Otázky Václava Moravce
25. srpna 2013

Miroslava Němcová: Otázky Václava Moravce

Hostem nedělního diskusního pořadu ČT byla předsedkyně Poslanecké sněmovny a místopředsedkyně ODS Miroslava Němcová.


Václav MORAVEC, moderátor:

Policejní vyšetřování nejen tří bývalých občanských demokratů, ale především nejbližší spolupracovnice premiéra Petra Nečase Jany Nagyové vedlo k pádu jeho kabinetu. Potažmo k rozpuštění Poslanecké sněmovny. Prezident Miloš Zeman pak rozpouští Poslaneckou sněmovnu ke středě, tedy k 28. srpnu. Předčasné volby se uskuteční v pátek 25. a v sobotu 26. října. Pozvání do Otázek také přijali předsedkyně Poslanecké sněmovny, místopředsedkyně ODS Miroslava Němcová. Vítejte po čase v tomto pořadu. 

 


Miroslava NĚMCOVÁ, předsedkyně PS PČR a místopředsedkyně ODS:

Pěknou neděli přeji. 

 


Václav MORAVEC, moderátor:

A vítám i místopředsedu Poslanecké sněmovny a místopředsedu ČSSD Lubomíra Zaorálka. I vám přeji hezké nedělní poledne. 

 


Lubomír ZAORÁLEK, místopředseda PS PČR a místopředseda ČSSD:

Také dobré poledne. 

 


Václav MORAVEC, moderátor:

Začneme u vás, paní předsedkyně. Krátce po rozpuštění sněmovny jste konstatovala, že na tento akt měli vliv takzvaní solární baroni, kteří chtějí, aby novela zákona o podpoře obnovitelných zdrojů padla pod stůl. Trváte si s odstupem několika dní na těch slovech? 

 


Miroslava NĚMCOVÁ, předsedkyně PS PČR a místopředsedkyně ODS: 

Já jsem přesvědčena o tom, že zákony, které projednávala ve finále Poslanecká sněmovna a které byly poslány, teď už tedy všechny byly poslány do Senátu k doprojednání, k dokončení legislativního procesu, tak mezi nimi byly některé, například tedy zákon o těch podporovaných zdrojích energie, které vždycky vzbuzují velké tlaky ve společnosti. A mým cílem nebylo říkat, co má, nebo nemá dělat Senát. Já jsem usilovala, a celou dobu jsem to ve svých vyjádřeních říkala, že by bylo dobré, kdyby se Poslanecká sněmovna rozpustila ve chvíli, kdy tyto zákony budou doprojednány. 

 


Václav MORAVEC, moderátor:

Ale říkat, že sněmovnu rozpustili solární baroni, to je trochu silné. 

 


Miroslava NĚMCOVÁ, předsedkyně PS PČR a místopředsedkyně ODS:

Někomu se vždycky může něco takového hodit. Já jsem byla přesvědčena o tom, že právě u těchto norem má být řádný legislativní, bez všech pochybností v přítomnosti i v budoucnosti, dokončen. To znamená, sněmovna projedná, pošle do Senátu, Senát má také dost času k tomu, aby projednal. A se svými připomínkami nám to vrátil. Moje obava byla z toho, že objeví-li se nějaká připomínka, což já nevetuji, od toho je Senát, aby je dával, s tím já žádný problém nemám. Ale v tu chvíli by přeci ten legislativní proces skončil. Takže toto byla moje obava, kdy jsem si vyhodnocovala to, co sněmovna stihla udělat, co je rozpracované, co jde do Senátu a jestli tady hrozí nějaké riziko pro naše občany. A toto jsem si vyhodnotila, že je rizikový zákon pro naše občany. 

 


Václav MORAVEC, moderátor:

A není to tak, že vy jste si to vyhodnotila jako riziko a tím jste zakryla jiné riziko v rámci doprovodných zákonů k občanskému zákoníku a změna zdanění investičních fondů? Což je pro občany zásadní riziko a možná těmi solárními barony nebyl to záměr odvést pozornost od toho rizika, že bude, lidově řečeno, díra ve státním rozpočtu kvůli tomu, jak ODS prosazuje nové zdanění, respektive nezdanění investičních fondů? 

 


Miroslava NĚMCOVÁ, předsedkyně PS PČR a místopředsedkyně ODS:

Ne. Já jsem ten názor slyšela, četla jsem to, že prostě my jsme měli nějakým svým dramatickým vystupováním na konci té sněmovny ve chvíli, kdy byly posílány zákony do Senátu, tak jakoby přehlušit nějak tu diskusi ve veřejném prostoru, aby mohl vzniknout tenhle prostor. Ale to by platilo pouze v případě, kdyby zde nebyl ten můj jednoznačný apel na dokončení legislativního procesu s tím, že by nikomu nebyla odepřena možnost se k němu vyjádřit, veřejnost by posoudila, kdo s jakým návrhem přichází, proč jej posazuje, proč jej například Senát vrací sněmovně, proč sněmovna respektuje nebo nerespektuje návrh Senátu, který by nám poslal, protože Senát samozřejmě může zákony, které dostane od nás, tak může buďto pozměnit pozměňovacími návrhy a požádat sněmovnu, aby vyjádřila souhlas s tím jeho zněním. Nebo může zamítnout celý ten zákon a my potom musíme v takovém případě Senát prohlasovat. Ale tahle veřejná debata, takhle veřejná část se ztrácí ve chvíli, kdy se sněmovna rozpouští. Čili ten argument já zcela zásadně odmítám. 

 


Václav MORAVEC, moderátor:

Ale vrátím-li se k té námitce nového zdanění investičních fondů, tak považujete ten návrh za vadný, nebo za správný? 

 


Miroslava NĚMCOVÁ, předsedkyně PS PČR a místopředsedkyně ODS:

Ten návrh byl diskutován dlouho na vládě. Procházel také dvojí diskusí NERV. Já jsem si zjišťovala, co se všechno dělo, abych měla trošku jasno, protože... 

 


Václav MORAVEC, moderátor:

Ale Miroslav Kalousek říká, byla to jediná ODS, která to tlačila. On dokonce přes poslankyni Helenu Langšádlovou navrhoval v Poslanecké sněmovně změnu. 

 


Miroslava NĚMCOVÁ, předsedkyně PS PČR a místopředsedkyně ODS:

Promiňte, ale jestliže Miroslav Kalousek jako ministr financí by byl přesvědčen o tom, že ten zákon má nějak vypadat a jestliže tam byl řádný průběh přípravy toho zákona, to znamená vnitřní připomínkové řízení, vnější připomínkové řízení, zasedání vlády, legislativní rada vlády, všechny připomínky, které bylo možno vznášet, tak tady od toho byl právě ministr financí, pokud se mu zdálo, že nemá posílat pozměňovací návrh přes jednu ze svých poslankyň, tak on měl vehementně takový návrh přednášet, bránit na vládě, prosazovat v Poslanecké sněmovně. Nic z toho se ovšem nestalo. 

 


Václav MORAVEC, moderátor:

Takže to berete jako alibismus Miroslava Kalouska, nebo ne? 

 


Miroslava NĚMCOVÁ, předsedkyně PS PČR a místopředsedkyně ODS:

Já si myslím, že to byl trošku alibismus, protože jeho odpovědností bylo se za ten návrh buďto postavit, prosadit jej, anebo na vládě působit tak, aby zákon prostě vůbec nebyl přijat. Mohl si to dát jako podmínku. 

 


Václav MORAVEC, moderátor:

Pane místopředsedo Zaorálku, vy jste jako sociální demokraté odmítli ta slova o solárních baronech, kteří rozpustili Poslaneckou sněmovnu. Ale neukazuje ten příběh s novým způsobem zdanění investičních fondů, jaké další miny můžou být v těch doprovodných zákonech k občanskému zákoníku, které vy de facto v Senátu odhlasujete a občanský zákoník začne platit a možná se po 1. lednu budeme divit, že takových min, jako je zdanění investičních fondů, bude víc? 

