4. září 2015

Řešení uprchlické krize? Žádné dobré neexistuje

Větší pomoc zemím, kde se bojuje, chce prosadit předseda ODS Petr Fiala. Česko podle něj posílá do postižených regionů aktuálně zhruba 4 miliardy korun a to je málo. Fiala chce navýšení na 13 miliard. A to i s vědomím, že uprchlická krize nemá v současnosti žádné dobré řešení a peníze tak mohou „pouze“ zmírnit utrpení lidí. Uvedl to v rozhovoru pro Blesk.cz.

 
Migrantská krize ještě stále nedosáhla svého vrcholu, alespoň podle čelních představitelů Česka. Přesto Evropa příliv běženců nezvládá – na tom se shodnou asi všichni. Evropská unie se totiž snaží vymyslet ideální řešení. Není ale tak jisté, zda vůbec existuje, a tak by řada politiků dala přednost alespoň dílčím akcím. Ty ale nepřichází, s tím souhlasí i předseda ODS a politolog Petr Fiala.
 
Členské státy EU už se na některých konkrétních bodech postupu v rámci uprchlické krize dohodly. Přitom ale nic z toho vlastně nezrealizovaly – například akci ve Středomoří. Dá se to podle vás nějak urychlit?
 
Hlavně se nesmí vymýšlet hlouposti jako třeba přerozdělování uprchlíků, kdy budete posílat lidi do zemí, kde oni nechtějí žít. Kdyby se silné evropské státy místo tlaku na přerozdělování věnovaly právě vytvoření podmínek pro akce ve Středomoří, tak bychom na tom byli mnohem lépe. Muselo by se ale operovat i v libyjských vodách a k tomu potřebujeme souhlas Rady bezpečnosti OSN, což je opravdu úloha těch velkých států. Současná politika EU nevede k dobrému řešení imigrantské krize.
 
Selhává podle Vás Schengen?
 
Neselhává, selhávají pouze některé státy, které neplní svoji úlohu ostrahy hranic. 
 
Prosazujete, aby ČR poskytla více peněz do zemí, které jsou rozvrácené. Neměli bychom dál ale tlačit také na pomoc státům střežícím vnější hranice EU? I když je pravda, že ČR už nabízela letadla CASA a další techniku Itálii...
 
To je pravda a je to zajímavé. Itálie tu pomoc nechtěla. Chtěla evropské řešení. My se ale přece nemůžeme dívat na to, jak se k hranici EU blíží odhadem až 25 milionů lidí, kteří mají zájem vstoupit na její území. Nemůžeme tomu čelit v době, kdy už jsou tady, ale musíme se starat o ty země, ze kterých utíkají. Česká republika by proto měla navýšit svou rozvojovou pomoc na alespoň 0,33 % HDP, což je zhruba 13 miliard korun. Musíme ale rozlišovat mezi ekonomickými uprchlíky a lidmi, kteří utíkají z míst, kde jsou ohroženy jejich životy. 
 
Dá se to ale vůbec rozlišit?
 
Jen těžko. Musíme ta opatření dělat tak, abychom to rozlišit dokázali. Jinak si s tou situací neporadíme. Pokud někdo říká, že Evropa by měla přijmout všechny, kteří sem chtějí, tak neví, co říká. My nejsme schopni přijmout takové množství lidí.
 
Jak by měla vypadat rozvojová pomoc ČR konkrétně? Zatím investujeme především do uprchlických táborů...
 
Musíme se podílet na společných programech EU, ale zároveň je také dobré podporovat neziskové organizace, které už v těch zemích působí. Jsou na místě a často lépe než nějaká vláda dokážou rozpoznat, kam ta pomoc má směřovat. Já bych se toho nebál, rozdělit jim finanční prostředky. Je také potřeba informovat v zemích konfliktu – varovat před pašeráky, před určitou naivitou. Ti lidé čekají, že přijdou do EU a budou se mít skvěle a všechno dostanou. Už tam je potřeba jim říct, že máme nějaké podmínky... Tohle je situace, která nemá žádné dobré řešení. My můžeme zmírňovat neštěstí těch lidí, ale nemůžeme to vyřešit. To za současné situace nejde.
 
Je pomoc Evropy, potažmo České republiky, v uprchlické krizi dostatečná? Nebo skutečně pomáháme málo, jak často slýcháme?
 
Spíš bychom se měli ptát, co dělají bohaté země v tom regionu? Kolik lidí přijala Saúdská Arábie? Kolik Spojené arabské emiráty a další země?
 
Vy voláte po tvrdších trestech pro české převaděče, ale co problematika falešných pasů? Ve chvíli, kdy se Německo rozhodlo přijímat Syřany, se zřejmě budou snažit mít syrský pas všichni.
 
Je to ještě horší. Řada těch lidí řekne, že nemá žádný doklad, a řeknou, že jsou ze Sýrie. Bude velmi obtížné to dokazovat. Je namístě úzká spolupráce evropských zemí a výměna informací. Mělo by to tak fungovat, ale bohužel to tak ne vždy je. Spolupráce s rozpadlými zeměmi, jako je Sýrie nebo Libye, je obtížná.
 
(Autor: Zuzana Štíchová)