Novinky Mediální výstupy

Vzkaz Babišovi: George Orwell psal román 1984 jako varování před totalitou, ne jako manuál vládnutí!

Tento týden odevzdá senátorka Veronika Vrecinovová, strana Piráti a iniciativa Přichází cenzor v čele s Markem Antošem Ústavnímu soudu stížnost proti cenzuře internetu ze strany ministerstva financí. "Jeden člověk by neměl mít možnost ovládat vlivná média a současně regulovat internet," tvrdí na adresu Andreje Babiše senátorka Veronika Vrecionová, která protesty spojené se zákonem o hazardu před necelým rokem rozjela.

Co vám vadí na zákonu o hazardu? 

Aby bylo jasno, nevadí mi regulace hazardu, ale dva paragrafy, které umožňují cenzuru internetu. Jako matka dvou dětí chápu, že chce někdo omezit sázení a hazard na internetu. Znám spoustu adiktologických studií, v nichž se tvrdí, že sázení se z klasických heren stěhuje na internet. Tvůrci zákona proto měli podporu veřejnosti, které tvrdili, že regulovat hazard je dobro samo o sobě a není se čeho bát. Ono se však je čeho bát. Podle tohoto zákona, jenž má platit už od prvního ledna příštího roku, může úředník ministerstva financí svévolně zablokovat jakoukoli stránku, o níž si myslí, že je spojena s hazardem. 

Proč ne, když to souvisí s potenciálními nelegálními aktivitami? 

Při projednávání tohoto zákona jsem v Senátu podala pozměňovací návrh. Podle něho by nikým nevolený a zároveň ministru financí podřízený úředník neměl takové pravomoci. Bohužel se mi tento návrh prosadit nepodařilo. Senátoři za ČSSD, ANO a KDU-ČSL hlasovali jako jeden muž. A to je klíč k našim protestům, protože si tady někdo hodně ulehčuje situaci. Místo toho, aby dal k rychlému posouzení celou věc soudu, rozhodne podle své úvahy a svých preferencí. Už šest let jsem senátorkou a dobře vím, že když se dá v jedné věci takto možnost rozhodovat přímo a obcházet soudy, najdeme tytéž věci i v jiných zákonech. Tady jde o obrovský precedens, který bude využíván i v budoucnosti na jakékoli jiné věci. Už vidím, jak za pár měsíců přijde ministr zdravotnictví s paragrafem přišpendleným k nějakému zákonu, aby mohl podobným způsobem rušit stránky nabízející zbytečné doplňky stravy. A pak přijdou další a další. Stát si takhle nemůže zjednodušovat cestu na úkor našich svobod. 

Proč v souvislosti se zákonem mluvíte o střetu zájmů? 

Ministrem financí je Andrej Babiš, jenž vlastní vlivné noviny (Mf Dnes, LN), nejposlouchanější rádio (Impuls) a mnoho další titulů a kolem něj funguje několik spřátelených televizí či serverů. Má tento člověk mít odpovědnost za to, jaké stránky budou nebo nebudou vypnuty? To je další kolosální střet zájmů. Divím se mu, že do něčeho podobného jde. Nemůže se pak divit, že se lidé cenzury internetu bojí. 

Nechce Babiš rušením hazardních stránek jen urychlit určité procesy? 

Možná ano, ale i tak nesouhlasím s jeho rétorikou, že demokracie je pomalá, jen zdržuje, její procedury otravují a nade vším stojí efektivita. I když se to nezdá, Babiš je čistý představitel komunistického myšlení sedmdesátých a osmdesátých let, které na všechno vidělo jediný lék – centralizaci všech společenských a hospodářských procesů. Andrej Babiš prostě protlačil další zákon posilující Velkého bratra. Já to považuju za omezení svobody lidí v jejich právu na informace dostupné na síti. Chtěla bych ministru financí říct, že britský spisovatel George Orwell svůj román 1984 psal jako varování před všemocným státem, ne jako manuál k vládnutí. Takových zákonů bohužel leží v Parlamentu hodně. 