 


Lubomír ZAORÁLEK, místopředseda PS PČR a místopředseda ČSSD:

Žádné miny, pane redaktore, neexistuje. Jediná věc, my tady jsme včera přijali, že chceme dobře fungující stát jako sociálním demokraté, na našem ústředním výboru. Máme tady deset plus jedna bodů. A jeden je, že zabráníme tunelování veřejných peněz. A tady to, o čem vy mluvíte, to je čtyři miliardy v příštím roce a desítky miliard v těch dalších. Takže my máme povinnost vůči občanům, pokud tady jsme zjistili, že nám skutečně vláda vložila minu do toho, co se zdálo, že jenom úprava, která se týká občanského zákoníku, máme povinnost to zastavit. 

 


Václav MORAVEC, moderátor:

Stále trvá ta otázka, že se mohou odhalit další miny a vy tím, že jste jako Senát, většinový Senát šli na rozpuštění... 

 


Lubomír ZAORÁLEK, místopředseda PS PČR a místopředseda ČSSD:

Ne. Ne. Žádný apokalypsa. Tohle je jedna věc, která je jasná. Jako ta je odhalena, identifikována. Dokonce z více míst potvrzena. A my jako poctiví, solidní občané tomu musíme zabránit. Tunelování veřejných rozpočtů. A jinak, co se týče solárních baronů, přece bylo řečeno předsedou Štěchem, kterému absolutně důvěřuji, že v této chvíli nevidí nikde v Senátu žádný důvod zastavit to projednávání fotovoltaiky. To prostě proběhne řádně, bude to dokončeno, nic tam nehrozí. My nepřicházíme s žádnými návrhy. Tohle je věc vlády. Ale dokonce i z vlády jsme slyšeli, že vlastně nechystají žádnou lavinu, nic. A chápou to tak, jak to říká ústava, že se to používá pouze v nezbytných případech. A dovolte, abych upozornil, že to, co je nezbytné, bude posuzovat nejdřív vláda, která to dá, pak to bude posuzovat Senát, jako protože může to odmítnout, neschválit. A pak po volbách to bude znovu posuzovat sněmovna, která znovu bude se zabývat tím, jestli to zákonné opatření prostě bylo přijato, odpovídalo té naléhavosti nebo ne. Tady je prostě několikanásobná kontrola, kdyby někdo přišel s něčím neočekávaným. Ale zároveň proč taková zbytečná debata? Já vám tvrdím, že to je pouze zbytečné. 

 


Václav MORAVEC, moderátor:

Já se jenom ptám na ty další možné miny. 

 


Lubomír ZAORÁLEK, místopředseda PS PČR a místopředseda ČSSD:

Žádné nejsou. Prostě žádné nejsou. 

 


Václav MORAVEC, moderátor:

Myslíte, že už se neobjeví nic podobného?  

 

Lubomír ZAORÁLEK, místopředseda PS PČR a místopředseda ČSSD:

Ale ta debata se objevila, já si myslím, že stanovisko paní předsedkyně Němcové je naprosto legitimní. A já mu ani se nedivím. Ono bylo vlastně řečeno ve sněmovně. Řekla to paní předsedkyně, řekly to vaše kolegyně, paní Kohoutová, paní Wenigerová, řekly prostě, že nechtějí rozpouštění sněmovny, protože se obávají, že po volbách bude úspěšnější levice, což mi trošku připadá, že je předhánění událostí, ale budiž. Politicky je to legitimní a proto odmítly to rozpuštění a řekněme uváděly se některé, podle mně trošku zástupné důvody, jakože v tom období té diskontinuity určité. Já tvrdím, že zákonná opatření v případě opravdu naléhavém řeší ten problém diskontinuity legislativní. A zároveň vám tady garantuju za sociální demokraty, že nikdo nic mimořádného nechystá. Máme jedinou povinnosti, zabránit tomu tunelu do veřejných financí. A víte, že to má řešení, protože vláda, když navrhne to opatření, které se týká občanského zákoníku, bez toho, tak prostě je Senát připraven to schválit. Ani občanský zákoník není ohrožen. 

 


Miroslava NĚMCOVÁ, předsedkyně PS PČR a místopředsedkyně ODS:

Já jsem přesvědčena, že ty důvody, které jsme uváděli v debatě v Poslanecké sněmovně proti rozpouštění sněmovny, byly širší a já jsem je ve svém projevu všechny shrnula. Týkaly se například toho, jaký vliv dostává do rukou po rozpuštění Poslanecké sněmovny prezident republiky, jeho vláda, která obešla Parlament, je jmenována prezidentem republiky. Senát, v němž je ústavní většina nyní už sociálních demokratů a komunistů. A do toho rozpuštěná sněmovna, která jediná má kompetenci kontrolovat vládu v tom slova smyslu, že jí vyslovuje, nebo nevyslovuje důvěru. A tato kontrola se vytrácí. 

 


Václav MORAVEC, moderátor:

Počkejte, ale ona je v demisi. 

 


Miroslava NĚMCOVÁ, předsedkyně PS PČR a místopředsedkyně ODS:

Ale demise nedemise, kdyby tady byl respekt k tomu, že stát má být řádně spravován, tak prezident Zeman přece měl možnost jmenovat někoho jiného, když viděl, že podporu pro tuto vládu ve sněmovně nenalezne. Šel a tu krizi ve společnosti zvýšil vědomě proto, že s námi všemi vedl konzultace na téma, kdo koho podpoří, nebo nepodpoří. Já souhlasím s panem místopředsedou Zaorálkem v tom, a jsem ráda a říkala jsem to také do některých vyjádření, že budu ráda, jestliže se Senát k těm návrhům zákonů postaví tak, že lidově řečeno nespadnou pod stůl. Má vyjádření, a trvám si na nich, že je správnější vždycky dokončit legislativní proces, než se ujišťovat, že jedna komora ze strachu, aby opravdu nenastal větší malér, než jaký možná je, tak že neuplatní své legitimní ústavní a zákonné právo pozměňovat návrhy, navrhovat jejich jiné znění a prostě stavět je do takového světla, ve kterém si představuje, že by lépe fungovaly pro naše občany. Proto já jsem trvala na tom, aby všechny tyto fáze legislativního procesu byly dokončeny. Řekla jsem, že uvítám, pokud se k tomu Senát tak postaví, protože nám to trošku zjednoduší tu fázi poté, kdy je sněmovna rozpuštěna. Ale myslím si, že správnější i do budoucna by bylo, kdyby tohoto se sněmovna vystříhala, kdyby byla například rozpuštěna až ve chvíli, kdy ten legislativní proces je dokončen. Ať už bude schválen zákon, který mně se líbí nebo nelíbí, ale bude schválen legitimně a nebude zde žádný otazník. 

 


Václav MORAVEC, moderátor:

Ale tady jsme u těch pravidel rozpuštění sněmovny a návaznosti toho takzvaně legislativního procesu. Protože po čtyřech letech od přijetí novely Ústavy České republiky jste v úterý využili právě to ustanovení o seberozpouštění Poslanecké sněmovny, které do ústavy bylo zakomponováno na konci roku 2009. Z dvou stovek poslanců se jich ve sněmovně sešlo 187. Nejvíc omluvených, celkem sedm, bylo v řadách ODS. Jejich dalších 40 poslanců ovšem před hlasováním opustilo sál. Jediná, kdo hlasovala proti rozpuštění sněmovny a proti rozhodnutí ODS, byla Miroslava Němcová. TOP 09 všech 42 poslanců pro rozpuštění, ČSSD všech 54 pro, KSČM rovněž všech 26 pro, Věci veřejné 10 pro, jeden omluven. Nezařazených poslanců bylo tentokrát o dva víc než vyloučení občanští demokraté, Jan Florián, ten hlasoval pro rozpuštění, Tomáš Úlehla, ten se omluvil. Hlasování platformy LIDEM bylo různé. Karolína Peake pro, Dagmar Navrátilová proti. Celkem bylo nezařazených poslanců osm pro rozpuštění, šest proti, ostatní nepřihlášeni nebo omluveni. Nebylo by pro příště, pro další rozpuštění, lepší, aby tady byl ten stykový zákon, o kterém jsem mluvil s Petrem Pithartem, že by vlastně i stykový zákon mohl nějak upravovat chování obou komor Parlamentu, protože stykový zákon je výrazným dluhem Poslanecké sněmovny, protože když jste se ujímali svých funkcí v polovině roku 2010, tak jste o přijetí stykového zákona mluvili. Lubomíre Zaorálku? 

