Události, komentáře: Budoucnost brexitu
25. února 2019

Jan Zahradil: Události, komentáře: Budoucnost brexitu

(ČT 24 ) Britská opozice nečekaně otočila. Lídr labouristů Jeremy Corbyn dnes večer oznámí, že jeho strana podpoří vypsání druhého referenda o vystoupení z Evropské unie, pokud parlament neschválí její návrh řešení dohody o brexitu. O tématu v Událostech, komentářích ČT24 diskutoval europoslanec a předseda ACRE Jan Zahradil.

Celý rozhovor s Janem Zahradilem můžete zhlédnout na ČT24.

Marcela AUGUSTOVÁ, moderátorka:
První summit Ligy arabských států s EU hostil Egypt. Jeho prezident do Evropy vzkázal, ať nepoučuje arabský svět o lidskosti. Český premiér Babiš vidí největší přínos summitu ve dvoustranných schůzkách. Nejednalo se na nich pouze o bezpečnosti, anebo migraci.

Andrej BABIŠ, premiér /ANO/:
Mám pocit, že v kuloárech teda stále dominuje brexit. Paní premiérka se snaží o různé bilaterální jednání a snaží se nějak bilaterálně vysvětlovat tu situaci.

Martin ŘEZNÍČEK, moderátor:
Ve studiu teď vítám Jana
Zahradila, europoslance. Dobrý večer.

Jan ZAHRADIL, europoslanec /ODS/:
Dobrý večer.

Martin ŘEZNÍČEK, moderátor:
A Michaela Žantovského, ředitele Knihovny Václava Havla a bývalého velvyslance, mimo jiné ve Velké Británii. I vám dobrý večer.

Michael ŽANTOVSKÝ, ředitel Knihovny Václava Havla:
Dobrý večer. Děkuju za pozvání.

Martin ŘEZNÍČEK, moderátor:
Pan premiér, aniž bychom to chtěli, naznačil trochu ten úhel, o kterém se budeme bavit. Než se dostaneme k Lize arabských států, k tomu dnešnímu setkání a také k dalšímu tématu důležitému, a to je ten týden mezi dvěma velkými návštěvami ve Spojených státech, tak vůdce britské opozice, labourista Jeremy Corbyn oznámil, že po velkém tlaku své vlastní strany, která na něj tlačila v uplynulých týdnech a měsících, že jeho strana podpoří nové referendum o brexitu, pokud jejich vlastní návrh, jak řešit odchod, ve středu neuspěje. To je poměrně zásadní posun, vzhledem k tomu, co jsme o tom dosud vysílali, vzhledem k tomu, jak s tím dosud váhal. Pane
Zahradile, jak vy hodnotíte tenhle krok?

Jan ZAHRADIL, europoslanec /ODS/:
Hodnotím to jako taktický manévr, protože celá ta záležitost okolo brexitu se stala, řekněme, rukojmím vnitropolitického boje v obou těch hlavních stranách a Jeremy Corbynovi, jak známo, odešlo v posledních dnech dokonce osm poslanců, z jiného důvodu tedy než kvůli brexitu. Tam udávali nějaký rostoucí antisemitismus dokonce uvnitř Labouristické strany. Takže oba ti lídři, jak premiérka Mayová, tak Jeremy Corbyn, mají potíže se stranickou disciplínou ve vlastních řadách. A on musel udělat tento ústupek tomu velmi vlivnému křídlu ve své straně, které to druhé referendum požadovalo.

Martin ŘEZNÍČEK, moderátor:
Pane Žantovský, váš názor, za jak důležitý posun v tom, v té celé sáze, která rozhodně nekončí, to považujete?

Michael ŽANTOVSKÝ, ředitel Knihovny Václava Havla:
Já si nemyslím, že to je rozhodný posun. Je to skutečně pokračování toho taktického boje a Jeremy Corbyn v tomto ohledu změnil názor již tolikrát. On byl původně zastáncem brexitu, pak byl v tom jaksi takový neutrální a teď se začíná klonit k druhému referendu. To je...

