Otázky Václava Moravce
29. dubna 2018

Jan Zahradil: Otázky Václava Moravce

(ČT 24 ) Hostem nedělního diskusního pořadu České televize Otázky Václava Moravce byl předseda ACRE a europoslanec ODS Jan Zahradil.

Celý rozhovor s Janem Zahradilem můžete zhlédnout na ČT24.

 

Václav MORAVEC, moderátor:
A premiér Andrej Babiš zároveň zkritizoval Evropu, která podle něj měla už dřív řešit problém Sýrie diplomatickou cestou. Dalšími hosty dnešních otázek jsou dva europoslanci. Konkrétně na europoslankyně místopředsedkyně KSČM Kateřina Konečná. Vítejte po čas v Otázkách, hezké dobré poledne.

Kateřina KONEČNÁ, europoslankyně, místopředsedkyně KSČM:
Hezké dobré poledne vám i divákům.

Václav MORAVEC, moderátor:
A vítám i europoslance Jana Zahradila z Občanské demokratické strany. Hezké odpoledne.

Jan ZAHRADIL, europoslanec ODS:
Také přeji hezké odpoledne.

Václav MORAVEC, moderátor:
A poznání přijal dnes poradce premiéra v demisi Andreje Babiše a jinak bývalý ministr zahraničí Cyril Svoboda. Vítejte. Hezký dobrý den.

Cyril SVOBODA, poradce premiéra v demisi, bývalý ministr zahraničí:
Dobrý den.

Václav MORAVEC, moderátor:
Připouštíte, že je to problém i Evropy, proč Česká republika měla ne zcela jednotné a konsistentní stanovisko po těch leteckých úderech na Sýrii, které vedly Američané, protože Američané řekl, že Evropa měla už dávno Sýrii řešit diplomatickou cestou. Paní místopředsedkyně.

Kateřina KONEČNÁ, europoslankyně, místopředsedkyně KSČM:
Říká jenom to, co my říkáme od začátku toho konfliktu. Že nic jiného, než diplomatická cesta nám nakonec vlastně nemůže vyjít proto, pokud se chceme shodnout na tom a pevně doufám, že po těch letech už většina i mých kolegů, kteří dříve tvrdili, jak to musí být jednostranné, tak v tuto chvíli připouští to, že jedině dohoda je dneska v Sýrii to, co ji může pomoci a jestliže my v Evropském parlamentu velmi často řešíme důsledky výsledky migrační krize, tak rozhodně řešení migrační krize nepomáhá to, že si tam teď opět někdo vyhazuje rakety, případně že respektujeme a tolerujeme Turecku ty stovky mrtvých, které jsou dneska za Tureckem v Afrínu. Prostě to nepomůže k tomu, aby Sýrie byla opět jedním státem, bezpečným státem. A pokud nebude bezpečným státem, tak to bude i velmi nebezpeční i pro celou Evropu.

Václav MORAVEC, moderátor:
Myslíte, na margo české zahraniční politiky, že pomůže to usnesení Poslanecké sněmovny, které schválila po útocích vedených Spojenými státy americkými, respektive prezidentem Donaldem Trumpem, že Česká republika bude mít a sněmovna požádala vládu o jednoznačné a konzistenčně zahraniční politická stanoviska.

Kateřina KONEČNÁ, europoslankyně, místopředsedkyně KSČM:
Já bych si přála, aby je Česká republika měla, protože ona je dlouhodobě nemá. Ale to, jestli pomůže usnesení Poslanecké sněmovny, když si vzpomenu, jak to bylo s Kosovem, jak Poslanecká sněmovna vyzývala vládu České republiky, aby nikdy nelegitimizovala vládu v Kosovu a vláda to na nějakém svém výjezdním zasedání udělala, tak je evidentní, že ten nepoměr zahraniční politiky vlády, kterou dělá a dělají jako exekutiva a toho, co si myslí poslanci stále zůstává poměrně velký.

Václav MORAVEC, moderátor:
Nemyslíte, že ke změně toho trendu přispěje i to usnesení, které bylo schválené?

Kateřina KONEČNÁ, europoslankyně, místopředsedkyně KSČM:
Já bych si to přála, ale po mnoha letech politice si troufnu říct, že to nebude realita.

Václav MORAVEC, moderátor:
Jane Zahradile?

Jan ZAHRADIL, europoslanec ODS:
Já bych Českou republiku speciálně, pokud jde o ten syrský konflikt, zase tolik nepodceňoval. My tam máme, jak známo, jako snad už jediná členská země NATO otevřenou ambasádu. Dokonce i americký předseda sněmovny reprezentantů, když tady byl Paul Ryan, tak to jmenovitě ve svém projevu v Poslanecké sněmovně ocenil. A myslím, že ta ambasáda tam slouží jaksi více účelům než jenom zastupování České republiky. Ona dnes víceméně zastupuje dnes i naše spojence a je to určitě úřad, který je schopen komunikovat na různé strany. Na všechny strany. Ne tedy jen s jednou stranou toho konfliktu, takže my tam nějakou docela významnou, i když možná ne mediálně viditelnou roli sehráváme.

Václav MORAVEC, moderátor:
A není to tak, že tu roli jsme si možná poničili tím, že ministr zahraničí České republiky, ministryně obrany České republiky a koneckonců i premiér podpořili ten letecký útok Spojených států?

Jan ZAHRADIL, europoslanec ODS:
Ne, nemyslím si to. Nemyslím si, že naše domácí politické šarvátky a já se domnívám, že to, co se odehrálo při komentování toho posledního leteckého útoku byla především domácí politika. Že se na tom odehrávaly nějaké domácí politické body. Andrej Babiš, jak je známo, umí velice dobře číst průzkumy veřejného mínění, takže to, že změnil z jednoho dnes na druhý názor nebo že ho trochu posunul, možná bylo důsledkem toho, že si někde něco zjistil, jak se na to dívá veřejnost a rozhodl se, že to trochu poposune. Já myslím, že ve světě se vnímá ta reálná situace. A tady Česká republika, pokud jde o reálnou situaci, my tam jsme, my tam něco reálného děláme a myslím, že svět a zejména naši západní spojenci si toho docela váží. Takže já si myslím, že bychom se nemuseli podceňovat.

Václav MORAVEC, moderátor:
A tu pozici jsme neztratili tím, že vláda podpořila letecké útoky?