 


Lubomír ZAORÁLEK, místopředseda PS PČR a místopředseda ČSSD:

Ale jako s tím rozpouštěním sněmovny to moc nesouvisí. Já nezpochybňuju to, že by bylo vhodné naplnit článek 40 ústavy a opravdu stykový zákon přijmout. S tím asi budeme tady souhlasit. Ale problém je, že rozpuštění sněmovny, to v této chvíli on s tím opravdu, tam vazba není. 

 


Václav MORAVEC, moderátor:

Ale že by byly upravenější, čitelnější vztahy obou komor, když se sněmovna rozpustí. Nemyslíte, že by to prospělo? 

 


Lubomír ZAORÁLEK, místopředseda PS PČR a místopředseda ČSSD: 

Já se domnívám, že ty vztahy v této chvíli jsou docela přehledné. Jako sněmovna to má ve svých rukách. Jako my jsme hlasovali, jak jsme hlasovali z úplně jednoduchého důvodu, že je třeba, aby v této zemi co nejrychleji byla normální vláda, normální vláda, která by normálně vládla. Já prostě, víte, já nevěřím tady těm řečem, které říkají, že ta situace je nějak nestandardní nebo nějaká, paní předsedkyně říká, že je tady mimořádné postavení prezidenta. Víte, já si myslím, že to je trošku bublina, která se tu vytvořila. Podle ústavy možnosti prezidenta skutečně vstupovat do toho procesu výkonné moci jsou omezené. Velmi omezené. Já si dokonce myslím, že prezident má nejsilnější pozici ve chvíli, kdy je politická krize a on z hlediska ústavy může do toho vstoupit a poměrně významně mluvit do toho, kdo bude premiér. To je nejsilnější moment, který prezident v této zemi má. Bohužel se ukázalo, že právě toto úplně prezident nevyužil, protože nedokázal s těmi stranami najít dohodu a skutečně jmenovat vládu, která by tu, řekněme, deset měsíců mohla být, protože by získala důvěru. Ale to je podle mně skutečně nejsilnější šance pro prezidenta. Všechno další už je, řekněme, třeba ústavní soudce, no vidíte, to už je věc Senátu, jestli to opravdu schválí nebo ne. A pan prezident sice byl relativně úspěšný, tuším sedm z devíti návrhů, ale viděli jsme, že Senát je schopen odmítnout jednoznačně i návrh. Takže to není tak, že by o tom prezident rozhodoval. A tak je to i s dalšími věcmi. Takže já si myslím, že to strašení, že to je nějaká divná situace nepřehledná, a Bůh ví, co se stane. Já to zase pokládám za zbytečné. Dokonce, když jsem viděl stanoviska pana premiéra Rusnoka, tak ten se chová velmi umírněně, respektuje podle mě v této chvíli skutečnost, že je v demisi. Já u něho vůbec nevidím tendenci a byla by podle mě naprosto nepochopitelná, to by nikdo nevzal, veřejnost by to nepřijala, čili mně to připadá, že se víceméně v této chvíli nic nezvláštního neodehraje. V těch dvou měsících sice bude trošku nová situace, že nebude sněmovna, ale já myslím, že to veřejnost unese, tady tuto situaci. Udělají se volby. 

 


Miroslava NĚMCOVÁ, předsedkyně PS PČR a místopředsedkyně ODS:

Třeba by nemusela být vůbec. 

 


Lubomír ZAORÁLEK, místopředseda PS PČR a místopředseda ČSSD:

To znamená, rozumíte, já odmítám trochu to, že potřebujeme nějaké zvláštní úpravy a že ústava nás ponechala ve štychu. Není to tak. My jsme učinili to, co jsme z ústavy mohli, a ta situace se zvládne. K žádným revolučním situacím nedojde. Já vám to tady prostě garantuju a prosím, zkontrolujte si to za dva měsíce, že jsem měl pravdu. 

 


Miroslava NĚMCOVÁ, předsedkyně PS PČR a místopředsedkyně ODS:

K tomu stykovému zákonu, jak upravit pravidla mezi Senátem a Poslaneckou sněmovnou. Ono to bylo tématem i za první republiky, kdy já jsem si hledala všechny dokumenty k tomu se vztahující. A tehdy také se říkalo, že by to měl být hned po ústavě druhý takový výjimečný zákon. Ústava v té pyramidě, potom ten zákon, který upravuje vztahy mezi Senátem a sněmovnou. A potom tedy další zákony. Tehdy naši moudří prvorepublikoví představitelé nenašli žádné řešení a ten stykový zákon neměli. My teď v tom trošku plaveme, to je pravda, a nemáme jej také. Ale je fakt, že v době, kdy jsme ho nejvíc postrádali, a tam byla jednání, série jednání mezi Senátem a sněmovnou, tak to bylo v době, kdy byl ještě zastupitelskou volbou volen prezident republiky. Tedy to, jak má probíhat ta schůze, na níž je volen prezident republiky. A tam jsme naráželi na to, že tato úprava nám dobře neslouží. 

 


Václav MORAVEC, moderátor:

Promiňte, to znamená, teď vám nechyběl, stykový zákon, v této situaci při rozpuštění sněmovny? 

 


Miroslava NĚMCOVÁ, předsedkyně PS PČR a místopředsedkyně ODS:

Když se na to divám teď, tak si myslím, že by bylo lepší, kdyby například, ale to jsme nemohli vědět dopředu, to opravdu jsme nad tím nepřemýšleli před rokem, ale kdyby například ve chvíli, kdy je rozpouštěna Poslanecká sněmovna, a to co já říkám o tom legislativním procesu, který by například říkal, jak bude ten legislativní proces dokončen, aby všechny zákony, které tedy po dokončení legitimně vstupují do života našich občanů, aby nezpochybnitelně platily. Tato úprava do budoucna si myslím, že by byla užitečná. A pokud mohu říct slovo k tomu, já taky nestraším, nepanikařím, neříkám, že se děje nějaké úplně výjimečné drama, ale jednu věc zdůraznit chci a ta si myslím, že netypická je a nesprávná je ve všech ohledech a to, že s plným vědomím jsem přesvědčena, že prezident Zeman jmenoval vládu Jiřího Rusnoka v obsazení, které má, aby vyprofiloval stranu přátel Miloše Zemana do těchto voleb, a ukazuje se, že ti jednotliví ministři toto angažmá pomalu přijímají a myslím, že to byl jeden z cílů, pro které my jsme chodili sice dělat takové trochu kavky do Lán, kdy jsme tam předstírali, že pan prezident s námi vážně, nebo on předstíral, že s námi vážně jedná, ale že cílem bylo vyprofilovat tuto vládu. A to mě mimořádné připadá. Zásah do politického života země to je. Zneužití prezidentské role v nějaké míře já to vidím. A z tohoto pohledu já se na to velmi kriticky dívám. 

 


Lubomír ZAORÁLEK, místopředseda PS PČR a místopředseda ČSSD:

Je to věc spíš politické kultury, bych řekl. 

 

Václav MORAVEC, moderátor:

A o politické kultuře a o těchto věcech bude řeč v další části Otázek. Přepněte si na zpravodajskou čtyřiadvacítku, protože hosty Otázek zůstávají předsedkyně Poslanecké sněmovny, místopředsedkyně ODS Miroslava Němcová. Místopředseda Poslanecké sněmovny a ČSSD Lubomír Zaorálek. V diskusi pokračujeme za několik málo okamžiků za čtyřiadvacítce. 

 

 

Václav MORAVEC, moderátor:

Připomínám, že hlavními hosty Otázek zůstávají předsedkyně Poslanecké sněmovny, místopředsedkyně ODS Miroslava Němcová a místopředseda Poslanecké sněmovny a místopředseda ČSSD Lubomír Zaorálek. Ještě jednou vítejte na zpravodajské 24. 

