Seznam Zprávy: Důkazů o válečných zločinech na Ukrajině přibývá
11. června 2022

Pavel Blažek: Seznam Zprávy: Důkazů o válečných zločinech na Ukrajině přibývá

(Seznam.cz ) Podle ministra spravedlnosti Pavla Blažka došlo na jednání s jeho evropskými protějšky ke vzácné shodě na stanovení takzvaných eurozločinů. Mezi ně nyní bude patřit i porušování protiruských sankcí. Ministr spravedlnosti Pavel Blažek (ODS) hodlá v době evropského předsednictví posunout kupředu jednání o mezinárodním soudu k válečným zločinům spáchaným ve válce na Ukrajině. V rozhovoru pro Seznam Zprávy uvedl, že ve druhé polovině června jej spolu s ministrem vnitra Vítem Rakušanem (STAN) čeká setkání v Paříži s americkými ministry spravedlnosti a vnitra. USA mají podle něho zájem participovat na mezinárodním soudním procesu proti zločinům v ruské válce na Ukrajině. „Vždycky záleží na tom, kdo tu válku prohraje. Když Rusko nevyhraje nebo tam dojde ke změně poměrů, může se stát, že se podezřelé osoby dostanou před soud – ať už z ruské, či ukrajinské strany, kde také může docházet ke zločinům,“ míní Blažek.

Jaké výsledky přineslo jednání ministrů spravedlnosti v Lucemburku ohledně Ukrajiny?

Všichni se shodli na tom, že by se měl rozšířit seznam eurozločinů. Jde o opatření v rámci sankčních seznamů. Dneska to mají státy upravené každý jinak, což pak komplikuje další procesy. V současnosti to funguje tak, že Evropská unie má seznam sankcionovaných osob, ale je obrovsky složité, aby se jejich dodržování hlídalo a dodržovalo v jednotlivých státech tak, jak požaduje Evropská unie. Důležité je, že všech 27 států se na věci shodlo.

O jaké osoby na sankčních seznamech přesně půjde? O oligarchy nebo i lidi podezřelé z válečných zločinů?

Jsou to osoby, které způsobily válku. I vedoucí představitelé Ruska. Mohou tam být i oligarchové. Důležité je dodat, že jde o vyšetřování porušování sankčního seznamu EU. Teď jde o to stanovit jednotný postup proti obcházení a porušování sankcí. Na našem předsednictví v EU bude, jak se věc posune dál. Komise navrhne text paragrafu eurozločinu. Tedy takového zločinu, u něhož je skutková podstata definována celoevropským právem a je závazná pro všechny státy. Porušování sankčních seznamů EU se stane takzvaným eurozločinem.

A pak to bude závazné pro členské státy?

Ano, všechny státy EU budou povinné to zavést do svého právního řádu a vykonávat to. Komise se shodla, že toto chce zavést, a všichni ministři spravedlnosti EU s tím souhlasili. To je nebývalá politická shoda. Uvedu příklad: Česká republika nemá pro tyto případy v právním řádu připravené vyvlastňování majetku. To by se mělo nyní harmonizovat v rámci celé EU. Bude to nějakou dobu sice trvat, ale ta vůle členských zemí zakročit je nebývalá.

Jak se to bude v praxi trestat?

Budou jednotné tresty – ať už trest odnětí svobody či například propadnutí majetku. To Komise teprve nadefinuje. Soudit to budou národní soudy. Vznikne nová skutková podstata trestního práva Evropské unie.

Řešili jste na jednání v Lucemburku i válečné zločiny spáchané na Ukrajině?

Ano. Byl jsem překvapený, jaké množství důkazů – různých videí či výslechů – už jednotlivé státy mají k dispozici. V současnosti probíhá debata, který soud se tím má zabývat. Probíhá debata s Mezinárodním trestním soudem v Haagu a řeší se, zda ustavit speciální mezinárodní trestní tribunál pro události na Ukrajině od vypuknutí války do nějaké doby. Jako tomu bylo například po válce v Jugoslávii.

Půjde jen o soud v rámci Evropské unie?

Ne, jelikož bude mezinárodní, zájem na něm mají i USA. Ve druhé polovině června se v Paříži uvidím spolu se svým francouzským kolegou s americkým ministrem spravedlnosti, kde tento mezinárodní soud k válce na Ukrajině probereme. Jednání se zúčastní i ministři vnitra ČR, Francie a Spojených států, takže se mnou poletí i kolega Vít Rakušan.

Která z variant je pravděpodobnější – speciální tribunál, nebo soud v Haagu?

Spíše bych byl pro ad hoc tribunál. Problém mezinárodního trestního soudu je, že ho řada států neuznává. Na tribunálu by se i velké státy a mocnosti mohly domluvit snadněji.

Kdy by se dalo začít soudit? Aby důkazy, které jsou již nasbírány, nezestárly.

To bude procesně trvat ještě dlouho, řádově měsíce a možná až roky. I tak to ale bude nejčasnější reakce práva na válečná zvěrstva v dějinách. Je důležité uvědomit si, že se válečnými zločiny zabýváme už v době trvání té války.

Jak se důkazy o válečných zločinech sbírají? Od utečenců a v terénu na Ukrajině?

Ano. Třeba Francie už má své experty na Ukrajině. My jsme už vybrali státní zástupkyni na evropskou prokuraturu v této záležitosti. Současně se shromažďují výpovědi či videa od lidí, kteří byli na Ukrajině svědky páchání zločinů.

Bude pro vás vyšetřování válečných zločinů na Ukrajině vlajkovou lodí v rámci evropského předsednictví?

Dohodl jsem se s francouzským ministrem spravedlnosti, že na jejich aktivitu samozřejmě navážeme. Nemyslím si však, že bychom byli schopni v následujících několika měsících věc dotáhnout zcela do konce. Toto je časově prostě náročnější. Určitě na toto téma ale budu klást důraz.

Jaká je šance, že konkrétní pachatele se podaří dostat před soud či tribunál?

Buďme realisté. Vždycky záleží na tom, kdo tu válku prohraje. Když Rusko nevyhraje, nebo tam dojde ke změně poměrů, může se stát, že se podezřelé osoby dostanou před soud – ať už z ruské, či ukrajinské strany, kde také může docházet ke zločinům. Opakovaně říkám, že kdyby mi někdo v roce 1992 řekl, že Slobodan Milošević jednou stane před mezinárodním soudem, všichni by se smáli. Včetně jeho. Nakonec se nesmál. Historie ukázala, že pachatelé válečných zločinů souzeni byli.

(Autor: Ondřej Koutník)

Rozhovor vyšel na serveru Seznam Zprávy.cz.

Pavel Blažek

Pavel Blažek

ministr spravedlnosti
poslanec PČR
předseda regionálního sdružení RS ODS JMK

Více o autorovi