4. prosince 2014

Interpelace na předsedu vlády a ministry 4. 12. 2014

Interpelace na předsedu vlády

Interpelace na členy vlády

Petr Fiala: Interpelace na předsedu vlády ve věci nejednotné zahraniční politiky

prof. Petr Fiala, předseda ODS

Dámy a pánové, vážený pane premiére, já bych nejprve připomenul váš výrok z 20. listopadu tohoto roku ze Spojených států, tak jak ho citovala Česká televize: Především platí, že pan náměstek Drulák, stejně jako další zaměstnanci vlády, musí respektovat politiku vlády. - Reagoval jste tak na dotazy médií, které si všimly značného ideového rozporu mezi vaším vztahem k odkazu Václava Havla v zahraniční politice a výroky prvního náměstka ministra zahraničí.

Za prvé se tedy nabízí otázka, jestli vám přijde v pořádku takto napomínat své podřízené přes média ze zahraniční cesty při slavnostní příležitosti. Neumím si představit, že by to třeba nějaký jiný premiér takto dělal. Proč jste si nevydiskutovali tu otázku už dřív, protože názory Petra Druláka jsou dlouhodobě známé? A za druhé, a to je mnohem důležitější, jaká je tedy oficiální zahraniční politika této vlády? Je to třeba ta, kterou píše v té připravované Koncepci české zahraniční politiky právě pan náměstek Drulák? Já tady jenom připomínám některé postoje pana náměstka Druláka, které zastává dlouhodobě - lidská práva ano, ale jenom ta postmoderní, Západ nemá pravdu, pravice se ujala špatné interpretace dějin, více než Reagan má na pádu komunismu zásluhu Gorbačov, je potřeba změnit jednoznačnou orientaci České republiky, posunout se na jih, na východ, svoboda je relativní pojem atd. atd. A nebo je tou linií naší zahraniční politiky ta, kterou prezentuje na svých zahraničních cestách prezident Miloš Zeman, abychom se učili od Číny, klaněli se Rusku a další podobné věci, které nám pan prezident na veřejnosti a v zahraničí prezentuje?

Já se vás tedy, pane premiére, ptám, co uděláte pro to, aby naše zahraniční politika byla jednotná.

Předseda vlády ČR Bohuslav Sobotka: Děkuji. Vážené poslankyně, vážení poslanci, já skutečně nechci teď polemizovat a vést debatu o tom, kdo má větší podíl na konci studené války, jestli to byl Reagan nebo Gorbačov. Osobně se domnívám, že podíl na tom, jakým způsobem skončila válka, mají oba dva. Oba k tomu přispěli a oba k tomu přispěli v době, která vůbec nebyla jednoduchá.
Ale teď se vrátím k zahraniční politice. Já myslím, že je zřejmé, že za vykonávání pravomocí v oblasti zahraniční politiky je odpovědná vláda, konkrétně Ministerstvo zahraničních věcí. Vláda definuje základní linie zahraniční politiky, a to v souladu s dlouhodobými koncepčními materiály, jako je např. Koncepce zahraniční politiky, jako je např. Bezpečnostní strategie České republiky. Dle naší ústavy má prezident republiky zastupovat stát navenek. Tolik tedy popis situace.

Pokud jde o tyto dva základní koncepční dokumenty, ať už je to Koncepce zahraniční politiky, Bezpečnostní strategie České republiky, ty schvaluje vláda. Jsou tedy výrazem vládní politiky. Je zcela legitimní, aby se vedla diskuse při jejich přípravě. A je to naprosto i logické v situaci, kdy dochází ke změně vlády a kdy tady vládu stran, které byly orientovány výrazně pravicově, nahrazuje vláda, která má spíše středo-levicový charakter. To znamená, je to naprosto normální a běžné, že se taková diskuse při aktualizaci těchto strategických dokumentů vede.

