Novinky Mediální výstupy

Prima Partie

Prima Partie 25. ledna 2015

Tomáš HAUPTVOGEL, moderátor:
Dobré dopoledne. Vítejte na Primě, kde právě startujeme tradiční nedělní výměnu názorů. Rozšíření pravomocí Bezpečnostní informační služby, policejní manévry v Praze nebo je vládní koalice v krizi? Nejen o tom budou v dnešní Partii diskutovat ministr vnitra a místopředseda ČSSD Milan Chovanec. Dobrý den.

Milan CHOVANEC, ministr vnitra; místopředseda /ČSSD/:
Dobrý den přeji.

Tomáš HAUPTVOGEL, moderátor:
A také europoslanec, 1. místopředseda ODS Jan Zahradil. Dobrý den i vám.

Jan ZAHRADIL, 1. místopředseda strany; europoslanec /ODS/:
Dobrý den.

Tomáš HAUPTVOGEL, moderátor:
Tento týden vláda rozhodla o navýšení rozpočtu i pravomocí Bezpečnostní informační služby. V posledních letech zpravodajci hospodařili s částkou lehce přesahující jednu miliardu korun. Premiér hovořil o navýšení v řádech, desítek, maximálně stovek milionů.

redaktorka:
Boj proti terorismu a organizovanému zločinu. Důvody, kvůli kterým budou moci zpravodajci dál než doposud.

Bohuslav SOBOTKA, premiér /ČSSD/:
Údajům, které má k dispozici daňová správa, půjde přístup údajů bank a kampeliček, to znamená z hlediska informací o účtech těchto subjektů. A půjde o přístup k údajům v databázi účastníků veřejně dostupné telefonní služby.

Jan ŠUBERT, mluvčí BIS:
Nastávají situace, kdy potřebujeme znát zdroje, původ, transfery, cesty velkých peněz.

redaktorka:
Rozšíření pravomocí nemají mít tajné služby zadarmo. Čím větší budou mít kompetence, tím větší je čeká kontrola, alespoň takovou rovnici prosazují někteří politici.

Pavel BĚLOBRÁDEK, vicepremiér; předseda strany /KDU-ČSL/:
Nechtěli bychom se dostat do situace, kdy i po některých zkušenostech nám tady budou vládnout jaksi tajné služby.

Petr GAZDÍK, místopředseda Poslanecké sněmovny /TOP 09 a STAN/:
Musí být zvýšena kontrola Bezpečnostní informační služby a to jak parlamentní, tak ze strany soudů.

redaktorka:
Jenže jejich nadšení krotí nevládní organizace.

Jan VOBOŘIL, Iuridicum Remedium:
Tady ty bezpečnostní služby nikdy nebudou, nebude možné je nějakým způsobem plně, plně kontrolovat.

redaktorka:
Sami zpravodajci se větší kontrole nebrání a Čechy uklidňují.

Jan ŠUBERT, mluvčí BIS:
Rozhodně tyhle informace, které získáme, nebudou žádným způsobem zneužity.

Tomáš HAUPTVOGEL, moderátor:
Pane ministře, vy jste místopředseda vládního výboru pro zpravodajskou činnost, pan premiér řekl, že by se měl navýšit rozpočet o desítky až stovky milionů korun pro BIS. O kolik to bude, to je dost široký rozptyl, nebo bude se vůbec navyšovat rozpočet?

Milan CHOVANEC, ministr vnitra; místopředseda /ČSSD/:
Musí se navyšovat. Musí se navyšovat. V minulosti došlo k tomu, že se ubralo Bezpečnostní informační službě 20 procent zdrojů, klesl k tomu adekvátní počet jejich zaměstnanců. Ta kapacita jejich možností se snížila o 20 procent. V době bezpečnostních rizik je prostě potřeba přidat. Otázka samozřejmě je, že pokud ty peníze dnes přidáme, tak vychovat, najít nového /nesrozumitelné/, když to řeknu v uvozovkách, bude trvat třeba 5 let, to znamená, jsme na začátku dlouhé cesty, ale přidat se musí.

Tomáš HAUPTVOGEL, moderátor:
Kolik?

Milan CHOVANEC, ministr vnitra; místopředseda /ČSSD/:
V současné době jsme požádali všechny služby, máme 3, aby daly své požadavky na stůl. Minimálně u toho, u té BIS já si představuju návrat o těch 20 procent, které oni potřebují. Dovedu si představit, celkově to může být jedna miliarda korun pro všechny služby v součtu - jedna až jedna a půl miliardy.

Tomáš HAUPTVOGEL, moderátor:
Navýšení rozpočtu kritizoval bývalý šéf rozvědky Karel Randák, který řekl: "BIS byla vždy známá tím, že na výplaty výkonné složky analytiků a operativců šlo méně peněz než na zabezpečení, než zabezpečovací složku, týlaře, ekonomy a právníky. Dá se ušetřit, když se změní struktura tajných služeb, bude tam peněz dost." Jak vy se díváte na navyšování rozpočtu Bezpečnostní informační služby. Neměl třeba proběhnout nejdřív nějaký audit, který by zhodnotil, jak se hospodaří s penězi daňových poplatníků?

Jan ZAHRADIL, 1. místopředseda strany; europoslanec /ODS/:
Tak ono vždycky, když nastane nějaká situace, kdy občané cítí, řekněme, nejistotu nebo nějaké nebezpečí nebo vypukne nějaká krize, tak politici začnou velice rychle jednat, aby ukázali, že vlastně umí na tu situaci zareagovat, já to znám z Evropské unie, když vypukla fiskální krize, tak se hned lepil dohromady fiskální pakt. Když bankovní krize, tak se vymýšlela bankovní unie. Čili tohle to je věc, která podle mě je jakousi možná zkratkovitou reakcí na předpokládané obavy občanů. Já myslím, že by bylo dobré se odpíchnout od toho, co řekl i tady v televizi koneckonců místopředseda koaliční vlády, pan Bělobrádek, že by nechtěl, aby tady vládly tajné služby nebo něco podobného, jestli tu větu správně parafrázuji. A že tedy každé navýšení toho rozpočtu musí být patřičně zdůvodněno a musí být také zajištěno, že opravdu kontrola bezpečnostních služeb a zpravodajských služeb tady bude na patřičné úrovni. Ono lidem se zdá, že jim to jakoby nevadí, že se tím možná jejich bezpečnost zvýší, ale když slyšíme, že to zvýšení pravomocí by mělo vlastně být hlavně tím směrem, že se zase nějak zjednoduší přístup zpravodajských služeb k soukromým informacím nebo k soukromým údajům občanů České republiky, tak já říkám, tady je zapotřebí zajistit skutečně silnou kontrolu a adekvátní kontrolu k tomu, co se bude dít.

Tomáš HAUPTVOGEL, moderátor:
Ještě se vrátím k tomu financování. Udělá si ministerstvo nějaký audit, než, než bude třeba nějakým způsobem navyšovat rozpočet?

Milan CHOVANEC, ministr vnitra; místopředseda /ČSSD/:
Tajné služby?

Tomáš HAUPTVOGEL, moderátor:
Hm.

