Novinky Mediální výstupy

Chceme dělat eurorealistickou politiku. Budeme proti oběma extrémům

(www.blesk.cz) Bude novým předsedou Evropské komise Čech? Jedním, kdo je tzv. „spitzenkandidátem“ neboli hlavním lídrem do eurovoleb, je Jan Zahradil (ODS). Toho navrhli evropští konzervativci a reformisté. O tom, jestli je připraven nahradit současného šéfa Komise Jeana-Clauda Junckera i jak v Bruselu vnímají kauzy premiéra Andreje Babiše (ANO), řekl víc v rozhovoru pro Blesk.

S čím půjde ODS do voleb?

Je tady migrační politika, kde budeme trvat na tom, aby právo na udělování azylu bylo v rukou národních států. Budeme stát o to, aby rozpočet zohlednil ochranu vnějších hranic. Chceme dělat eurorealistickou politiku. Budeme proti oběma extrémům.

Jaké extrémy máte na mysli?

Budeme proti antiunijnímu radikalismu, který chce třeba vystoupit z EU. To odmítáme. Stejně tak odmítáme eurohujerství, sjednocování daní a tak dále. Takže rozumná politika zdravého rozumu.

Jak se díváte na kritiku EU uvnitř ODS? Nejvíce se k tomu právě vyjadřuje třeba Václav Klaus mladší…

Já říkám, že czexit náš program není a odmítáme ho. Na druhou stranu, když jste jmenoval Václava Klause, tak tady máme i druhý krajní pól. Třeba předseda moravskoslezské ODS a exministr v Topolánkově vládě Pavel Drobil zase pléduje za rychlé přijetí eura a to taky není hlavní politika ODS.

Já vím, že jste s Václavem Klausem ml. ve stejném oblastním sdružení. Nedávno se vyjádřil v pořadu Reflexu Prostor X, že už asi nebude kandidovat. Mají jeho názory stále místo v ODS?

On si v ODS našel místo. Leckdy to záměrně trochu šponuje, aby na sebe přitáhl pozornost, ale z ODS ho určitě nikdo vyhazovat nechce. Na druhou stranu – některé jeho teze jako czexit není oficiální politika ODS.

Byl výrok Václava Klause, kdy přirovnal schvalování předpisů EU ve Sněmovně k rozhodování židovských výborů, kdo půjde do transportu, přestřelený?

Mně spíš na stále ještě stranickém kolegovi Klausovi vadí, že je neřízená střela a že je to totální sólista. Používá příměry, které natáhnou mediální pozornost, ale zároveň nás poškozují. Tenhle výrok určitě není antisemitský, ale je to hodně nešťastné.

Jaký výrok vám ještě vadí?

Minulý týden řekl, že k eurovolbám nepůjde, protože bude v Itálii. To mi evokuje situaci, která se tu stala už v senátních volbách, kdy se vyslovil pro podporu jiného kandidáta než kandidáta ODS. A já to nedokážu pochopit. Měli bychom se vzájemně podporovat.

Krok poslaneckého klubu, který ho vyzval, aby odešel, tedy podporujete?

Pohár už prostě přetekl. Já znovu opakuji, že ten výrok podle mě nebyl antisemitský, prostě byl jen pitomý a mně vadí prostě skutečnost, že on jako člen ODS není schopen vyjádřit podporu třeba teď naší kandidátce do Evropského parlamentu. Pořád hledá nějaké výmluvy, že tady nebude, a je to trochu dětinské chování.

Je takových sólistů v ODS víc?

My už jednoho podobného sólohráče měli před pěti lety. Ten taky uměl zacházet s médii a všechno hrál jen za sebe a na sebe. Byl to Jiří Pospíšil a dneska se dívá na pět procent ze zdola, takže uvidíme, jak to dopadne s panem Klausem.

Jste hlavním lídrem frakce evropských konzervativců a reformistů do Evropských voleb. V minulosti jste ale byli většinou proti tomu, aby existoval nějaký celoevropský stranický lídr. Jak to, že jste najednou změnili názor?

Je to poměrně nová věc. To se zavedlo někdy v roce 2014. A tenkrát se nám ten princip nelíbil, protože nám připadalo, že se tím evropské politické strany a europarlament snaží ukrást pravomoc, která patří Evropské radě.

Zjistili jsme ale, že čistě marketingově to byla chyba, protože jsme ztratili možnost komunikovat naše témata s veřejností. Skoro nikam nás nezvali na debaty, takže jsme se rozhodli, že to změníme. No a myslím si, že je dobré mít – jako třeba my – někoho, kdo nereprezentuje staré evropské země, ale někoho, kdo přichází z odlišné části EU. A je to tady a jsem to já.

Jste tedy připravený být předsedou EK?

Ano, já to říkám všude, je to nominace na předsedu Evropské komise. Ale já k tomu dodávám, že jsem na to připraven v případě, že s tím bude souhlasit Evropská rada.

