Novinky Mediální výstupy

Události, komentáře: Cášská dohoda a mír v Evropě

(ČT 24) Nová smlouva mezi Německem a Francií - včera ji v Cáchách podepsali Angela Merkelová a Emmanuel Macron. Navazuje na Elysejskou smlouvu z ledna 1963 - v té se ke spolupráci obou zemí zavázali Konrad Adenauer a Charles de Gaulle. Je to krok k dvourychlostní EU, nebo naopak posílí jednotnou Evropu? Téma Událostí, komentářů ČT24 pro předsedu ACRE a europoslance Jana Zahradila.

Celý rozhovor s Janem Zahradilem můžete zhlédnout na ČT24.

Martin ŘEZNÍČEK, moderátor:
Nový pakt mezi Francií a Německem. Smlouva, která Evropskou unii včetně menších států posílí, nebo naopak menší státy oslabí? Navazuje na Elysejskou smlouvu z ledna 1963, v té se ke spolupráci obou zemí zavázali Konrad Adenauer a Charles de Gaulle. Na Cášskou smlouvu jsem se dnes v rozhovoru zeptal nejvyššího představitele sudetských Němců Bernda Posselta. Světlana ještě před tím probere reakce českých politiků.

Světlana WITOWSKÁ, moderátorka:
Hosty Událostí jsou Ondřej Benešík, poslanec KDU-ČSL. Dobrý večer.

Světlana WITOWSKÁ, moderátorka:
Dobrý večer.

Světlana WITOWSKÁ, moderátorka:
A Jan Zahradil, europoslanec ODS. Dobrý večer.

Jan ZAHRADIL, předseda ACRE a europoslanec /ODS/:
Dobrý večer z Bruselu.

Světlana WITOWSKÁ, moderátorka:
Pane europoslanče, co bude smlouva Francouzů s Němci znamenat pro nás Česko?

Jan ZAHRADIL, předseda ACRE a europoslanec /ODS/:
Je to určitý signál, že v době brexitu, v době, kdy Spojené státy se tak trochu vyvazují pod prezidentem Trumpem ze svého angažmá v Evropě, se Francie a Německo budou snažit využít té změněné geopolitické rovnováhy na kontinentě a posílit svoji pozici kontinentálních mocností. To jim samozřejmě nemůžeme upřít. Ale já myslím, že důležitá otázka pro české politické strany je, jestli je to této jakési budoucí unie v unii, kterou zřejmě budou chtít teď konstruovat, jestli je tam chceme následovat a na tom se podle mě bude lámat česká politika v příštích letech.

Světlana WITOWSKÁ, moderátorka:
Pane poslanče Benešíku, budeme chtít následovat Francii a Německo do toho tvrdého jádra Evropské unie, jak říká Jan Zahradil a souhlasíte s tím, co říká pan europoslanec?

Ondřej BENEŠÍK, předseda výboru pro evropské záležitosti a místopředseda strany /KDU-ČSL/:
Regionální uskupení v rámci Evropské unie existují, koneckonců.

Světlana WITOWSKÁ, moderátorka:
I V4.

Ondřej BENEŠÍK, předseda výboru pro evropské záležitosti a místopředseda strany /KDU-ČSL/:
Česká republika je ve V4 a o členství ve V4 projevilo zájem několik dalších zemí, existuje formát V4 plus. A nikdo nemůže opravdu do budoucna vyloučit, že vznikne V5, například s Rakouskem nebo se Slovinskem. Já si nemyslím, že je to na pořadu dne, ale ta spolupráce taková je, existují další uskupení, jako je například Benelux. Takže já bych toto vůbec nepřeceňoval. Koneckonců tady zaznělo, že navazuje se na jakési spojenectví z šedesátých let. Logicky s brexitem to spojenectví asi bude posíleno, ale já se toho vůbec neobávám, naopak, pokud odvěcí rivalové, myslím v dávné minulosti, Francie a Německo chtějí úžeji spolupracovat, tak je to pro klid v Evropě rozhodně dobře.

Světlana WITOWSKÁ, moderátorka:
Pane europoslanče, Francie a Německo chce podle Emmanuela Macrona přijmout zodpovědnost a ukázat cestu. Tak kam ta cesta podle vás míří?

Jan ZAHRADIL, předseda ACRE a europoslanec /ODS/:
Záleží samozřejmě na tom, jaká konkrétní opatření budou následovat. Slyšeli jsme o tom, že obě strany vyjádřily vůli pokračovat ve velice úzké bezpečnostní, ekonomické i politické spolupráci, každá z těch zemí má samozřejmě svoje ambice. Francie jako vojenská, jaderná mocnost, která nikdy příliš netrpěla na severoatlantickou alianci, tak vždycky chtěla budovat vlastní autonomní strategii, tedy bezpečnostní strategii. Německo je zase ekonomický motor Evropy, takže chce k sobě pomocí eura připoutat další země. Čili každá z těchto zemí má svoje ambice. A já znovu říkám, my jim v tom určitě nechceme a ani nemůžeme bránit, otázkou pro Českou republiku je, jestli je v něčem takovém bude chtít následovat. Já tady za sebe a za svoji politickou stranu říkám, že pokud by tady vznikalo tvrdé jádro, my jsme proti tomu, aby do něj Česká republika vstupovala, protože suverenitu v oblasti daňové, bezpečnostní, ale i fiskální třeba i v oblasti azylové politiky si prostě chceme uchovat a myslíme si, že by to měly být ústavní orgány České republiky, které o těchto věcech budou rozhodovat.

Světlana WITOWSKÁ, moderátorka:
Pane europoslanče, děkuju vám za váš čas a přeju hezký večer.