Jan ZAHRADIL, europoslanec ODS:
Předpokládám, že nikoliv, protože jakási elementární míra loajality od nás, jakožto od členského státu NATO z akcí, kterou vlastně přikryl a inicioval nejsilnější stát NATO, náš nejsilnější spojenec, tak jakási míra loajality se očekávala. A je jasné, když se budeme bavit o Sýrii možná dál, že to není zdaleka otázka vnitropolitického konfliktu. Tam se odehrává jakási zástupná přetlačovaná o vliv v regionu mezi na jedné straně Ruskem, na druhé straně Spojenými státy. Pod tím se odehrává celá řada dalších přetlačovaných, třeba mezi Tureckem a Íránem. Takže vždycky je dobré vědět, co se tam děje. Nají si v tom nějakou parketu a snažit se hájit naše vlastní zájmy nebo zjistit jaké v tom máme zájmy a ty hájit. Prostě zahraniční politika, to není žádné cvičení z aplikované morálky. To je poměrně tvrdá a leckdy bezohledná disciplína. S tím se musíme smířit a musíme v tom také umět také odehrát svoji roli.

Václav MORAVEC, moderátor:
Když mluvíte o těch zájmech jednotlivých států, právě na pozadí Sýrii, tak podíváme-li se a na ty chemické útoky, ta vždy, dojde-li k nějakému chemickému útoku, tak se obnažují ty jednotlivé zájmy. Nejhorší chemický útok z roku 2013 si vyžádal 1700 obětí. Z používání chemických zbraní je viněná jak syrská, tak četné povstalecké skupiny včetně radikálního Islámského státu. Damašek i povstalci vzájemně ta obvinění, odmítají a přitom se napadají. Lidé, kvůli použití chemických zbraní umírali například v březnu roku 2013 při raketovém útoku na město Chán Asal. Už zmiňovaných 1700 obětí si vyžádal útok ze srpna, roku 2013 v oblasti Ghútá, jihovýchodně od Damašku. Nejspíš syrská armáda měla v dubnu 2014 na svědomí použití pravděpodobně chloru v obci Talmanis a v březnu roku 2015 pak v obci Sarmín a údajně chlór útočil i posléze v Aleppu. V srpnu roku 2016 zabíjel jedovatý plyn ve městě Sarikam a vloni v dubnu při náletu na vesnici Chán Šajchún vraždil nejspíš Sarin. Letos v lednu a v únoru zabíjel opět chlór, a to při útocích v Dúmě ve východní Ghútě a Sarákibu v provincii Itbíl. A chemické zbraně zabíjely na začátku dubna a to v Dúmě. Otázka pro Cyrila Svobodu, když tady byla řeč o české ambasádě, tak Poslanecká sněmovna v té rozpravě naznačila, že vy i české zastoupení v Damašku mělo přispět k nějakému mírovému řešení. Je to reálné?

Cyril SVOBODA, poradce premiéra v demisi, bývalý ministr zahraničí:
To má dvě roviny, to, o čem tady mluvíme. První rovina mezinárodní, diplomatické řešení ano a musíme si položit otázku s kým. Moje odpověď je, že musíme najít cestu k Rusku, jinak to nejde. To je omyl zkrátka si myslet, že bez Ruska, jakožto klíčového hráče v radě bezpečnosti jsme schopni implementovat mír v Sýrii. Proč? Protože už byly dva summity mezi Íránem, Ruskem a Tureckem a druhý summit, a kdo si poslechl tiskovou konferenci, se dozvěděl, že tři lídři říkají: my budeme mít trvalé příměří a dosáhneme mír. To znamená, že vstupujeme vlivově do tohoto procesu a ten proces chceme ukončit a válka vypadá, že už se chýlí k nějakému konci. Tedy ke konci nějakého mírového uspořádání. Končím tuto rovinu tím, že máme jít cestou, jako to bylo v bývalé Jugoslávii. Dohodnout s těmi, se kterými se dohodnout lze a otázku viny řešit soudem po válce jako se to stalo v Jugoslávii. To znamená, že jistou legitimitu má Asad, to znamená, on jediným partnerem pro toto jednání je také. Musí se překonat některé bariéry. Bez toho žádné diplomatické řešení nebude. To je fráze jinak.

Václav MORAVEC, moderátor:
A pak ustavit mezinárodní tribunál.

Cyril SVOBODA, poradce premiéra v demisi, bývalý ministr zahraničí:
No tak ten tu je. Ten tu je. Ten je v Haagu.

Václav MORAVEC, moderátor:
No ale teď jestli vytvářejí nějaké speciální jenom na Sýrii.

Cyril SVOBODA, poradce premiéra v demisi, bývalý ministr zahraničí:
Ne, není třeba. Kdo si přečetl Římský statut, ví, že už není třeba na to vymýšlet nějaký nový tribunál. Zkrátka jít touto cestou, tato cesta vede k řešení. To je ta rovina mezinárodní. Rovina domácí podle mě je jednoznačná, protože za jakoukoliv politiku v exekutivě nese odpovědnost vláda. Vláda nese odpovědnost Poslanecké sněmovně, proto je správně, že se jedná s Poslaneckou sněmovnou. To, co říká prezident republiky je zajímavé. Má vliv a není rozhodující. Tak já bych na to nebral takovou váhu a normálně bych jel, to, co říká vláda, protože to je jediná cesta.

Václav MORAVEC, moderátor:
A vysvětlil jste to premiéru Babišovi, protože on nejdříve podpořil stanovisku Karly Šlechtové a Martina Stropnického, to byla sobota ráno a sobota během dne, pak se v neděli sešel s prezidentem republiky a distancoval se od svých ministrů.

Cyril SVOBODA, poradce premiéra v demisi, bývalý ministr zahraničí:
Slyšíte můj názor? Já vám říkám svůj názor. Můj názor je, že je to vláda, vláda ta rozhoduje, vláda je odpovědna Poslanecké sněmovně a přestaňme tedy snít o něčem, co je iluzorní, že bude jednota politiky mezi prezidentem republiky a premiérem. Kdo ví, jak...

Václav MORAVEC, moderátor:
Mezi nimi, když se na to jako poradce podíváte, tak mezi nimi ta jednota po neděli byla.