Milan CHOVANEC, ministr vnitra; místopředseda /ČSSD/:
Tajné služby nejsou pod ministerstvem vnitra, jsou de facto samostatné subjekty. Supervizi tam provádí úřad vlády, premiér, který de facto může spolu s prezidentem a dalšími složkami úkolovat tajné služby. Ono těch 20 procent snížení kapacity znamenalo mimo jiné i to, že se Bezpečnostní informační služba nezaobírala drogovou scénu, nezaobírala se Vietnamci, kteří nám tady ve velkém prodávají drogy. A to, že ta Bezpečnostní informační služba a ostatní služby nemají peníze, je předmětem diskusí 5 let, na každém výboru bezpečnostním. Ten ředitel BIS tam pokaždé velice důkladně zdůvodňuje, proč na to či ono nemají kapacitu, to není nový příběh po Francii, po útoku na Charlie Hebdo, to je dlouhodobý proces, kdy se stát před lety rozhodl škrtat a škrtal nesprávně i na místech v rámci bezpečnosti. To je celý příběh, který se teď odehrává, to není hysterická reakce na to, co se děje, to je, abychom byli schopni zachovat to, co stát potřebuje, to je celý.

Tomáš HAUPTVOGEL, moderátor:
Ale vraťme se k té otázce, budete třeba jako vláda požadovat audit, protože ten výbor, vládní výbor pro tajné služby ...

Milan CHOVANEC, ministr vnitra; místopředseda /ČSSD/:
Všechny ty bezpečnostní služby, které máme, opět říkám, že jsou 3, několik let ty audity předávají, předávají státu, a ten stát se buď rozhodne, že těm službám zadá nové úkoly. A já si myslím, že drogová scéna, dejme tomu, terorismus a další.

Tomáš HAUPTVOGEL, moderátor:
Že vám do toho skočím. Ty audity teda dělají ty samy bezpečnostní služby?

Milan CHOVANEC, ministr vnitra; místopředseda /ČSSD/:
Ty bezpečnostní služby ...

Tomáš HAUPTVOGEL, moderátor:
A předávají vám jejich výsledky?

Milan CHOVANEC, ministr vnitra; místopředseda /ČSSD/:
Tak je výbor bezpečnostní, máte Bezpečnostní radu státu a další, kde se ty informace probírají, probírají se výroční zprávy, ty informace, ten tok informací, včetně požadavků na finance prostě není nový, to je, to je informační báze, kterou slýcháme rok co rok, slýchaly to vlády před námi, slýcháme to my, takže my v současné době chceme jasně vidět požadavky těch služeb, až je dostaneme, uděláme celkový audit potřeb a na konci toho nějak vyhodnotíme, jaké navýšení je potřebné. Němci chtějí navyšovat. Francouzi chtějí navyšovat. Rakušané chtějí navyšovat. Celá Evropa začíná navyšovat svým bezpečnostním složkám. K té kontrole, já bych byl nerad, abychom tady strašili veřejnost, to, co dnes Bezpečnostní informační služba dostává do vínku, ta větší kontrola, co se týče účtů a telefonních hovorů nebo telefonních výpisů, je se souhlasem nezávislého soudu. To není tak, že se rozhodne agent v pondělí, že v úterý bude zjišťovat informace k občanovi České republiky, nebo cizinci a může, musí k soudu, musí zdůvodnit, ta kontrola tady samozřejmě byla, je a bude.

Tomáš HAUPTVOGEL, moderátor:
Je ta kontrola dostatečná? Jeden z poslanců se onehdá zmínil, že byl v té komisi pro kontrolu BIS, přišli na BIS, dostali plato chlebíčků a jak nevědoucí přišli, tak nevědoucí odešli. Jakým způsobem by se měla zpřísnit ta kontrola?

Jan ZAHRADIL, 1. místopředseda strany; europoslanec /ODS/:
Tak to je samozřejmě už záležitost ale těch poslanců, jestli se dostatečně zajímají o vnitřnosti těch zpravodajských služeb. Já na druhou stranu z vlastní zkušenosti, když jsem ještě byl poslancem Poslanecké sněmovny, tak vím, že ty zpravodajské služby jsou trochu světem samy o sobě a že někdy jejich zaměstnanci, jejich představitelé neradi nechávají proniknout i ty poslance příliš hluboko do nitra té organizace, protože si myslí, že jsou to třeba amatéři, že tomu nerozumí, nebo že ty informace nějakým způsobem potom třeba vynesou, přestože jsou samozřejmě vázáni mlčenlivostí, že by se měli chovat odpovědně. Takže i tohle je důvod, proč bychom měli být přece jenom trochu zdrženliví, ostražití. Vždy bychom si měli uvědomit, jestli náhodou ta zpravodajská služba nemá těch pravomocí už dost a jestli je naopak třeba neumí nějak efektivně využívat, říci, přidáme jim peníze a zvýšíme jim pravomoci, protože tady hrozí nějaké nové riziko, to je samozřejmě to nejjednodušší, je to odpověď, která možná se řadě občanů líbit bude, řadě občanů se naopak líbit nebude, ale myslím si, že speciálně u takového světa, velmi zvláštního světa, jako je svět zpravodajských služeb, že je vždycky dobré být ostražitý jak se zvyšováním pravomocí, tak se sypáním dalších peněz.

Tomáš HAUPTVOGEL, moderátor:
Takže by se měla zpřísnit ta kontrola podle vás?

Jan ZAHRADIL, 1. místopředseda strany; europoslanec /ODS/:
Já si myslím, zaznělo to od jednoho poslance, jeho jméno si nepamatuji, že třeba ti poslanci v těch příslušných komisích nemají možnost vstupovat do těch živých svazků, sledovat vlastně ty probíhající kauzy. To je třeba jedna věc, která, mám pocit, že by možná stála za úvahu, ale opravdu pak je také zapotřebí tady vrátit tu odpovědnost těm, kdo jí mít mají, to znamená, ti poslanci, kteří tam do těch výborů chodí a do těch komisí, tak by tam opravdu neměli chodit jenom na ty chlebíčky, ale měli by důkladně umět vyzpovídat toho dotyčného představitele té zpravodajské služby a měli by také o tom něco vědět. A to už je jejich odpovědnost.

Tomáš HAUPTVOGEL, moderátor:
Budete důsledně požadovat po poslancích, aby plnili tuto odpovědnost?

Milan CHOVANEC, ministr vnitra; místopředseda /ČSSD/:
Já jsem byl na zasedání našich 3 agentur - BIS, Vojenského zpravodajství a Úřadu zahraničních styků a informací spolu s poslanci bezpečnostního výboru. Byli tam zástupci všech politických stran. To jednání, o kterém hovořím, je před 14 dny. A já jsem odcházel s pocitem, že všechny služby odpověděly na všechny otázky. Poslanci byli velmi zvídaví. 2,5 hodiny, které jsme tam strávili, jsme vyplnili dotazy, na které ty služby odpovídaly. To znamená, já si myslím, že je na politických stranách, koho vyšlou, jakého experta do té či oné komise v parlamentu, aby byl schopen ten člověk a kvalitně se uměl ptát a dotazovat, je na něm, jak využije svůj mandát, takže já si myslím, ta kontrola je dostatečná a s jednou podmínkou ...

Tomáš HAUPTVOGEL, moderátor:
A vy budete požadovat, že vám do toho skáču, budete požadovat tedy, aby mohli poslanci nahlížet do těch živých svazků, jak tady zaznělo?