Které myslíte? 

Na minulém plénu Senátu byl odhlasován vznik fakticky nového úřadu, pod nějž bude spadat registr všech účtů všech českých občanů. Stručně řečeno: Česká národní banka bude mít za úkol vytvořit jedno místo, kam budou umístěny údaje o všech účtech občanů České republiky, což je ohromně zneužitelná věc. Když se to obhajovalo, byl hlavním argumentem boj proti terorismu a korupci. Když jsem se v parlamentní debatě ptala předkladatelů, v čem spočívá ten slavný protiteroristický a protikorupční boj, odpověděli mi, že policisté nebudou muset obesílat se žádostmi o zjištění bankovních účtů podezřelých osob všechny banky, ale pošlou svou žádost na jedno místo. To je ovšem směšné, protože stačí poslat hromadný mail na těch pár českých bank s oficiální policejní žádostí a příslušný odbor vám pošle výpisy.

V čem je to podle vás riskantní? 

Představuje to obrovské riziko zneužití informací o účtech osob, například v konkurenčním boji. Je to další noha do dveří, které se pak začnou stále více a více otevírat dalším požadavkům a dalším omezením svobod. Vezměte si jen, jak na ministerstvu financí vzniká další policie v podobě celníků, kteří dostali nové kompetence na úrovni policistů. A navíc jsem přesvědčena, že brzy přijde zase nějaký vykuk s nápadem, že pouhý seznam účtů je málo a že by se s korupcí a terorismem bojovalo lépe, pokud by seznam obsahoval i zůstatky na těchto účtech. To znamená, kolik je na kterém účtu peněz a komu patří. Upozorňuji, že tady nejde o informace o účtech osob podezřelých z trestné činnosti, ale o účty všech lidí. 

Proč se vám nebo vašim kolegům z Poslanecké sněmovny nedaří vládní poslance přesvědčit? 

Koalice představovaná hlavně ANO a ČSSD je strašně rozhádaná a vládnou tam ostré personální spory. Na druhou stranu si populistické ANO, hájící zájmy velkokapitálu, velmi dobře rozumí se socialisty, jejichž politika je založena na přerozdělování a vytváření dalších a dalších sociálních dávek a kupování občanů. Z hlediska taktického si ve vládě jdou všichni po krku. Nicméně strategicky jednají v souladu a hlídají si své zájmy. 

Existuje ještě nějaký zákon, který by se dal označit vaším příměrem o nebezpečném strčení nohy do dveří? 

Třeba o majetkových přiznáních. Kolem toho se na plénu Senátu strhla obrovská vřava mezi ČSSD a ANO. V Senátu se schvaloval v podobě, že když si ministerský úředník z financí řekne, že máte majetek přes sedm miliónů, jenž neodpovídá vašim příjmům, musíte ho doložit. Babiš vystoupil na plénu a řekl, že ANO chce prověřování už od pěti miliónů, ale ČSSD bohužel až od deseti miliónů. To sociální demokraty nadzvedlo a řekli, že je to lež, začala bouřlivá debata, všichni se vzájemně servali a určili hladinu na pět miliónů korun. Takže už na majitele jednoho třípokojového panelového bytu na okraji Prahy a chaty v Jizerských horách se bude vztahovat povinnost účetně a jinak dokládat zdroje příjmů. A když nebude mít dostatečné doklady, tak mu to prostě dodaní. 

V čem je tedy problém? 

O všem bude rozhodovat ministerstvo v čele s Andrejem Babišem, jenž takto může popotahovat své obchodní konkurenty nebo sponzory jiných politických stran. Ono se to totiž nebude požadovat plošně, ale pouze od toho, koho si dle vlastního uvážení vybere kdo – opět úředník, který je podřízený právě panu Babišovi. Ale abych nenasazovala stále jen na Babiše. Ono bude stačit, že na vás soused upozorní finanční úřad, protože jste se právě pohádali o výšku živého plotu. A finanční úřad bude muset konat. Víte, kdyby se takové zákony týkaly pouze opravdových darebáků, budu všemi deseti pro. Ale ti si své majetky jistě dokážou zlegalizovat bez problémů. 