Cyril SVOBODA, poradce premiéra v demisi, bývalý ministr zahraničí:
Počkejte. Tak vám povím příběh, jak začala válka v Íráku. No to Saša Vondra přečetl Václavu Havlovi v divadle dopis, který Václav Havel podepsal tahle na dálku a tím jsme se dostali do koalice v Iráku. Vůbec o tom netušila ani vláda, ani ministr zahraničních věcí, ani premiér. Takže nic nového pod sluncem. Je to vláda, ať rozhoduje vláda. Tečka. Víc podle mě, jinak tady pořád hrajeme nějaké... Takže vracím se zpátky. Říkáme-li diplomatické řešení, musíme mít odvahu najít cestu i k těm, se kterými si nerozumíme, protože někdy to chce větší odvahu, než po sobě pořád řvát. Jedna cesta. Druhá je na domácí scéně to vložit do rukou vlády, ať to vláda s plnou odpovědností vůči Poslanecké sněmovně vyřeší. Toť vše. To, že máme ambasádu, tedy zastupitelský úřad, abych se vyjádřil přesně. V Sýrii, to je v pořádku, ať tam paní velvyslankyně Filipi dál plní své úkoly, ať slouží řádně vlasti. To je v pořádku, ať to pokračuje dál.

Václav MORAVEC, moderátor:
Pojďme si položit tu zásadní otázku. Je možné najít cestu k Rusku? Jane Zahradile? Kateřino Konečná?

Jan ZAHRADIL, europoslanec ODS:
Když se podíváte na ten poslední letecký útok, tak zjistíte, že při něm, možná pro někoho překvapivě nedošlo k žádným obětem na životech. Samozřejmě důsledky, výsledky toho útoku obě strany interpretují různě. Američané říkají, že zasáhli důležité cíle. Rusové tvrdí, že nezasáhli nic a že naopak byly ty rakety sestřeleny ještě před tím, než někam dopadly. To teď nechme tedy jaksi mediálnímu pokrytí obou těchto stran, které bude vždycky rozdílné. Ale už jen to, že nedošlo k žádným ztrátám na životě je podle mě celkem jasným důkazem toho, že nějaká komunikační linka tady prostě vždycky běžela a běží. A je jasné, že nikdo nemá zájem na vyprovokování nějakého rozsáhlejšího konfliktu tím, že by způsobil nějaké výrazné velké ztráty na životech.

Václav MORAVEC, moderátor:
Jinými slovy hledání cesty k Rusku, jak o tom mluví Cyril Svoboda, je vlamování se do otevřených dveří?

Jan ZAHRADIL, europoslanec ODS:
Ne, já si myslím, že speciálně tenhle ten poslední útok, měl jakýsi symbolický rozměr. Byl to možná určitý vzkaz Rusku. Je to podle mě, mohu se mýlit, ale já to čtu tak, že to byl docela silný vzkaz zejména do Íránu, protože to je země, která teď neúměrným způsobem zvyšuje svůj vliv regionu přes Írák, přes Sýrii, přes Libanon. Pokusila se o to i v Jemenu. A já myslím, že nikdo nemá zájem na tom, ani Česká republika jako součást Evropy, jako součást NATO, nemá zájem na tom, aby tam v té oblasti vznikl jeden silný hegemon, který to bude ovládat. Pro nás je daleko výhodnější, když se budou země jako Turecko, Írán, Saúdská Arábie držet vzájemně v nějakém šachu, v nějaké rovnováze mocenské. Takže ten útok byl podle mě do značné míry symbolický, není to první útok tohoto typu. Už jsme měli takový podobný tady zhruba před rokem. A já jsem si celkem jist, že pod tímto povrchem, řekněme těchto symbolických silových gest komunikace prostě probíhá a probíhat bude.

Václav MORAVEC, moderátor:
Kateřina Konečná.

Cyril SVOBODA, poradce premiéra v demisi, bývalý ministr zahraničí:
Má-li odvahu to říct veřejně.

Kateřina KONEČNÁ, europoslankyně, místopředsedkyně KSČM:
Já jenom, jedna odbočka. Elementární míra loajality, o které mluví pan kolega v souvislosti s útokem, které provedly tři členské státy NATO mi připadá dost šílené. Já bych si přála, abychom měli elementární míru respektu k mezinárodnímu právu jako Česká republika v prvé řadě. A nehodlám říkat.

Jan ZAHRADIL, europoslanec ODS:
My tyhle věci vždycky budeme vidět odlišně.

Kateřina KONEČNÁ, europoslankyně, místopředsedkyně KSČM:
To, že ne nedošlo k nějakém naštěstí obětem na životech je v pořádku, protože se konkrétně útočilo na základě neprokázaných důkazů. To si prostě musíme přiznat. Ty rakety tam lítaly. To, že se nic nestalo jako nekatolík říkám zaplať pánbůh za to, ale to, že to rozhodně nepomáhá jistotě v tom regionu, to je prostě pravda. Vy byste se tam taky nechtěl vracet.

Jan ZAHRADIL, europoslanec ODS:
To, že se nic nestalo, za to nemůže pánbůh. Za to podle mě mohou jiné věci a podle mě za to může ta komunikace, o které jsem tady mluvil a o které samozřejmě nikdo veřejně nikdo hovořit nebude.

Václav MORAVEC, moderátor:
Můžeme najít cestu k Rusku?

Kateřina KONEČNÁ, europoslankyně, místopředsedkyně KSČM:
Asi všichni tušíme, ale my musíme najít cestu k Rusku, protože my si musíme říct, co je naším cílem. A přece všichni tady víme, že tím cílem mezinárodním by měla být likvidace islámského terorismu by mělo být to, aby nedocházelo k akcím, ke kterým dochází. Aby se tento terorismus dále nerozšiřoval. Pokud se na tomto shodneme, tak bez Ruska to prostě nejde. Rusko má stejný zájem jako máme my, stejně jako mají USA a bez toho, že bude Rusko naším partnerem se prostě nehneme dál v těch mezinárodních vztazích, protože si pouze budeme ukazovat ty svaly.

Václav MORAVEC, moderátor:
A teď jenom je důležité, když mluvíme Rusko, jako náš partner, bavíme se o Evropě jako o celku. Když se ale podíváme na to, co v tomto týdnu oznámil britský ministr zahraničních věcí, byť tedy Británie odchází z Evropy, ale stále ještě je evropským hráčem, tak ministři zahraničí G7 vytvoří, podle slov Boris Johnsona, pracovní skupinu, která se zaměří na ruské aktivity v mnoha oblastech, včetně kybernetických útoků, šíření dezinformací, či odstraňování režimu nepohodlných lidí. Připomeňme si slova Borise Johnsona.

Boris JOHNSON, britský ministr zahraničních věcí:
Rusko je tak neuvěřitelné důmyslné v rozsévání pochybností a zmatků, šíření falešných zpráv a ve snaze kalit vodu. My si myslíme, že by se měla G7 pokusit vznést do situace jasno.