Milan CHOVANEC, ministr vnitra; místopředseda /ČSSD/:
To je předmětem letité diskuse. Já si myslím, že by to pak muselo být ve formátu, že i ten poslanec a nevím, jestli to lze, by musel být prověřen na nějaký stupeň bezpečnostní prověrky, to jsou živé svazky.

Tomáš HAUPTVOGEL, moderátor:
Budete to nějakým způsobem řešit, zjišťovat, zjišťovat, abyste to třeba posunuli?

Milan CHOVANEC, ministr vnitra; místopředseda /ČSSD/:
Víte, ono by stačilo, kdyby ty minulé vlády se těmi některými poznatky těch služeb řídily, kdyby se jimi řídily, nemáme dnes kauzu Viktoriagruppe, nemáme kauzu Vrbětic podle všeho. Takže ty služby v minulosti dávaly spoustu, ale spoustu velmi zajímavých informací, akorát končily v šuplíku nebo v koši. Takže u obou těch kauz, o kterých hovořím, ty zpravodajské informace prostě a jednoduše využity nebyly. Takže ono je potřeba si zamést před vlastním prahem a podívat se, co se dělo minulosti. Já si myslím, že teď je nový trend, že se ty informace našich služeb začínají využívat v jiné míře a v daleko větším množství končí třeba prošetřováním Policie České republiky.

Tomáš HAUPTVOGEL, moderátor:
Pravicové vlády zametaly informace BIS pod koberec nebo pravicová vláda?

Jan ZAHRADIL, 1. místopředseda strany; europoslanec /ODS/:
Tak já chápu, já chápu, že ta vláda zřejmě ještě bude několik měsíců, možná i let žít z toho, že bude něco svádět na ty, na ty své předchůdce, ale slyšel jsem o premiérech, kteří byli velmi pilnými čtenáři všech možných svodech, všech možných zpravodajských služeb, ať už to byly vlády levicové nebo pravicové, a nemyslím si, že speciálně některé citlivé informace, informace týkající se vnitřní bezpečnosti České republiky, byly v minulosti zanedbávány. Fakt je, že to jsou věci, o kterých se nepíše, které se těžko medializují, protože souvisí mnohdy s klasifikovanými informacemi a podobně. Takže to se z otevřených zdrojů nedozvíme, ale já z toho, co vím, tak bych si netroufl tvrdit, že tady někdo něco v minulosti podceňoval.

Tomáš HAUPTVOGEL, moderátor:
Policejní prezident prohlásil, že by chtěl do roku 2019 přijmout 4 tisíce nových policistů. Žádá vás nebo požádá vás, nevím, jestli už žádal nebo nežádal, o 2 miliardy navýšení rozpočtu policie. Co mu na to řeknete, nebo co jste mu na to řekl, budete mít 2 miliardy, potřebujeme 4 tisíce policistů.

Milan CHOVANEC, ministr vnitra; místopředseda /ČSSD/:
Řekl jsem mu na tom, že s ním souhlasím, my jsme de facto s tím číslem, to není číslo nahodilé, to je číslo, které jsme dlouho konzultovali. Policie České republiky mívala 50 tisíc příslušníků, dnes se blížíme k číslu 40 tisíc. A mělo to být doplněno městskými policiemi a dalšími bezpečnostními zárukami, například na úrovni měst, bezpečnostních služeb a dalších soukromých agentur a tak dál, i takové úvahy tu v minulosti byly, že bychom část toho bezpečnostního prostoru privatizovali. Ten projekt se ne úplně povedl. Městské policie plní svoji roli. Plní ji, ale asi ne v tom rozsahu, kde jsme si představovali, že by jí plnit měly. A dneska je tu otázka, jestli se vrátit k tomu, abychom navyšovali počet policistů České republiky. Já říkám jednoznačně, že ano. Potřebujeme policisty do výkonu služby, na ulici, ne do kanceláře, potřebujeme ji v sociálně vyloučených lokalitách. A když se bavím s hejtmany, se starosty, tak ten požadavek tady jednoznačně zaznívá. Kde ty peníze vezmeme? No, Česká republika se ...

Tomáš HAUPTVOGEL, moderátor:
To už se nabízí ta otázka.

Milan CHOVANEC, ministr vnitra; místopředseda /ČSSD/:
Česká republika si tu bezpečnost buď zaplatí, tudíž budeme požadovat navýšení rozpočtu ministerstva vnitra. A ten rozpočet ministerstva vnitra, když se podíváte na léta zpátky, tak je stále nižší, než před lety, byť je to poměrně velká inflace, takže buď ty policisty přijmeme a stát půjde touto cestou, anebo ta policie musí s vypětím všech sil plnit svoje úkoly. Vrbětice, jeden příklad za všechny, opravdu jsme neměli 400 policistů, kteří by mohli ten prostor hlídat, neměli jsme je odkud stáhnout na dobu 3, 4 měsíců, proto jsme použili Armádu České republiky. Takže ta policie dneska plní tu svojí, ty svoje úkoly s vypětím všech sil a těch policistů není dost, to je celý.

Tomáš HAUPTVOGEL, moderátor:
Takže bude nějaká kampaň, předpokládám.

Milan CHOVANEC, ministr vnitra; místopředseda /ČSSD/:
Kampaň nebude, budeme se bavit v rámci vlády a budu jasně dokazovat především ministrovi financí, že ty peníze prostě jsou potřebné a že jsme pro to šetřit, spořit, schodky jsou lepší, než bývaly v minulosti, i díky tomu, že ekonomika roste, ale prostě bezpečnostní prostor buď ho zaplatíme a bude mít bezpečnost, anebo jí mít prostě budeme za to, co za to vynaložíme, to je jednoduchá rovnice.

Tomáš HAUPTVOGEL, moderátor:
Máme chtít 4 tisíce nových policistů za 2 miliardy korun?

Jan ZAHRADIL, 1. místopředseda strany; europoslanec /ODS/:
Nevím, kde se to číslo vzalo, když pan ministr říká, že vychází z nějakých analýz, tak asi je má k dispozici. Já bych v každém případě souhlasil s tou větou, že je zapotřebí mít víc policistů takzvaně v ulicích, tedy v tom výkonu služby, při boji s pouliční kriminalitou a trestnou činností, všechny vlády, mimochodem, které já jsem zažil v České republice, si toto vetkly do vínku. Všechny chtěly mít více policistů v ulicích. Všechny chtěly zintenzivnit boj s pouliční kriminalitou a vždycky to naráželo jednak na ty rozpočtové limity, takže tady jsem zvědav, jak se dohodne koaliční vláda uvnitř sama sebe. A také to naráželo na to, že ta Policie České republiky, jak si asi pamatujeme z minulosti, byla leckdy předmětem různých politických tlaků, poměrně rychlých změn v svém čele, tady se vystřídala celá řada policejních prezidentů za nejrůznějších vlád, to asi také nesvědčilo vnitřní stabilitě celé té instituce. Jestli se to teď zlepší, já nevím, já bych si to samozřejmě přál, ale to číslo, jak, pokud jde o počet policistů, tak pokud jde o ty nároky na státní rozpočet, já opravdu posoudit v tuhle chvíli neumím, relevantní informace k tomu nemám. Pokud je vláda má, pokud si to dokáže sama uvnitř sebe vyhádat, aniž by musela někde zvyšovat příjmy státního rozpočtu nebo zvyšovat schodek státního rozpočtu, tak už je to její věc.