Chtěl bych ale zmínit ty základní linie naší zahraniční politiky. My jsme přece v Evropě. Jsme členy Evropské unie. Tím je dán jeden důležitý směr, o který se musíme starat, jakým způsobem Česká republika vystupuje v Evropě, jakým způsobem prosazuje své představy o další budoucnosti Evropské unie. A musím říci, že jsem nezaznamenal spory, které by zde byly mezi pozicí vlády, Ministerstva zahraničí a prezidenta republiky v těch uplynulých deseti měsících. Nejsou tady žádné spory. Nejsou tady žádné konkrétní příklady toho, že by v oblasti naší evropské politiky, v oblasti evropské integrace prezident, ministr zahraničí, vláda, premiér vystupovali na evropské půdě odlišným způsobem.
Chci také připomenout, že se připravují mandáty, které jsou dobře koordinovány. Členové vlády zastávají pozice na základě mandátů, které schvaluje vláda České republiky. Schvalujeme také mandáty, koneckonců schvalujeme zahraniční cesty pro prezidenta republiky, a ve spolupráci Ministerstva zahraničí a Kanceláře prezidenta republiky se připravují také podklady pro jednání prezidenta republiky na půdě Evropské unie.

Pokud zmíním další důležitou linii, která se týká bezpečnosti České republiky. Naše bezpečnostní strategie, bezpečnostní politika je definována naším členstvím v Severoatlantické alianci. My jsme členy Severoatlantické aliance. Fungujeme v jejích strukturách. Opět platí, že postup zástupců České republiky ve strukturách na těch klíčových jednáních Severoatlantické aliance vychází z mandátů, které připravuje vláda, které připravuje Ministerstvo zahraničí potažmo Ministerstvo obrany. Já myslím, že je velký rozdíl mezi tím, zdali naše země má problém v tom, že její jednotliví klíčoví ústavní činitelé dělají odlišnou zahraniční politiku, a nebo zdali ten problém je viděn v tom, že naši klíčoví ústavní činitelé mají odlišné výroky nebo odlišné názory na jednotlivé situace, které se objevují, ať už v domácí nebo v zahraniční politice. Já myslím, že není přece možné požadovat, aby všichni měli na věc úplně stejný názor. Aby tady neexistovaly nuance, které jsou přirozeně také dány politickou orientací jednotlivých ústavních činitelů. Nicméně v této situaci - a já bych ji nazval docela šťastným obdobím pro Českou republiku - v těch klíčových zahraničněpolitických oblastech, jako je otázka naší evropské orientace a jako je otázka naší bezpečnostní orientace, ministr zahraničí, vláda, premiér, prezident, předsedové Sněmovny, předsedové Senátu, jsou schopni prezentovat společnou sjednocenou zahraniční politiku České republiky. V minulosti to tak často nebylo. Já nechci připomínat problémy, které tady byly např. v situaci, kdy prezidentem republiky byl Václav Klaus, vláda byla složena ze stran, které zčásti byly protievropské, zčásti proevropské a docházelo tady k permanentním sporům, ať už uvnitř vlády, o naši evropskou politiku, nebo mezi vládou a prezidentem, mezi ministrem zahraničí a prezidentem o to, jak bude chápána a interpretována naše evropská zahraniční politika.

Tolik velmi stručně k otázce, kterou jste položil.

prof. Petr Fiala, předseda ODS:

Pane premiére, úplně jste mi neodpověděl. A mně se zdá, že některé věci v zahraniční politice podceňujete. Já nevím, jestli proto, že tomu nerozumíte nebo si to nechcete přiznat, ale i výroky reprezentantů našeho státu mají symbolický význam, zahraničí je sleduje, jsou mimořádně důležité a nemohou tady existovat v zásadních věcech rozpory, jako je např. vztah k Rusku, k NATO a v dalších věcech. Vy sám jste řekl, že ty rozpory existují, že si musíte promluvit s panem prezidentem, napomínal jste prvního náměstka ministra zahraničí. Tak nám neříkejte, že rozpory neexistují.

