud se chce společnost anonymní ucházet o veřejnou zakázku, tak musí mít výlučně zaknihované akcie.

Pavel POLÁK, moderátor:

Říká poslanec za ČSSD Jan Chvojka. Díky a na slyšenou.

Jan CHVOJKA, člen ústavně právního výboru PS /ČSSD/:

Na shledanou.

Pavel POLÁK, moderátor:

A děkuji také předsedovi senátorského klubu ODS Jaroslavu Kuberovi. Díky a na slyšenou.

Jaroslav KUBERA, předseda senátorského klubu ODS:

Hezký den.