 


Miroslava NĚMCOVÁ, předsedkyně PS PČR a místopředsedkyně ODS:

Ještě jednou zdravím všechny. 

 


Lubomír ZAORÁLEK, místopředseda PS PČR a místopředseda ČSSD:

Také dobrý den. 

 


Václav MORAVEC, moderátor: 

A děkuji ještě jednou, že jste přijali mé pozvání. Už na začátku Otázek jsem zmiňoval, že takzvaným legislativním procesem toho času putuje 89 návrhů zákonů. U většiny ovšem už jejich pouť skončila, protože zůstaly v agendě rozpuštěné Poslanecké sněmovny. To se týká celkem 62 norem, které se dostaly do prvního, druhého, či třetího čtení. Jako například zákon o státních úřednících, novela zákona o politických stranách nebo jednací řád sněmovny, který měl zamezit přílepkům v zákonech. Ze sněmovny do Senátu stihl nakonec na poslední chvíli dorazit například zákon o podporovaných zdrojích energie, zákon o povinném značení lihu nebo zákon o sociálních službách. Celkem je teď v Senátu 17 vládních návrhů zákonů a zbývajících 10 pak čeká na podpis prezidenta republiky. Pane místopředsedo, teď začněme u vás. Jaký největší dluh předává ta rozpouštěná Poslanecká sněmovna své nástupkyni, který v případě, že se sociální demokraté ujmou vlády po volbách, tak budete muset velmi rychle napravit? 

 


Lubomír ZAORÁLEK, místopředseda PS PČR a místopředseda ČSSD:

Já si myslím kvalita ta zákonů, to rozumíte, to není nějaká abstraktní debata, abychom se bavili o číslech. Jako to, že tady nejsou dobré zákony a že se tady špatně vládlo a to nezávisí na tom, jestli bylo přijato 115 nebo 120 zákonů za rok. Toho výsledkem je, že co se teď děje v ulicích, podívejte se do Ostravy, podívejte se do Budějovic, podívejte se, tady se používá násilí v zemi, jako tady, klaďme si otázku, jestli se chceme bavit o podstatných věcech, jak je možné, že nám tady prostě pochodují, vyhrožuje se, policie zasahuje, že prostě v celé řadě měst se organizují takovéto akce. A mně připadá, že jestli si někdo myslí, že to jenom řekneme odporný rasismus, tak je to málo. Jako ten klíč, za tím jsou špatné zákony. Já vám řeknu velmi jednoduchý příklad. V této zemi je minimální mzda taková, že se nevyplatí pracovat a že raději jsou lidé na sociálních dávkách. V této zemi máme v této chvíli, vláda Nečasova a Topolánkova, prostě vytvořila situaci, kdy sociální příspěvky na bydlení se zneužívají takovým způsobem, že se vyplatí podnikat vlastně tak, že si pořídíte barák, tam dáváte prostě ty sociálně nejslabší, vybíráte od nich 10 tisíc jako a máte z toho výborný byznys a z těchto peněz státu, z veřejných peněz si prostě někdo dělá prostě takovýto podnik. Rozumíte, to jsou prostě... 

 


Václav MORAVEC, moderátor:

Takže příští funkční období sněmovny by mělo být... 

 


Lubomír ZAORÁLEK, místopředseda PS PČR a místopředseda ČSSD:

... tak se podívejte na ulici, co je třeba. Toto je dluh, dluh je to, že přeci já... 

 


Václav MORAVEC, moderátor:

Kvalita zákona. 

 


Lubomír ZAORÁLEK, místopředseda PS PČR a místopředseda ČSSD:

... no aby v této zemi pochodovali prostě, aby se tu naháněli lidi, aby tady prostě byla policie všude, abychom se báli, co se zase v sobotu a v neděli stane. Mně připadá, že tady je prostě katastrofa v tom, že se přijímali, to souvisí například s úřady práce. Podívejte se, tady se přijaly ve sněmovně obrovské zákony o transformaci úřadu práce a jaký je důsledek? Že ty úřady práce místo, aby skutečně pracovaly s lidmi a zjišťovali, jaké jsou jejich poměry, tak jak na běžícím páse prostě vydávají, proplácejí to, co jim kdo přinese na ty příspěvky na bydlení. To je prostě absurdní stav a já teda odmítám to, že tady někdo udělal 100 zákonů, protože základní, kdyby udělal 5 zákonů, aby byly pořádné, tak by to bylo lepší a neměli bychom to, co máme teď v ulicích. 

 


Václav MORAVEC, moderátor:

No, kdyby jich bylo, vy jako sněmovna, vy jste za celé funkční období, než jste se rozpustili, nebo než budete ke středě rozpuštěni, tak jste dostali na stůl 622 návrhů zákonů, z toho jste 356 schválili... 

 


Lubomír ZAORÁLEK, místopředseda PS PČR a místopředseda ČSSD:

Ale s těmito důsledky, prostě, že ty zákony jsou někde úplně selhávající, že prostě vlastně je to tunelování veřejných peněz. 

 


Václav MORAVEC, moderátor:

Paní předsedkyně, ano? 

 


Miroslava NĚMCOVÁ, předsedkyně PS PČR a místopředsedkyně ODS:

Já k tomu musím říct, že samozřejmě, některé zákony nejsou dobře projednané a ten spěch jim nesvědčí. To je bez debaty. Musím ale říct, že jestli teda na margo těch našich vlád, tak já jsem si dělala také svoji statistiku, stačí se dobře podívat - do roku 2002 byly například přijímány a do roku 2006 byly přijímány zákony v dvojnásobném množství. Bylo to úplně absurdní, kdy každý jeden pracovní den byl přijímán jeden zákon nebo norma. Já jsem několikrát prostě vedla k tomu... 

 


Václav MORAVEC, moderátor:

A souviselo to ale se vstupem Česka do Evropské... 

 


Miroslava NĚMCOVÁ, předsedkyně PS PČR a místopředsedkyně ODS:

Trochu to souviselo, museli jsme tehdy, ano, to je pravda, ale na druhou stranu si myslím, že i tohle to zmírnění na tu polovinu, přeci jenom znamená, že přibržděný ten legislativní proces je, ale, že bych se nepřimlouvala za to, aby každý ten zákon byl daleko důkladněji projednáván, to je pravda. Ale vy jste se ptal úvodu na to, jaký dluh... 

 

 

Václav MORAVEC, moderátor:

Jaký dluh necháváte? 

 


Miroslava NĚMCOVÁ, předsedkyně PS PČR a místopředsedkyně ODS:

... jaký dluh nechává Poslanecká sněmovna... 

 


Václav MORAVEC, moderátor:

Lubomír Zaorálek /nesrozumitelné, souzvuk hlasů/ zcela jasně, kvalitní, kvalitnější zákony. 

 


Miroslava NĚMCOVÁ, předsedkyně PS PČR a místopředsedkyně ODS:

A já bych řekla, že vzhledem k tomu, že se rozpouštíme v téhle té době, tam tím největším dluhem, se kterým se bude muset vyrovnat ta nová sněmovna, bude zákon o státním rozpočtu. To je vážná věc, která má být ze zákona předložena do Poslanecké sněmovny do 30. září. 30. září bude rozpuštěná prázdná Poslanecké sněmovna. Nikdo nebude moct projednat na tom zákonu ani ň. Pan prezident Zeman ve svém prohlášení sdělil, že hodlá po volbách svolat pravidelné zasedání Poslanecké sněmovny, až toho 26., tuším listopadu, tedy až uplyne ta 30 denní lhůta pro případné stížnosti proti volbám. Já jsem se dívala taky ještě na jiné údaje, kdy například za prezidenta Havla, za prezidenta Václava Klause tyto lhůty byly kratší, 24, 25denní. Ale vyplývá mi z toho jedna věc: jestliže prezident Zeman svolá toto zasedání, tak to bude na konci listopadu. Zahájeno musí být ustavující schůzí a ustavující schůze znamená, že nejprve musí být zvolen předseda sněmovny, místopředsedové sněmovny, rozhodnuto, kolik bude výborů, obsazeny tyto výbory a potom teprve může začít ta normální práce sněmovny. Do toho ještě, do toho ještě ale na téhle té první schůzi budou muset být projednána ta zákonná případná opatření, která mezi tím přijme Senát. Za situace, kdy ve sněmovně bude nevím kolik nováčků, ale vždycky to tak po volbách bývá, kteří vůbec netuší, co to je ještě normální běžný chod sněmovny, nemají nastartováno v sobě tu práci, aby dokázali posoudit, který zákon a v jakých parametrech chtějí jako oni, jako jednotliví poslanci hlasovat, tak ten konec roku podle mě může znamenat dramatický zmatek právě ve vztahu ke státnímu rozpočtu, který tedy, jestliže první čtení začne 26. listopadu, když se ta sněmovna sejde, ustavující schůze, jestli první čtení začne někdy kolem 10. prosince, tak je to velmi optimistický odhad podle mě. 