A já jsem schválně tady zmínil to, co si pan Drulák myslí a co píše ve svých textech. Protože to se odráží v té navrhované Koncepci zahraniční politiky. Já vám přečtu jeden citát: "Česká zahraniční politika vychází z politické tradice českého humanismu představované ve 20. století zejména Masarykem, reformním komunismem nebo disidentským hnutím." To je opravdu Koncepce zahraniční politiky, kterou nám předložíte, se kterou souhlasíte a podle které se bude řídit česká zahraniční politika?

Předseda vlády Bohuslav Sobotka: Děkuji. Vážené poslankyně, vážení poslanci, vláda logicky hraje a musí hrát sjednocující roli v oblasti zahraniční politiky. Protože není, kdo jiný by tuto roli mohl hrát. Tady pokládám za klíčovou shodu mezi předsedou vlády a ministrem zahraničí. Mezi předsedou vlády a ministrem zahraničí v těch klíčových otázkách shoda a velmi dobrá koordinace existuje. To se promítá také do toho, že na rozdíl od minulosti nemáme dva státní tajemníky pro Evropskou unii, ale stačí nám jenom jeden. Jenom jeden státní tajemník pro Evropskou unii! V minulosti jsme měli jednoho na Ministerstvu zahraničí, druhého jsme měli na Úřadu vlády. Tohle vypovídalo o tom, jak se tehdy prováděla koordinace zahraniční politiky.

Koncepce zahraniční politiky je platná v okamžiku, kdy ji schválí vláda.

Já teď nechci komentovat názory, nebo nějaké připomínky, nebo prvotní návrhy koncepce zahraniční politiky. Teprve, až ji schválí vláda, tak to bude podklad, ze kterého se tady přirozeně budu zodpovídat Poslanecké sněmovně, protože Poslanecká sněmovna má vůči vládě i v tomto nepochybně kontrolní roli.

Pokud jde o napomínání pana náměstka Druláka, musím říci, že nemusím napomínat pana náměstka Druláka přes média, pouze jsem reagoval na dotazy novinářů v této věci. To nebyla má iniciativa. Reagoval jsem na otázky tisku a snažil jsem se je důsledně odpovědět

Pokud jde o pana prezidenta, provedli jsme výraznou změnu, prezident republiky je volen přímo občany, to znamená jeho mandát se už neodvíjí od aktuálního politického složení Poslanecké sněmovny. Prezident, jak k tomu dnes došlo, je dokonce členem strany, která vůbec v Poslanecké sněmovně zastoupena není, nebo byl jejím členem. Logicky má své vlastní politické názory a priority, nicméně vidím jako úkol pro člena vlády, premiéra, ministra zahraničí dosáhnout lepší koordinace výroků pana prezidenta s výroky premiéra a ministra zahraničí. O to se budu snažit.

Martin Novotný: Interpelace ve věci vyhodnocení fungování ČD v krizové situaci

Martin Novotný, místopředseda ODS

Vážený pane předsedo vlády, dámy a pánové, v posledních hodinách doznívající události, spojené s ledovkou, námrazou v ČR a s důsledky, které tato situace měla, zejména v oblasti hromadné dopravy, v nás vyvolávají celou řadu otázek. Znovu nám připomněly, jak je naše společnost křehká z hlediska důsledků vlivu počasí, třeba na tu technologickou civilizační slupku. V minulosti nám tyto problémy prověřily častokrát povodně, a v této souvislosti lze říct, že např. náš integrovaný záchranný systém i po těch prověrkách, kterými prošel, je na řešení těchto krizových situací připraven dobře. Ty poslední události v tomto směru prověřily připravenost a schopnost také stoprocentně vlastněných státních akciových společností, mezi nimi i Českých drah.

Já bych ve své otázce odlišil rovinu technicko-logistické připravenosti, schopnosti technologicky řešit situaci, od roviny lidské, komunikační, kdy jsem byli v poslední době svědky a jak přes média se k nám dostávaly informace, tak i různými e-maily z řad občanů o tom, že právě ony velké kolosy, organizace tohoto typu nezvládají tyto situace z hlediska informovanosti, využívání moderních technologií k informovanosti zákazníka, a v takové té obecné lidské rovině péče o člověka, který se ocitne v krizové situaci třeba někde uprostřed noci, uprostřed krajiny ve vlaku.

