2. března 2023

ČRo: Celkové daňové zatížení zvyšovat nechceme

(Radiožurnál) Jaká bude další taktika vládní koalice proti opozičním obstrukcím ve Sněmovně? Proč vláda neřešila dopady valorizací důchodů dříve? Jak daleko jsou koaliční debaty o úpravách daní? A jak bude vypadat spolupráce vlády s novým prezidentem? Tomáš Pancíř se ptal premiéra a předsedy ODS Petra Fialy.

Celý rozhovor s Petrem Fialou si můžete poslechnout na ČRo - Radiožurnál.

Třetím dnem pokračuje mimořádná schůze Sněmovny ke změně v červnové valorizaci důchodů. Třetím dnem pokračují opoziční obstrukce. Jste ve vládní koalici dohodnuti, kdy to prohlasujete? Jak dlouho necháte opoziční poslance, aby se k návrhu vlády vyjadřovali?

Rozhodování se vyvíjí podle průběhu jednání Poslanecké sněmovny. Mám velké pochopení a toleranci pro obstrukce. Je to určitý nástroj, krajní nástroj, který může opozice použít.

Na druhé straně, jsme svědky obstrukcí jako standardního postupu opozice prakticky od počátku tohoto volebního období, takže to není úplně jednoduché.

Obstrukce a právo opozice je jeden princip, druhý princip je možnost většiny prosadit svou vůli a to, k čemu má mandát od voličů. A mezi tím se musí najít rovnováha, o co se snažíme.

Před chvílí došlo k tomu, že jsme podpořili protinávrh ze strany opozice, pokud jde o čas, ve kterém se bude muset začít projednávat věcná stránka našeho návrhu.

Upřesním, je to posunuté o čtyři hodiny oproti tomu, co jste navrhovali vy. Je to nějaký náznak, že by mohlo dojít k dohodě s částí opozice, protože vy jste podpořili návrh poslance hnutí ANO Patrika Nachera?

Několikrát jsme se snažili o dohodu. Snažili jsme se o dohodu, kdy bychom vůbec neprojednávali tento návrh ve stavu legislativní nouze.

Opozice řekla „Ne, v žádném případě, nezkrátíme vám lhůty“. Proto nám nic jiného nezbylo. Pak jsme se snažili dohodnout s opozicí na tom, jak bude vypadat program schůze. Ani tam nebyla shoda.

Zatím žádná dohoda není. Ale to, že přišla opozice s protinávrhem, který jsme mohli podpořit a všichni pro toto řešení hlasovali, může být nějaký náznak, že se blýská na lepší časy.

Máte nějaký nejzazší termín, kdy to musí být z vašeho pohledu ve Sněmovně schváleno?

Musíme to schválit do příštího týdne, abychom návrh stihli projednat v Senátu a abychom dodrželi všechny lhůty.

Takže do neděle tohoto týdne, nebo do začátku příštího?

Do začátku příštího týdne. Uvidíme, jak dlouho to bude trvat. Nepředpokládám, že by to celé probíhalo nekonečně dlouho.

Potřebujeme to stihnout tak, abychom měli úpravu ve sbírce zákonů předtím, než budeme muset vydat vládní nařízení, což je 22. března.

Pokud novelu schválí Sněmovna, bude následovat jednání v Senátu. Někteří koaliční senátoři už avizovali, že ten návrh nechtějí podpořit. Máte podporu v Senátu zmapovanou?

Věřím, že podpora v Senátu nakonec bude. Moji kolegové jsou se senátory v pravidelném kontaktu.

Věc je celkem jasná. Musíme něco udělat, musíme do valorizace zasáhnout, protože jde do výše, kterou nemohl nikdo předpokládat, a která je z hlediska dalšího vývoje veřejných financí nebezpečná.

Současně je to i určité narušení principu mezigenerační solidarity. Takže zásah vlády je opravdu rozumný a nutný.

Zvolený prezident Petr Pavel řekl, že svůj postoj k tomu návrhu oznámí 10. března. Vy jste s ním mluvil, řekl jste, že jste mluvili i o tomto návrhu. Řekl vám, nebo naznačil, jak se zachová. Víte, na čem jste?

Už mě znáte a víte, že jednání, která jsou mezi čtyřma očima, nekomentuji.

Nechci, abyste řekl, jak by se pan prezident případně zachoval. Jenom mě zajímá, jestli to víte.

