Jsem připraven vést ODS
25. listopadu 2013

Jiří Kadrnka: Jsem připraven vést ODS

Kandidaturu na post předsedy ODS ještě oficiálně nevyhlásil, podle všeho je to však jen formalita. Ačkoli brněnský politolog PETR FIALA do ODS vstoupil teprve před několika málo dny, jsou za ním občanští demokraté sešikovaní a pro jeho zvolení už vzniká koalice několika silných krajů.

Existuje pořekadlo, že kdo svůj obor umí, tak ho dělá. Kdo neumí, ten o něm učí. Zrovna u politologů se často říká, že sice pěkně bádají, ale pro praktickou politiku použitelní nejsou. Jak to vnímáte? 

Nemám moc rád paušální tvrzení. Jsou různé typy politologie. Já se vždy zabýval politologií empiricko-analytickou, která se snaží politiku popisovat nikoli, jaká by měla být, ale jaká skutečně je. Způsob vědecké práce, jakou preferuji, by měla vést k tomu, že odtrženost teorie a praxe není příliš velká. Samozřejmě ale souhlasím, že tam vždy nějaký rozdíl být musí a je. 

Jako politolog se ODS zabýváte dlouhodobě. Napadlo by vás třeba před rokem, že se strana dostane do fáze, kdy bude do svého čela hledat někoho, kdo ani nebyl jejím členem? Řekl byste tehdy, že to pro stranu může mít efekt? 

Za normálních okolností by to bylo divné a ani bych to nedoporučoval. Nefungují modely, kdy se vytáhne nová tvář, která měla neznámé nebo politicky odlišné názory, a předpokládá se, že to něco vyřeší. Ale jsme ve zvláštní složité situaci a může to fungovat ve chvíli, pokud by člověk, o němž by se uvažovalo, byl sice nestraník, ale byl s tou stranou dlouhodobě ideově spojen. Já ODS sleduji od jejího samotného počátku a ideově jsem s ní spolupracoval vždy. 

Nepřekvapil vás ale natolik veliký zájem občanských demokratů, abyste se stal jejich předsedou? 

Až tak mě nepřekvapilo, že jsem byl osloven, abych se stal lídrem jihomoravské kandidátky a tímto způsobem pomohl. Velice mě ale překvapilo množství důvěry a naděje, která se kolem toho u voličů a členů strany začala objevovat. A samozřejmě nemohu popřít překvapení ze spontánnosti a intenzity výzev, které ke mně v posledních dnech přicházejí, abych uvažoval o kandidatuře na předsedu strany. 

Můžete za takové situace vůbec odmítnout

Mohl bych říct ne, kdyby se na mě obrátilo několik představitelů ODS a řekli mi: Vy jste tvář, která má co říct veřejnosti a není poškozena z minulosti. Pojďte nám tedy dělat předsedu, masku, a ono to zase bude, jako to bylo. Ale musím to zvažovat mnohem pečlivěji, protože se na mě obrací řada místních sdružení, řadových členů, kteří říkají: My už jsme neměli naději, že se může něco stát. S vámi máme pocit, že bychom tu stranu mohli změnit a opět být silní. A právě proto, že je to volání ze všech úrovní ODS, mě to vede k tomu, že to nemohu jen tak hodit za hlavu.

Kandidaturu tedy přijmete? 

Neváhám ani nesedím se založenýma rukama a opravdu intenzivně pracuji. Od rána do večera se stýkám s lidmi, diskutuji. Chci si nejprve udělat důkladný obrázek, jestli moje případná kandidatura opravdu povede ke sjednocení a změně a zda může napomoci k dosažení určité změny jak v programovém a ideovém upevnění, tak v organizaci strany. Pokud tuto jistotu budu mít, jsem připraven kandidaturu přijmout. Ale potřebuji ještě několik dní, řekněme do konce listopadu, abych tu jistotu získal. 