Případů je mnoho, a já bych se chtěl zeptat s vědomím, a proto se ptám předsedy vlády v tuto chvíli, že dnes zrovna nastupuje do funkce nový ministr dopravy, zda a jak se vláda těmito zkušenostmi zatím zabývala, či zda a jak pan premiér plánuje dát této státní společnosti zpětnou vazbu. Moderní společnosti tohoto typu mají přesné metodické postupy, jak v takových situacích postupovat, mají rozvinuté nejrůznější informační systémy. České dráhy v tomto zjevně zcela nezafungovaly.

Chci se tedy zeptat, jak pan premiér tu situaci hodnotí, případně jak chce vláda ve svém vztahu k této společnosti vlastněné státem v následujících dnech postupovat, i třeba ve vztahu k zástupcům státu ve statutárních orgánech z hlediska hodnocení jejich činnosti a případného budoucího řízení těchto společností, tak aby se tyto problémy už neopakovaly, tak aby tato společnost v příští zkoušce tohoto typu obstála lépe. Děkuji.


Předseda vlády ČR Bohuslav Sobotka: Děkuji. Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, souhlasím s tím, že každá krize nebo krizová situace by měla být využita k tomu, abychom se z ní poučili. Souhlasím také s tím, že náš integrovaný záchranný systém je skutečně na evropské úrovni, a myslím si, že z tohoto hlediska patříme k vzorovým státům Evropské unie, pokud jde o to, jak jsou tyto systémy nastaveny. Ovšem i ten integrovaný záchranný systém musí mít dostatek vstupních dat, aby se mohl na budoucí rizika připravit, a tady bohužel musím vzpomenout Vrbětice, Vlachovice, které v zásadě jako by neexistovaly z hlediska krizového plánování, tak jak fungovalo v minulých letech v ČR, a teď bohužel na to asi do značné míry také doplácíme.

Ale k situaci na Českých drahách. Já jsem přirozeně požádal vedení Českých drah, aby mi zpracovalo písemný podklad pro odpověď na interpelaci pana poslance. Mám zde informace, některé možná stihnu říci, jiné bych mu zřejmě předal písemnou formou, nicméně chtěl bych vás informovat o tom, že jsem se dohodl dnes s novým ministrem dopravy, že se zítra odpoledne sejdeme s vedením Českých drah, sejdeme se i s vedením železničních odborů a jedno z důležitých téma, které chceme diskutovat, je i reflexe kalamity ve vztahu k řídícím systémům Českých drah a k jejich krizovému plánování do budoucna.

Domnívám se, a také jsem měl řadu signálů od občanů, že všechno v pořádku nebylo. Ale chtěl bych přece jenom zmínit jednu věc, abych na ni nezapomněl. Chtěl bych poděkovat pracovníkům Českých drah, těm všem řadovým pracovníkům Českých drah, kteří před tuto kalamitní situaci byli postaveni a museli se s ní vypořádat a snažili se maximálně pomoci. Snažili se maximálně pomoci z hlediska provozu Českých drah, snažili se maximálně pomoci cestujícím, aby se dostali domů,a když už to nešlo, tak se jim snažili maximálně pomoci z hlediska zlepšení jejich podmínek. Bohužel ne všude se to podařilo.

Pokud jde o tu kalamitní situaci, kalamita vznikla z důvodů extrémně nepříznivých klimatických podmínek, vytvořila se velmi silná námraza během několika desítek minut a na mimořádně velkém území. České dráhy vypravovaly vlaky jako dopravce, dokud správce infrastruktury, tedy SŽDC, neprohlásil tratě za nesjízdné pro elektrické vlaky. V tu chvíli, kdy se to stalo, tak na trati uvízlo cca 120 vlaků Českých drah, odstavených různě po trasách, někde i na špatném signálu mobilních operátorů. Situace se dotkla cca 100 tisíc cestujících na Českých drahách.