Zopakuji, že se k tomu pan prezident vyjádří po své inauguraci, což plně respektuji. Až poté budeme všichni znát jeho rozhodnutí. Zatím jsme ale ani nedošli k tomu, že bychom návrh prosadili ve Sněmovně.

Nejvíc výtek, a to nejenom od opozice, ale také od některých koaličních senátorů, ústavních právníků, nebo ekonomů míří k tomu, že jste změnu navrhli pozdě. Opravdu jste do začátku února vůbec neuvažovali o tom, že by červnová valorizace penzí mohla přesáhnout částku, o které opakovaně mluvíte, tedy 20 miliard? Opravdu nikoho z vašich poradců, nikoho z kompetentních lidí na ministerstvu financí, nebo ministerstvu práce a sociálních věcí nenapadlo, že se lednová inflace může dostat tak vysoko?

Ne. Hlavně to ani nebylo téma, které by zmiňovali nezávislí experti v konkrétních částkách. S tou valorizací jsme počítali a současně jsme věděli, že do budoucna musíme do valorizačního mechanismu zasáhnout.

V tomto případě jsme ale počítali s částkou maximálně 20 miliard korun s tím, že penze vzrostou o 700 až 900 korun, tak, jak v prosinci uvedl pan ministr Jurečka.

Tak vysoké navýšení a to, že parametry budou v důsledku věcí, o kterých mluvíte, takové, opravdu nikdo nepředpokládal. Nikdo taková očekávání nemohl mít.

Neznepokojuje vás toto jako premiéra, že realita byla o tolik jiná, než vaše předpoklady?

Určitě to je nepříjemná věc. Myslím si, že to je dáno tím, že se některé věci těžko predikují. Spíš to ukazuje na jednu věc, a to, že valorizační mechanismus jako takový není úplně dobrý. O tom víme delší dobu, a proto ho chceme upravit.

Valorizační mechanismus penzí byl nastaven v době, kdy si nikdo nedovedl představit například ani sedmiprocentní inflaci, natož 17%. Proto je potřeba zasáhnout.

Kromě snižování výše valorizace i upravujeme mechanismus, abychom posílili nárůst nejnižších penzí, protože mechanismus nejenom, že není úplně dobrý v době, kdy je takto vysoká inflace, ale také způsobuje to, že se neustále rozevírají nůžky mezi těmi, kdo mají vysoké penze, a těmi, kdo je mají nízké.

Chceme plně zachovat zásluhový princip, ale opravdu je potřeba určitá korekce.

Já se přece jenom ještě vrátím k tomu, jestli vás neznepokojuje, že ten výsledek byl o tolik jiný, než predikce. Neměla by vláda, speciálně v situaci, kdy se řada věcí těžko předpovídá, pracovat i s katastrofičtějšími, nebo pesimističtějšími scénáři?

Pracujeme s realistickými scénáři.

Ale tady jste s nimi nepracovali.

Tady ale vůbec nebyl předpoklad, že bychom měli. Pracovali jsme s tím, že budeme mít nikoliv řádnou, ale mimořádnou valorizaci penzí, kdy existoval jistý odhad té výše.

Jak se ale ukazuje, došlo k vývoji, kdy bychom se dostali do neodpovědné a těžko zvládnutelné situace. 34 miliard letos, 58 miliard příští rok a další.

Základ bude vzrůstat už navždycky, proto musíme zasáhnout. Vláda reagovala v řádu hodin nebo dnů, kdy jsme přišli s řešením, které se nyní snažíme prosadit.

Naše řešení je odpovědné a v budoucnu musíme zasáhnout i do valorizačního mechanismu, aby lépe odrážel ekonomickou realitu.

Opravdu v tom načasování nehrály roli prezidentské volby? Kdybyste měli daný scénář, šli byste do úpravy i s rizikem, že byste mohli pomoci Andreji Babišovi na Hrad?

Kdybychom věděli, že musíme upravit tuto jednu valorizaci a že budoucí obecná úprava valorizačního mechanismu nebude stačit, tak bychom do toho šli.

K úvahám, že jsme čekali na prezidentské volby, ještě připomenu, že jsme museli řešit dopady války na Ukrajině, rostoucí ceny energií, to, abychom měli plyn a spoustu dalších věcí, kterými se vláda zabývala.

K některým věcem se tak dostáváme postupně. V tomto případě ale trvám na tom, že jsme neměli signály, že by valorizace byla takto vysoká a počítali jsme přitom s mimořádnou valorizací.