Připustila jste si, že lidé na tohle vaše vidění světa moc nereagují? 

Nejsem slepá. Hospodářství jde díky uměřené politice předchozích vlád nahoru, nezaměstnanost je nízká, rostou platy ve veřejném sektoru, takže proč bychom se netěšili. Vzhledem k tomu, že je česká ekonomika velice silně proexportně orientovaná, velice nám také pomáhá dobrá ekonomická situace zejména v Německu i v dalších zemích, do nichž vyvážíme. Problémem je, že tento růst nevidí občané na svém konkrétním životě. Vidí ho pouze v centrálách velkých firem, které jsou největším příjemcem dotací a úlev. V krizi je ale rozhodně politika jako taková, přesněji řečeno liberální demokracie, jež klade důraz na svobody. Jsem přesvědčená, že jednou budeme s úžasem zírat na kolosální střet zájmů, který se odehrává kolem Andreje Babiše, kdy se koncentruje mediální, ekonomická a politická moc do jedněch rukou. 

Je to podle vás opravdu tak velké riziko? 

Nedovedu si představit, že by před sedmi osmi lety bylo možné, aby se stal ministrem za ODS člověk, který bude vlastnit tři supervlivná média, obchodovat se státem, a ještě od téhož státu získávat obrovské dotace. Pokud by se to tehdy stalo, byl by do měsíce politicky mrtvý, protože by ho média a společenské elity rozsápaly. Dnes média opatrně mlčí a společenské elity také. Jednou budou všichni koukat, u čeho svou lhostejností jejich představitelé asistovali. Za největší nebezpečí ovšem považuji spojenectví Zeman–Babiš. Dvojice, která chce ovládnout stát zdola nahoru. Jak politicky, tak ekonomicky. 

Jak tomu chcete zabránit? 

Myslím, že je na čase po krajských a senátních volbách začít uvažovat o nějaké formě volební středopravicové koalice, která ale nemusí nutně vést ke vzniku nové strany. Po krajských a senátních volbách by si představitelé středopravicových stran měli sednout k jednomu stolu, potlačit svá ega a křivdy minulosti a pokusit se najít způsob, jak Babišovi zabránit za asistence Zemana ve vstupu do vládní Strakovy akademie. 

Jak konkrétně? 

Vytvořit něco jako Blok svobody, kde by byla zastoupena např. ODS, TOP 09, Svobodní, Starostové a Soukromníci a další menší subjekty, ale i osobnosti se středopravicovým smýšlením. Souhrnné preference všech stran jsou kolem dvaceti procent. Když půjdou roztříštěné, nebudou mít sílu. 
Naopak společná volební koalice středopravicových politických stran a uskupení by změnila politické hřiště. Dnešní roztříštěná pravice je přesně to, co vyhovuje Babišovi, Sobotkovi i Zemanovi. Vidím to ve svém obvodu, který je historicky pravicový. Kandiduje zde kandidát STAN, Svobodných a ODS, ale klidně se může stát, že se v konečném důsledku bude smát kandidát ČSSD Stanislav Huml, který představuje nejlevicovější křídlo ČSSD, protože hlasy pro střed a pravici se roztříští. 

Jak se stavíte k nápadu vyhlásit referendum o budoucnosti Česka v Evropské unii? 