České dráhy z hlediska své strategie v tu chvíli se primárně snažily zaměřit na evakuaci cestujících z vlaků, nebo alespoň vlaků do otevřených stanic na tratích s vědomím, že jako první musí být zachráněni lidé ve vlacích, které nejsou vytápěny, v soupravách, uvízlých v místech se slabým signálem, a také u těch vlaků, kde vzhledem k jejich odstavení byla zhoršena možnost dodávky vody nebo občerstvení.

Tak jak jsem byl informován ze strany Českých drah, vlaky s funkčním jídelním vozem a topením, odstavené ve stanici, byly z tohoto pohledu řešeny až v poslední řadě. Tak jak jsem byl rovněž informován, zaměstnanci Českých drah se snažili ve spolupráci se záchranáři rozdávat teplé nápoje ve stanicích, ve vlacích, sháněli pro cestující alespoň nějaké drobné občerstvení.

Částečně byl náhradní provoz zajištěn dieselovými lokomotivami, tak jak v tuto chvíli konstatují a tvrdí České dráhy, o většinu, zdůrazňuji většinu, ne o všechny, o většinu cestujících bylo postaráno v průměru do tří hodin od okamžiku, kdy vlaky uvízly. Bohužel byly i situace, kde cestující zůstali v uvízlém vlaku výrazně delší dobu.

Návazně na tuto situaci, ke které došlo 1. prosince, byl zajištěn na hlavních koridorových tratích alespoň omezený provoz vlaků, které byly taženy, jak už jsem zmínil, dieselovou lokomotivou.
České dráhy mají nasmlouvané autobusové dopravce, kteří v případě mimořádných situací pomáhají dle svých aktuálních možností. Tady České dráhy poukazují na to, že se tady sešly faktory, které se týkaly ledovky na silnicích, a městské dopravní podniky nahrazovaly výpadek tramvají ve městech, tzn., tady byly tyto autobusy využity i v jiných kapacitách.

Nechci teď pokračovat ve výčtu opatření, které České dráhy zde uvádějí v podkladu pro odpověď na vaši interpelaci. Nicméně chci říci, že už jenom fakt, že tyto věci byly zpracovány, už jenom fakt, že se tím skutečně chceme zabývat s panem ministrem dopravy, že nás bude zajímat zpětná vazba reflexe Českých drah a určitě nás bude zajímat, zda České dráhy a v jaké kvalitě mají zpracovány jasné krizové harmonogramy pro podobné situace.

 

Jana Černochová: Interpelace ve věci muničních skladů

Vážený pane předsedo vlády, obracím se na vás v souvislosti s výbuchem muničního skladu ve Vrběticích. Souhlasím s vaším včerejším vyjádřením, že stát nebyl dostatečně na podobnou krizovou situaci připraven. Dle mého názoru nemá v tuto chvíli smysl hledat viníka této nepřipravenosti a je především potřeba učinit vše pro to, aby došlo k nápravě tohoto stavu, a to co nejdříve.

Chtěla bych se vás proto zeptat, jaké kroky již učinila vláda k tomu, aby bylo pro příště předejito podobným situacím. Ráda bych se zeptala, zda jste již zadal pokyn k revizi jak příslušné legislativy, tak souvisejících krizových dokumentů tak, aby připravenost složek Integrovaného záchranného systému byla v takových situacích vyšší.

V souvislosti s touto tragédií vyšlo najevo, že například složky IZS neměly představu o tom, jaká munice a v jakém množství se v muničním skladu nachází. Domnívám se, že tato skutečnost se nemusí týkat jen Vrbětic. Chci se proto zeptat, zda má stát dostatečnou kontrolu nad všemi muničními sklady. Ví přesně, jaká munice a v jakém množství se v jednotlivých skladech nachází?

A na závěr zda již vláda ví přesně, jaký typ munice se nacházel v muničním skladu ve Vrběticích.

