Obnovu hranic v Evropě si dovedu představit jako jediné řešení
11. července 2015

Obnovu hranic v Evropě si dovedu představit jako jediné řešení

"Budeme se snažit, aby k hlasování o zákonu o registračních pokladnách vůbec nedošlo,“ říká v rozhovoru pro deník Právo předseda ODS Petr Fiala.

Pane předsedo ODS, tématem číslo jedna je momentálně příliv imigrantů do Evropy. Jak chce "uprchlickou otázku" řešit ODS? 

Jednak musíme začít víc chránit vnější hranice EU včetně toho, že nedovolíme pašeráckým lodím, aby u nás přistávaly. Budeme je vracet tam, odkud sem jezdí. To je podmínka. EU už v tomto začala něco dělat. Začala operace, která kontroluje mezinárodní vody. Není to dostatečné, všichni to víme. Má se přejít do druhé fáze, ale na tu potřebujeme souhlas Rady bezpečnosti OSN. Už proto, že je třeba operovat v libyjských výsostných vodách. Na to by měla EU soustředit svou energii, protože získat ten souhlas není jednoduché. Druhá věc: musíme snížit atraktivitu evropského sociálního státu. Je dlouhodobě známá věc, že sem přicházejí lidé, u kterých se těžko rozlišuje politické pronásledování a ekonomické motivy. Pokud přijdou do Evropy, nikdo po nich nic nechce, mají obrovské výhody sociálního státu, tak je to prostě špatně. Toto musíme změnit a tu atraktivitu snížit. Některé země, třeba Británie a Dánsko, už touto cestou šly. Je také potřeba zvýšit informovanost těch, kdo chtějí do Evropy. Vedeme tu jakousi informační válku, EU se do ní musí zapojit a vysvětlit těm lidem, co je čeká. Musíme změnit návratovou politiku: to se nedá dělat na bázi národních států, musíme se na tom domluvit v rámci Evropy. Ta ale vyžaduje úzkou spolupráci se zeměmi dotčeného regionu, což není jednoduché. Mimořádně důležitá je pomoc na místě, v těch uprchlických táborech: tam je potřeba poskytnout humanitární pomoc, lékařskou pomoc a organizovat legální imigraci do Evropy. Tyto věci jsou jasné, experti je dlouhodobě říkají, ale EU to nedělá. 

Říkáte "my musíme", ale mluvíte spíš za Evropskou unii než za ČR. Čeští politici přece nijak nemohou ovlivnit to, jestli bude Itálie a Řecko chránit vnější hranice EU. 

To si nemyslím. Čeští politici, pokud nebudou bezhlavě prosazovat, že si tu přerozdělíme nějaké imigranty, s tím něco mohou udělat. Musíme to ale řešit v rámci EU, protože to, co se dnes děje v severní Africe a na Blízkém východě, ohrožuje celou EU. Máme schengenský prostor, který umožňuje volný pohyb nejen nás, občanů Unie, ale i všech ostatních. Proto jsou kvóty na uprchlíky nesmysl. Ale proto také tento problém nelze řešit izolovaně. Někdy říkám "my musíme" a myslím tím ČR, protože tam ČR opravdu může něco dělat, ale u většiny těch receptů tím míním, že to musí dělat státy EU, protože jiné řešení už není. Když nic nebudeme dělat nebo budeme postupovat cestou "dobrovolných kvót", tak nejlogičtější reakcí bude obnovení hranic uvnitř Schengenu. Pokud bychom povinně přijali nějaké uprchlíky, oni tady nezůstanou a budou cestovat dál do Německa, tak se brzy začne kontrolovat na hranicích. A jedna z nejlepších věcí, která na EU je, z hlediska ekonomického a i z hlediska svobody, je to, že se tu lidé mohou volně pohybovat. O to přijdeme, budeme-li se pokrytecky a nezodpovědně chovat kolem uprchlíků. 

Myslíte, že zrušení Schengenu a obnova hranic je reálný scénář? K uzavření hranic ČR dnes už někteří naši politici vyzývají. 

Já k tomu nevyzývám, ale dovedu si to představit jako jediné řešení. 

A je to podle vás správné řešení? 

