Rozhovor pro Parlamentní listy
26. března 2019

Jan Zahradil: Rozhovor pro Parlamentní listy

(www.parlamentnilisty.cz ) „Já jsem Václava Klause několikrát hájil a výsledkem je jeho vzkaz přes média, že se k evropským volbám, kde já vedu kandidátku ODS a kde chceme dosáhnout nějaký dobrý výsledek, vůbec nedostaví. To je ilustrace jeho přístupu a pro mě poslední kapka,“ říká europoslanec Zahradil. Celou situaci kolem vyloučení Klause mladšího z řad ODS přirovnal k hudební kapele a skvělému kytaristovi, který však přehluší všechny ostatní. Každá kapela se ho prý nakonec musí zbavit.

Poslanec Václav Klaus mladší byl vyloučen z ODS. Poslední kapkou byly nejspíše jeho výroky na půdě Sněmovny, kde přirovnal schvalování zákonů kvůli Evropské unii k činnosti židovských výborů během druhé světové války. Šlo o správný krok ODS a nepřijde tím ODS o nějaké voliče?

Já myslím, že to k tomuto kroku dozrálo. A já už jsem použil různá přirovnání, kterými jsem se to pokusil přiblížit běžnému konzumentovi, který se třeba v ODS tak úplně neorientuje. Jedním z nich je i muzika. A já to zkusím popsat tím přirovnáním, které mi připadalo srozumitelné. Vezměte si, že existuje rocková kapela, v níž je kytarista, který sice velmi dobře na kytaru hraje, ale problém je, že si svůj aparát ohulí tak, že nikoho jiného už není slyšet. A že chce pořád hrát jen sóla, a to i tam, kde na žádné sólo není místo a kde by si mohl zahrát někdo jiný, řekněme třeba klávesák. Takže tak zhruba to bylo s panem exkolegou Klausem. A já myslím, že v určitém momentě byl jeho aparát nastavený na nejvyšší míru hlasitosti a že vlastně pořád chtěl jen sólovat, což dospělo k tomuto závěru, a já říkám: ten kytarista může hrát sebelépe, ale takového kytaristy se nakonec každá kapela musí zbavit. Protože jinak si nezahrají.

Pokud se chytnu vašeho hudebního přirovnání, hodně se mluvilo o tom, že Klausovy názory se čím dál častěji liší od toho, co by hlavní proud strany chtěl. Nešlo podle vás rovněž o to, že svůj nástroj nejen „ohulil tak hlasitě“, ale spíše hrál trochu jiným stylem? Že místo rocku hrál třeba dechovku?

Pokud jde o mě, tak u mě skutečně rozhodujícím momentem byl přístup k ostatním a neustálé sólování. A zase použiji příklad. V roce 1999 se na konci srpna tady na Praze 6 konaly doplňovací senátní volby, protože umřel senátor Václav Benda, velice vážená osobnost. ODS nasadila do doplňovacích senátních voleb Jiřinu Jiráskovou, dnes také nebožku, a proti ní ve velké slávě stála tehdy rostoucí hvězda politického nebe Václava Fischera, velmi neslavně. Václav Fischer měl obrovský mediální prostor a my jsme pokulhávali. Nebylo to úplně, co by Václava Fischera mohlo převálcovat. Bylo to na konci srpna a samozřejmě v momentě, kdy se doplňovací volby vyhlašovaly kvůli náhlému úmrtí senátora Václava Bendy, tak už měli všichni na konci srpna koupené dovolené, včetně mě. My jsme měli zakoupenou rodinnou dovolenou u moře. Ani na okamžik mě nenapadlo, že bych se na ty senátní volby vykašlal a nevrátil se.