Martin ŘEZNÍČEK, moderátor:
Dokonce podporoval celní unii jako jeden z mezikroků.

Michael ŽANTOVSKÝ, ředitel Knihovny Václava Havla:
Ano, to je pro kredibilitu politika... není to moc dobré.

Martin ŘEZNÍČEK, moderátor:
Myslíte si tedy, že existují vyšší šance na to, že brexit jako takový bude odložen i ve světle toho, že premiérka Mayová také lavíruje, také je pod velkým tlakem nejrůznějších frakcí uvnitř své vlastní strany, že tam neexistuje ani mezi konzervativci shoda? Pane
Zahradile.

Jan ZAHRADIL, europoslanec /ODS/:
Já bych to nevylučoval, jakkoliv mi v tuto chvíli připadá pravděpodobnější, že k brexitu dojde k tomu původně plánovanému datu, tedy k 29. březnu.

Martin ŘEZNÍČEK, moderátor:
S dohodou nebo bez?

Jan ZAHRADIL, europoslanec /ODS/:
A tipl bych si, že v tuto chvíli spíš bez dohody. Ono to samozřejmě nebude úplně bez dohody, protože třeba obchodní vztahy se budou řídit pravidly Světové obchodní organizace, ale ta dvoustranná dohoda mezi Británií a Evropskou unií, ta mi připadá teď už méně pravděpodobná.

Martin ŘEZNÍČEK, moderátor:
Pane Žantovský, zbývá několik málo desítek pracovních dnů do toho oficiálního termínu. Jaký je váš výhled?

Michael ŽANTOVSKÝ, ředitel Knihovny Václava Havla:
Mně předevčírem nebo kdy říkal poměrně vysoký činitel Evropské unie, že to, co umí Evropská unie dělat nejlíp, je zastavit stopky. A to je možná jeden scénář, ke kterému se blížíme. A bude docela zajímavá ovšem hra, kdo na sebe vezme to zmáčknutí toho tlačítka těch stopek. Samozřejmě Evropané by chtěli, aby to byla Theresa Mayová, Theresa Mayová by chtěla, aby to byli Evropané, ale nevylučuju, že k tomu dojde.

Martin ŘEZNÍČEK, moderátor:
Pojďme se posunout dál tedy. Děkuju za tenhle úvodní blok k brexitu. Evropská unie a Liga arabských států, jejich historicky první setkání tohoto druhu. Myslíte si, že setkání jako je tohle, a slyšeli jsme od pana premiéra, že se tam řešil brexit na různých bilaterálních schůzkách a tak dále, ale že setkání tohoto druhu může přispět například k řešení některých věcí v otázce migrace, protože arabské státy, ať už v severní Africe, nebo na Blízkém východě, přece jenom jsou jaksi těmi státy, z nichž pochází velká část migrantů, kteří do Evropy přicházejí. Pane
Zahradile.

Jan ZAHRADIL, europoslanec /ODS/:
Myslím, že je symbolicky důležité, že se to odehrálo v Egyptě, pod jakýmsi patronátem prezidenta Sísího, protože to je významná postava toho regionu a je to člověk, pod jehož vedením řekl bych, že Egypt dělá politiku, která by nám měla být blízká. Rozhodně z těch čtyř mocností v tom regionu, což je Saúdská Arábie, Egypt, Írán a Turecko, tak Egypt v tuto chvíli, řekněme, dělá nejvíce prozápadní nebo proevropskou politiku. Snaží se vycházet Evropě vstříc, pokud jde o ty obavy z nekontrolované migrace a samozřejmě se také snaží bojovat s tím islámským radikalismem a fundamentalismem. A samotný ten arabský svět, byť tedy Liga arabských států je jakoby zastřešující organizace, on přece není jednotný. Tam existují různé takové vztahové linie řezů mezi třeba Emiráty a Katarem nebo Saúdskou Arábií a Katarem, kdy se ty země obviňují vzájemně z různých věcí. Takže to, že tyhle kontakty probíhají, to je dobře. A myslím, že to setkání proběhlo v Egyptě, takže má svoji symbolickou a doufejme, že i reálnou hodnotu.