Tomáš HAUPTVOGEL, moderátor:
Výrazně zpřísnit by se měly i kontroly na nejrušnějším schengenském přechodu v naší zemi, tedy na Letišti Václava Havla v Praze. Vláda v pondělí schválila velkou modernizaci tamních bezpečnostních opatření. V příštích letech na ně pošle téměř 200 milionů korun.

redaktorka:
Na cestující na pražském letišti by měly například dohlížet speciální kamerové systémy, které automaticky rozpoznají jejich obličeje.

Pavel DROBEK, vedoucí oddělení Bezpečnostní politiky letového provozu:
Byly by propojeny s různými databázemi tak, jak je jednotlivé bezpečnostní sbory schraňují.

redaktorka:
A právě to, že kamery poznají tváře cestujících, se příliš nelíbí nevládním organizacím. Podle nich hrozí, že se z nich stane velký bratr.

Jan VOBOŘIL, Iuridicum Remedium:
Se to může propojit s nějakou evidencí obyvatel třeba a může to sledování být diametrálně odlišné a pak samozřejmě je to, je to nástroj velkého bratra jak vyšitý.

redaktorka:
Zvýšená bezpečnostní opatření na letišti vyjdou na bezmála 190 milionů korun. Většinu částky zaplatí ministerstvo vnitra, zbytek tajné služby, letiště a resort financí. Nový kamerový systém, který rozpozná obličeje cestujících, by tady na Letišti Václava Havla měl začít fungovat od roku 2016. Pokud se osvědčí, vláda ho doporučí i ostatním letištím v Česku.

Tomáš HAUPTVOGEL, moderátor:
Takže budou se zpřísňovat bezpečnostní opatření na letišti, znamená to, že do posavad byly tedy špatné ty opatření. A máte třeba informaci, že by přes pražské letiště cestovali například ze Sýrie vycvičení islamisté zpátky domů do západních zemí.

Milan CHOVANEC, ministr vnitra; místopředseda /ČSSD/:
Zpřísňovat, jestli byly špatné, špatné nebyly, ale samozřejmě technika jde dopředu, mnohé země využívají tento systém, který umí rozpoznat obličej člověka, spojuje ho s databází hledaných, hledaných osob, to znamená, znamená to vyšší bezpečnost, vyšší komfort pro ty lidi, kterou tu bezpečnost zabezpečují. Bezpečnost tam samozřejmě řeší cizinecká policie, Policie České republiky a já to pokládám za krok správným směrem. Nemyslím si, že tady může existovat obava, že by stát chtěl kontrolovat, jestli ten či onen jede na dovolenou, tak to opravdu není, je to posílení bezpečnosti. Uvědomme si, že ta letiště a primárně Letiště Václava Havla je naší poslední hranicí mimo Schengen. My hranice nemáme, vstup do České republiky se legálně děje právě přes ta letiště, takže ...

Tomáš HAUPTVOGEL, moderátor:
A máte informace, že třeba, že by přes, v tuto chvíli třeba hůř nebo ne úplně tak moderně zajištěné pražské letiště cestovali, přeci jenom tady byl zatčen německý občan, který se vracel právě z výcviku?

Milan CHOVANEC, ministr vnitra; místopředseda /ČSSD/:
My dneska spolupracujeme napříč Evropou, napříč světem se všemi tajnými službami po útocích ve Francii, ale po té situaci, která eskaluje od doby, kdy de facto začal operovat Islámský stát na území Sýrie, Iráku, se ty bezpečnostní pravidla zpřísňují po celém světě, my nejsme výjimkou. Informace, kterými disponuji, nejsou zveřejnitelné, to znamená, ve spolupráci s našimi partnery, ve spolupráci s Policií České republiky, některé závadové osoby, které prostě jsou na tom seznamu, by měly být i v hledáčku, dejme tomu, tohoto systému.

Tomáš HAUPTVOGEL, moderátor:
Říkal jste, že máte informace, které nezveřejnitelné, znamená to tedy, že hrozí teď třeba České republice nějaké nebezpečí nebo zvýšený pohyb islamistů, třeba v souvislosti s těmi zítřejšími a úterními připomínkovými akcemi k 70 letům osvobození Osvětimi, které se budu ...

Milan CHOVANEC, ministr vnitra; místopředseda /ČSSD/:
Ta situace se naštěstí nezměnila a u nás žádný útok podle informací, které máme, nehrozí, v každém případě ten summit, který se tady koná nebo ta akce, je akcí, která může být v hledáčku kohokoliv, proto se zvyšují bezpečnostní pravidla, proto bude bohužel pro občany 2 dny zavřen Pražský hrad například, bude omezena doprava, což je samozřejmě daň za pořádání takovéto mimořádné akce, ale nemám informace, že by se zhoršilo bezpečnostní riziko v České republice. Samozřejmě některé osoby, které můžou být závadové, je potřeba sledovat, mít nad nimi kontrolu, to není, není velký bratr proti českým občanům. 99,9 lidí prostě žije řádně a nemá problémy se zákonem ale bohužel k tomu promile, kteří to myslí jinak, je potřeba o nich vědět.

Tomáš HAUPTVOGEL, moderátor:
Pojďme ještě k tomu summitu zítřejšímu, úternímu, kolik, o kolik víc policistů, vojáků třeba bude v pražských ulicích?

Milan CHOVANEC, ministr vnitra; místopředseda /ČSSD/:
Ve své podstatě to celkové číslo zveřejňovat nechci, ale to nasazení je masivní, opravdu bude nasazen poměrně velký počet policistů, jsou stahováni i z jiných krajů v České republice. Bereme to velmi vážně, tu událost. A bude pod drobnohledem bezpečnostních složek.

Tomáš HAUPTVOGEL, moderátor:
Do Česka na tuto akci nepřiletí ani americký, ani ruský, ani francouzský prezident, pouze prezidenti Slovenska a Bulharska. Nemáte pocit, že právě ta masivní policejní akce v souvislosti se zítřejším a úterním aktem v Praze je spíš jakási přehlídka toho, aby policie a bezpečnostní složky si před občany oprávnily ty, to navyšování rozpočtu a zvyšování počtu policistů?

Jan ZAHRADIL, 1. místopředseda strany; europoslanec /ODS/:
No, tady bych i jako místopředseda opoziční strany si spíš kritiku odpustil. Myslím si, že by to působilo lacině. Já jsem rád, že se tahle akce v České republice koná, myslím, že bez ohledu na to, kdo na ní přijede, byli pozváni nejvyšší představitelé těch takzvaných vítězných mocností z 2. světové války, celá řada dalších státníků. Myslím si, že ta akce má mezinárodní význam a tady skutečně nemám pocit, že by měl být prostor k jakékoliv kritice. Já budu rád vládu kritizovat tam, kde si to podle mého názoru zaslouží, ale toto je podle mě dobrý počin. I to, že se ta akce koná v Praze. I to, že ty bezpečnostní kontroly nebo bezpečnostní opatření jsou adekvátní, protože skutečně je tady celá řada světových státníků, představitelů různých parlamentů, to téma v tuto chvíli může vyprovokovat odezvu ze strany nějakých těch radikálních organizací islamistických, takže tady skutečně prostor pro nějakou velkou kritiku vlády já nevidím.