Proč myslíte, že by dobrou předsedkyní nebyla volební jednička Miroslava Němcová, která už kandidaturu oznámila? 

Miroslava Němcová je politickou osobností, které si vážím. Pro ODS udělala v minulosti, v těžkých chvílích, velice mnoho. Dělá velmi dobrou práci i dnes. Ale já opravdu nemám v úmyslu a nechci posuzovat jednotlivé vedoucí představitele ODS. Jestliže řada členů ODS vyzývá mě, abych kandidoval, tak nad tím přemýšlím. 

O čem podle vás svědčí, že z většiny regionů nezaznívá jméno Němcová, ale Fiala? 

O tom, že členové ODS začali chápat a pociťovat nutnost změny. Možná změny, která je spojena s jasnou ideovou profilací a tím, že víme, jak a kam vlastně jít dál. Že tyto naděje možná vkládají do mé osoby, mě těší, ale ještě víc zavazuje. Všem však budu říkat: Ano, ale nevěřte v žádné mesiáše, v politice nejsou. Úspěchu a změny lze dosáhnout, jen když se o ně budeme snažit společně. 

Dlouholetý ideolog ODS z 90. let Miroslav Macek často zmiňuje, že lídrem se člověk nestává, ale rodí. Václav Klaus a Mirek Topolánek byli sice diametrálně odlišní, oba to v sobě ale měli. Vy v sobě vůdcovské schopnosti cítíte? 

To musí posoudit jiní. Musíme ale opustit představu politického vůdce, který vyhlašuje pravdy v jednoduchých větách a mlátí do stolu. To odpovídá nějakým historickým klišé, nikoli politické realitě dnešních dní. Podívejme se do zahraničí, kdo stojí v čele úspěšných stran. To jsou jiné typy osobností, které své vůdcovství projevují spíš v tom, že dokážou lidi přesvědčit a koncentrovat různé názory do společné síly. Když o sobě někdo tisíckrát prohlásí, že je lídrem, a lidé to tak nebudou cítit, tak lídrem není. Mohu na to říct pouze to, že dvacet let stojím v čele nějakých institucí, vedu je a určuji jejich směr. To snad o něčem svědčí. 

ODS má silnou regionální strukturu, na kongresech rozhodují delegáti nejsilnějších krajů. Jak se chcete domlouvat s regionálními lídry, s nimiž nemáte dlouholeté vazby? 

Toto neberu jako handicap. Jednak s ODS spolupracuji dlouhodobě, takže chápu principy vnitrostranického života. A to, že neznám historii určitých dohod a koalic, bych považoval spíše za výhodu. 

Vnitrostranické dohody a koalice voliče často odpuzují, vám už se ale taková koalice rýsuje. Měly by do ní patřit Plzeňský, Karlovarský, Jihočeský a Jihomoravský kraj, většina Moravskoslezského, část Středočeského kraje a většina Prahy. Ke zvolení by vám to mělo bohatě stačit. Je ale zvolení mocenskou koalicí dobře, špatně nebo to zkrátka jinak nejde? 

Vidíte, já to ani nepočítal. Určitě vždy záleží na tom, jak se ta koalice formuje. Pokud na základě přesvědčení, že to je dobrá cesta, jež vyvede stranu z krize, a formuje se mezi těmi, jimž záleží na dalším osudu ODS a pravice, pak je to určitě dobře. Jestli ty koalice vznikají na základě ekonomických zájmů, je to špatné. Takové věci způsobily krizi ODS, protože v očích voličů i části členů ODS ekonomické zájmy převážily nad politickými idejemi. 

Jistě, ale při jejich uzavírání nikdy nikdo neříkal: Spojujeme se kvůli ekonomickým nebo mocenským zájmům. Okolo vás ale přece také vzniká koalice s mocenskými zájmy, ne? 