Martin ŘEZNÍČEK, moderátor:
On s těmi radikály někdy bojuje tak, že to vyvolává kritiku Evropské unie a zároveň...

Jan ZAHRADIL, europoslanec /ODS/:
To je pravda.

Martin ŘEZNÍČEK, moderátor:
... jedna poznámka, ani Evropská unie rozhodně není jednotná. Pane Žantovský, váš pohled na význam tohodle setkání a na možnost řešení problémů do budoucna?

Michael ŽANTOVSKÝ, ředitel Knihovny Václava Havla:
Já myslím, že to nejlépe zhodnotil Jean-Claude Juncker, který na začátku toho summitu prohlásil, že významem této schůzky je ta schůzka samotná. Jinými slovy, nikdo od ní nic neočekával, ale je dobře, že proběhla. Nepřinesla žádný pokrok v těch důležitých otázkách. Když si člověk přečte to závěrečné prohlášení z toho summitu, tak už nepotřebuje prášky na spaní. A ta příští schůzka, oni se usnesli na jedné věci, že se ta schůzka bude pravidelně konat, bude se konat za tři roky v Bruselu. Takže i z toho lze jaksi usoudit na to, jaký aktuální nebo praktický význam ta schůzka má.

Martin ŘEZNÍČEK, moderátor:
Mě by zajímalo, kdo z těch lídrů, kteří byli teď v Egyptě, budou na tom setkání v Bruselu za tři roky.

Michael ŽANTOVSKÝ, ředitel Knihovny Václava Havla:
Ale jedno téma možná, které je důležité, o kterém se jistě mluvilo, i když bylo nepojmenované, byl Írán. Protože Írán není arabská země a tudíž se také té schůzky nezúčastnil, ale je to velmi čilý kostlivec ve skříni pro celou řadu těch zemí, které se ho zúčastnily. A některé z nich tvoří takovou tu protiíránskou koalici v Jemenu a na jiných místech na Blízkém východě. V tomto ohledu mají blíže možná k americké pozici než k pozici evropské, ale nějaká protichůdná evropská pozice z toho summitu nezazněla, což možná také něco znamená.

Martin ŘEZNÍČEK, moderátor:
My tady sedíme v takovém autobuse, který navštíví tři evropské státy během jednoho dne, tak pokud dovolíte, já bych ještě jedno téma otevřel a je to všechno velice aktuální, a to se týká Spojených států, kde ministr Petříček ukončil návštěvu minulý týden u Mika Pompea, svého protějšku ve Washingtonu, příští týden tam míří do Bílého domu premiér Babiš. Co by premiér Babiš měl Donaldu Trumpovi říci? Co by Česká republika od téhle schůzky měla čekat a čeho může nebo nemůže dosáhnout? Pane Žantovský, začneme u vás tentokrát.

Michael ŽANTOVSKÝ, ředitel Knihovny Václava Havla:
Já si myslím, že a těší mě to, že došlo k určité snaze o koordinaci mezi postupem ministerstva zahraničí a ministra zahraničí a tou připravovanou návštěvou premiéra. Ta témata, která probíral ministr Petříček, to znamená spolupráce v oblasti obrany a bezpečnosti, náš důraz na zachování otevřených obchodních vztahů, to znamená varování před nějakými americkými opatřeními, která by volný obchod omezila. A konečně, to je taková hezká formulace, a o tom se jistě bude mluvit při návštěvě pana premiéra ve Washingtonu také, kybernetická bezpečnost a hrozby, překládám - Huawei. Takže toto jsou, myslím, tři témata, kterým se premiér nevyhne. To obchodní téma určitě zvedne aktivně, ale je dobře, že v tak krátké době dochází ke dvěma tak významným návštěvám po dlouhých letech.