Evropská unie je absolutně odtržená od reality, nechápe potřeby občanů a potřebuje důkladnou změnu. Ale já si myslím, že bychom se namísto úvah o vystoupení měli o tuto změnu pokusit. Nevím, co bychom teď na vystoupení z EU vydělali, protože nejsme ostrovem jako Velká Británie s obchodními aktivitami zaměřenými na zámoří, takže ji opuštění EU dlouhodobě nepoškodí. V tuto chvíli je mi stále milejší Brusel než putinovské Rusko, kde se ztrácejí lidé a oponenti režimu jsou vsazováni do vězení. Naší povinností je regulacemi posedlý Brusel změnit, aby nás nesežrala Moskva. Pokud se v krátkém horizontu ukáže, že je to nemožné, bavme se o dalších alternativách. 

Na svých předvolebních billboardech jste se vymezila i vůči prezidentu Zemanovi. Není to v době, kdy má zhruba dvoutřetinovou podporu občanů, kontraproduktivní? 

Nevím, to ať vyhodnotí voliči. Osobně považuji prezidenta Zemana v kombinaci se současnou vládou za velké nebezpečí pro celou zemi. Jeho geopolitická orientace na Rusko a Čínu mě straší. Nejsme proti obchodu s těmito zeměmi, když to bude ve prospěch naší země, ale hodnotově, kulturně, historicky se cítím jako Češka žijící v Evropě, nechci patřit do sféry vlivu Putinova Ruska, či snad dokonce komunistické Číny. 

Jak se díváte na současnou migrační krizi? 

Má přímou souvislost s krizí Evropské unie. Kdyby EU vedli lídři místo bačkor typu Junckera a Schulze, nemusela dojít nikdy tak daleko. Myslím, že mám velké sociální cítění, roky spolupracuji s mnoha charitativními projekty, přispívám na výchovu dětí u nás i v zahraničí. Přesto jsem přesvědčena, že současná migrační vlna do Evropy je ohromně nebezpečná a že ji nelze vyřešit tak, jak ji současné evropské elity řeší. Evropa zemře, pokud přistoupí na to, že je zde místo pro milióny a milióny migrantů z islámských zemí, kteří nesdílejí naši historii, natož naše hodnoty. Prvořadým cílem evropských států je zajistit bezpečí svých občanů. Jinak Evropa, jak jsme ji znali, skončí. Je mi upřímně líto každého života, jejž si migrační vlna či války vyžádají, ale nemůže kvůli tomu zemřít celá naše kultura a náš svět. Pokud si necháme vnutit názor, že je naší povinností přijmout každého, kdo se vydá do Evropy, skončíme. Ano, pomáhejme, ale pouze těm, kdo si to zaslouží. A nejlépe co nejdál od hranic evropských států. 

Co je – podle vás – podstatou krize Evropské unie? 

Krize Evropské unie vyvrcholila ve chvíli, kdy si lidé uvědomili, že evropské elity vůbec nezastupují jejich zájmy. Drtivá většina Evropanů byla proti migračním kvótám, přesto je Brusel protlačil. Nefungují, ale Brusel si je vydupává za každou cenu, a to přes odpor národních států i jejich občanů. Pokud je někdo odpovědný za brexit, jsou to pánové Schulz a Juncker. Jejich arogance způsobila, že se Britové rozhodli odejít, protože viděli tu totální odtrženost Bruselu od reálného světa. Evropská unie se musí nutně změnit. Pokud se tak nestane, rozpadne se. Z toho budou mít radost především v Moskvě. Mimochodem, nyní je neděle večer a já po očku sleduji volby v Meklenbursku-Předním Pomořansku, kde vyhrála SPD a kde veliký úspěch slaví AfD. Je to jasný signál, že politika Angely Merkelové ve věci imigrantů vyvolává veliký odpor i v její vlastní zemi. Je pikantní, že navíc ve spolkové zemi, v níž je její volební obvod. Jsem ale optimista a věřím, doufám, že tlak zespodu způsobí změnu v čele jednotlivých členských států Evropské unie a následně i v jejím vedení. Jinak nám hrozí zhnědnutí, islamizace či obojí dohromady, což může vést k neštěstí pro celou Evropu.