Václav MORAVEC, moderátor:
Netřeba připomínat, že vztahy Severoatlantické aliance a Ruska, když vezmeme evropské státy Severoatlantické aliance, tak jsou nejsložitější a nejnapjatější za řadu posledních let, jak připustil v tomto týdnu generální tajemník Severoatlantické aliance Jens Stoltenberg. Stejně tak jsou tady sankce, evropské sankce vůči Rusku. Je možné tady najít s Ruskem dialog za všech těch podmínek včetně toho, že evropští členové G7 tady tlačí tento projekt?

Cyril SVOBODA, poradce premiéra v demisi, bývalý ministr zahraničí:
Je. Kdyby to nebylo možné, tak bychom se o to neměli pokoušet. Je to možné. Proč? Protože myslím, že žijeme v jednom velkém omylu. Že žijeme ještě pořád ještě v omylu, že budou spolu válčit státy a státy. To znamená, neříkám, že Rusko je nebezpečí, že by někam ruská armáda vtrhla nebo něco takového…iluze a není to tak. My žijeme ve světě hybridních a asymetrických konfliktů a vidíme, kde všude se válčí. Paradoxně žádný stát není ve válce a válčí se na mnoha místech se válčí. To znamená, že jsme v úplně jiném typu konfliktu. My musíme být schopni najít osvobození se od vztahu ke státu jako entitě a vedle toho neztratit zájem chránit své zájmy proti tomu, když nám někdo proniká na naše území nebo někde jinde.

Václav MORAVEC, moderátor:
Vy jste teď pronikl na území Kateřiny Konečné a málem jste jí rozlil vodu.

Cyril SVOBODA, poradce premiéra v demisi, bývalý ministr zahraničí:
Budu se bránit tomuto rozšiřování, ale vidím to tak, ano, teritoriální narušení a tomu se máme bránit, proto ať vznikne pracovní skupina. Ale já mám obavu, že se živí na Západě tak jako elementární nedůvěra jakékoliv schopnosti kompromisu s Ruskem, že to zkrátka takhle vypadá. Z druhé strany je možné, že ta ruská strategie je taková, že jsou rádi, že mají sjednocený Západ proti sobě, protože potom může prezident Putin říkat: já bráním Rusko proti sjednocené síle, která tady zvenku proti mě.

Václav MORAVEC, moderátor:
Ale pane exministře, ale když tady vy jste tady už něco vyjmenoval. Když se podíváme na ovlivnění vztahů mezi Ruskem a západem. V roce 99 Rusko ostře odsoudilo bombardování Srbska. Severoatlantická aliance tak chtěla přinutit Srbsko, aby ukončilo represe v Kosovu. Rusko tradičně nelibě nese postupné rozšiřování Severoatlantické aliance. Silně také kritizuje bombardování amerického protiraketového systému v Rumunsku a v Polsku, tedy budování, promiňte. Spolupráci Ruska se Severoatlantickou aliancí narušila v roce 2008 také blesková rusko-gruzínská válka. Západní státy a Rusko se neshodují na krizi na Ukrajině, proto tady ty sankce. Západ odsoudil Rusko za anexi Krymu i za podporu separatistických sil na východě Ukrajiny. Vztahy na Spojených států a Ruska negativně poznamenalo i podezření z ruského ovlivňování prezidentských voleb v USA. Diplomatická roztržka v posledních měsících vyvolaná případem otravy ruského dvojitého agenta Sergeje Skripala. Jak byste tedy našel, když říkáte, že musí se Evropa změnit v tom antagonistickém postoji k Rusku, kde byste začal? To byste neprodlužoval třeba sankce?

Cyril SVOBODA, poradce premiéra v demisi, bývalý ministr zahraničí:
Ne, já bych začal tím, že bych řekl: Máme společný zájem mír v Sýrii? Máme nebo nemáme? Máme společný zájem, aby nevznikl Kurdystán? Máme společný zájem, aby se zastavila migrace do Evropy? Odpověď je: máme. Tak pojďme ke stolu a pojďme se bavit, za jakou cenu jste vy ochotni přistoupí ke společnému dílu. Možná, že to povede k tomu, že se najde kompromis na otázku Krymu. Možná, že najde nějaký kompromis ohledně sankcí. To je ten vedlejší efekt, ale nejdřív si musíme říct: Máme tento zájem? Moje odpověď: Máme.

Václav MORAVEC, moderátor:
Druhá věc je, že byste začal u Sýrie, jako prvního klíče.

Cyril SVOBODA, poradce premiéra v demisi, bývalý ministr zahraničí:
Jasně, protože my máme zájem, aby migrace se zastavila. Já jsme zastáncem té vojenské operace při březích zemí, odkud pochází migranti. Tam musíme zastavit mafii, vojenskou operací využijeme ten nový projekt Obraného paktu Evropské unie. Ale je to cesta, kde si musíme definovat, jestliže si dohodneme, že tento zájem máme a já myslím, že ano, potom hledáme cestu, jak se k němu dostaneme. A jestli nejdřív válčíme a říkáme s vámi nic, tak se nemůžeme divit.

Václav MORAVEC, moderátor:
A to bude, na tom se shodnete s premiérem. Bude to postoj i České republiky?

Cyril SVOBODA, poradce premiéra v demisi, bývalý ministr zahraničí:
Já říkám svoje názory. No tak jako co? Jestli pan předseda vlády bude těmto názorům naslouchat, to bude jeho rozhodnutí, protože on nese politickou odpovědnost. On je předseda vlády, ne.

Václav MORAVEC, moderátor:
A tohle byste mu doporučil, aby Česká republika začala v rámci Evropy.

Cyril SVOBODA, poradce premiéra v demisi, bývalý ministr zahraničí:
Já mám ještě další nápady, ale.

Václav MORAVEC, moderátor:
Když zůstaneme na té evropské úrovni, tak se pokoušela být lídrem při hledání cesty.

Cyril SVOBODA, poradce premiéra v demisi, bývalý ministr zahraničí:
A proč ne. Máme tam zastupitelský úřad? Máme. Proč ne.

Václav MORAVEC, moderátor:
Je to cesta, která se vám líbí, paní místopředsedkyně?