Martin ŘEZNÍČEK, moderátor:
Ano, minimálně z jedné strany je tam příčinná souvislost, protože pan Petříček samozřejmě částečně předpřipravoval tuhle návštěvu, byť víme, že pan premiér je v úzkém kontaktu s americkým velvyslancem tady a velkou část z té návštěvy si domlouval sám. Pane
Zahradile, co Češi mohou očekávat od téhle schůzky a co by měli očekávat? Co je reálné, že by mohli dosáhnout?

Jan ZAHRADIL, europoslanec /ODS/:
Jednak chci říct, že byť politik z opoziční strany, tak takovou schůzku samozřejmě vítám. Je vždycky dobře, když probíhají schůzky na nejvyšší úrovni mezi českými ústavními činiteli a ústavními činiteli Spojených států na nejvyšší úrovni. Za druhé, americký ministr zahraničí nedávno navštívil tři země takzvané Visegrádské čtyřky, Česká republika zůstala stranou a myslím, že toto je dobrý důkaz, že vlastně nejsme stranou, že se ta návštěva koná v trochu jiném formátu, ale že se se střední Evropou počítá. A je to možná napravování určitého dluhu, který americká diplomacie v posledních letech spáchala na té střední Evropě a na Visegrádské čtyřce, kdy se o nás opravdu příliš nezajímali. Takže teď, jak vidět, ten zájem roste. Byla mimo jiné také, to tady navážu na pana kolegu Žantovského, v Polsku velice zajímavá konference právě o politice vůči Íránu, kde americký viceprezident vystoupil velice tvrdě vůči té evropské politice appeasementu, takového toho ustupování tomu íránskému režimu. Žádal tam, aby Evropa se také připojila ke zrušení té jaderné dohody. Takže tato třeba bezpečnostní dimenze, ta podle mě bude součástí těch jednání, energetika určitě a ta kybernetická bezpečnost, jak je vidět, tak to Spojené státy už berou tak trochu geopoliticky, že je to vlastně součást toho jejich současného geopolitického měření sil s Čínou. Takže předpokládám, že i to bude tématem těch rozhovorů.

Martin ŘEZNÍČEK, moderátor:
Pane Žantovský, souhlasíte s tím, že se Spojené státy a Trumpova administrativa probouzí z té Obamovy pasivity ve vztahu ke střední Evropě?

Michael ŽANTOVSKÝ, ředitel Knihovny Václava Havla:
Určitě a jedním znamením, že se tak děje, bylo vloni jmenování toho nového poradce pro národní bezpečnost Johna Boltona, který je aktivista zahraničně-politický, který má poměrně přesnou a často i kontroverzní vizi o vztazích mezi Spojenými státy a zbytkem světa, ale rozhodně to není izolacionista.

Martin ŘEZNÍČEK, moderátor:
A je dost možné, že k tomu vztahu ke střední Evropě přispělo i jmenování Wesse Mitchella do pozice důležité na ministerstvu zahraničí, člověka, který má na starosti Evropskou unii a Evropu jako takovou, byť z této funkce právě odchází.

Michael ŽANTOVSKÝ, ředitel Knihovny Václava Havla:
Právě.

Martin ŘEZNÍČEK, moderátor:
Děkuju mnohokrát oběma za to, že jste přišli sem do Událostí, komentářů. Hezký večer.

Jan ZAHRADIL, europoslanec /ODS/:
Na shledanou.

Michael ŽANTOVSKÝ, ředitel Knihovny Václava Havla:
Děkujeme.

Jan Zahradil

Jan Zahradil

lídr eurokandidátky ODS
předseda ACRE
europoslanec
expert pro zahraničí

Více o autorovi