Voleb se už pravděpodobně nezúčastní Britové, kteří ve vaší frakci tvořili docela značný podíl členů. Nebojíte se, že vaše frakce po volbách zanikne a vznikne jiná, radikálnější?

Nějaká určitě vznikne. My jsme byli vždycky tak umírněně kritičtí. My tam máme strany, které běžně fungují jako součást koalic, a počítáme s tím, že napravo od nás ještě bude nějaká další radikální euroskeptická frakce – a pro nás je to dobře. Potom můžeme držet tu linii reformistů a nemusíme se pouštět do tvrdě euroskeptických postojů.

Vyjednáváte i s dalšími stranami, aby vás posílily?

Jednáme s leckým. Ale samozřejmě před volbami a v momentě, kdy ještě není ruka v rukávu, jsme se rozhodli, že nebudeme nic zveřejňovat. Po volbách uvidíte.

Může to být německá radikální AfD?

Máme několik červených čar, přes které nepůjdeme. Třeba paní Le Penovou ve Francii, to samé platí pro německou AfD a i pro nizozemskou stranu Gerta Wilderse. S nimi žádnou spolupráci neplánujeme.

Co podle vás odstartovalo brexit?

Kdyby David Cameron tehdy přišel z Bruselu alespoň s reálnými ústupky od Unie, tak by to referendum vyhrál. Ale tam se tenkrát ukázalo, že ta evropanská ideologie těch lidí jako Juncker nebo Verhofstadt je natolik neústupná, že oni mu nenabídli vůbec nic. On se pak vrátil s prázdnýma rukama, věřil, že to přetlačí, ale nepovedlo se.

Myslíte, že brexit proběhne na konci března, jak je plánováno?

Potom, co padla dohoda a odchod bez dohody, tak odložení brexitu je asi reálná možnost, a pokud by to poslanci neodhlasovali, tak se stane to, že dojde opravdu k tomu tvrdému brexitu, bez ohledu na to, co si kdo přeje. Podle mě je jediná logická cesta z téhle pasti, dnes večer odhlasovat pověření pro britskou vládu, aby dohodla odklad. Na jak dlouho, to v tuhle chvíli nevíme.

Takže proběhnou v Británii nakonec eurovolby?

Pokud bude odklad trvat déle než tři měsíce, tak by tam evropské volby proběhnout musely. My sice máme volby na konci května, ale Evropský parlament končí svoji činnost už 18. dubna a v novém složení se sejde až v červenci. Takže pokud by byla nová dohoda, tak parlament o tom nebude moct rozhodnout. Teoreticky by o tom mohl hlasovat až v novém složení, takže by musely proběhnout.

Jak hlasování dneska dopadne?

Já bych byl rád, kdyby se to už konečně posunulo. A EU by měla vyslat jasný signál, že když Británie požádá o odklad, tak jí vyhovíme. Protože to by mohlo podpořit vůli britského parlamentu. Tvrdý brexit není v ničím zájmu a pocítili bychom to i my.

Může za ty tahanice i trochu Evropská unie?

Teď je to záležitost britského politického boje, kdy se z toho stal nástroj politické bitvy mezi různými křídly v konzervativní straně i mezi labouristy. Evropská unie našla slabé místo při vyjednávání a ukázalo se, že je to hranice mezi Severním Irskem a Irskou republikou. Tam si skutečně nikdo nepřeje, aby vznikla nějaká tvrdá hranice. To je slabé místo, které EU neomylně odhalila, začala si s tím hrát a dostala to do situace, kdy se dohoda stala pro Británii nepřijatelnou a Mayová si myslela, že to ustojí.

Poučila se EU kvůli brexitu?

Ano i ne. Na jednu stranu je vidět, že tady roste protestní vlna ze zdola, která vynáší nové politické strany, a na druhou stranu to budí paniku v řadách evropského establishmentu, který se bojí, že by brexit mohl sloužit jako inspirace pro ostatní, a proto se ho snaží co nejvíce znesnadnit.

Proč má EU u nás tak nízkou důvěru?

Fakt je, že speciálně Česko a Slovensko tomu vévodí. U Česka mám takový pocit, že tady funguje jakási historická paměť. Máme zkušenosti s nadnárodními celky typu Rakouska-Uherska. Možná ten vztah k Bruselu je podobný jako třeba před 150 lety k Vídni. Možná to bereme jen pragmaticky a vlastně v tom není žádná velká emoce, jako že Evropa je naše. Tady to ti lidi tak necítí. Berou to jako dobrou symbolickou sounáležitost se Západem, ale že by to tak nějak prožívali, to ne. A z toho pramení ta nízká volební účast a důvěra. Může v tom hrát roli i to, že některé regulace a směrnice EU budí smích a stávají se terčem nejrůznějších vtipů.

Dá se s tím něco dělat?

Já zase nemám rád nějakou umělou propagandu a lití evropských mouder trychtýřem do hlavy. Ti, co nevolí, dávají také nějaký názor. Ať si každý dělá, co chce. Volební účast není povinná a určitě nějakými propagandistickými volebními kampaněmi, navíc placenými z evropského rozpočtu, se to, myslím, nevylepší.

