Novinky Mediální výstupy

Když Pražané platí

Daňovou problematiku si občané spojují spíše s rozhodováním vlády a centrálních úřadů státní správy. V případě platby daně z nemovitých věcí však rozhodnutí o výši daně respektive o výši koeficientů pro výpočet daně z nemovitých věcí, a tím pádem o nezanedbatelném příjmu rozpočtu obce, rozhoduje místní samospráva. Výnos této daně je tedy čistým příjmem obce, v našem případě příjmem městské části Praha 5. A to ze všech nemovitostí, které se na území Prahy 5 nacházejí. Proto bychom měli věnovat pozornost návrhům k úpravám jednotlivých koeficientů, které určují výši daně.

Výši daně z nemovitých věcí určují tři koeficienty. Tím prvním je tzv. místní koeficient pro rezidenční i komerční nemovitosti. O tom rozhoduje vedení Prahy. V hlavním městě Praze je nyní místní koeficient stanoven na celostátně nejnižší možnou úroveň 1. A to je dle mého názoru dobrá zpráva. Cena nemovitostí je v hlavním městě běžnému občanu v podstatě nedostupná a nepovažuji za správné, aby obec zvyšováním daně trestala své občany za to, že ve vlastní nemovitosti bydlí či podnikají. Hlavní město Praha navrhuje zvýšení na úroveň 2. ODS na Praze 5 je proti navyšování místního koeficientu. Ani příslib vyššího příjmu do rozpočtu obce by neměl být argumentem pro další zátěž našich občanů a podnikatelů.

Druhý koeficient je velikostní. Ten jako jediný může být stanoven pro dílčí části městské části rozdílně. Koeficient je zodpovědný za konečnou sazbu daně z rezidenčních nemovitostí, a to tak, že vypočtená daň je násobena místním koeficientem. Vedení městských částí se mohou rozhodnout, zda přijmou navrhovanou hodnotu 2,5 nebo zda jeho výši upraví směrem nahoru (maximální hodnota je 5), případně jej naopak sníží směrem k minimální hodnotě 2. ODS ve vedení radnice Prahy 5 navrhuje minimální hodnotu 2.

Třetí koeficient je komerční a ovlivňuje výši daně u komerčních nemovitostí (tedy např. kancelářských prostor, obchodních center nebo skladů) na celém území města bez možnosti rozdílného určení pro jednotlivé městské části. Jeho výše pravděpodobně zůstane na úrovni 1,5, ale s možným růstem místního koeficientu dojde u tohoto druhu nemovitostí ke zvýšení daně zhruba na dvojnásobek.

Pokud tedy chce vedení Prahy a také Prahy 5 upravovat koeficienty pro výpočet daně z nemovitých věcí, pak může být vůči obyvatelům a podnikatelům vstřícná a koeficienty dle návrhu ODS Praha 5 neměnit či snížit. Prospěch bude oboustranný a dlouhodobý.

Martin Frélich

ODS Praha 5, zastupitel

ředitel Výzkumného ústavu pro podnikání a inovace při Hospodářské komoře ČR