Včera jste schválili úpravy programového prohlášení vlády. O čem se v koalici vedly největší spory?

Neřekl bych, že jsme vedli spory. Zabývali jsme se tím velmi důkladně a naše úvahy nad programovým prohlášením měly několik rovin.

Jednak jsme se dívali na jednotlivé resorty. K tomu slouží i moje bilanční návštěvy na jednotlivých resortech, jak se daří plnit programové prohlášení a kde máme nějaké problémy. To byla jedna rovina.

Kupodivu musím říct, že se toho daří a podařilo se za první rok splnit už hodně. Ale jsou tu věci, které potřebujeme upravit kvůli tomu, že jsou nové podmínky – válka na Ukrajině a všechny její důsledky.

V té druhé rovině jsme se tím zabývali ve společných orgánech koalice a hledali jsme, co je potřeba upravit. A důležité je, že jsme neupravili vlastně nic opravdu podstatného.

Držíme všechno, co jsme slíbili, a jenom u některých věcí upravujeme harmonogram. Anebo tam, kde jsme zjistili, že to třeba nemůžeme udělat, jsme to poctivě přiznali.

Myslím, že tohle je něco nového. Jsme první vláda, která si po roce zrevidovala programové prohlášení. Která řekla: toto je realističtější program.

Říkáte, že neměníte nic zásadního. Na druhé straně, když se podíváme na jednu z prvních kapitol, na kapitolu o veřejných financích, tak tam jste doplnili první bod, ve kterém slibujete, že ve spolupráci s Národní rozpočtovou radou a NERV připravíte a zrealizujete úpravy na příjmové a výdajové straně veřejných financí. Znamená to, že už neplatí to, co jste v říjnu řekl v pořadu Napřímo TV Nova, že tato vláda nebude zvyšovat daně a tečka?

Platí. Platí to a nebudeme zvyšovat celkové daňové zatížení.

Ale my jsme před volbami a i při přípravě programového prohlášení připouštěli úpravu určitých daňových sazeb tak, aby systém byl spravedlivý a odpovídal všemu, co jím sledujeme. Ale celkové daňové zatížení by mělo zůstat stejné. Na tom trvám pořád.

Pardon, jak jde dohromady zachovat daňové zatížení a zároveň řešit příjmovou stránku státního rozpočtu?

Máme teď určitou rezervu, protože jsme celkové daňové zatížení v minulém roce snížili zhruba o 30 miliard korun. A to díky tomu, že jsme plnili svoje sliby vůči například osobám samostatně výdělečně činným, tedy živnostníkům a drobným podnikatelům.

O to je teď možné zvýšit daně?

O to je teď možné upravit daňové sazby tak, abychom dosáhli toho, že celkové daňové zatížení se nezvýší, protože tento slib skutečně chceme dodržet.

A to není jenom nějaká ideová nebo ideologická pozice. Má to úplně racionální důvod. Nevidím žádný smysl v tom, že lidem a firmám ve složité situaci ještě vezmeme víc peněz a pak je budeme zase nějakým způsobem přerozdělovat. Považujeme za správné, že daňové zatížení neporoste.

Jak daleko jste v rámci koalice v debatách o tom, které daně a případně jak upravit?

V této chvíli jsme ve fázi, kdy se dokončuje práce jednotlivých pracovních skupin, kde nejde zdaleka jenom o daně, ale hlavně o tu výdajovou stránku rozpočtu.

Na práci pracovních skupin potom bude navazovat společná politická debata v rámci příslušných koaličních orgánů už tak, abychom se dostali v průběhu jara k nějakému dobrému výsledku.

Naše představa je taková, že nechceme škrty a úpravy, které se týkají rozpočtu a konsolidace veřejných financí, dělat v mnoha krocích, které jdou po sobě a jsou nepřehledné. Chceme to udělat pokud možno v jednom balíku.

Jsou z pohledu ODS nějaká jasná stanoviska? Máte stoprocentně jasno, že některé daně se zkrátka nezmění a nejede přes to vlak?

Stanovisko ODS je určitě to, že nechceme zvyšovat celkovou daňovou zátěž, nechceme sahat do daní z příjmů.

Vy říkáte, že nechcete. Ale kde to rozhodně neuděláte?

To by nebylo rozumné říct a ani sám to nemám rád, takto dopředu si stanovovat překážky pro dialog.

