5. září 2014

Péče o památky je naší povinností

Na území městské části Praha 5 se nachází množství velice hodnotných památek, z nichž většina má příměstský charakter (viniční usedlosti, statky, vily, letohrádky…). Vytvářejí zajímavý genius loci této části Prahy.

Můžeme jmenovat usedlost Hřebejka, Horní Palata, Perníkářka, Bertramka, Nikolajka, Turbová, Šalamounka, Šmukýřka, Cibulka a další. Jedná se o několik desítek významných památek, které tvoří nezanedbatelnou část památkového fondu hl. m. Prahy. Péče o ně je naší společnou povinností.

Příkladem jedné z nejohroženějších památek je v současné době usedlost Cibulka – empírový zámeček na severním úpatí Vidoule. Rozsáhlý komplex, původně hospodářský dvůr uprostřed vinic patřících rodu Cibulkovských z Veleslavína, doložený již ve 14. století. V 16. století se v těchto místech rozkládalo velké hospodářství s vinicí, ovocnou zahradou a poli a bylo v majetku staroměstského občana Blažeje Cibulky z Veleslavína. Po něm nese Cibulka své jméno. Po Bílé hoře a za třicetileté války vinice pustly. V r. 1758 hrabě Filip Krakovský Kolowrat, pražský purkrabí, kupuje Cibulku pro svůj úřad.

Doba největšího rozkvětu však nastává na počátku 19. století. V letech 1817–1826 byl areál přestavěn na zámeček a stal se sídlem milovníka umění, biskupa Leopolda Linharta Thun-Hohensteina. Usedlost přebudoval na pohodlný klasicistní empírový zámeček. V té době byl rovněž založen i velkolepý přírodní anglický romantický park, který usedlost obklopoval. Thun na Cibulce vytvořil zcela jedinečný, důkladně promyšlený a k estetické dokonalosti přivedený stavebně-krajinný celek, jeden z mála zachovaných příkladů pražské pozdně barokní villegiatury. Po Leopoldově smrti v r. 1826 Cibulka vyhořela a začala upadat.

V r. 1871 nově zřízená železniční trať odřízla část pozemku parku. V r. 1872 zde byla zřízena drážní stanice Cibulka.

Posledním majitelem byl statkář Josef Hyross, od něhož kupuje Cibulku obec v r. 1918. Následovala desetiletí postupné zkázy usedlosti. Na Cibulce se dlouho i bydlelo. Vlastníkem bylo až do roku 1987 hlavní město, poté se ocitla Cibulka v rukou České spořitelny.

Polistopadoví majitelé Cibulku znepřístupnili, ale k její opravě bohužel nedošlo. Park je v majetku města, v r. 2005 proběhly první práce na jeho obnovu.

Revitalizace objektu, doufejme, v budoucnosti přece jen proběhne a bude sledovat estetické zhodnocení místa s odkazem na původní záměr Leopolda Thuna. Není naším cílem plná devastace historického objektu s cílem vytvořit pouze další stavební parcelu pro eventuální architektonicky nenápaditý a předimenzovaný developerský záměr.

MUDr. Michal Bednář

zastupitel městské části Praha 5

Štítky:
komentář