 


Václav MORAVEC, moderátor:

K tomu se ještě dostaneme k těm jednotlivým lhůtám. Teď míříme do Brna za bývalým ústavním soudcem a za veřejným ochráncem práv Pavlem Varvařovským, který přijal také pozvání do dnešních Otázek. Děkuji, že jste hostem otázek, vítejte. 

 

 

Pavel VARVAŘOVSKÝ, veřejný ochránce práv:

Dobrý den. 

 


Václav MORAVEC, moderátor:

Pane doktore, vy když jste přišel poprvé do styku s tou Poslaneckou sněmovnou, která se rozpouští, tak jste jako veřejný ochránce práv žádal poslance, by brali víc v potaz návrhy na změny zákonů, které vyplývají z vašich výročních zpráv. Co si ve světle tři roky starých slov myslíte o sněmovně, která se ve středu rozpustí? 

 


Pavel VARVAŘOVSKÝ, veřejný ochránce práv:

Mám-li to říct ze svého pohledu, tak samozřejmě to nevítám, poněvadž já zhruba od června, kdy začaly ty pohyby, vlastně nemám na mnoho věcí, které bych rád projednal, partnera, poněvadž ministři byli na odchodu, ti noví, samozřejmě nelze se divit, že věci s delší tratí se do nich nijak nehrnou. A já jsem zprávu, kterou odevzdává veřejný ochránce práv, podle zákona každý rok do konce března, tak jsem ji podal včas. V té současné sněmovně jsme to projednali i v ústavně právním výboru ta má doporučení, plus ve výboru petičním, který je takovým garantem, ale k tomu, aby petiční výbor ten návrh usnesení, kde bylo, že se ukládá vládě, aby do konce září 2013 informovala sněmovnu, jak s mými doporučeními naložila, tak to už v podstatě nejde, poněvadž není ani ta vláda, není ani ta sněmovna, do 30. 9. si tak můžeme uložit, že si vybereme dovolenou, takže zpráva veřejného ochránce práv za rok 2013 patrně projednána v plénu Poslanecké sněmovny nebude, poněvadž technicky to ani v tomto roce být nemůže a v příštím roce, kdy budu psát možná zprávu jinou, tak už jaksi bude ta zpráva za rok 13 patřit asi do archivu, za rok 12, pardon, za rok 12 bude patřit do archivu, takže mé pocity, jsou, řekněme smíšené. 

 


Václav MORAVEC, moderátor:

Nakolik vám konverují slova Lubomíra Zaorálka? Už jsem zmiňoval v úvodu tu sněmovní statistiku, že do této rozpouštěné Poslanecké sněmovny za víc než 3 roky dorazilo 622 návrhů zákonů a sněmovna schválila víc ne polovinu z nich, konkrétně 356. Je to ta kvalita zákonů, což je jede ze zásadních dluhů, které by se měla vyvarovat ta nová Poslanecká sněmovna? 

 


Pavel VARVAŘOVSKÝ, veřejný ochránce práv:

Já bych rád řekl, nebo navážu na to, co jsem řekl v roce 2010 v Senátu, když jsem se představoval jako ten, kdo by eventuelně se ujal funkce po doktoru Motejlovi a řekl jsem tam, že žijeme ve státě, kde panuje nadprodukce právních předpisů, že bohužel u nás je představa, že když něco nefunguje, není tak jak bychom chtěli, takže nejlepší jsou nové zákony, více popisné, detailnější s pokud možno co nejvyššími sankcemi a pak to všechno půjde a že to je hrubý omyl. Takže to, jak společnost vypadá, příliš s kvalitou zákonů nesouvisí, prostě ta společnost je taková, jaké má vzory, a kdybychom měli nejdokonalejší zákonodárce, měli jsme nejchytřejší soudce a měli jsme nejmoudřejší politiky, tak stejně, pokud v hlavách lidí nebudou určitá základní pravidla chování, která většinou nedává právo, ale dává je morálka, případně náboženství, tak stejně se může zákonodárce roztrhat a fungovat to nebude. Takže je-li představa někoho, že až my tam usedneme, vydáme dokonalé zákony a pak to tady bude ráj na zemi, tak na to, pokud někdo věří, já mu to neberu, já na to nevěřím. 

 


Václav MORAVEC, moderátor:

Přesto, vy jste pravidelně Poslaneckou sněmovnu i na základě vašich výročních zpráv upozorňoval na to, které zákony by bylo dobré, co nejrychleji, ale kvalitně přitom přijmout, byl mezi nimi i zákon o státní službě, dnes nazývaný zákon o úřednících. Které zákony, budete chtít, až nastoupí vláda, která vzejde z těch předčasných voleb, které nás čekají na konci října, tak které zákony budete chtít, aby ta nová vláda co nejrychleji, ale přitom kvalitně poslala do sněmovny? 

 


Pavel VARVAŘOVSKÝ, veřejný ochránce práv:

Musím říci, že když jste zmínil ten zákon, kterému se říká služební nebo zákon o úřednících, my ho máme dokonce od roku 2002 a takže byl ještě za vlády zatím ještě stále dnešní opozice. A ten byl pořád, jeho účinnost byla pořád postrkována, takže on je platný, ale nikdy nenabyl účinnosti, už je to tedy 11 let a mezi tím, se nikdo nepokusil ten zákon nějak oprášit nebo říct, máme ho tady a je to ústavní dluh, poněvadž článek 79, odstavec 2. ústavy, když říká, že právní poměry zaměstnanců ministerstev a jiných ústředních orgánů, myslí se samozřejmě těch na vyšších postech, nikoliv řidičů nebo technického personálu, budou upraveny zvláštním zákonem, tak rozhodně se tím nemyslí zákoník práce, respektive nějaké ne příliš podstatné dodatky k zákoníku práce. Prostě vysoký státní úředník má mít veřejnoprávní režim svého postavení, což také přispívá ke stabilitě jeho postavení, tudíž si nesedne na zadek kvůli tomu, že přišel nový pan ministr nebo náměstek a to, co zplodila vláda, přesto, že legislativní rada vlády, když viděla ten nový zákon o úřednících, tak jako řekla, prosím vás, napřed si ujasněte základní pojmy, má to být veřejnoprávní vztah, má to být zákoník práce číslo 2 nebo co to má být, tak řekla vlastně tomu zákonu ne, tak přesto to šlo dál, takže například u tohoto zákona to, že lidově řečeno spadne pod stůl, tak to musím říct, že mně a mnohým jiným, kteří snad na to mají vzdělání a něco o tom vědí, tak to mi nevadí. 

 


Václav MORAVEC, moderátor:

A tedy zákon o státní službě v tom lepším pojetí ne tedy v tom návrhu Nečasovy vlády, kdy vás netrápí to, že spadl zrovna tento návrh pod stůl, tak to opravdu považujete za ústavní dluh té rozpuštěné Poslanecké sněmovny? 