Takže jsem složitě na otočku zařizoval letenku přes Španělsko, letěl jsem zpátky do Prahy, tady jsem poctivě odvolil, pak jsem se vracel zpátky, rodina mi nadávala, že jsem jim zkazil dovolenou... Nakonec mi to nebylo moc platné, protože Jirásková prohrávala v prvním kole, a přesto jsem si nedovolil vůbec popřemýšlet, že bych k těm senátním volbám nešel. No, a nyní jsem četl na ParlamentníchListech.cz rozhovor s exkolegou Václavem Klausem na téma europarlamentní volby a on řekl, že volit nebude a bude v Itálii. A kdyby mohl volit tam, volil by asi Salviniho. Ale pokud není trvalý rezident v Itálii, nemůže volit stranu, ale že k těm volbám nepůjde.

Já jsem si vzpomněl na příhodu z roku 1999, když jsem si říkal, že mě by jako řadového poslance ani na vteřinu nenapadlo, že bych se oněch voleb nezúčastnil. A to je právě rozdíl v tom přístupu. Jemu přijde úplně normální nepřijet na volby, ale ještě to v klidu řekne na plnou hubu do médií. Jenže ono se to dá říci tisíci způsoby: Já tu sice bohužel nebudu, protože mám prostě dovolenou v Itálii, ale kdybych tu byl, určitě bych volil ODS a je mi líto, že ji volit nemohu. A tak dále.

V momentě, kdy suše oznámí: Já tu nebudu…To je přesně přístup, o kterém mluvím. Čili u mě nehrály roli jeho názory a se spoustou jeho názorů nemám problém. S čím jsem měl a mám zásadní problém, tak je tento přístup, kdy ostentativně kašle na ostatní a žádná týmová práce tam vidět není. To je můj důvod v kostce a ten příklad také docela sedí. Jak ten hudební, tak tento ze života.

Ještě poslední věc k jeho osobě přímo. Někteří bývalí kolegové mluví o tom, že je nemožné s ním vyjít, chová se individualisticky, nekolegiálně a nelze se na něj spolehnout. Jakou vy s ním máte zkušenost?

Já jsem ho několikrát, když byl předmětem kritiky na našem grémiu, hájil a výsledek je ten, že on mi přes média vzkáže, že se k evropským volbám, kde já vedu kandidátku ODS a kde chceme dosáhnout nějaký dobrý výsledek, vůbec nedostaví. To je ilustrace toho přístupu a pro mě je toto poslední kapka.

Myslíte si, že oněm ještě v politice uslyšíme, v rámci třeba jiné politické strany?

Nevím. O tom vůbec nehodlám spekulovat. To už není naše záležitost, k tomu se nebudu vyjadřovat.

Jak vypadají vaše momentální přípravy na volby?

My jsme odstartovali naši volební kampaň v La fabrice 16. března na programové konferenci. Zastínilo to členství Václava Klause, ale byla dobře přijata. Na tu naši kampaň – pokud jde o kreativní stránku, o vizuály, o to, co bude vidět venku na billboardech a plakátech, jsme slyšeli chválu, což mě těší. A já jedu paralelní kampaň jako volební lídr evropských konzervativců. A zrovna jsem se vrátil z Bulharska, kde jsem dělal kampaň, byl jsem v Itálii, Francii, někdy na začátku dubna jedu do Německa, přestože v Německu nemám oficiálního partnera, přesto se chci objevit a něco pro média udělat a já jsem tak trochu v rozpolcené situaci, protože musím vést dvě volební kampaně najednou a je to docela náročné, musím říct.

Několikrát jsme se spolu bavili o tom, jak státy Evropské unie hovoří jinými jazyky a naposledy jsme zauvažovali nad trestáním a strašením země, které by chtěly odejít. Jak se na to díváte nyní? Čas plyne a situace se vyhrocuje, ale řešení není v dohledu…

Já jsem byl nedávno v Irsku, byl jsem se podívat na té hranici mezi Severním Irskem a Irskou republikou, což je právě ten kámen úrazu v brexitové dohodě, protože tam žádná hranice není. Tam nepoznáte, že přijíždíte z Velké Británie do Irska, a pokud by to bylo podle této dohody, podle té, která už nebyla dvakrát schválena v britské dolní sněmovně, nějaká forma hranice by se zřídit musela, a zatím nikdo neví jaká. To by bylo předmětem jednání a tam si to nikdo nepřeje, protože mají obavy, že by narušili proces mírového soužití, které už tam probíhá dvacet let. A kdy vlastně unionisté odložili zbraně a už neprobíhají bombové atentáty a nic podobného. To je citlivé místo a jedna z věcí, na níž se to láme.