Předseda vlády ČR Bohuslav Sobotka: Vážená paní poslankyně, vážení páni poslanci, já skutečně souhlasím s tím, co paní poslankyně řekla. To, co teď klíčové je, abychom nepromarnili čas a poučili se z té krize, že skutečně když - tuším - 16. října došlo k tomu výbuchu ve Vlachovicích - Vrběticích, tak teprve v tom okamžiku a v následujících hodinách a dnech teprve ze strany složek Integrovaného záchranného systému, byly sumarizovány informace o tom, jak velké množství munice je vlastně v této lokalitě konkretizováno.

To znamená, že nebyly k dispozici v té samé minutě, v okamžiku, kdy ta událost byla nahlášena Integrovanému záchrannému systému, tak v tom samém okamžiku nebyly žádné takovéto komplexní informace k dispozici. Ti lidé, samozřejmě velitel zásahu Hasičského záchranného sboru, tak jak jsem byl informován, věděl, že jedou zasahovat do muničního skladu, tzn. měl rámcovou představu o tom, s jakými riziky se tam může setkat, a zareagoval v té chvíli zcela správně.

Ale součástí krizové dokumentace nic takového nebylo. Vy jste se ptala na konkrétní věci. Ano, já jsem požádal na jednání vlády ministra vnitra, aby připravil revizi příslušné legislativy, požádal jsem ho také, aby na jednání bezpečnostní rady předložil seznam a určitou mapu lokalit, kde je v České republice v největším množství skladována munice, tzn. chci, aby ve vyhrazeném režimu tato věc byla projednána na půdě bezpečnostní rady státu a budu chtít, aby Ministerstvo vnitra a další instituce zajistily provázanost rizik, která jsou spojena se skladováním munice, na jednotlivé krizové plány, ať už v jednotlivých krajích nebo samozřejmě na krizovou dokumentaci na celostátní úrovni. Mimo jiné se také ukázalo, že stát nemá k dispozici žádné záložní plochy, kam by se taková munice mohla převážet, a kdyby došlo třeba k prodeji areálu v Květné, jak se původně plánovalo, o něco dříve, tak by vlastně stát neměl ani lokalitu v Květné pro to, aby tam event. munici mohl převést. Takže tady si myslím, že je evidentní, že tu jsou mezery jak z hlediska regulace těch, kdo obchodují a skladují výbušniny, munici, zbraně, tak jsou tu určité mezery z hlediska regulace. Ty je potřeba v legislativě odstranit a současně je potřeba udělat jednoznačná preventivní opatření a posílit také kontrolní mechanismy na straně státu.

Jana Černochová, poslankyně:

Mám doplňující otázku. Chtěla bych se tedy pana premiéra zeptat: Jaký typ munice se nacházel v muničním skladu ve Vrběticích? 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Pan premiér, pokud chce ještě odpovědět. Prosím, pane premiére, máte slovo.

Předseda vlády ČR Bohuslav Sobotka: Já se omlouvám, paní poslankyně po mně požaduje zcela konkrétní odpověď. Musím říci, že ve Vrběticích, v tom areálu, je zhruba 31 budov, které jsou využívány komerčními subjekty, tzn. skladů munice je tam velké množství, skladuje tam, tuším, pět právnických osob, tzn. několik subjektů, ale musím říci, že tak jak jsem byl informován, pokud jde o primární výbuch, ke kterému došlo 16. října, tak jsem byl informován o tom, že tam byly uskladněny také mj. letecké pumy a že tam byly uskladněny dělostřelecké granáty.

 

Jan Zahradník: Interpelace na ministra životního prostředí ve věci Operačního programu Životní prostředí

Vážená paní předsedající, děkuji za slovo.

Vážený pane ministře, interpeluji vás ve věci přípravy návrhu nového operačního programu Životního prostředí. V šesté verzi připravovaného dokumentu v investiční prioritě tři, v prioritní ose tři, specifický cíl pět snížit environmentální rizika a rozvíjet systém jejich řízení jsou mimo jiné navrhovány následující typy podporovaných projektů.

rekonstrukce zařízení výrob s nebezpečnými chemickými látkami; rekonstrukce chladícího zařízení; protipožární izolace zásobníků LPG; vybudování bezpečného stáčení vstupních surovin a nových produktů; rekonstrukce skladů hořlavých kapalin; rekonstrukce skladovacích nádrží kapalných uhlovodíků; rekonstrukce skladů kapalných průmyslových hnojiv; výstavba zabezpečení skladů agrochemikálií.