Kateřina KONEČNÁ, europoslankyně, místopředsedkyně KSČM:
Já hlavně kvituji posun pana kolegy Svobody. Já jsem začínala v Poslanecké sněmovně v době, kdy on byl ministrem zahraničních věcí a tehdy neměl takto, řekněme, dohadovací schopnosti. Taky jste tvrdil, jak jsou v Iráku chemické zbraně a kvůli tomu se musíme podílet na útoku. Ale já to oceňuju, já to říkám fakt v pozitivním slova smyslu, že to tak je. A samozřejmě to je přesně to, o čem mluvím. My musíme a máme si myslím, řadu dalších společných zájmů s Ruskem a Evropská unie se k tomu musí umět postavit. A tady to, o čem jsme mluvili na začátku, že Johnson opět vyhlašuje něco, to jsou prostě zástupné problémy a nepomáhá to vyřešení těch našich vztahů, ba naopak to dále a dále vlastně štěpí to, co by mělo být tím naším společným, to znamená, dále a dále to prohlubuje tu nedůvěru. A já se občas ptám, proč Borise Johnson a speciálně Velká Británie dnes dělá to, co dělá. Když se vezmu kauzu Skripal, která znamenala vyhošťování po celé Evropě, opět bez jakýkoliv relevantních důkazů, tak se ptám, opravdu Velká Británie poté, co se rozhodla odejít z Evropské unie, teď má zájem tu Evropskou unii ještě víc rozštěpit nebo pro Boris Johnson hraje tu hru? Nebo?

Václav MORAVEC, moderátor:
Kdybych vám namítl nebo alespoň podle toho, co píše kupříkladu Guardian, tak Velká Británie celou dobu s Rusy de facto kooperovala. Protože podívejte se na vyšetřování vraždy Alexandra Litviněnka, kdo byl tehdy britskou ministryní vnitra, která se snažila zamést to veřejné vyšetřování pod koberec, protože si nechtěla naštvat Rusy?

Kateřina KONEČNÁ, europoslankyně, místopředsedkyně KSČM:
Ale to je to nejhorší.

Václav MORAVEC, moderátor:
Kdo a kde mají Rusové, ať už proputinovští či antiputinovští největší množství největší množství svých kont? V londýnské City.

Kateřina KONEČNÁ, europoslankyně, místopředsedkyně KSČM:
Ale to je to nejhorší, že všichni s nimi kooperujou. Němci s nimi staví, my si hrajeme na sankce, Britové s nimi jednali…

Václav MORAVEC, moderátor:
Ne, na sankce si hrají všichni.

Kateřina KONEČNÁ, europoslankyně, místopředsedkyně KSČM:
No ale NorthStream tomu není úplně odpovědný, ale ty západní firmy tam prostě regulérně jednou dál. Ví to všichni. Jednou přes Bělorusko, před Ukrajinu, přes něco jiného, ale jedou. Já jenom chci říct, abychom v tom nebyli jako, že my budeme ti jediný správní a protože se tak česká vláda dohodne a vlastně na to nakonec úplně jako Česká republika a český zájem, národní zájem České republiky dojedeme.

Václav MORAVEC, moderátor:
Ano, pane.

Jan ZAHRADIL, europoslanec ODS:
Ano, tady vznikla taková zvláštní aliance mezi panem Svobodou a paní Konečnou. Tak já ji trochu naruším. Já rozhodně netrpím nějakou rusofóbií a na rozdíl od některých svých kolegů nevidím ruského agenta za každým rohem, ale zase si to Rusko tak neidealizujme. Rusko je prostě mocnost, která prožívá jakousi kocovinu z 90. let snaží se nějakým způsobem znovuobnovit svůj mezinárodní statut, alespoň tedy nějaké světové mocnosti. Používá k tomu různých prostředků. Zcela nepochybně má své zájmy i ve střední Evropě a některé ty věci, ze kterých je Rusko obviňováno, tak jsou prostě prokazatelné. Takové ty záležitosti, o kterých se hovoří jako o hybridní válce, to znamená různé hackerské útoky, nějaké rozšiřování dezinformací, to tady prostě běží. Velká Británie mimo jiné i z důvodu, který už jste tady popsal, a to je ten důvod, že se stala už někdy od 90. let útočištěm celé řady nejrůznějších oligarchů, kteří si sebou přivezli také různé vazby na ten minulý režim, různé mocenské, někdy i kriminální vazby, tak prostě Velká Británie je exponovaná země. Odehrává se tam celá řada podivných věcí. Útoky na ruské exšpiony, fyzické útoky, fyzická likvidace se zatím odehrály pouze v Británii. Já si neuvědomuju žádnou jinou evropskou zemi, kde by k něčemu podobnému došlo.

Václav MORAVEC, moderátor:
Promiňte, ale když rozdělíme, abychom dokončili odpověď na tu otázku. Myslíte si, že Evropský parlament, respektive Evropa, najde cestu k Rusku přes Sýrii? A že u toho by se mělo začít, jak tady naznačil Cyril Svoboda?

Jan ZAHRADIL, europoslanec ODS:
Víte, já jsem znám jako poměrně skeptický pozorovatel některých evropských integračních tendencí. A já jsem přesvědčen a v případě Sýrie jsem ještě více přesvědčen, že pokud tady k něčemu podobnému dojde, k nějaké, řekněme, intenzivnější komunikaci s Ruskem, tak to nebude přes Evropskou komisi, nebude to přes Evropský parlament, ale bude to cestou velmocí, to znamená těch několik mocností, které prostě zejména v té bezpečnostní politické oblasti sehrávají prim. To se nám může nelíbit. Někomu se to může nelíbit. Někdo by raději viděl asi nějaké celoevropské řešení a tak dále a tak dále. Ale tohle je přesně ten moment, kdy ta Evropská unie naráží na své vlastní hranice. Prostě některé věci není schopna udělat. A ukazuje se to a ukázalo se to tedy i třeba na tom posledním útoku, který tady kolegyně Konečná kritizovala, toho se zúčastnily tři země: Spojené státy, Velká Británie a Francie. Každá země k tomu měla jiný důvod. Ta symbolika pro každou tu zemi byla trochu jiná. Takže já si myslím, že k nějaké komunikaci, k nějakému řekněme, tady to nazýváte mírové řešení, dobře, můžeme tomu tedy tak říkat, časem dojde. Ale je zapotřebí si uvědomit, že každý účastník, i když bude najevo dávat pro veřejnost tu nejlepší možnou vůli, tak vždycky pod tím podprahově bude hrát ještě nějakou vlastní strategii. Stejně tak jako to dělá Turecko, jako do dělá Írán, jako to dělá Saúdská Arábie. Česká republika se v tom musí najít. Nějakým způsobem se v tom musí najít. Možná máme takový malý bonus v tom našem velvyslanectví v Damašku, takže můžeme v tom sehrát trochu významnější roli, než bychom třeba jinak jako země střední velikosti odehrávali, ale to je otázka už šikovnosti české diplomacie a této vlády.