 


Pavel VARVAŘOVSKÝ, veřejný ochránce práv:

Ano, ústavní dluhy jsou tři a já mám dojem a já jsem neslyšel celý vstup nebo váš dialog s panem doktorem Pithartem, já si myslím, že on musel říct asi to stejné, prostě jestliže ústava s něčím počítá, tak ve slušném státě se ty zákony, se kterými počítá, se prostě uvedou do života. Čím dřív tím lépe. Takže ústava počítala se Senátem, byl až za 4 roky, nebo počítala s Nejvyšším správním soudem, trvalo to 10. Ústava počítá se zvláštním zákonem o pracovních poměrech zaměstnanců vysokých úřadů na vysokých postech, počítá se zákonem o styku obou komor, jehož nedostatek se nejvíc projevil při té poslední volbě prezidenta, na poslední, tedy té parlamentní, volbě, kdy se ty komory nebyly stavu ani dohodnout, volí-li se veřejně či tajně. A konečně je ústavní dluh nepřímo v ústavě, ale v tom, co tvoří součást ústavního pořádku, to je listina základních práv a svobod, kde je velmi důležitý článek říkající, že právo na stávku se zaručuje a podrobnosti stanoví zákon a za 22 let, co listina existuje, žádný takový zákon vydán nebyl, nebyl dokonce ani připraven, poněvadž jediný zákon, kde my máme jakási pravidla pro stávku, je zákon o kolektivním vyjednávání, který ovšem míří někam jinam, míří na stávku, respektive výluku jako poslední prostředek, když se zaměstnavatel a zaměstnanci nemohou dohodnout o některých věcech, které by se měly dát či nedat do kolektivní smlouvy. A to určitě není ten zákon předvídaný příslušným článkem listiny základních práv a svobod. Takže tyto tři ústavní dluhy trvají, což je ostudné, netvrdím, že v současné době by ten stykový zákon něco řešil v té situaci, kterou máme dnes, asi to, že není, nechybí, ale prostě ve slušné zemi se ústava naplní, byť bych si myslel, že třeba tam mělo být ještě něco navíc, nebo naopak něco tam být nemělo. 

 


Václav MORAVEC, moderátor:

Konstatuje veřejný ochránce práv, bývalý ústavní soudce Pavel Varvařovský, který zmínil ty tři ústavní dluhy. Děkuji vám za rozhovor a přeji hezký zbytek dne do Brna. 

 


Pavel VARVAŘOVSKÝ, veřejný ochránce práv:

Děkuju za pozvání. Na shledanou. 

 


Václav MORAVEC, moderátor:

Jste si vědomi toho ústavního dluhu, na který Pavel Varvařovský upozornil, že tedy právě neschválení zákona o úřednících, respektive to neustálé odkládání od roku 2002, je ústavním dluhem stejně jako to, že nemáme zákon o stávce, pane místopředsedo? 

 


Lubomír ZAORÁLEK, místopředseda PS PČR a místopředseda ČSSD:

Absolutně. Já bych chtěl ještě ocenit práci pana ochránce veřejných práv, pana Varvařovského, protože celá řada věcí, které on vydal jako podněty sněmovny, pro nás měla velikou cenu, ať se to týkalo třeba zákona o sKartě a celé řady sociálních zákonů, kde jsme dokonce jeho podněty využili i při podávání Ústavnímu soudu, takže já teda sleduju jeho práci s velkým zájmem a dokonce je pro nás v tomto velký pomocník. Já bych si přál, aby teda po těch volbách, které proběhnou v říjnu, aby se situace změnila a aby vláda i sněmovna daleko pravidelněji a možná s větším efektem pracovala s připomínkami pana Varvařovského. Já s ním také naprosto souhlasím třeba v tom, že je velikým dluhem zákon o státní službě. Třeba z toho důvodu, že ona je to dneska vazba, tady je přímá vazba na čerpání evropských peněz. Pokud Česká republika nebude schopna mít kvalitní zákon o státní službě, tak to není jenom tak, že si to můžeme dovolit bez trestu, to může mít dokonce obrovské dopady, finanční kontrola odpovídající zákon, odpovídající zákon o státní službě, je to dneska podmínka, aby se s námi Evropská unie bavila vlastně desítkách miliard, stovkách miliard korun, které bychom měli dostat v tom dalším období. Takže ono je to pro nás dokonce životně důležité, abychom tyto dluhy splnili. 

 


Václav MORAVEC, moderátor:

A zákon o stávce? 

 


Lubomír ZAORÁLEK, místopředseda PS PČR a místopředseda ČSSD:

Určitě. Já si myslím, to je další věc, kterou bych byl rád, kdyby pokud jsme uspěli v těch volbách, tak jsme mohli tady tento dluh se pokusit splnit. Jako doufám, já připomínám, ten zákon o státní službě máme dokonce připravený a já teda také stejně jako pan soudce Varvařovský toho, nelituju toho, že neuspěl ten, který tam je z dílny pana Kalouska, protože my jsme byli přesvědčeni, že je nedostatečný a že by dokonce ani v Evropě neobstál. Takže to, že tenhle... 

 


Václav MORAVEC, moderátor:

Mimochodem, aniž bych se chtěl zastávat Miroslava Kalouska, který je Belzebubem současné politické scény... 

 


Lubomír ZAORÁLEK, místopředseda PS PČR a místopředseda ČSSD:

Ne, ne, ne, to neříkám proto... 

 


Václav MORAVEC, moderátor:

... tak, ne, jenom, že ten návrh zákona o státní službě je z dílny ministerstva vnitra Jana Kubiceho, abychom byli přesní. 

 


Lubomír ZAORÁLEK, místopředseda PS PČR a místopředseda ČSSD:

Ano, ale on se podílel třeba taky na tom zákonu o finanční kontrole a měli jsme kvůli tomu s ním velké spory, protože jsme tvrdili, že v této podobě to je nedostatečné. My jsme dokonce nabízeli podobu zákona, která v případě zákona o finanční kontrole vycházela z toho, co už bylo k dispozici v roce 2010, co bylo dokonce konzultováno, co bylo, daleko mělo větší šanci na úspěch. Takže tady si nestěžuju jenom proto, že je pan Kalousek Belzebub, ale protože si myslím, že se opravdu dalo udělat víc. 

 


Václav MORAVEC, moderátor:

Paní předsedkyně, ty ústavní dluhy, o nichž mluvil Pavel Varvařovský? 

 


Miroslava NĚMCOVÁ, předsedkyně PS PČR a místopředsedkyně ODS:

My jsme o dvou mluvili. O tom stykovém zákonu jsme mluvili, řekli jsme k němu vše podstatné. Ten zákon o úřednících, my jsme o něm shodou okolností mluvili ve vašem pořadu před 14 dny. Tak si na to velmi dobře vzpomínám. Ano, dluhem zůstává. Já mám dojem, že také dluhem zůstává léta letoucí proto, protože vždycky ta odcházející politická garnitura se bojí, že ve chvíli, kdy ho schválí, takže a vystřídá ji jiná, takže tam nebude mít takovou oporu třeba personální na těch ministerstvech a podobně. Ale mně se to zdá jako vadný argument. Já třeba ve chvíli kdy mohu to říci z vlastní zkušenosti, kdy jsem se stala předsedkyní Poslanecké sněmovny, tak jsem uvítala, že tam byli nezpochybnitelní na rozhodujících pozicích úředníci, kteří prostě ten chod sněmovny mají takzvaně v malíčku, velmi mi byli silnou oporou a myslím si, že na jakémkoliv místě ve státní správě docílit tohoto stavu je žádoucí, aby tam stabilní, odborně fundovaný tým lidí na každém ministerstvu, na každé státní instituci, která, ať už přijde kdokoliv, tak oni budou vykonávat ty podle jednat podle zákonu tak, jak jim tedy náleží. Myslím si, že na tomhle snad by mohla být v té příští sněmovně shoda, protože jednak to je jako velký rest ústavní, když se o tom bavíme v tomto kontextu, ale též jsme opravdu pod tlakem i Evropské unie a já bych velmi uvítala, kdyby ty strany, které se setkají po volbách v Poslanecké sněmovně, kdyby tohle si vytkli jako jeden ze svých prvních cílů. Nebude to možné bez nějaké širší debaty. To určitě ne. 

 


Václav MORAVEC, moderátor:

Když jsme ještě u té rozpouštěné Poslanecké sněmovny, tak v samotném závěru vám napsal jako předsedkyni Poslanecké sněmovny šéf Útvaru pro odhalování organizovaného zločinu Robert Šlachta, který podle deníku MF Dnes v tom dopise poslance a úředníky varuje před ničením údajů o chodu dolní parlamentní komory. Tomu, kdo neuposlechne, hrozí pokuta až 50 tisíc korun a jde o ty záznamy vnějších i vnitřních kamer, které v Poslanecké sněmovně jsou. Už jste odpověděla na ty poslední dopisy Robertu Šlachtovi? 