Mezi případnými příjemci dotací jsou uvedeny například kraje a obce, státní podniky a také podnikatelské subjekty. Nám je známo, že jste na post ministra životního prostředí přišel z místa ředitele velkého chemického podniku patřícího do koncernu Agrofert. Ukazuje to na další možný střet zájmů ministra financí, předsedy hnutí ANO a majitele koncernu Agrofert Andreje Babiše.

Vážený pane ministře, z jakého důvodu dochází k tomu, že budou podporovány tyto typy projektů, když za bezpečnost výroby a za bezpečnost nakládání s jejími produkty odpovídá provozovatel a vlastník firmy? Můžete vyloučit střet zájmů spočívající v tom, že možným žadatelem a případně příjemcem dotace může být některá společnost z koncernu Agrofert?

Děkuji.

 

Ministr životního prostředí ČR Richard Brabec: Vážená paní předsedající, vážené kolegyně, vážení kolegové, vážený pane poslanče, děkuji za ten dotaz. Chtěl bych vás ujistit o dvou věcech. Za prvé ten specifický cíl pět, prioritní osa číslo tři, ze které jste citoval, ta byla už v minulém operačním programu 2007 - 2013. Objevila se v programu 2014 - 2020, který byl připraven ještě našimi předchůdci za Rusnokovy vlády. My jsme modifikovali pouze drobně některé ty záležitosti. To znamená, ve všech těch prioritních osách se objevily kromě samozřejmě obcí, spolků, krajů i podnikatelské osoby.

K té vaší obavě, kterou věřte, že bych normálně sdílel, kdyby se zakládala na pravdě, ale já vám ji hned vyloučím ve dvou ohledech. Za prvé. Máte plnou pravdu, že samozřejmě podnikatelé, provozovatelé těch zařízení mají odpovědnost a také ručí nejenom jaksi pojistkou, ale také svými investičními zdroji za to, že budou plnit příslušné normy. Ale to, co se financuje z Operačního programu životního prostředí, tak to jsou zlepšení nebo snížení průmyslového znečištění, které jdou nad tyto normy. To znamená, jestliže ten podnikatel plní příslušnou normu jak České republiky, tedy příslušné emise, tak Evropské komise, tak samozřejmě na to plnění vlastních norem nedostane žádnou dotaci. On tu dotaci dostane až na to, pokud se zaváže, že sníží ty emise nad rámec existujících norem, což já si myslím, že je správně.

A já bych vás chtěl ujistit - a vy jste členem, jestli se nemýlím, určitě řídícího výboru, protože se tam potkáváme, Státního fondu životního prostředí - tak vás chci ujistit, že opravdu ten střet zájmů tam nevidím, protože ovlivnění - možnost ovlivnění z mé strany nebo dokonce ze strany pana ministra financí se opravdu limitně blíží k nule, a to zespoda. Tam je natolik sofistikovaný systém, a chtěl bych zdůraznit, že nejsme ROP Severozápad nebo další ROPy, kde to ovlivnění asi možné bylo, ale je tam monitorovací výbor složený z desítek lidí ze všech oblastí, z několika různých ministerstev, krajů, obcí, různých spolků. Tam budu volně parafrázovat nebo dovolím si použít bonmot pana kolegy Kalouska - tam už opravdu schází akorát ta rybářská stráž v té skupině monitorovacího výboru. Tam je opravdu mnoho lidí, nevládní organizace. Všichni dohromady, ten monitorovací výbor dává ta kritéria pro hodnocení projektu. A pak ty konkrétní projekty jsou hodnoceny nezávislými experty a pak jsou znovu schvalovány řídícím výborem, kde jsou zástupci Poslanecké sněmovny, Senátu, dalších ministerstev, takže možnost, že by tam někdo strčil jakýsi svůj projekt a snažil se ho ovlivňovat, se opravdu limitně blíží nule. Protože ta kritéria jsou naprosto objektivní. Ona nejsou subjektivní - líbí-nelíbí, můj-cizí, ale prostě zda plní nějaké konkrétní normy, nějaké konkrétní snížení.