Cyril SVOBODA, poradce premiéra v demisi, bývalý ministr zahraničí:
Ale to, co jsem tady říkal, to není žádná adorace Rusku. Já chápu Rusko jako velmoc, která aspiruje o postavení velmoci. Aspiruje na to ve všech ohledech. Jestli se to daří nebo ne, to je druhá stránka věci. Já jenom vidím ten triangl. Já vidím dohodu Irán, Rusko a Turecko, a to vidím jako mimořádně důležitý moment a chci, aby Západ měl vliv na uspořádání v Sýrii do budoucna, protože jde o to, že ještě navíc tyto mocnosti řekly, že Sýrie má být v původních hranicích, to znamená, že tím řekli Kurdům, že žádná aspirace na nějaký samostatný stát a tím taky dali legitimitu Asadovi. My s tím musíme počítat jako s fakty a do toho vstoupit. A to si nemyslím, že by byl úkol komise. To si teda opravdu nemyslím a ani mě to nenapadlo a Parlamentu, ve vší úctě, tam už vůbec ne.

Jan ZAHRADIL, europoslanec ODS:
Já s tím naprosto souhlasím.

Cyril SVOBODA, poradce premiéra v demisi, bývalý ministr zahraničí:
Abych neřekl, že tady máme, abychom to viděli takhle. Ale ten problém, který se týká celé oblasti Blízkého východu, tam je těch nových momentů víc. Je to taky samozřejmě vztahy k Izraeli, k mírovému procesu. To jsou všechno otázky, kde také bychom měli být aktivní a dokonce můžeme být i v něčem hybatelem procesu.

Václav MORAVEC, moderátor:
Vy myslíte, že můžeme..

Jan ZAHRADIL, europoslanec ODS:
Miloš Zeman byl velmi aktivní, pokud jde o Izrael v poslední době. Nabídl prostory pražského hradu k oslavám 70. výročí vzniku státu Izrael, to bylo silné gesto.

Václav MORAVEC, moderátor:
Ale teď je otázkou, jestli tyto postoje mohou učinit z České republiky hybatele mírových dohod, když prezident, když jste zmínil tuto událost v rámci dějiště oslav výročí Izraele, tak se ve svém projevu opět vrátil k plánu přesunu české ambasády z Tel Avivu do Jeruzaléma a tady jsou Zemanova slova.

Miloš ZEMAN, český prezident:
Někteří Evropané a nejen oni kritizují tento návrh. Říkají si umírnění. Já jim říkám zbabělci. Přiznávám se, že to není příliš zdvořile, nicméně si myslím, že je to upřímné.

Václav MORAVEC, moderátor:
Prezident také uvedl v tomto týdnu, že přesun ambasády navrhl přes 4 lety a odmítl, že by tím kopíroval politiku amerického prezidenta Donalda Trumpa a teď cituji Miloše Zemana: „Naopak Spojené státy americké okopírovaly můj návrh.“ Konec citátu. Stěhování?

Cyril SVOBODA, poradce premiéra v demisi, bývalý ministr zahraničí:
Já jsem tam byl. Ten projev je potřeba poslouchat. V tom projevu nezaznělo to, co mělo zaznít, protože to, co řekl prezident republiky řekl: „První krok, do Jeruzaléma se přesune honorální konzulát. Druhý krok agentur jako Czech Invest. A třetí fáze, příští rok v Jeruzalémě." Neřekl to, co se očekávalo. Zda se tam přenese nebo nepřenese zastupitelský úřad. Můj osobní názor je: Přenést ho tam. Nečekat na nic, přenést a zkusit to tímto. Pohnout dál. Proč? Protože nikdo.

Václav MORAVEC, moderátor:
Kdybyste byl ministrem zahraničí, tak okamžitě přesunete zastupitelstvo?

Cyril SVOBODA, poradce premiéra v demisi, bývalý ministr zahraničí:
Klidně bych nového velvyslance poslal do hotelu King David a zkusil to udělat touto cestou, protože já si myslím, že jestliže se ten proces má pohnout, tak co svědčí České republice? Tím, že jsme proizraelští, tím ještě přece nikoho nepřekvapíme. To je tady všeobecně známo. Byli jsme pouze formálně...

Václav MORAVEC, moderátor:
Promiňte, kdybych vám řekl, že podívám-li se na zahraniční politiku koaliční vlády Andreje Babiše, Bohuslava Sobotky a Pavla Bělobrádka, tak to nebyla proizraelská politika.

Cyril SVOBODA, poradce premiéra v demisi, bývalý ministr zahraničí:
Měly společné zasedání vlády, izraelská vláda...

Václav MORAVEC, moderátor:
Počkejte, ale zároveň tady byl, řečeno slovy Lubomíra Zaorálka, tehdejšího... Vyvažoval politiku a jel i pro Palestinu.

Jan ZAHRADIL, europoslanec ODS:
Ne, pane Moravče, skutečností je, že velmi silný proizraelský akcent je tradičně součástí zahraniční politiky České republiky od jejího vzniku. Někdy je silnější, někdy je slabší, ale určitě je výrazně silnější, než je průměr Evropské unie, to je pravda. A to je tradiční organická součást české zahraniční politiky.

Václav MORAVEC, moderátor:
Ale když se podívám na Jana Kavana, jako ministra zahraničí, nebo Lubomíra Zaorálka, tak si dovolím tvrdit...

Cyril SVOBODA, poradce premiéra v demisi, bývalý ministr zahraničí:
Personifikujete některé ministry, ale dlouhodobá tradice...

Václav MORAVEC, moderátor:
Promiňte. Nesli jako ministři zahraničí i odpovědnost i za vládní politiku vůči Palestině a vůči Izraeli, Kateřino Konečná?

Kateřina KONEČNÁ, europoslankyně, místopředsedkyně KSČM:
To i pan kolega, když je teď takový hrdina, tak v tom roce 2002 ještě to mohl udělat ten přesun, ale já jsem chtěla říct úplně něco jiného. Prosím vás, nebavme se přece 10 minut o tom, kde budeme mít ambasádu. Tohle je gesto. To je pouhé gesto.