Podobné koalice v politice zkrátka existují. Pokud je ale ten mocenský zájem pro dobro ODS a celé pravice, tak je to nepochybně v pořádku. Na první pohled se přece dá poznat, když za výsledkem není přesvědčivost osobnosti kandidáta, ale něco jiného. A takové věci se straně dříve nebo později vrátí. 

Budu vám jmenovat několik osobností s místopředsednickými ambicemi z koalice, která okolo vás vzniká, a poprosím o jejich stručné hodnocení. Začněme Jiřím Pospíšilem. 

Dokud nepřijmu kandidaturu a nezačnu detailněji jednat s jednotlivými lidmi o tom, jak bychom měli jít dál, nemohu a nechci hodnotit jednotlivé představitele ODS. Jiří Pospíšil je ale samozřejmě člověk s velkou popularitou u veřejnosti a z tohoto hlediska si myslím, že je jeho místo v ODS jasné. 

Co Martin Kuba? 

Martina Kubu jsem poznal jako mimořádně pracovitého člověka, kterému hodně záleží na osudu ODS. Ačkoli to není na veřejnosti tolik vidět, prokázal to třeba v kritických chvílích po pádu Petra Nečase a v době, kdy se strana připravovala na tyto volby. Myslím, že ODS není v situaci, kdy by si mohla dovolit osobnosti z různých proudů ve svém středu házet přes palubu. 

Vidíte u Miroslavy Němcové její pozici spíše ve vedení ODS, nebo v reprezentativní funkci typu místopředsedkyně sněmovny? 

Nepochybně bude záležet na tom, co chce paní Němcová a co chtějí členové a delegáti ODS. My ale nejsme v situaci, abychom si v ODS sedli proti sobě a říkali si: Ten ano, ten ne. Musíme začít uvažovat úplně jinak: nejen kdo co chce, ale kdo co může, na co má. Musíme začít vytvářet tým, který bude složen ze zástupců různých proudů uvnitř ODS, ale bude navenek působit jednotně a vyvede ODS z krize. 

Abyste se nakonec nestal pověstným fíkovým listem Jiřího Pospíšila, Martina Kuby či třeba Pavla Blažka, jak z ODS také slýchám. Není na tom něco pravdy? 

Já na tom nic pravdivého nevidím. Na tento typ spekulací mám jedinou odpověď: Podívejte se na moji minulost, na to, co jsem dělal a s jakými výsledky jsem působil v předchozích funkcích. Na základě toho mohu tvrdit, že nebudu žádnou novou maskou ODS, za kterou by to probíhalo, jak to probíhalo. Ať už bych byl předsedou nebo řadovým poslancem, budu vždy dělat to nejlepší pro ODS a českou pravici. 

Krásně jste se už ty řeči naučil… 

Nemám to naučené. Velmi důležité je, že co vám říkám, si opravdu myslím! Tak jsem to dělal celý život. 

Podobné věci jsem kdysi slýchal od exprimátora Prahy Bohuslava Svobody. Ten také vznikl jako produkt určitých mocenských dohod. Pak se svým kmotrům vymkl a za pomoci jiných kmotrů se pokusil překreslit mapu na magistrátu i v pražské ODS. Uspěl jen krátkodobě, ale zato stihl spoustu lidí naštvat. Jak vnímáte toto srovnání? 

Je potřeba se podívat, kde jsem byl já a kde ODS v minulosti. Ve veřejné debatě jsem vždy stál na straně ODS a v kritických chvílích ji ideově podporoval, což členové ODS dlouhodobě vědí. Byl jsem při ODS v době "sarajevského atentátu" i v době opoziční smlouvy. Nejsem někdo, kdo stál někde bokem, přišel, a najednou se dívá, co se děje s ODS, a vidí to jako výtah k moci. Pro mě ODS žádným výtahem k moci není. Svou kandidaturou ve volbách a vstupem do ODS jsem jenom riskoval a ztrácel. Dělám to z vnitřního přesvědčení, protože si myslím, že tyto moje kroky vyvolávají u lidí určitý pocit nové motivace, pocit, že to má smysl. Bohužel, některé typy frází se staly ve společnosti mediálně tak zprofanované, že je nelze používat. Takže když vám teď řeknu Myslím to upřímně, tak se mi vysmějete. Ale přece umíme rozlišovat, jestli to říkají lidé, za kterými něco stojí, nějak se chovali, něco dokázali, anebo ne. 