Ne. Správné řešení je to, co říkám: udělat jasná opatření na ochranu vnější hranice, zlepšit návratovou politiku, omezit sociální výhody pro uprchlíky, pracovat se zeměmi v dotčených regionech. Ale to jsou recepty, které vyžadují politickou odvahu, a také vojenské řešení. Tak to prostě je. 

Vojenské řešení? Jak to myslíte? 

Musíte použít armády na to, aby se kontrolovaly lodě s pašeráky, aby se vracely, to je nutné. Případně zajišťovala bezpečnost v uprchlických táborech. Pokud to nebudeme dělat, jednotlivé státy se začnou chránit samostatně, a nebude se čemu divit. Málokdo si u nás uvědomuje, co se vlastně děje: pohyb národů je obrovský a řada vědců předpokládá, že bude ještě větší v důsledku problémů s vodou a dalšími faktory, které dnes ani neumíme předvídat. Ti lidé prostě utíkat budou, jednak proto, že jsou pronásledováni, a jednak proto, že žijí ve špatných ekonomických podmínkách. A my prostě nemůžeme přijmout milióny lidí a říct jim: přijďte se podílet na našem bohatství, to nejde. My jim musíme pomoci, aby zůstávali ve svých zemích, jinak ohrožujeme je a ohrožujeme i sebe. 

Vláda deklaruje, že skutečně budeme přijímat jen malé množství imigrantů. Podle vás neříká pravdu? 

Neříká. Pokud se nestanou opatření, o kterých mluvím, tak budou přicházet další a další uprchlíci. Ty země, které dostatečně nechrání své hranice, jako Itálie a Řecko, budou mít problémy znovu. Přijde další krize, další přerozdělování tisíců imigrantů. Před časem jsem napsal, že když mi někdo rozbije okno v pokoji, není přece řešení rozbít okna ve všech ostatních pokojích. To je úplný nesmysl. Když se rozbije okno, musím ho zasklít. A jestli někdo tvrdí, že Itálie a Řecko to nezvládají, tak problém rozprostřeme do ostatních evropských zemí a způsobíme ho všem? To žádné řešení není. Toto není jednorázový problém, je dlouhodobý a může se kdykoli opakovat. Tak pomáhejme Itálii, proti tomu nic nemám. Ale přenášet ten problém do dalších zemí je chyba. ČR každý rok přijímá stovky lidí. Většinou k nám přicházejí z Ukrajiny. My je přijímáme, integrujeme, funguje to, nejsme sobečtí a dnes si máme sypat popel na hlavu? 

Nezačínáme propadat hysterii? Nemyslíte si, že strach z uprchlíků, který se šíří především sociálními sítěmi, je přehnaný? 

Lidé mají strach. Vidí, jaké problémy s imigranty v některých evropských zemích jsou. Přijedete do metropole evropského státu a tam máte čtvrti, do kterých pomalu ani nesmíte jít. To není normální, to něco ukazuje. Zde se imigranty nepodařilo integrovat ani ve druhé třetí generaci. Dále vidíme, že mezi imigranty je spousta stoupenců radikálního islámu. Ne mezi čerstvými – to taky – ale mezi jejich dětmi a vnuky. Integrace se nedaří, a není se co divit, že lidé mají strach. To nejsou žádné neoprávněné obavy. Když se podíváte, kdo přichází do Evropy, to jsou vesměs mladí muži, kteří si jen nezachraňují život, ale hledají dobré ekonomické podmínky. Takže já bych ty obavy lidí nepodceňoval. Není pravda, že vycházejí pouze z neznalosti nebo sobectví, jak se někdo snaží podsouvat. 

Myslíte, že by v ČR skutečně mohla vzniknout muslimská ghetta? 

Reálné to není, pokud tu nejsou lidé, kteří by je vytvářeli. Pokud sem ale začneme z různých důvodů přijímat tisíce lidí, tak to nebezpečí je úplně stejné jako v každé jiné evropské zemi. 

Co ale říkáte na to, jak se společnost radikalizuje, viz nárůst popularity populistů a demonstrace se šibenicemi? 