Tomáš HAUPTVOGEL, moderátor:
Tak třeba ještě nějaké téma najdeme dneska v Partii.

Tomáš HAUPTVOGEL, moderátor:
Vláda nedávno také rozhodla, že zhruba sedm desítek syrských uprchlíků získá azyl v České republice. Jde o rodiny 15 dětí, které budou ošetřeny v tuzemských nemocnicích. Vy jste řekl, že se budou velmi podrobně prověřovat českými bezpečnostními složkami, ti uprchlíci, kteří jsou teď v Jordánsku a kteří by měli přicestovat do České republiky. Jak a jak moc velkou tu rodinu budete prověřovat. Nemůže se třeba stát, že nějaký vzdálený strýc je člen Islámského státu a tady tu rodinu využije jako nějakou mikrospící buňku?

Milan CHOVANEC, ministr vnitra; místopředseda /ČSSD/:
Je to 15 dětí, které potřebujou bezodkladnou lékařskou pomoc. Je to na základě žádosti vysokého komisaře OSN a je to první nebo po dlouhé době řízená migrace státem, která by tedy měla pomoci v rámci nějakého humanitárního aktu lidí, lidem, který jsou ve velkých problémech. To ovšem neznamená, že podporujeme přijetí velkého množství uprchlíků v rámci jakýchsi možných povinných kvót, to bych byl rád, aby zaznělo, o tom vláda jednala, tuto variantu prostě a jednoduše odmítla. Ten bezpečnostní sken, my samozřejmě máme partnerské smlouvy s tajnými službami z oblasti Jordánska, Turecka a dalších, to znamená, ta rodina, až budou vytipováni ty původní pacienti a na tom se začne pracovat ve spolupráci ministerstva zahraničí, ministerstva vnitra, ministerstva zdravotnictví. Oni musí putovat do nějakých českých zařízení, pravděpodobně fakultních nemocnic. Tak budeme se pokoušet o ten bezpečnostní sken v co nejširším okruhu těch lidí, to znamená, budeme se snažit, aby to byli lidé, kteří se co nejlépe dostanou, co nejlépe etablují v české společnosti a samozřejmě je na nich, jestli využijou nabídku českého státu a potom doléčení těch svých dětí se vrátí do Jordánska, nebo se případně vrátí za 2, za 3 roky, až se situace v Sýrii a v Iráku zlepší.

Tomáš HAUPTVOGEL, moderátor:
Takže budete vybírat třeba i podle vzdělání těch rodičů a kdyby třeba měli přiletět, už máte třeba nějaký přehled, časový harmonogram?

Milan CHOVANEC, ministr vnitra; místopředseda /ČSSD/:
To není, to není závod, to znamená, my v současné době jsme schválili ten záměr, vyšli jsme vstříc vysokému komisaři OSN, vyšli jsme vstříc partnerům v Evropské unii, a teď bude vhodné adepty hledat, jestli to bude trvat 3 měsíce, půl roku, nejsem schopen říct, a bude se, bude se prostě, budeme se snažit o to, aby ti, kteří přichází do České republiky, zapadli do té společnosti, je to ve prospěch i jejich samozřejmě, aby oni se tu de facto, budou-li chtít, našli, našli nový domov. Znova ale říkám, to není začátek nějaké migrace velkého rozsahu.

Tomáš HAUPTVOGEL, moderátor:
Váš předseda řekl, že by uprchlíci neměli získávat azyl v České republice, ale spíš dočasný pobyt, po vyléčení dětí, že by se měli vrátit zpátky do těch, do těch, do těch míst, odkud přišli. Je to v pořádku podle vás?

Jan ZAHRADIL, 1. místopředseda strany; europoslanec /ODS/:
My jsme řekli, že naprosto souhlasíme s poskytnutím lékařské pomoci a humanitární pomoci, jako jakéhosi, řekněme, symbolického gesta České republiky směrem k té konfliktní situaci v Sýrii, ale že by to v žádném případě nemělo zakládat automatické právo pro ty lidi, že tady získají ať už trvalý pobyt nebo dokonce občanství. Já vám řeknu příklad. Já mám v Evropském parlamentu asistentku vietnamského původu, vietnamskou Češku, která tady žije od útlého dětství, prošla tady všemi stupni vzdělávání, od základní školy po vysokou školu, takže je to vlastně, je součástí této společnosti, české společnosti a stejně dostala občanství až vloni po více než dvou desítkách let, kdy tady žije. Čili byl bych rád, aby se měřilo stejným metrem, aby, aby tady nebyla nějaká skupina, řekněme, privilegovaných vyselektovaných lidí, na které se ta běžná procedura vztahovat nebude. A to je to, o co nám šlo, abychom tady zároveň poskytly humanitární a lékařskou pomoc, abychom, ale tím nezakládali nějaké automatické právo na získání trvalého pobytu nebo dokonce občanství. Já jsem byl v jižním Turecku v uprchlických táborech, tam je jeden a půl milionu uprchlíků, jeden a půl milionu uprchlíků, další jeden milion je v Libanonu. Další stovky tisíc jsou v dalších okolních zemích. Čili ...

Tomáš HAUPTVOGEL, moderátor:
Mluví se až zhruba 4 milionech uprchlíků.

Jan ZAHRADIL, 1. místopředseda strany; europoslanec /ODS/:
Čili přijmeme-li sem několik desítek lidí, tak je to v každém případě symbolické gesto, humanitární gesto, které tu situaci tam v regionu nějak neřeší, myslím, že daleko důležitější je, a tady mohu koneckonců s vládou souhlasit, poskytnutí finančních prostředků těm zemím, které jsou v přímém sousedství toho konfliktu na dobudování třeba těch uprchlických táborů, tam jsem zaznamenal, že tam má jít nějakých 100 milionů korun, no, tak to je samozřejmě věc, která, která je hodna podpory. Druhá věc ale a kterou ...

Tomáš HAUPTVOGEL, moderátor:
A ještě, ještě vám do toho skočím, říkáte tady, že se budou posílat peníze. Co dělá třeba Evropská unie pro to, aby se zlepšila ta situace třeba v tom Turecku, nebo jak jste říkal, v těch dalších zemích, kde je podle posledních informací až 4 miliony uprchlíků?

Jan ZAHRADIL, 1. místopředseda strany; europoslanec /ODS/:
Nemůže dělat také nic jiného, než s těmi zeměmi pracovat a posílat jim peníze ...

Tomáš HAUPTVOGEL, moderátor:
Pracuje?

Jan ZAHRADIL, 1. místopředseda strany; europoslanec /ODS/:
Ano, určitě, toho jsem byl sám svědkem v Evropském parlamentu a je tady ta snaha pomoci, protože všichni víme, že pokud se ta situace nevyřeší na místě, pokud se nestabilizuje rychle, tak bude ohrožovat bezpečnost celé Evropě. Mimochodem, ty uprchlické tábory v tom Turecku jsou na vysoké úrovni, to nejsou nějaká stanová městečka s nějakými zablácenými cestami, to jsou v podstatě města se skutečnými domy, s kanalizací, s hygienou, čili přispívat na dobudování takovýchto, takovýchto záchranných míst je určitě dobré, ale to, co my budeme chtít po vládě, je představení nějakého konceptu migrační politiky jako komplexu. Teď na chvíli opusťme záležitost syrských rodin, já jsem četl v novinách výrok pana ministra, nevím, jestli byl přesný nebo byl zkreslen, že Česká republika může přijmout až 100 tisíc azylantů z Ukrajiny nebo 100 tisíc Ukrajinců. Já se ptám, jak jsme došli k číslu 100 tisíc. To je jedno krajské město.