Jak to vypadá, tak vyvolává vášně na obou stranách a britský parlament už dohodu dvakrát neschválil čili premiérka musela požádat o odklad do 22. května, ale za podmínky, že britský parlament smlouvu schválí, což ona není schopna zaručit. Takže odklad bude platit jen do 12. dubna a zatím se neví, co bude dál. Ve hře je celá řada možností. Jedna je, že Británie odejde 12. dubna bez dohody. Druhá možnost je, že Británie odejde 22. května bez dohody.

A další možností je, že si požádá o nějaké delší prodloužení, ale to dostane jen za podmínky, že se britské politické strany zúčastní evropských voleb, protože ty proběhnou od 23. do 26. května, a kdyby ten odklad trval déle, kdyby přesáhl datum voleb, tak by samozřejmě ve volbách museli kandidovat. Je to naprosto bezprecedentní situace.

Nevím, co se bude dít v týdnu, má se hlasovat o třetí možné dohodě. Nevím, jestli projde, nebo neprojde, ale uvidíme, co se bude dít. Je to teď právně velice nejasná záležitost.

Jaká kolem toho panuje atmosféra mezi kolegy?

Všichni by to už nejraději měli za sebou, tohle prodlužování bez jasné koncovky už všechny nějak unavuje, jak se ukázalo během těch několika posledních týdnů. V tuto chvíli je to Evropská unie, která tahá za delší konec provazu a Británie se tak trochu zahnala do kouta a nyní úplně neví, jak z toho kouta ven.

A to říkám při všech sympatiích, co mám pro Británii a co mám speciálně pro konzervativní stranu a vládu, tak si myslím, že to lpění na této dohodě, která se ukázala jako neprůchodná, premiérku velmi oslabuje. A že jí to jakoby podráží nohy. Kdyby dávala najevo, že je ochotna jít do varianty bez dohody, tak by si možná posílila jak pozici doma, tak i vyjednávací pozici vůči Evropské unii.

Jak velký vliv má vnímání Evropské unie ze strany evropských občanů a jak se může projevit ve volbách do Evropského parlamentu?

Nevím, zda je to téma, co mává s názory občanů členských zemí, protože se to primárně týká zejména velké Británie. V této zemi jsou nějaké vnitropolitické problémy. Ve Francii zuří vzpoura žlutých vest, ale určitě není o brexitu, ale o domácích ekonomických podmínkách a způsobu vládnutí prezidenta Macrona. Jak je vidět, to asi ne úplně funguje. Ve Španělsku je problém katalánský separatismus. V Itálii je větším problémem migrace než brexit, takže každá země má nějaký svůj specifický problém a nemyslím, že ten brexit je…

… tak důležitý, protože důležitější pro lidi je, co se děje doma na dvoře?

Tak to, co je u nich doma. Maximálně to může mít nějaký sekundární efekt, kdy si lidé řeknou: hele, uvidíme na příkladu Británie, že to opravdu není tak jednoduché z Evropské unie odejít, že to opravdu poměrně komplikované cvičení, což může mít za následek to, že ti, kdo uvažují o nějakých odchodech, tak si to začnou rozmýšlet, protože vidí, že tak silná země jako Velká Británie se v tom vlastně v tuto chvíli trochu topí.

(Autor: Zuzana Koulová)

Rozhovor vyšel na serveru ParlamentníListy.cz.

Jan Zahradil

Jan Zahradil

lídr eurokandidátky ODS
předseda ACRE
europoslanec
expert pro zahraničí

Více o autorovi