Dívám se na to s obavami, protože jestli mi něco vadí, tak je to politický radikalismus a extremismus, se kterým máme v Evropě ve 20. století obrovské zkušenosti. Pokud se demokratičtí politici stavějí k problému pokrytecky, nezmiňují určitá témata, nechají se ovládat politickou korektností, nemluví o věcech a neřeší je, tak problémy nezmizí. Ujme se jich někdo, kdo o tom mluví. Radikální extremisté nabízejí extremistická řešení, a to já nechci. Proto od počátku upozorňuji na problém radikálního islámu a přijímání uprchlíků. Já se těchto témat nebojím. To je povinnost demokratického politika. Nezneklidňuje mě, že nějací hlupáci v médiích napíšou, že se chovám populisticky. Oni vůbec nerozumějí hloubce toho problému, nevědí, o čem píší. Ten problém je obrovský a může změnit evropskou civilizaci. 

Jel byste letos na dovolenou do Řecka? 

Já jezdím na dovolenou pravidelně do Chorvatska a nemíním na tom nic měnit. Chorvatsko mám hrozně rád, ale chci tam jezdit já, nechci, abych měl Chorvatsko tady u nás, jak se teď snaží ministr Andrej Babiš zavést svými registračními pokladnami a dalšími nesmysly. Do Řecka nejezdím, tak bych tam nejel ani letos. 

Rozhodli se podle vás Řekové v referendu správně? 

Je velká móda svalovat to celé na Řeky. Řecko má na celé věci velký podíl: rozbujelý sociální stát, obrovský státní sektor, neochota k reformám, to je všechno pravda. Současně je ale pravda, že vinu mají i ti, kteří přizvali Řecko do eurozóny, ačkoliv evidentně neplnilo maastrichtská kritéria. Ale samozřejmě i ti, kteří tam neustále pumpují finanční pomoc a důsledně nepožadují opravdové reformy. Dnešní situace je opravdu katastrofální. 330 miliard eur dluh, to je obrovská částka, 27procentní nezaměstnanost, ekonomika orientovaná importně a neinovativně, to skutečně nevypadá nijak perspektivně. Řecko si asi neporadí jinak než odchodem z eurozóny a my mu to musíme všichni umožnit. 

Odchod Řecka z eurozóny a návrat k drachmě by byl nejlepším řešením? 

Řecko musí především provést reformy, jejich součástí musí být i vlastní měnová politika, odchod z eurozóny, což ale znamená devalvaci měny a spoustu dalších věcí. Jiných cest moc není. Kdybychom uvažovali ekonomicky, a po tom volám, tak už je Řecko z eurozóny pryč dávno. Pokud ho tam budeme chtít politicky držet, to žádné řešení nepřinese. Taky to ukazuje, jak nebezpečná je socialistická představa o ekonomice: to, co vidíme v Řecku, je jakási obdoba socialismu. Když se to nakombinuje s ideologií eura, tak to nakonec přináší tragické výsledky. Pro ČR by to mělo být poučení a měli bychom udělat to, co ODS říká dlouhodobě, zbavit se závazku automaticky přijmout euro, mít to jako možnost a zvažovat, zda je to pro nás výhodné. 

Jak byste to chtěli zařídit? Současná vláda na to přece nikdy nepřistoupí. 

Ale měla by. A měla by dobře pozorovat Řecko a využít možnosti. Pokud bude Řecko vystupovat z eurozóny a bude se měnit primární právo, měli bychom si vyjednat trvalou výjimku. Respektuji, že vládní strany chtějí přijmout euro, zatímco my máme představu, že pro nás není výhodné. Myslím, že za současného stavu bychom neměli přijímat euro automaticky, měli bychom se svobodně rozhodnout. 

Je to podle vás krize celé EU? 

Je to určitě krize EU, celé té myšlenky, a proto se tak divně řeší. Nepodceňujme vyjádření některých bruselských politiků, kteří říkají, že euro je přece základ, zhmotnění evropské civilizace, a nemůžeme tedy nechat Řecko odejít z eurozóny, protože pak by nám ji rozebraly některé síly, třeba v anglosaských zemích. Je to krize evropské integrace, mimochodem není první, ale je mimořádně vážná a dává za pravdu těm, kteří stejně jako já tvrdí, že tento model evropské integrace není správný. 

Parlament právě projednává zákon o elektronické evidenci tržeb. ODS se nechala slyšet, že nepřipustí, aby byla schválena. Jak to chcete udělat, připravujete obstrukce? 