Tomáš HAUPTVOGEL, moderátor:
Tak se zeptáme. Jak jste došli k číslu 100 tisíc?

Jan ZAHRADIL, 1. místopředseda strany; europoslanec /ODS/:
A já se ptám, jestli je to součástí nějaké koncepce, kterou vláda připravuje, protože přijmout 100 tisíc Ukrajinců znamená zdvojnásobit počet Ukrajinců v České republice, znamená to, že budou mít dočasný pobyt, trvalý pobyt nebo, nebo co to vlastně znamená, součástí jaké koncepce vlády to je, z čeho vychází to číslo. A já tedy, když jsem to číslo slyšel, tak musím říct, že jsem zpozorněl, protože si to nedovedu nějak vysvětlit?

Tomáš HAUPTVOGEL, moderátor:
Je to správné číslo tedy?

Milan CHOVANEC, ministr vnitra; místopředseda /ČSSD/:
Já bych tady rád jednoznačně odmítl, že záměrem české vlády je sem přistěhovat 100 tisíc Ukrajinců. Já jsem pouze říkal, že my hovoříme o situace kolem Islámského státu, Sýrie, běženců ze Sýrie, ale je potřeba říct, že těch běženců je na cestě dnes, tedy mimo domov, nejvíc od 2. světové války - 4,5 milionu lidí. Je to otázka, co budou dělat bohaté státy Perského zálivu. Já bych velice rád slyšel, jak oni pomohou, jak se do toho systému zapojí. V současné době si spíš přečtu, že některé staví plot, místo aby tedy nějak hledali řešení. To ale neznamená, že těm lidem, kteří jsou v nouzi, nemáme nějak pomoci. 100 tisíc Ukrajinců vychází jako určité bezpečnostní riziko. Pokud by se zhoršila situace při vojenském konfliktu mezi separatisty a mezi ukrajinskou vládou, došlo by tam k nějakému masivnějšímu vojenskému konfliktu, tak se může stát, a to je to nejhorší číslo podle našich analýz, že by z těch lidí, kteří by prchali z Ukrajiny, mohlo zamířit až 100 tisíc Ukrajinců na české území, a to z jednoho prostého důvodu, pro Ukrajince je Česká republika cílovou zemí. Oni zde mají své příbuzné, oni tady pracovali, jsme jazykově, nábožensky velmi blízko, to znamená, prostě v tom riziku toho vojenského konfliktu, který tam bohužel eskaluje v současných dnech, tak se může stát, že se zvedne běženecká vlna, de facto nejbližší hranice je tam Slovensko, je to dalek blíž, než je Sýrie a Irák, a toto pro nás může znamenat riziko příchodu těchto lidí na území České republiky. Těch 100 tisíc je maximální číslo, o kterém hovoří bezpečnostní analýza, kterou máme.

Tomáš HAUPTVOGEL, moderátor:
A už jste přijali třeba nějaká opatření nebo už se na to nějak chystáte, jakým způsobem třeba tomu zabránit nebo odklonit nebo ...

Milan CHOVANEC, ministr vnitra; místopředseda /ČSSD/:
Zabránit, odklonit, pokud tam se rozhoří válečný konflikt a pokud ti lidé proniknou na území schengenského prostoru a pokud se dostanou na území České republiky, tak podle platné legislativy, která je komfortní s evropským právem, de facto my jsme vstupem do Evropské unie komunitární právo vzali jako právo nadřazené českému právu v některých oblastech, tak pokud ten uprchlík se dostal na území České republiky, a my neprokážeme, kde překročil schengenskou hranici, tak si ho necháváme na svém území a musíme se o něj postarat, to je naše zákonná povinnost. Já myslím, že i pan europoslanec o tom ví. A my dnes a denně na území České republiky zachycujeme běžence z Afghánistánu, z Iráku, ze Sýrie, ale i z té Ukrajiny.

Tomáš HAUPTVOGEL, moderátor:
A komunikujete třeba s těmi státy, které jsou hranicí Schengenu, třeba se Slovenskem?

Milan CHOVANEC, ministr vnitra; místopředseda /ČSSD/:
Bezesporu ano. Když se podíváte zpátky na diskusi 6 velkých evropských zemí a Spojených států, která byla v Paříži zhruba 3 neděle zpátky, bylo to těsně po těch útocích na Charlie Hebdo, tam ten vzkaz byl jednoznačný pro Evropskou unii: "Začněte brát vážně ochranu vlastních hranic." To není otázka Slovenska, to je otázka Maďarska, ale primárně je to otázka Itálie a té mořské hranice, kterou má Evropská unie s okolním světem. Tam se musíme zaměřit. A možná, že některé finanční prostředky v rámci Evropské unie by měly právě směřovat na zabezpečení těchto hranic.

Jan ZAHRADIL, 1. místopředseda strany; europoslanec /ODS/:
S tím já mohu jedině souhlasit. Jestliže odmítáme systém kvót nebo nějakého /nesrozumitelné/ právního udělování uprchlíků do jednotlivých členských zemí, a my ho odmítáme samozřejmě, pak, pak musíme zajistit tu vnější hranici Evropské unie a ta nejpropustnější bohužel, to je ta hranice po moři, ta hranice po Středozemním moři, hranice, která vlastně fyzicky jakoby neexistuje a ty státy, které jsou největším cílem těch uprchlických vln, jižní Španělsko, jižní Itálie, tak tam je zapotřebí posílit finančně, technicky, logisticky ty kapacity, to je věc, na kterou Evropská unie by se měla určitě soustředit daleko víc, než na nějaké úvahy o přerozdělování uprchlíků a na kvóty. Pokud jde o těch 100 tisíc Ukrajinců, tak já jsem rád, že to pan ministr vysvětlil, nicméně v těch médiích to vyznělo úplně jinak, tam to skoro vyznělo, jakože zveme do České republiky 100 tisíc ukrajinských azylantů. Tak já nevím, jestli je za každou cenu nutné vždycky takovéhle informace uvolňovat. A pokud ano, tak možná by to chtělo trochu více mediální obratnosti, aby to pak nepůsobilo dojmem, že se, že tady sem zveme nějaké krajské město velikosti Českých Budějovic, protože to tak zhruba těch 100 tisíc lidí je.

Tomáš HAUPTVOGEL, moderátor:
Tak jsme uklidnili ...

Milan CHOVANEC, ministr vnitra; místopředseda /ČSSD/:
Já se, já se musím tady proti tomu ohradit, já jsem tu mediální zkratku nevymyslel. A ten příběh vysvětluji stále stejně jako u vás. My nezveme do České republiky 100 tisíc Ukrajinců. Já pouze říkám, že eskalace vojenského konfliktu v Rusku, otázka na Ukrajině, kde jsou tedy dneska v současné době separatisté velmi aktivní v bojích s ukrajinskou armádou, může znamenat migrační vlnu, na kterou se připravujeme a vedle toho poctivě říkám, že v současné době kapacita našich uprchlických míst je 700, 700 míst.