Není onou fází i vaše opakované tvrzení "ODS potřebuje hlubší změnu" bez toho, abyste popsal, jak si ji představujete? Kde chcete začít? 

Jednak upevnit program a ideje strany. Nikoli přepsat, ale vrátit se k ideovým východiskům a prosazovat je tak, abychom byli čitelná pravicová strana. Politické cíle musí vycházet z idejí a programu, my jsme je však v poslední vládě poněkud ztratili. Zadruhé musíme jinak nastavit vnitřní strukturu strany, oživit členskou základnu a mobilizovat její členy, kteří si dlouhodobě nejvíce stěžují na nedostatek vnitrostranické komunikace všemi směry. Nové vedení musí naslouchat názorů členské základny a ta zároveň musí rozumět tomu, co se odehrává ve stranických strukturách. Vedení ODS to musí udělat strašně rychle, času je málo. Po kongresu se budou blížit evropské volby a pak hned pro nás ty klíčové - komunální. Zároveň je to ale práce na delší dobu, stihnout vše do komunálních voleb prakticky nelze. Co do nich však zvládnout musíme, je zastavení propadu ODS a nastoupení cesty zpět k obnovení důvěry voličů. ODS jako konzervativní strana nepotřebuje revoluci, ale důslednou evoluční přeměnu. 

Vidíte budoucnost ODS spíše v podobě šířeji otevřené "catch-all party", jak to prosazoval Mirek Topolánek, anebo v návratu k modrým kořenům, jak o tom mluvíval Václav Klaus? 

To se vůbec nevylučuje. ODS je catch-all party svým zaměřením už od dob Václava Klause. V českých podmínkách je catch-all party strana s ambicí 25 procent a více. Což samozřejmě nejsou vyhranění voliči na kraji politického spektra, ale i ti, kteří se pohybují ve středu. Nezískáte je ale posunutím programu či faktického konání do středu. Tam totiž narazíte na konkurenci, která je třeba díky marketingovým nástrojům lepší než vy. Je potřeba stranu upevnit v pravé části spektra a odtud atakovat střed. ODS musí mít ambici být catch-all party, ale současně musí být hegemonem na pravé části spektra. Čitelná pravicová strana nabízející ideově ukotvenou konzervativně-liberální politiku pro třetinu společnosti. To je mimochodem taktika, kterou uplatnily všechny velké úspěšné pravicové strany v jakékoli zemi. To je jediná možná cesta. 

Lednový kongres ODS se koná v luxusním pražském hotelu Clarion, kde byly v minulosti při kongresech pořízeny například "slavné" fotografie ústeckého kmotra Patrika Oulického se svazkem pětitisícovek či galerie aut s kmotrovskými značkami v podzemních garážích. Co to je podle vás při zamýšleném restartu ODS za zprávu pro veřejnost? 

Myslím, že si ODS bude muset dávat mnohem větší pozor i na určitou symboliku, než jak tomu bylo v minulosti. Protože lidé, ale hlavně voliči ODS, jsou na tyto věci mimořádně citliví. Takže to, co mi říkáte, je důležitá zpráva pro ty, kteří uvažovali, kde se bude kongres konat. Já jsem o této symbolice hotelu nevěděl. 

(Autor: Petr Kolář)

prof. PhDr. Petr Fiala, Ph.D., LL.M.

prof. PhDr. Petr Fiala, Ph.D., LL.M.

poslanec PČR
místopředseda poslaneckého klubu PČR

Více o autorovi