27. února 2020

OHLÉDNUTÍ ZA KONGRESEM

Vážení přátelé,
 

máme za sebou 29. Kongres ODS. Dovolte mi proto malé ohlédnutí. Jak jistě většina z vás zaznamenala, rozhodla jsem se v den kongresu kandidovat do vedení ODS. K tomuto kroku mě vedlo několik důvodů:

Prvním důvodem byl neúspěch Alexandry Unženiji při obhajobě pozice první místopředsedkyně. Tato situace nenastala náhodou, předcházely jí velmi kritické hlasy z řad členů ODS i z řad voličů již v průběhu nominací. Problematičnost volby bylo tedy možné očekávat. Domnívám se, že Praha má mít ve vedení ODS svého zástupce, nemůže jej ale nárokovat automaticky. Pro tuto očekávatelnou situaci měl být připraven plán „B“, bohužel nebyl a vedení regionu na nezvolení své nominantky zareagovalo tak, že nedokázalo operativně navrhnout jiného kandidáta.

Dalším důvodem mé kandidatury byla má nespokojenost se současnou přípravou a prezentací programu. Tvorba programu: „Země, která vítězí“ proběhla netypickým způsobem. Nejprve byl program prezentován v mediích, teprve poté byla svolána setkání programových týmů a začala o něm probíhat diskuse. Ukázalo se, že například naše vize školství zapomíná na mateřské školy a na práci s nadanými dětmi. Zejména však přehodnocuje náš dlouhodobě kritický postoj ke špatně nastavené inkluzi. Podobné nesrovnalosti obsahují i ostatní programové okruhy. Jsme málo atraktivní pro širší voličskou základnu a naše prezentace není dostatečně srozumitelná. Vědecký způsob sebeprezentace zbytečně podtrhl symbol DNA, který tvořil logo kongresu. S programem „antibabiš“ nemůžeme vystačit a naše prezentace zejména na sociálních sítích neobsahuje dostatek pozitivních a jasně argumentovaných programových cílů či dosažených uspěchů.

Posledním důvodem byl současný stav vnitřní  komunikace ODS. Naše členská základna stále klesá. Letošní volební kongres bohužel zásadní pozitivní impulz pro řadové členy nepřinesl. Volební kongresy vždy přinášely do dění uvnitř strany novou energii. Diskuse delegátů, která probíhala v průběhu prvního dne kongresu, často ovlivňovala další politické směřování strany, ukazovala na její kondici či naopak roztříštěnost, ovlivňovala postoje delegátů, kteří druhý den kongresu volili nové vedení. Letošní kongres přinesl změnu, kterou nepovažuji za přínosnou. Odehrával se v průběhu jediného dne, v úvodu proběhly volby a dikuse byla zařazena až na pozdní odpoledne a večer, kdy již řada delegátů odjížděla do vzdálenějších regionů. Smutným příběhem bylo, že i naši nejvyšší ústavní činitelé promlouvali k poloprázdnému sálu a na programovou diskusi se nedostalo vůbec.

Domnívám se, že máme šanci uspět. Důležitým krokem pro růst preferencí by ale mělo být jmenování členů stínové vlády, gestorů jednotlivých agend, které by mělo mít spolu se srozumitelnou prezentací programových cílů na každém příštím kongresu svůj prostor. Jistě bychom tím media zaujali. Věřím, že pokud přistoupíme aktivně k řešení výše popsaných úkolů, dokážeme uspět v následujících volbách.

Marie Kubíková,

Místopředsedkyně OS ODS Praha 6