Cyril SVOBODA, poradce premiéra v demisi, bývalý ministr zahraničí:
Ale důležité gesto. Mimořádně důležité gesto.

Kateřina KONEČNÁ, europoslankyně, místopředsedkyně KSČM:
Daleko víc bychom, pokud bychom opravdu chtěli říct, že nám jde o jakousi stabilizaci toho regionu, o stabilizaci toho regionu, tak té fakt nedosáhneme tím, že přesuneme tu ambasádu, čímž si jednu stranu jenom naštvěme. To jsou přesně ty kroky, co děláme. My nejsme schopni být hybatelem. Neděláme to s chladnou hlavou, ale důsledky si potom neseme my. A tak je to i v té Sýrii. My sice nejsme schopni se v té Evropě shodnout. Budou rozhodovat o nás bez nás, ale tu migraci si tady jako s otevřenou náručí přivítáme. A to, že přesun ambasády bude znamenat další obrovskou nejistotu v tom regionu a že to samozřejmě vyvolá protiakci, to je prostě faktem, pánové, a to nemůžete zpochybnit.

Václav MORAVEC, moderátor:
A Česká republika podle vás, paní europoslankyně, tedy nemůže být logicky mírotvůrcem nebo nemůže se podílet na dojednávání mírového procesu mezi Palestinou a Izraelem, když bude přesouvat ambasádu. Chápu správně vaši výhradu.

Kateřina KONEČNÁ, europoslankyně, místopředsedkyně KSČM:
Já si nedovedu představit, že bude akceptovatelná pro obě strany. Ve chvíli, kdy udělá tohle jednostranné gesto a pokud se bavíme o mezinárodní politice a o tom, že chceme být nějakým hráčem, tak se musíme dívat na to, jak se na to dívají ti partneři třeba i z druhé strany.

Václav MORAVEC, moderátor:
A věc, která KSČM štve na té zahraniční politice vlády, tak vy jste to řekla.

Kateřina KONEČNÁ, europoslankyně, místopředsedkyně KSČM:
Od doby Cyrila Svobody musím říct, že jich je teda, co si já pamatuju.

Václav MORAVEC, moderátor:
A vy jste teď nově místopředsedkyní KSČM. Do toho jako KSČM jednáte s hnutím ANO, potažmo se sociálními demokraty, o toleranci menšinové vlády hnutí ANO a sociální demokracie. Měla by součástí toho tolerančního patentu, ať bude podepsán s oběma stranami zároveň nebo s každou zvlášť, být nějaká korekce zahraniční politiky?

Kateřina KONEČNÁ, europoslankyně, místopředsedkyně KSČM:
Určitě. Ve chvíli, kdy budeme tolerovat vládu, tak bychom byli rádi minimálně za to, co říkáme celou dobu, máme to ve volebním programu a prosazujeme to i do toho programového prohlášení, a to je to, že bezpečnostní akci budou možné pouze pod hlavičkou rady bezpečnosti OSN a to pro nás bude to, bez čeho nejede vlak. Já si nedovedu představit, že česká vláda bude, byť ji budeme pouze tolerovat jakýmkoliv způsobem podporovat hurá akce Spojených států amerických či kohokoliv jiného a my se na to budeme s tichostí dívat.

Václav MORAVEC, moderátor:
Bude to součástí toho tolerančního.

Kateřina KONEČNÁ, europoslankyně, místopředsedkyně KSČM:
Já nemůžu říct, jestli to bude součástí či nikoliv, já nejsem u těch vyjednávání.

Václav MORAVEC, moderátor:
Ale vy jste místopředsedkyně…

Kateřina KONEČNÁ, europoslankyně, místopředsedkyně KSČM:
…že ten toleranční patent v tuhle chvíli rozhodně není uzavřený, ale to co jsme se snažili prosadit do programového prohlášení je právě ta jistota mandátu nebo operací pod mandátem rady bezpečnosti OSN, protože pro nás prostě nejsou věrohodní partneři, kteří se rozhodnou zaútočit jenom tak, bez důkazů a po té dále se pohybujeme v té zahraniční politice, takže už jenom my žehlíme ty konflikty, které vznikly někde jinde.

Václav MORAVEC, moderátor:
Promiňte, pane bývalý ministře, jak byste se postavili, pokud by tady bývalého ministra, dnes poradce Andreje Babiše, Andrej Babiš poslechl, našel společnou řeč s prezidentem republiky, protože, že by během roku odstěhovali ambasádu z Tel Avivu do Jeruzaléma, tak to by pro KSČM byl nějaký problém pro toleranci vlády nebo ne?

Kateřina KONEČNÁ, europoslankyně, místopředsedkyně KSČM:
My budeme upozorňovat na ta rizika, která to způsobí a bezpochyby se prokáže, že to způsobí ta rizika velmi záhy poté, co se tak stane, protože jak říkám, ve chvíli, kdy mě tady pánové školí z toho, jak chtějí být těmi mírotvůrci, tak já říkám, že nemůžete být mírotvůrci ve chvíli, kdy prostě uděláte jednostranný akt, který navíc není opřen vůbec o nic dalšího.

Václav MORAVEC, moderátor:
Promiňte, pane europoslanče, ještě jednou věc, tedy nebyl by to důvod, abyste netolerovali vládu. Přesouvání ambasády, když jste řekla, že se o tom bavíme dlouze.

Kateřina KONEČNÁ, europoslankyně, místopředsedkyně KSČM:
Já pevně věřím, že v tuhle chvíli i pan premiér Babiš bude respektovat v této konkrétní věci ta konkrétní rozhodnutí, které doposud udělalo jak ministerstvo zahraničních věcí, protože ten názor prezidenta je v tuto chvíli ojedinělý, a že se daleko raději budeme bavit o tom, jak nastolit mír na Blízkém východě a jakým způsobem postupovat vůči oběma stranám tak, aby už konečně k nějaké dohodě došlo a neumírali tam další lidé a nebudeme to řešit tím, že jednostranně uděláme nějaký akt, který nic nevyřeší.

Jan ZAHRADIL, europoslanec ODS:
Mně se ten názor pana prezidenta, co tady prezentoval líbí, to já nezastírám.

Václav MORAVEC, moderátor:
Vy jste byl jak Cyril Svoboda, že byste přestěhoval.

Jan ZAHRADIL, europoslanec ODS:
/nesrozumitelné/ zase jiná koalice v tomhle ohledu.

Václav MORAVEC, moderátor:
Ambasádu, že byste ji přestěhoval během roku.

