Novinky Mediální výstupy

Cinknutá karta Antibabiš

Pojem „cinknutá karta“ používají karetní hráči na celé zeměkouli a znamená to, že karta je nějak označená, což těm, co to vědí, značně ulehčuje život. Ovšem potom strana druhá má z toho bolení hlavy a jen zoufale skřípe zuby.

Bohužel, v tomto případě jsme my, koho bolí hlava. Podobně bídně je na tom i naše opoziční politika, a to nejen naše, preference našich spojenců nikam vzhůru strmě neletí, ba naopak. Hnutí ANO je na tom neustále podobně dobře, okolo 30 % a úplně v klidu, i přes ataky opozice. Nebudu tady nijak pitvat vlastnosti voliče ANO, jeho míru vzdělání či nevzdělání, věkový průměr, jeho životní prostor na venkově či v městě atd. Naše hlavní kancelář má o tom asi absolutně přesné informace, a tak nebudu fušovat do řemesla. Jak je tedy možné, že volič ANO, i přes zdrcující kritiku kroků vlády, kterou ANO řídí je v klidu a nemění své volební preference? On totiž náš společný boj proti ANO se odehrává v uctivé vzdálenosti od pravidelného denního běhu života absolutní většiny národa. V parlamentu. Odtamtud se žádná brilantní řečnická cvičení opozičních bojovníků, samozřejmě s trendy vousy na tváři, nedostanou k uchu voliče, a i kdyby, zase je to samá negace vlády a koho to má pořád bavit, je to jako plácnutí prknem o rybník. Ozve se sice rána a udělají se na vodě kola, ovšem po chvilce je opět absolutní klid.

Musíme změnit strategii boje. Zkusme navrhnout něco pozitivního, a to nejen politikům v opozici, ale i lidu voličskému. Mohli by to být např. důchody. Mám na mysli řešení toho, co na nás v roce 2050-60 tvrdě dopadne: krach současného modelu výplaty důchodů. Spousta mladých lidí ví, a nepodceňujme je, že současný důchodový systém jim nebude schopen zajistit důstojnou penzi. A co s tím? Pojďme oslovit vedení všech demokratických stran a hnutí, samozřejmě vyjma KSČM, k posezení u kulatého stolu s jediným výsledkem: změnit důchodový systém tak, aby v budoucnosti důchodci měli slušnou měsíční částku, která jim umožní solidní životní úroveň. Samozřejmě, stát v budoucnu, díky úbytku těch, co vytváří HDP a platí daně a z jejichž peněz je financován dnes super drahý stát, nebude schopen zajistit přijatelnou penzi ze svých zdrojů. Je to sice rouhačská myšlenka, ono totiž co kdyby zástupce hnutí ANO měl dobrý nápad během jednání a diskusí o onom tématu, co potom s tím? Samozřejmě jej akceptovat a uplatnit.

Je mi jasné, že naprostou většinu politiků moc nezajímá to, co bude za 30-40 let, oni už u toho nemusí být. Riziko odlivu preferencí bude v okamžiku, kdy řekneme voličům, že už si na důchod musí našetřit více méně sami, značné. Jiné cesty ale není, to třebas pochopili Švédové a dnes už je jejich reforma zavedená a v brzké budoucnosti ukáže svoje přednosti. Vím, těžko se můžeme měřit s občany a politiky tohoto skandinávského státu v chápání veřejných peněz, jejich používání, jejich spotřebě a všech těch pravidlech s tím spojených. Ale, zkusit něco s důchody musíme, pro naše vnuky.