Lidem otevřeně říkám, že nechci, abychom zvýšili daňovou celkovou zátěž. Na to máme dohodu v koalici a nemyslím si, že bychom tuto dohodu měnili nebo nějakým způsobem porušili.

Debata o úpravě jednotlivých daní možná je. Víte sám, že zvažujeme a máme dlouhodobě v programu zjednodušení sazeb DPH a podobné věci. O tom všem veďme debatu. Jsem přesvědčen o tom, že bychom neměli sahat do daně z příjmů a neměli bychom je zvyšovat.

A co navýšení odvodů osob samostatně výdělečně činných na sociální pojištění?

To je věc, u které musíme mít na paměti, že tito lidé, tedy živnostníci a podnikatelé, drobní podnikatelé, nesou obrovské riziko při svém podnikání a nemají jistoty, které mají zaměstnanci. Takže je správné, že jejich zatížení je nízké.

Současně se objevuje problém, který se týká třeba důchodu, kdy lidé, kteří si dostatečně nespoří na penzi, pak očekávají od státu, že jejich důchod bude slušný. A on není, protože nedávali dost do sociálního systému.

A tady se musíme pokusit dlouhodobě najít rovnováhu a spravedlnost. Ale není to vůbec jednoduchá otázka nebo snadná představa typu: budou platit víc a ono to pak bude spravedlivé. Není to tak jednoduché právě pro všechna ta rizika, která podnikatelé nesou.

V aktualizované verzi programového prohlášení vlády jste také upravili slib ohledně platů pedagogů. Původně jste slibovali, že zajistíte pedagogickým pracovníkům plat v průměrné výši 130 % průměrného platu v Česku. Nově se to má týkat jenom učitelů. Reálně tak kolem 40 000 zaměstnanců škol nedostane tolik, kolik očekávali na základě toho původního programového prohlášení. Není to k nim nefér?

Není to nefér. Chtěli jsme dosáhnout v průběhu našeho volebního období těch 130 % u učitelů. V programovém prohlášení se sice objevilo pedagogičtí pracovníci, to by byl ale opravdu hodně ambiciózní závazek.

Ale proč to tam tedy celý ten rok zůstalo? Proč jste to neřekli rovnou?

Mezitím jsme připravovali zákonnou úpravu, která je hodně nadstandardní a netypická, abychom tady zase nebyli biti za něco, co jsme nezpůsobili, kdy do zákona dáváme ustanovení, že učitelé mají mít 130 % průměrné mzdy a v tom zákoně už je to tak, jaký byl náš úmysl.

Ale já bych k tomu opravdu chtěl říct jednu věc. U učitelů to má naprostou logiku, protože musíme učinit jejich povolání atraktivní. Musíme lidem, kteří se rozhodlo být učiteli, dát jistotu, že budou mít slušný životní standard, budou patřit do střední třídy a 130 % průměrné mzdy, a to málo není.

U ostatních pedagogických pracovníků se zavazujeme, a to máme v programovém prohlášení, že se budeme snažit zvyšovat jejich mzdy a že by měli nějakým způsobem reflektovat vývoj mezd obecně v našem státě. Ale závazek 130 % dává smysl opravdu hlavně u učitelů.

Přesně za týden složí svůj slib prezident Petr Pavel. Očekáváte, že se tím vztahy vlády a vás jako premiéra s prezidentem zjednoduší?

Věřím v to. Je pravda, že já jsem se snažil o korektní vztahy v zájmu České republiky i s Milošem Zemanem, kde určité postoje k řadě věcí byly rozdílné.

Nechci ještě hodnotit, máme před sebou ještě pár dní, ale myslím, že jsme to dokázali a že moje snaha o stálý dialog a o to, abychom dokázaly jako klíčové instituce v tomto státě mluvit jednou řečí aspoň v mezinárodně politických otázkách, byla úspěšná a těším se na spolupráci s novým prezidentem.

Věřím, že to přinese i určité zklidnění do společnosti. Pan prezident Pavel byl zvolen s programem, že chce uklidňovat společnost, že chce přinášet smír, že chce respektovat ústavu, jejího ducha, prozápadní orientaci. Jsou to všechno věci, které jsou důležité a které plně podporuji.

Mluvil jste s Milošem Zemanem o tom, jestli chce využít poslední dny ve funkci třeba k nějakým zásadnějším krokům nebo rozhodnutím?

