Svoboda
4. ledna 2018

Miloš Vystrčil: Svoboda

(Zpravodaje senátního obvodu 52 ) Nedávno jsem byl na obědě s kamarádem Vláďou, který je celkem úspěšný spíše již mírně postarší podnikatel.

Vláďa, který byl v době svého mládí před listopadem 1989 tzv. „máničkou“ (nosil dlouhé vlasy) a také tak trochu rebelem mi vyprávěl, co zažili společně s dlouholetým kamarádem z kapely Jardou při debatě v hospodě. Když si k jejich stolu přisedl neznámý mladík, nevěnovali tomu celkem pozornost. To víte, jak chlapi pijí pivo a vzpomínají na doby svého mládí, okolí příliš pozornosti nevěnují. Vše se změnilo až v okamžiku, kdy si mladík demonstrativně rukama zacpal uši a hlasitě pravil, že se ty jejich kecy již opravdu nedají poslouchat. Nedá mi to a pokusím se v osobě Vládi stručně převyprávět, co se dělo dále:

„Podíval jsem se na mladíka a zeptal jsem se ho, co dělá. Odpověděl mi, že studuje. Protože měl vlasy přes límec, tak jsem se ho zeptal, zda tuší, že za doby našeho mládí by ho za takové vlasy ve škole okamžitě a bez diskusí hnali k holiči nebo mu přímo napařili dvojku z chování a že s riflemi, co má na sobě by ho do školy nejspíše ani nepustili. Pak jsem se ho zeptal, jestli ví, že za doby našeho mládí se nemohli mladí lidé jen tak sejít a zahrát si jako kapela. Že si nejdříve museli najít zřizovatele, který se za ně zaručil, že potom museli absolvovat tzv. přehrávky, na kterých se museli přetvařovat a hrát jenom písničky, o kterých věděli, že se budou komunistické komisi líbit. Že pokud při přehrávkách uspěli a dostali povolení hrát, že mohli hrát jenom vybrané písničky a že jejich koncerty byly pravidelně sledovány utajenými informátory. Mladík prý jenom vyvaloval oči, ale hlavně, mladík nevěřil! Nemohl uvěřit, že za našeho mládí nebylo možné se dívat na některé filmy, protože bylo zakázáno je promítat. Nemohl uvěřit, že za našeho mládí nebylo možné poslouchat určitý typ muziky, protože rádia měla zakázáno ji hrát. A tak bych mohl pokračovat. Mladík s námi přesto byl rychle hotov, řekl nám, že jeho děda byl v té době mistr v továrně, že se měl dobře a nemusel se o nic starat.“

Debata prý potom ještě pokračovala, co však myslím, že i z této malé ukázky plyne, je poznání, že postupem času u nás cena naší osobní i společenské svobody dramaticky klesá.

Proto si nám do nového roku tentokrát dovolím popřát zejména to, abychom v naší zemi dokázali zastavit další pokles ceny svobody. Abychom dokázali zastavit ty „zloděje“ svobody, kterými jsou zejména narůstající byrokracie, plošné regulace, nedůvěra a neznalost historie. Každý z nás tomu může napomoci, jenom chtít.

Miloš Vystrčil

Miloš Vystrčil

místopředseda strany
předseda senátorského klubu

Více o autorovi