Jan ZAHRADIL, europoslanec ODS:
Já myslím, že ta sekvence těch kroků, a tady na to pan Svoboda správně upozornil, že se zatím nikam nic nestěhuje, ale že je tam určitá sekvence kroků, tak ta se mně líbí. Já bych s ním souhlasil. A já rozhodně nemám ambici, aby Česká republika sehrávala roli v jakéhosi mediátora v urovnání izraelsko-palestinského konfliktu. Takže v tom jsem ani paní poslankyni Konečnou školit nemohl, protože to není mým úmyslem. Já si myslím, že máme využívat bonusů, kterých reálně máme, které existují. Jeden takový bonus jsem tady, upozornil jsem na něj na začátku, je to ambasáda v Damašku, která se dá využít různými způsoby pro různé cíle. Druhý bonus, a já tvrdím, že je to bonus, jsou naše tradičně nadstandardně dobré vztahy s Izraelem, které řekl bych v rámci třeba Evropské unie má Česká republika vysoko nad průměrem, takže takové symbolické gesto s přesunem ambasády je může jenom potvrdit, zesílit. A já si myslím, že je to věc, na které bychom prostě měli pracovat, takže ano, z tohoto důvodu já říkám ano.

Kateřina KONEČNÁ, europoslankyně, místopředsedkyně KSČM:
To přece nemá smysl.

Cyril SVOBODA, poradce premiéra v demisi, bývalý ministr zahraničí:
Podívejte se. Co je důležité v diplomacii, tak je věrohodnost partnera. To, co děláme s Izraelem děláme, dokonce Tomáš Masaryk, byl jako první prezident, který navštívil tehdejší palestinská území. Je to tradiční. Nikoho nepřekvapíme a je to i věrohodné. Od nás je to věrohodné. A podle mě to pouze zvyšuje autoritu partnerů. To je omyl, že ji to snižuje. Má v tom letitou zkušenost, že když v něčem jste konzistentní, tak vaše autorita pouze roste, nikoliv klesá, to je omyl. A potom, pořád ta mantra Rada bezpečnosti. Jsme také členy Severoatlantické aliance, a to je smluvní závazek, kde také rozhodujeme jako ti, kteří jsou vázáni smlouvou. Jsme v Evropské unii, také rozhodujeme jako ti, kteří jsou vázáni smlouvou, takže pořád říkat Rada bezpečnosti, Rada bezpečnosti, to je. Toho jsme také členy, ale také jsme spojenci a spojenci jsme v rámci Severoatlantické aliance a v Evropské unii.

Kateřina KONEČNÁ, europoslankyně, místopředsedkyně KSČM:
Pojďme naplňovat smlouvy Severoatlantické aliance. Tam přece není napsáno, když si Američané vzpomenou, že někam pošlou rakety, tak že to všichni máme vítat a veřejně podporovat a být úžasní. To přece nemá být cílem. To že si...

Cyril SVOBODA, poradce premiéra v demisi, bývalý ministr zahraničí:
Ty rakety, to nebyla žádná akce Severoatlantické aliance. Kdes na to přišla? Tady nemůžeš vypouštět do éteru něco, co není pravda

Kateřina KONEČNÁ, europoslankyně, místopředsedkyně KSČM:
No nebyly, ale pan kolega tady správně říkal na začátku, že je to elementární míra loajality, kterou jsme mohli vůči Severoatlantické alianci vytvořit, takže takto to velká...

Jan ZAHRADIL, europoslanec ODS:
Vůči Spojeným státům, jako rozhodujícímu našemu rozhodujícímu bezpečnostnímu spojenci, strategickému spojenci i v rámci Severoatlantické aliance.

Cyril SVOBODA, poradce premiéra v demisi, bývalý ministr zahraničí:
To není zakovej Ein Kessel Buntes. Tady máme různé smluvní závazky a ty nás vážou a tak se chovejme..

Kateřina KONEČNÁ, europoslankyně, místopředsedkyně KSČM:
Já odmítám být zasmluvněná tím, že budu prostě posílat nebo se budu jakkoliv podílet na tom..

Václav MORAVEC, moderátor:
Pánové, nechte domluvit dámu.

Kateřina KONEČNÁ, europoslankyně, místopředsedkyně KSČM:
Že se budeme podílet na jakýchkoliv operacích, které nepomůžou vyřešení konfliktu, ale naopak ho budou eskalovat a obě situace, o kterých jsme tady mluvili k tomu můžou nastat, protože ve chvíli.

Václav MORAVEC, moderátor:
Můžete nechat domluvit dámu.

Kateřina KONEČNÁ, europoslankyně, místopředsedkyně KSČM:
Ne, oni pánové jsou takhle zvyklí, jako v pohodě. Ale ve chvíli, kdy se bavíme i tom přesunu té ambasády, tak co to způsobí na té druhé straně? Opět se staneme velmi nedůvěryhodní v tom, že v jedné věci chceme mluvit se všemi a z druhé strany podporujeme pouze někoho. A to může být zásadní problém, kromě toho všeho, co to může znamenat samozřejmě pro ten region. Já bych si přála jediné, abychom byli konsistentní v tom, že se shodneme na tom a to doufám, že se s pány shodneme, že budeme dodržovat a respektovat mezinárodní právo.

Cyril SVOBODA, poradce premiéra v demisi, bývalý ministr zahraničí:
To jistě. O tom není pochyb. Také Washingtonská smlouva je také mezinárodní právo.

Kateřina KONEČNÁ, europoslankyně, místopředsedkyně KSČM:
Počkejte, pane kolego. Vy jste byl ten obhájce toho útoku na Írák, takže tam je taky porušení toho mezinárodního práva došlo, ale jsem ráda, že jste dospěl dál a že se shodneme na tom, že zahraniční politika České republiky nebude o tom, že se někdo, premiér, prezident, někdo, vyspí, ale že si všichni budeme uvědomovat důsledky, které může mít jednotlivé rozhodnutí ke kterým dochází.

Václav MORAVEC, moderátor:
Jestli dovolíte, protože, musíme končit. Už máme 14. hodinu a budu velmi rád, když budeme v diskusi na téma pokračovat a že budete brzy hosty Otázek, opět. Jan Zahradil, Cyril Svoboda, Kateřina Konečná. Děkuji vám, že jste přijali mé poznání a těším se někdy příště na shledanou. Takové byly dnešní Otázky. 

Jan Zahradil

Jan Zahradil

předseda ACRE
europoslanec
expert pro zahraničí

Více o autorovi