Mluvil jsem s ním například o jeho původnímu úmyslu ještě jmenovat budoucího předsedu Ústavního soudu.

Což je nápad, který opustil.

Víte, že vyhověl mé žádosti, aby to neudělal, přestože je přesvědčen, že by na to měl právo. Věřím, že už nebude docházet k nějakým překvapením.

Poslední pravidelnou pracovní večeři s Milošem Zemanem mám těsně před koncem jeho mandátu v pondělí 6. března a bude to i večeře, kde se s ním rozloučím v jeho funkci.

Dělali jsme to pravidelně a myslím si, že to tak má být, že předseda vlády má pravidelně mluvit s prezidentem republiky.

Ptám se vás i proto, že k některým krokům pan prezident potřebuje kontrasignaci premiéra. Kontaktoval vás Miloš Zeman nebo Kancelář prezidenta republiky v poslední době s tím, že by pan prezident chtěl vydat rozhodnutí s vaší kontrasignací?

Žádostí o kontrasignaci je více, protože řada věcí, kterou dělá prezident republiky, vyžaduje kontrasignaci předsedy vlády včetně povyšování do generálské hodnosti.

Mířím třeba k zastavení trestního stíhání, k abolici, kde je potřeba podpis. Byla nějaká taková žádost nebo očekáváte ještě nějakou takovou žádost?

Já věřím, že žádná taková žádost nepřijde a v minulosti jsem se k této věci vyjadřoval a řekl jsem všechno, co říct mohu v souladu se zákonem a s pravidly, která platí pro každého.

Mohu jenom konstatovat, že veřejnost vidí, že k žádné abolici nedošlo, tudíž žádný takový proces nebyl naplněn.

Petr Pavel už avizoval, že brzy po inauguraci jmenuje nového ministra životního prostředí Petra Hladíka z KDU-ČSL. V kampani sliboval, že nebude komplikovat případné výměny ministrů tak, jak to někdy dělal Miloš Zeman. Uvažujete, že byste toho využil, že byste třeba v dohledné době navrhl změnu na některém z ministerských postů?

Takový úmysl teď nemám. Požádal jsem pana nově zvoleného prezidenta, aby v co nejbližším termínu mohl být jmenován nový ministr životního prostředí, čemuž pan prezident vyhověl.

Je to důležité, protože je to z mnoha důvodů velmi důležitý resort a není dobré, aby pokračovala situace, kdy v čele nestojí plnohodnotný ministr.

Ale žádné další změny v kabinetu nebo ve vládě neplánujeme. Vláda funguje jako tým a snažíme se o to, aby fungovala co nejlépe ve prospěch občanů České republiky.

Média v posledních dnech opět spekulují o tom, že byste mohl brzy dostat pozvánku do Bílého domu. Mluvil jste o něčem takovém s Joem Bidenem, když jste se minulý týden viděli, máte nějaké náznaky, že by to mohlo klapnout brzy?

Nějaká cesta se samozřejmě dlouhodobě připravuje. Není to jenom o tom, že je někdo přijat v Bílém domě, ale musí kolem toho být i program, který dává smysl, a proto se musí najít vhodné načasování.

Ale i setkání s prezidentem Spojených států určitě není o tom, že bychom přímo domlouvali nějaký termín návštěvy, to by ani nedával žádný smysl.

Joe Biden velmi dobře ví, jaká je role České republiky v Evropě, co děláme pro Ukrajinu, jakým způsobem jsme zvládli ukrajinské uprchlíky, jak pomáháme Ukrajině i ve vojenské oblasti, jaké máme postoje a to i v tom setkání se mnou vyjadřuje.

Takže si myslím, že vztahy mezi Spojenými státy a Českou republikou se rozvíjejí a ukazuje to i řada praktických věcí, třeba pomoc s helikoptérami a další věci.

Hypoteticky, kdyby to pozvání přišlo, jel byste vy nebo pan prezident? Mluvili jste o tom s Petrem Pavlem?

Otázka, kde kdo zastupuje Českou republiku, je poměrně jednoduchá. Rozdělili jsme si úlohy v souladu s tradicí.

Ten, kdo stojí v čele výkonné moci, je v evropských orgánech. Pan prezident Pavel bude v Severoatlantické alianci a o podobách zahraničních cest se vždycky bavíme podle konkrétní situace.

(Autor: Tomáš Pancíř)

Petr Fiala

předseda vlády ČR
předseda ODS