 


Miroslava NĚMCOVÁ, předsedkyně PS PČR a místopředsedkyně ODS:

Neodpovídám já, odpovídá bezpečnostní útvar Poslanecké sněmovny a odpovídá tiskový odbor Poslanecké sněmovny podle toho, jaké žádosti přišly. Ale musím říci, ano odpovědi, nevím, zda už byly poslány, ale rozhodně jsem je viděla já v pátek, kdy jsem tedy seděla v kanceláři. Pokud jde o vnější kamery, tam žádné likvidování nehrozí, to jsou informace, které má policie, to jsou kamery, které jsou zvenku na těch budovách sněmovny, ty my ani nemáme k dispozici, to byl nesmysl, že žádali po nás, abychom jim takové informace poskytli, protože prostě je nemáme a mají je oni sami. V tom byla jejich žádost nekompetentní. Druhá nekompetentní žádost byla v tom, že žádali o údaje, kdy se scházejí výbory, komise v určitém období, což je veřejně přístupná informace pro každého občana, oni si ji mohli stáhnou taky. Teď tuto žádost... 

 


Václav MORAVEC, moderátor:

Teď to bylo upraveno... 

 


Miroslava NĚMCOVÁ, předsedkyně PS PČR a místopředsedkyně ODS:

Teď tuto žádost upravili... 

 


Václav MORAVEC, moderátor:

Teď je kompetentnější ta žádost? 

 


Miroslava NĚMCOVÁ, předsedkyně PS PČR a místopředsedkyně ODS:

... no, oni říkají, že když s to stáhnou z těch veřejných zdrojů, takže to nemusí mít tu váhu... 

 


Václav MORAVEC, moderátor:

Při úředním styku. 

 


Miroslava NĚMCOVÁ, předsedkyně PS PČR a místopředsedkyně ODS:

...v tom trestním řízení, tak my jsme udělali to, že jsme jim ji vytiskli a poslali, protože žádné jiné informace nemáme. To, co bylo pozměněno a kdyby takhle policie postupovala kompetentně dřív, tak ani k tomuhle sporu nemuselo dojít, kdyby vymezili přesně, o jaké osoby jde a jaký časový interval se jedná, tak ty informace mohli mít. Já jako předsedkyně sněmovny jsem chtěla toto vymezení mít, protože, když jsem se potom podívala, co všechno se ve sněmovně dělo bez toho časového omezení, kdy tam chodí na návštěvu nejrůznější velvyslanci, školy, byly tam odborné konference, například k ústavě, k výročí přijetí ústavy, kde byla, kde byl... 

 


Václav MORAVEC, moderátor:

To znamená, teď to zúžili policisté a vy jim to pošlete. 

 


Miroslava NĚMCOVÁ, předsedkyně PS PČR a místopředsedkyně ODS:

Teď to zúžili na konkrétní osoby, ano a tyto informace dostanou. 

 


Václav MORAVEC, moderátor:

Takže jim pošlete i kamerové záběry z vnitřku Poslanecké sněmovny... 

 


Miroslava NĚMCOVÁ, předsedkyně PS PČR a místopředsedkyně ODS:

Kamerové záznamy jim nebude posílat, ty má k dispozici tiskový odbor a protože je to tak velký soubor a přejímají je například Česká televize, všechny ostatní televize o ně mohou požádat a mohou s nimi pracovat, tak přijde-li policie, tak ten tiskový odbor jim poskytne to, co budou potřebovat a tam je budou mít k dispozici. Opravdu v tom žádný problém nebyl. Já jsem nechtěla, aby byla lustrována polovina republiky těch lidí, kteří chodí sledovat na galerii pro hosty naše zasedání, zajímají se o práci sněmovny, chodí tam školy, studenti, odborníci a tak dále a v tomto zúžení nemám žádný problém. Kdyby to napsala policie tak, tak to mohla mít. 

 


Václav MORAVEC, moderátor:

Takže ty věci, které jsou v poslední žádosti, dostane policie. 

 


Miroslava NĚMCOVÁ, předsedkyně PS PČR a místopředsedkyně ODS:

Ano. 

 

Václav MORAVEC, moderátor:

Pane místopředsedo? 

 

Lubomír ZAORÁLEK, místopředseda PS PČR a místopředseda ČSSD:

Já také nesouhlasím s rozhodnutím Nejvyššího soudu, který rozšířil naprosto pro ně skandálně imunitu poslanců. Na druhé straně ono se může stát, pokud, a dokonce říkám, že pan Ištván a státní zastupitelství koná práci, kterou má, je správné, že koná a já to podporuju, na druhé straně, pokud by shromažďovali důkazy v těchto kauzách proti ústavě, tak jim to ten Nejvyšší soud zase může stejně tak hodit na hlavu a neuznat. Mám dojem, že i oni by si měli uvědomit, že musí opravdu postuovat podle ústavy, a kdybyste si zašli třeba do Bundestagu, tak zjistíte, že rozhodně to není možné, aby poslance v Bundestagu sledovaly kamery a policie přímo sledovala, co dělá a dělá. To je prostě svoboda, která je základní ochrana poslance v každém parlamentu, že není možné, aby jeho v tom smyslu, že kontrola policie přímo státu pod tím, co dělá, s kým se stýká. To asi možná i veřejnost pochopí, že tohle je normálně ve světě nemožné. Tak, jak to bylo původně koncipováno, ta žádost, tak prostě, že chcou všechny to, s kým se stýkali, všichni, kdo tam přišli, to si myslím, je opravdu něco, s čím by neuspěli a co by mohlo způsobit, že by oni sami ty důkazy nemohli použít, protože... 

 


Václav MORAVEC, moderátor:

Takže i vy jste považoval tu první žádost za nekompetentní. 

 


Lubomír ZAORÁLEK, místopředseda PS PČR a místopředseda ČSSD:

Jistě, já si myslím, že to bylo sporné a zaplaťpánbůh, že se to upřesňuje, protože jedině v takovéto podobě, která respektuje i ústavní ochranu poslanců, říkám, ne tu širokou imunitu, se kterou nesouhlasím, ale ty základní tak, že jako já když se s někým stýkám, tak není možné, aby to policie přímo sledovala na kamerách. To je nemožné. 

  

Václav MORAVEC, moderátor:

Boj o voliče je v plném proudu a o hlasy voličů se ucházejí i nové subjekty. Změní se politická situace v České republice s příchodem nových politických stran? Podle bleskového průzkumu pro Českou televizi, tomu příliš respondentů nevěří. 43 % si myslí, že se nové politické strany budou po vstupu do Parlamentu chovat podobně jako strany současné. 32 % se domnívá, že tyto nové strany se do sněmovny nedostanou. 8 % se pak obává, že vstup nových stran bude změna k horšímu, protože se rozdrobí politická scéna, a jen 14 % věří, že nové politické strany budou lépe hájit zájmy lidí než strany stávající. Sociologické šetření agentur STEM/MARK a Median se uskutečnilo v polovině minulého týdne, a to na reprezentativním vzorku víc než 1 400 respondentů. A tady jsou slova sociologa Daniela Prokopa v rozhovoru pro dnešní Otázky. 

 


Daniel PROKOP, sociolog, Median:

Většinová populace je spíše skeptická. Většina lidí si myslí, že se buďto nedostanou do sněmovny, anebo se tam začnou chovat jako hlavní strany, ale je tam z hlediska voleb velmi zajímavý segment asi 15 % lidí, 14, kteří věří tomu, že tyto strany budou zastupovat lépe tu společnost, dejme tomu, a důvěřují jim. Také se ukazuje, že tito lidé dost často sympatizují právě s těmi stranami jako je Ano 2011 nebo Úsvit přímé demokracie Tomia Okamury, bude záležet na tom, jestli půjdou k volbám a jestli je ty dvě strany nebo ty další dokáží přesvědčit, že si to zaslouží ten hlas. 