Využijeme všech možností, které nám dává jednací řád, aby k závěrečnému hlasování vůbec nedošlo. Nevím, jestli to nazývat obstrukcemi, ale ve třetím čtení se budeme snažit dalekosáhle vysvětlovat nevýhody EET tak, aby nemohlo dojít k hlasování. 

Jak toho ale chcete dosáhnout? Historicky opozice obstruovala i u jiných klíčových zákonů, ale nakonec jí to stejně nebylo nic platné. 

Myslím, že uspějeme. Nemáme kam ustupovat, protože ten zákon nelze upravit, že bychom jej nějak posunuli a bylo to lepší. On je špatný principiálně. Nic z toho, co pan ministr Babiš říká, neplatí. On sem dovezl chorvatského ministra financí, který veřejně řekl, že se výběr daní nezlepšil. Nezlepší se ani tady. Všichni víme, co to bude stát, to se už z vládních plánů dá spočítat. Přibude čtyři sta nových úředníků. Získá se obrovské množství dat, co kdo kde kupuje, jaké jsou obraty, tyto informace stát vůbec nemá mít, a už vůbec ne Andrej Babiš. Je tam strašlivá spousta rizik a nebezpečí, a žádné výhody. Chápu, že socialisté chtějí všechny kontrolovat a lidem nevěří, ale tohle nechceme dopustit. Rád bych zdůraznil jednu věc: není pravda, jak říká pan Babiš, že my chráníme nepoctivé. Vůbec ne. Ať všichni platí daně, ať jsou postihy pro ty, kdo daně neplatí, o tom není pochybnost, ale od toho jsou finanční úřady, které mohou zjistit, kdo neplatí daně. Možnosti tu jsou, tak je využívejme a nezavádějme nesmyslný systém, který se dotkne každého z nás. Přijdeme o nějaké živnosti, jiné se prodraží, zpomalí se, protože to bude všechno strašně komplikované. Stát – nebo někdo – získá informace použitelné k likvidaci konkurence, a to za peníze nás všech. 

Neskončí ale především opravdu ti živnostníci, kteří nejsou poctiví, neplatí daně a pobírají podporu v nezaměstnanosti? 

Ne. Skončí ti, kteří naopak podnikají poctivě. Sebelepší opatření se dá obejít a obcházejí ho ti nepoctiví. Naopak plošné opatření se dotkne i těch poctivých. Ať se pan Babiš podívá na ty živnostníky na malých městech a obcích, kde každá tisícikoruna je likvidační. Stát by jim naopak měl ulehčit podmínky k podnikání a být rád, že tam taková služba, to řemeslo, ta hospoda je. Neměl by jim klást překážky. Na ty nepoctivé přece máme kontroly a postihy, to přece není žádný problém. 

Pořád mi není jasné, jak chcete poslance vládní koalice, kteří mají většinu, přesvědčit, aby pro ten zákon nehlasovali. 

Budeme opakovaně vysvětlovat svoje argumenty, čelit propagandě Andreje Babiše – to nebude jednoduché, protože se má vyčlenit 130 miliónů na informační kampaň, jak jsou registrační pokladny dobré – ale budeme to dělat vytrvale, protože jsme přesvědčeni o velké škodlivosti toho zákona. 

Neznervózňuje vás, že v polovině volebního období preference ODS stále vlastně nerostou? 

Ne. S tím jsem počítal. Jsem rád, že se preference stabilizovaly a je tam mírně pozitivní tendence. Na volby se připravujeme dobře, ne kampaní, ale tak, že systematicky předkládáme svoje argumenty, jsme kompetentní v řadě věcí a veřejnost to začíná vidět. Když si vzpomenu na situaci o pár měsíců zpátky, mohu být s vývojem ODS spokojen. Dali jsme stranu do pořádku a v tomto směru hledím do budoucnosti s optimismem. 

Umíte si představit, že by ODS v dalších volbách dostala zase sedm procent? Některé průzkumy to naznačují. 

Ne, nedovedu. Jsem přesvědčen, že budeme mít mnohem víc. 

Za půl roku vám vyprší mandát. Budete se znovu ucházet o post předsedy ODS? 

Ano, protože úkol, se kterým jsem šel do čela ODS, ještě není dokončen. Chci svoji pozici obhajovat. 

(Autor: Jan Martinek)