Tomáš HAUPTVOGEL, moderátor:
Pojďme k dalšímu tématu, které samozřejmě resonuje v naší společnosti. Sociální demokraté opět oprašují myšlenku na zvednutí daní pro firmy a banky o 1 až 2 procenta. Vedení strany totiž nevěří, že by ministr financí, šéf hnutí ANO Andrej Babiš dokázal pro příští rozpočet ušetřit desítky miliard, jak slibuje. Andrej Babiš to okomentoval: "Pokud budou chtít zvyšovat daně firmám a bankám, tak si budou muset najít nového koaličního partnera." Jak vnímáte takovéhle razantní prohlášení vašeho koaličního partnera?

Milan CHOVANEC, ministr vnitra; místopředseda /ČSSD/:
No, když si přečtete ten článek v Mladé frontě DNES, tedy, kde byl se mnou nějaký rozhovor, na základě něho tedy vyšel tento titulek, tak nic takového, co ten titulek hlásá, tam není, tam jsme pouze říkali jednu jedinou základní věc, že v dubnu letošního roku a následně v srpnu se bude finalizovat rozpočet pro příští rok, že jsme si vědomi, že tam jsou nějaké závazky z koaliční dohody, notabene tady je, dejme tomu, první sken koaliční dohody, co se plní, co se neplní, v jakém je to stavu. A my říkáme, že budeme potřebovat pro zabezpečení priorit, která ta vláda si stanovila, zhruba 40 miliard korun. A že pokud se nepodaří ministerstvu financí, které pro mě je ministerstvem příjmů, nejenom výdajů, zabezpečit potřebné prostředky, že se budeme vracet k diskusi, a to potvrdil i pan premiér o tom, jak ty zdroje najít, to není útok na Andreje Babiše, to je pouze smělý dotaz, jak na ...

Tomáš HAUPTVOGEL, moderátor:
Věříte, že to nějakým způsobem s Andrejem Babišem vyjednáte, protože třeba se proti zvyšování, potenciálnímu zvyšování daní postavil i předseda KDU-ČSL Pavel Bělobrádek.

Milan CHOVANEC, ministr vnitra; místopředseda /ČSSD/:
Jsou dvě cesty. Buď najdeme potřebné zdroje na financování vládních slibů, které byly racionální z mého pohledu, jsou podepsány v koaliční dohodě, a pak je celá věc uzavřena a je to v pořádku, pomáhá nám k tomu i růst ekonomiky a vyšší výběr daní, vedle toho, pokud by ty peníze nebyly na stole, tak buď musí dojít k tomu, že bychom měnili koaliční smlouvu, což KDU-ČSL samo říká, že nechce, anebo musíme najít nové zdroje. Nové zdroje, my jsme na začátku, před rokem při těch vyjednáváních poctivě říkali, bude nám chybět 40 miliard, cesta k tomu je zvyšování o 1 až 2 procenta daní pro firmy, je tam, dejme tomu, korporátní daň pro banky, která přinese 4 miliardy, ostatní věci můžeme uspořit. To znamená, někde kolem 10, 12 miliard můžou být úspory, ať je to, dejme tomu, registrační pokladny a další opatření, buďto tam v dubnu, v květnu, v červnu, v srpnu najdeme, ty peníze, anebo se k té diskusi pouze chceme vrátit. To je strašně jednoduchá rovnice.

Tomáš HAUPTVOGEL, moderátor:
Když se nedohodnete, protože ta vyjádření některých vašich koaličních partnerů byla poměrně dost ostrá, ohrozí to koalici? Přeci jenom teď ty volební preference stále hovoří, že kdyby se koalice rozpadla, došlo k předčasným volbám, že ANO je zatím nejsilnějším hráčem.

Milan CHOVANEC, ministr vnitra; místopředseda /ČSSD/:
Já si myslím, že máme zodpovědnost vůči občanům v České republice a že koalice musí najít shodu, podepsali jsme koaliční dohodu, buď tam ty finance na to jejich plnění bude, nebo se musí zvyšovat schodek nebo se musí zvýšit daně, ta rovnice nemá jiné řešení. To znamená, ministerstvo financí v dubnu předloží plán, jak financovat státní rozpočet, my říkáme, dnes to tady zaznělo, že bychom chtěli nějaké dodatečné peníze na bezpečnost v České republice a že jsme schopni doložit, na co je použijeme. A buď se nám ta cesta povede nebo se nám nepovede. Pokud ne, tak je to buď na změnu koaliční smlouvy, nové zdroje a nebo ministerstvo financí řekne, že ten rozpočet pokryje.

Tomáš HAUPTVOGEL, moderátor:
Jak vy se díváte na eventuální zvyšování daní pro firmy a banky?

Jan ZAHRADIL, 1. místopředseda strany; europoslanec /ODS/:
Tak to, pro nás to určitě nepřichází v úvahu. Ale já mám pocit, že tady se zase panu ministrovi po těch 100 tisíc Ukrajincích něco mediálně nepovedlo, protože jak to tak vypadalo, tak to téměř byla oficiální politika sociální demokracie, teď to vysvětlil, že to byl jen určitý náznak nějakého plánu, o kterém se možná v budoucnu bude diskutovat. Možná by tady měl sedět na mém místě spíš Andrej Babiš, aby si to vláda vnitrokoaličně vyhádala mezi s sebou, ale fakt je, že to napětí mezi některými koaličními partnery, mezi sociální demokracií zejména a hnutím ANO v té vládě je citelné, je hmatatelné, můžeme si to číst v otevřených zdrojích, v médiích, daně možná budou jedním z témat, o které se tato vláda vlastně bude, bude prát uvnitř sama sebe. Pro nás je to velmi jednoduché. My budeme v opozici proti, proti nějakému zvyšování daní jenom proto, aby se mohly zvyšovat příjmy a výdaje státního rozpočtu, protože prostě vláda chce více utrácet. To musí najít skutečně úspory uvnitř té současné vládní struktury. Ale je to docela komické, že si ta vláda posílá takhle vzkazy přes média a že si to napřed nevyříká sama na nějakém uzavřeném zasedání.

Tomáš HAUPTVOGEL, moderátor:
Změny ...

Milan CHOVANEC, ministr vnitra; místopředseda /ČSSD/:
Jestli dovolíte ...

Tomáš HAUPTVOGEL, moderátor:
Ano.

Milan CHOVANEC, ministr vnitra; místopředseda /ČSSD/:
... na to musím reagovat. Vláda se mezi s sebou chová naprosto komfortně, na rozdíl od toho, jak se k sobě choval pan Kalousek s panem Nečasem. My spolu máme normální komunikaci, která je věcná, odborná, hledáme řešení. Já se ...

Tomáš HAUPTVOGEL, moderátor:
Například prohlášení pana Babiše, že si budete muset hledat nového koaličního partnera.