Vy sám jste poslancem už od roku 2004. Není ta nízká volební účast zapříčiněná také tím, že jste jako poslanci od voličů celkem vzdálení? Nemůžete za nízkou důvěru i vy, že nedokážete lidem vysvětlit, co tam vlastně děláte?

Je to možné, ale já si spíš myslím, že tady bude pořád omezený počet lidí, kteří se budou zajímat o to, co se tam děje. A to jsou přesně ti lidi, co si informace seženou a k volbám přijdou. Mě ta volební účast netrápí. Evropská témata se složitě komunikují a v mnoha případech to skončí u toho, kolik kdo bere peněz, a to už je čistě vlna závisti a ta k dobré pověsti zcela nepřispívá.

Lidé často říkají, že v Bruselu sedí jen banda exotů, co nám něco nařizují. Připadáte si jako exot?

Určitě nejsme jako europoslanci populární. Politici jsou na tom v popularitě povolání podstatně hůř než kdokoliv jiný a europoslanci na tom budou ještě v té hroší části. Myslím, že jsme si na to zvykli a rozumíme tomu, že jsme trochu nemilovaná kasta.

Podle metodiky MEP Ranking jste na 360. místě ze 751 poslanců v produktivitě. Jsou podle vás taková srovnání relevantní?

Já tyhle průzkumy sleduji a sleduji celé skóre, které dělají. Oni sečtou asi sedm aktivit a pak to obodují a tam z těch 21 českých poslanců jsem na 8. místě. Což mi vyhovuje. Třeba pan Telička, který je první, má výhodu, že je místopředsedou parlamentu, takže se mu tam započítává i třeba vedení schůze. Někdy ta kritéria jsou iluzorní. Kdyby tam někdo vůbec nechodil a měl vysokou neúčast, tak by to stálo za pozvednutí obočí.

Pan prezident se vyjádřil k europoslancům, že nejlepším podle něj je poslanec Jan Keller, který už ale na kandidátce sociálních demokratů není. Jaký na to máte názor? Říká se, že po pěti letech ani netrefí do jednacího sálu…

Možná to pan prezident myslel tak, že je nejlepší pro něj z hlediska názorové shody. My se spolu nijak zvlášť nevídáme ani nestýkáme. On je vysokoškolský profesor a vrací se zpátky na univerzitu, takže asi ani neměl důvod tam dosahovat nějakých velkých měřitelných výkonů.

Jak se vám spolupracuje s ostatními českými poslanci? Scházíte se i bez ohledu na stranickou knížku?

Scházíme se teoreticky pravidelně jednou za pět nebo šest neděl během štrasburského zasedání na pracovní snídani. Ale ne vždycky a ne všichni tam přijdou. Jakmile se blíží volby, tak cítíme, že si konkurujeme, a účast se blíží k nule.

S kým jste si lidsky sedl?

Z českých kolegů tam opravdu na pivo s nikým nechodím. My jsme částečně kolegové, ale částečně jsme protivníci. Ono je to paradoxně jednodušší komunikovat se zahraničními kolegy a tam je jedno, z které je frakce.

Andrej Babiš jezdí na jednání do Bruselu a pak referuje, že je tam Česko konečně vidět a slyšet. Je tomu opravdu tak?

Pan Babiš je mistr politického marketingu, takže on si to vytyčil jako svůj cíl, že se pasuje do role aktivního premiéra. Ale každý tam ví, že je zatížen nevyřešenými finančními otázkami jako čerpání fondů, Čapí hnízdo – a to je jeho problém. On to považuje za kampaň nebo spiknutí. Ale to tak vůbec není. Musí jasně dokázat, že nedošlo k pochybení.

Takže v Bruselu není tak aktivní, jak se prezentuje?

Tady vede hodně radikální politiku a mám pocit, že v Bruselu je daleko hodnější a spoustu věcí tam jen odkývá. Některé programové teze třeba jako, že nechce euro, vykradl z ODS, což nás těší, ale byli bychom rádi, aby lidé dali přednost originálu, a ne kopii.

Je při jednáních překážka, že je trestně stíhaný?

Ta pověst hraje své. Určitě nám to nedělá dobrou reklamu. Ale že by se tam o tom každý pořád bavil, tak to není. Nejrůznějších skandálů po Evropě je taky dost. Například s bulharským vicepremiérem, který se údajně podílel na nelegálním vydávání pasů, aby se lidé dostali do EU. Ale do takové kategorie bychom se řadit neměli a bohužel ty jeho kauzy nás tam posunují.

Co říkáte na zdlouhavé vyšetřování kauzy Čapí hnízdo?

Divné mi to přijde, ale pořád chci věřit, že jak naše vyšetřovací, tak justiční orgány jednají nezávisle a že je to jenom kvůli snaze to důkladně vyšetřit. Pokud bych snad podlehl dojmu, že je tady politický tlak, tak by to už s touhle zemí bylo velmi špatné.

(Autor: Jakub Tomek)

Rozhovor vyšel na Blesk.cz.