Takže já tam opravdu ten střet zájmů nevidím, jakkoliv vím, že vždycky asi budu - já s tím počítám, konec konců myslím si, že to je úplně nejtransparentnější, že vždycky bude někdo někde vidět, že jestliže jsem dřív byl generálním ředitelem Lovochemie, tak tam jsou nějaké náznaky.

Ale dovolte mi ještě v tuhle chvíli poznámku, že co já vím, tak Lovochemie byla úspěšným žadatelem z evropských fondů v době, kdy já jsem ještě ani netušil, že bych se někdy mohl stát ministrem životního prostředí a některé společnosti skupiny Agrofert také byly úspěšnými žadateli. A to určitě pan ministr financí ještě zdaleka netušil, ani by ho nenapadlo ani v nejhorších snech, že by se stal ministrem financí. A bylo to opravdu proto, že ty projekty byly kvalitní a že byly dobře připravené, že byly objektivní. A to mohu říci na konkrétním projektu Lovochemie z nějakého roku 2007 2008.

Myslím, že tady je velmi těžké nebo nemožné vyhledat nějaký střet zájmů. Děkuji.

 

Poslanec Jan Zahradník

Vážený pane ministře, vy jste tady žádnou z těch mých obav nerozptýlil, naopak jste je tedy potvrdil, protože já nevím jaké občanské sdružení, dobrovolný svazek obcí, spolek by mohl budovat zabezpečený sklad agrochemikálií nebo budovat rekonstrukci skladu hořlavých kapalin. To je divné. Samozřejmě tady tohle všechno podnikatelské subjekty(?).

Je jiná situace, než byla já nevím před kolika lety, které jste zmiňoval, protože nyní je tady ministrem financí Andrej Babiš a ministrem životního prostředí jste vy představiteli toho koncernu. Takže tam ten střet zájmů jednoznačně nastane.

Myslíte si, že tato opatření, tyto priority jsou významnější než zavádění hromadné dopravy na alternativní pohon nebo dotace na obnovu veřejného osvětlení v obcích, které jste z těch návrhů vyhodili, vyškrtli? Děkuji.

 

Ministr životního prostředí ČR Richard Brabec: Víte, pane poslanče, ono je to vždycky strašně relativní, protože těch oblastí, ze kterých by se dalo čerpat pro zlepšení životního prostředí, jsou opravdu desítky a není možné pokrýt všechno. Asi vám nevysvětlím ten střet zájmů, to tam vždycky si každý bude myslet. Já se domnívám, že není nic právě krásnějšího, když každý ví, že jsem byl dřív generální ředitel Lovochemie a jsem ve stokrát větším hledáčku médií a všech a je to naprosto transparentní oproti Dalíkům a jiným systémům, které byly používány dřív. Takže myslím, že každý se na mne může podívat a každý si může zalovit v mém životopise. Myslím si, že je to velice průhledné.

Ale k tomu, co jste říkal. My jsme třeba vlastně - i ze zdrojů Státního fondu životního prostředí i z minulého programu se investovalo poměrně hodně do některých obnovitelných zdrojů. Na druhé straně tento projekt a tyto priority z hlediska specifických cílů byly vyhodnoceny i Evropskou komisí. To bych chtěl zdůraznit. To není o tom, že Česká republika si něco vymyslí a automaticky jí to odsouhlasí. Evropská komise nám vrátila celou řadu specifických cílů a oblastí, protože jí prostě nepřišly jako adekvátní z hlediska těch efektů. Takže to, co tam dneska vidíte, je prostě program, který v té šesté - jak jste zmiňoval správně, v šesté verzi prošel mnoha diskusemi s experty Evropské komise a některé cíle nám tam vyškrtli i oni.