 


Václav MORAVEC, moderátor:

Dodává v rozhovoru pro Otázky sociolog Daniel Prokop ze společnosti Median. Nakolik jste si jako zástupci těch dvou nejsilnějších politických stran z voleb roku 2010 vědomi toho, že právě to velké množství politických stran možná stran konkurenčních, jako SPOZ v případě sociální demokracie nebo Suverenita Jany Bobošíkové, ve které se může angažovat Václav Klaus, jsou zásadním problémem pro vaše dvě etablované politické strany, pane místopředsedo Zaorálku? 

 


Lubomír ZAORÁLEK, místopředseda PS PČR a místopředseda ČSSD:

Já si myslím, že to je úplně zásadní věc, a jsem rád, že to tady mohu dnes říci, protože já bych si samozřejmě přál, kdybychom byli jako v Německu, kde jsem slyšel projev německého prezidenta, který říká, zaplaťpánbůh, že tady máme CDU a SPD, protože tyto strany hodnotově jako tím, jak se chovají, tím, že jsou předvídatelné, tak jsou vlastně strážci těch hlavních hodnot Německa a garancí toho, že se nemůže stát to, co se stalo například v období fašismu. Takže to berou strašně vážně, že jsou strany, které jsou stabilní, které mají důvěryhodnost a které prostě neuhnou v těch základních hodnotových principech společnosti. A já mám dojem, že já teda sám to, jsme na konci období a já bych to rád řekl, že mně to teda připadá, že to, co se tady odehrálo, pro mě byl teda zážitek, protože já bych skoro si myslel, že paní Karolína Peake si zaslouží nějakou zvláštní cenu jako politik roku, za to, že dokázala se skupinou 8 lidí a s tím obskurním sdružením LIDEM ovládat vlastně jednu, celou vlastně vládu v této zemi a rozhodovat o jejím bytí a nebytí a podobně. To je něco, mně to připadá jako ten geniální podvodník, který prodával Karlštejn, jako který se prostě předvádělo, že tady je nějaký údajně politický subjekt, který nebyl a pomocí toho, se prostě a ta vláda samozřejmě dopadla podle toho. 

 


Václav MORAVEC, moderátor:

Kdybych vám ale řekl, že to může být i dáno politikou těch vašich velkých politických stran a navíc těch malých... 

 


Lubomír ZAORÁLEK, místopředseda PS PČR a místopředseda ČSSD:

To můžete mít pravdu, ale já teď říkám, já odpovídám na vaši otázku, co si slibuju od nových politických subjektů. V normální zavedené společnosti a i v Evropě tedy té západu, je to tak, že když nějaké protestní hnutí se dostane do parlamentu, tak je normální, že tam rok je a zkouší nebo ukáže se, co opravdu může, jaké má schopnosti, ti lidé se profilují a teprve potom když, tak se v tom dalším období mohou dostat do vlády... 

 


Václav MORAVEC, moderátor:

Proto, promiňte, proto, proto... 

 


Lubomír ZAORÁLEK, místopředseda PS PČR a místopředseda ČSSD:

Když se někdo u nás dostane do sněmovny, stane se, nikdo o něm nic neví a paní Karolína Peake se stala předsedkyní ústavněprávního výboru, jako někdo bude někdy povídat tomu, jak může fungovat takovýto předseda, když neví nic o té práci. A pak dokonce na místopředsedkyni vlády a šéfkou legislativní rady vlády. Když jsem si tady stěžoval na tu kvalitu zákonů, tak to s tím úzce souvisí. Podle mě, to, když máme takovouto úroveň předsedy legislativní rady vlády, tak potom se nedivme, že ty zákony vykazují tak obrovské lapsy. To mi připadá, že ty nová uskupení jsou prostě obrovské riziko... 

 


Václav MORAVEC, moderátor:

Chápu to správně, že proto vy uvažujete o menšinové vládě, spíš tolerované v Poslanecké sněmovně nějakými jinými subjekty... 

 


Lubomír ZAORÁLEK, místopředseda PS PČR a místopředseda ČSSD:

Co teda úplně nejvíc uvažujeme a co bych já se nejvíc přimlouval, prostě pro mě by bylo ideální mít většinovou vládu, to je nejlepší, co lze, mít vládu, mít koalici, ale se stranami, které jsou pokud možno, známe, že to jsou strany na programu založené, ať jsou to lidovci, nebo i ti zelení, jestli se tam dostanou, ale strana, o které víme, že má programový základ, že ti lidi se tam nesešli z nějakých různých důvodů, nějaké firmy, zájmových, ale, že mají určitý program. To, co... 

 


Václav MORAVEC, moderátor:

Budete se tedy chtít vyvarovat koalice, pokud by se tam objevily ve volbách nějaké nové strany, které by se dostaly, jako Ano Andreje Babiše, Úsvit Tomia Okamury, tak byste s nimi do vlády nešli, protože jste poučeni Věcmi veřejnými a ODS. Chápu to správně? 

 


Lubomír ZAORÁLEK, místopředseda PS PČR a místopředseda ČSSD:

Ví tady někdo, co to je vlastně SPOZ, toto sdružení ochránců Miloše Zemana, nebo jak se to jmenuje, ví tady někdo... 

 


Václav MORAVEC, moderátor:

To nejsou ochránci, to jsou, to je Strana práv občanů, pomlčka Zemanovci. 

 


Lubomír ZAORÁLEK, místopředseda PS PČR a místopředseda ČSSD:

Ale to je takový subjekt, že pan Mynář sám nevěří, že to vyhraje, tak radši... 

 


Miroslava NĚMCOVÁ, předsedkyně PS PČR a místopředsedkyně ODS:

Neukazujte na mě, já nemám s panem Mynářem nic společného. 

 


Václav MORAVEC, moderátor:

To nemá s Václavem Klausem, k tomu se dostaneme. 

 


Lubomír ZAORÁLEK, místopředseda PS PČR a místopředseda ČSSD:

Rozumíte? Nevěří tomu, ani ten pan Mynář tomu nevěří, protože se chce držet kancléře, dokud nebude vědět, jak to dopadne. To znamená, to je naprosto nejasné. A pan Babiš? Nezlobte se, i když to je poměrně známá postava, ale co bude tohle ANO, to neví taky nikdo. To znamená, já vám chci jenom říci, že tahle nová uskupení jsou naprosto nevyzpytatelná a představa, že by se měly stát součástí vlády, pro mě je to hrozivé po tom, co jsem zažil s Věcmi veřejnými. Já teda ne, protože jsem nebyl vládní strana, ale co jsme viděli na vlastní oči, co to může udělat. 

 


Václav MORAVEC, moderátor:

Vy tedy můžete říct, že ČSSD se té možné chyby, že by tvořila koalici s novými subjekty, pokud se dostanou do Poslanecké sněmovny, že byste... 

 


Lubomír ZAORÁLEK, místopředseda PS PČR a místopředseda ČSSD:

Mohl bych tu mluvit za sebe? Jako ČSSD a podobně, že jo, to si tam vytváříme ten názor. Já teď mluvím prostě za sebe. Mám tady určitou zkušenost, tak vám říkám, co jsem viděl, co z toho dedukuju a, řekněme, co budu říkat. Že se prostě bojím toho, že tam přicházejí subjekty, o kterých budeme, kdybychom nějakým způsobem s nimi chtěli těsně spolupracovat, tak pak budeme možná s hrůzou zjišťovat, co vlastně jsou zač. To jsme viděli v tomto období... 

 


Václav MORAVEC, moderátor:

Takže byste nechtěl být ministrem, protože vy máte být ministrem zahraničí, takže byste nechtěl být ministrem zahraničí ve vládě... 

 

 

Lubomír ZAORÁLEK, místopředseda PS PČR a místopředseda ČSSD:

Mám, mám? Já nic nemám být, rozumíte, já jdu do voleb jako a volič je prostě ten pán, který tady rozhodne... 

 


Václav MORAVEC, moderátor:

Miroslava Němcová

Miroslava Němcová

místopředsedkyně strany
předsedkyně Poslanecké sněmovny PČR

Více o autorovi