Milan CHOVANEC, ministr vnitra; místopředseda /ČSSD/:
My říkáme to samé, co před rokem. My jsme nezměnili tu rétoriku ani o milimetr, já si stojím za každým slovem a při těch jednáních, která byla dlouhá a po nocích jsme dojednávali koaliční smlouvu, tak na konci to jasně zaznělo, z úst pana Andreje Babiše, my ty peníze najdeme, není potřeba zvyšovat daně. Tak my chceme v dubnu vidět, jestli je našli, pokud je našli, já budu první, kdo řekne, že pan Andrej Babiš, že to je v pořádku, pokud je nenašli, tak je tady recept, který jsme dávali před rokem, a to je to, nesahejme na daně pro lidi, nezvyšujme daňovou zátěž pro občany, ale firmy unesou 1 až 2 procenta navýšení, to je 24 miliard. 4 až 5 miliard je korporátní daň pro banky, to je zhruba cca 30 miliard, potřebujeme 40, 10 jsme schopni určitě uspořit. Já říkám stále to samé, odmítám, že se mi něco mediálně nepovedlo, za každým slovem, které jsem řekl, si stojím.

Tomáš HAUPTVOGEL, moderátor:
Martin Potůček, šéf komise, která pracuje na důchodové reformě, prohlásil, že by se peníze také daly najít u lidí bohatých, že by se na ně zavedla nějaká speciální daň, souhlasíte s tím, jak chcete rozlišit bohatého člověka?

Milan CHOVANEC, ministr vnitra; místopředseda /ČSSD/:
Já ten výrok pana Potůčka neznám. A náš recept byl ten, že bychom sahali na daně firmám. Já, když s těmi zástupci firem hovořím, oni říkají, že tu daňovou zátěž unesou, když cenou za to bude stabilní právní prostředí, stabilní stát, stabilní politické prostředí, to znamená, a že jim jasně dokážeme, že ty peníze jdou na rozumné věci, takže když se bavíte i v rámci tripartity, tak tato diskuse tam možná je, pan premiér jasně řekl, že neplánujeme zvyšování daní, ale nebráníme se diskusi o tom, a má to jeden jediný důvod, že chceme v dubnu a v květnu vědět, jak se bude financovat příští rozpočet v rámci koaliční smlouvy. Nic víc. Nic míň.

Tomáš HAUPTVOGEL, moderátor:
Také zaznělo, že by se měly zavést daně na takzvanou WiFi síť. Kroutíte hlavou, další nepovedený mediální výstup.

Milan CHOVANEC, ministr vnitra; místopředseda /ČSSD/:
To jsem snad ani neříkal já ...

Tomáš HAUPTVOGEL, moderátor:
Ne, říkal to váš kolega, ministr průmyslu a obchodu Jan Mládek.

Milan CHOVANEC, ministr vnitra; místopředseda /ČSSD/:
To jsou diskuse, které jsou rozpracovány, je to k úvaze, já zdaňování internetu WiFi sítě úplně, nevím, jestli tato cesta je správná, ale určitě si rád přečtu analýzu, pokud k tomu nějaká bude.

Tomáš HAUPTVOGEL, moderátor:
Jak vy byste se dívali na například zdanění WiFi. Třeba v Maďarsku vyšly tisíce lidí ...

Jan ZAHRADIL, 1. místopředseda strany; europoslanec /ODS/:
To jsou takové, zase když už i, když i místopředseda vládní strany nad tím kroutí hlavou, no, tak si myslím, že je to prostě jasný signál toho, že tady zase někdo něco střelil od boku, nějaký nápad, aniž by ho předem prokonzultoval, aniž by ho, aniž by ho promyslel, to se, to se prostě v té vládě děje poměrně často. Já bych si byl býval mohl připravit sadu výroků na jedné straně Andreje Babiše, na druhé straně Bohuslava Sobotky, jak si přes média sdělují to či ono, je to takový slovní ping pong a je to znakem toho, že skutečně to napětí podle mého názoru v té vládní koalici to je, jakkoliv to představitelé těch vládních stran budou popírat. Kam nás to dovede v nějakém střednědobém časovém horizontu, to uvidíme. Abych to vrátil zpátky k těm daním, levicové vlády vždycky rády zvyšují daně, rády zavádí progresivní daně, zdaňování takzvaně bohatých lidí, to je také velice populární recept u, zejména levicových vlád, když si ale spočítáte, jaký efekt na příjmy státního rozpočtu má zavedení progresivní daně nad nějakou příjmovou hranici, a teď samozřejmě to musíte arbitrálně stanovit, tak si potom lehce spočítáte, že ten dopad na příjmy státního rozpočtu je velmi, velmi nevýznamný a že spíš se jedná o symbolické gesto vůči těm levicovým voličům, tak teď to z nich prostě trochu vyždímeme. Nikdy se tím nezaplnily nějaké díry ...

Tomáš HAUPTVOGEL, moderátor:
/Souzvuk hlasů/ ODS naplnila státní pokladnu, jak by přinesla ODS, jaký je třeba ten váš recept?

Jan ZAHRADIL, 1. místopředseda strany; europoslanec /ODS/:
Já myslím, že vždycky je zapotřebí se dívat na možné úspory uvnitř státní správy, na možnou efektivitu uvnitř státní správy, teď bych třeba docela rád věděl, jaké dopady bude mít ten zákon o státní službě na státní rozpočet. Jestli to povede ke zvýšení výdajů a zvýšení tlaků na státní rozpočet nebo ne, protože se o tom hodně hovoří, zavádíme tady systém státních tajemníků, takových těch superúředníků, to je zase vznik nějaké nové instituce, nějakého nového úřadu, čili bude to mít dopad, nebude to mít dopad na státní rozpočet, jakým způsobem se zvýší tlak na státní rozpočet a podobně.

Tomáš HAUPTVOGEL, moderátor:
Pane ministře, krátce poprosím, co ten superúředník, už tady byl zmíněn, měl být jmenován, vláda se měla sejít tento týden, nesešla se, kdy bude?

Milan CHOVANEC, ministr vnitra; místopředseda /ČSSD/:
Jednu větu mi dovolte. Minulá vláda se rozhodla proškrtat prosperitě a měli jsme nejhorší ekonomické výsledky z celé okolní střední Evropy. To je jedno konstatování, které je jasně dokazatelné. Ve středu jsou ve výběru 3 lidé. Já předpokládám, že vybereme superúředníka, dopad na státní rozpočet je plus více než 600 miliard,, takže bez zákona o státní službě, Evropská komise a Evropský parlament, v kterém pan Zahradil sedí, neuvolní finanční prostředky pro příští plánovací období. Náklady jsou 0 až 6 miliard. Já si myslím, že musí dojít k navýšení v systému odměňování a očekávám, že ten dopad bude někde ne pro letošní rok, ale pro příští, v rozsahu kolem 2 miliard. Jedná o tom koalice. Znova říkám, může to být 0 až 6 miliard. Myslím si, že 2 miliardy jsou optimální číslo, které to bude mít dopad na státní rozpočet. To je to minus. Plus je více než 600 miliard v průběhu plánovacího období Evropy jako příjem evropských dotací.

Tomáš HAUPTVOGEL, moderátor:
Taková byla dnešní Partie, kterou odehráli Milan Chovanec, ministr vnitra a místopředseda ČSSD. A Jan Zahradil, europoslanec a 1. místopředseda ODS. Kdo vyhrál? To už je, dámy a pánové, jen a jen na vašem názoru. Každopádně, pánové, děkujeme za návštěvu a za váš čas. Díky.

Milan CHOVANEC, ministr vnitra; místopředseda /ČSSD/:
Děkuji za pozvání.

Jan ZAHRADIL, 1. místopředseda strany; europoslanec /ODS/:
Díky. Na shledanou.