Projev na mimořádné schůzi Poslanecké sněmovny k návrhu na vyslovení nedůvěry vládě
3. června 2021

Petr Fiala: Projev na mimořádné schůzi Poslanecké sněmovny k návrhu na vyslovení nedůvěry vládě

(www.ods.cz ) Projev předsedy ODS Petra Fialy na mimořádné schůzi Poslanecké sněmovny k návrhu na vyslovení nedůvěry vládě.

Vážené poslankyně, vážení poslanci,

dnešek je důležitý den pro českou demokracii. Poslanecká sněmovna bude hlasovat o tom, zdali má vláda Andreje Babiše její důvěru. To není nějaké obyčejné hlasování. Je to test toho, zdali tato vláda stále zastupuje většinu voličů, kteří odevzdali svůj hlas ve volbách v roce 2017. Je to test toho, zdali tato vláda má právo legitimně vládnout.

Je smutné, že toto hlasování musela vyvolat parlamentní opozice. V každém dobrém demokratickém státě, který ctí principy parlamentní demokracie, by toto hlasování vyvolal sám předseda vlády ve chvíli, kdy by zjistil, že mu jeden z jeho koaličních partnerů vypověděl svoji podporu.

Komunisté už před mnoha týdny vyhlásili, že vládu Andreje Babiše nepodporují. Andrej Babiš se ale chová, jako by se nic nestalo a v souvislosti s vyslovením nedůvěry mluví o destabilizaci. Ale to se mýlí. Demokracie a její pravidla a principy – to není destabilizace. Demokracie – to je základní princip fungování našeho státu.

Proto tady dnes jsme, abychom si ověřili, zda komunisté říkají pravdu. A abychom zjistili, jaká je opravdová vůle Vás, dvou set reprezentantů českých občanů, ohledně této vlády.

My, parlamentní opozice, složená z pěti demokratických politických stran, jsme přesvědčeni, že tato vláda má skončit. A nejen proto, že zřejmě ztratila podporu komunistů, zatímco sociální demokraté ji stále bezvýhradně podporují – to právě ukáže dnešní hlasování.

Důvodů pro nedůvěru je mnoho – každý den další přibývají. Koalice SPOLU předložila 40 důvodů – já z nich vyberu 8 – osm vážných důvodů, proč by tato vláda měla skončit. Neboť škodí této zemi, jejím obyvatelům, poškozuje jejich zdraví, jejich budoucnost i celou českou ekonomiku. A prosím, vážně se zamyslete nad každým z nich!

Důvodem prvním je to nejdůležitější: lidské zdraví a lidský život. Za uplynulý rok pandemie koronaviru u nás zemřelo 30 000 našich spoluobčanů, což Českou republiku staví na katastrofální místo v žebříčku zemí, které pandemii zvládly nejhůře. Kabinet selhal prakticky ve všem. Včas nezajistil ochranné pomůcky ani dostatek kvalitních testů ani dostatek vakcín.

Namísto toho se rozjel kolotoč kšeftů, kdy ministerstva platila za jeden respirátor stovky korun. Z okna se tak vyhodily miliardy. A dodnes není jasné, u koho skončily. A myslím, že nejsem sám, kdo by to velice rád věděl. Snad se to jednou vyšetří…

Pamatujete si, jak na tomto místě stál ministr Vojtěch a ubezpečoval nás, že zdravotnických pomůcek je dostatek? A jak psal články o tom, že koronavirus je jen obyčejná chřipka a že pandemie vlastně nehrozí?

Před devíti měsíci nakonec musel odstoupit. Ale teď je zpět. Po neuvěřitelném personálním kolotoči, kdy se na jeho křesle mezitím vystřídali tři další lidé. Roman Prymula, jenž se projevil jako „papaláš“. Jan Blatný, jehož vyštvali poté, co odmítl české obyvatele očkovat neschválenou ruskou vakcínou Sputnik. A Petr Arenberger, jenž ztratil sám sebe v obřím střetu zájmů. Tento výčet sám o sobě by stačil na pád vlády prakticky v každé demokratické zemi. Bohužel, to je jen začátek.

Naší druhou zásadní výhradou vůči této vládě je její pohrdání právem a zákony České republiky. České soudy opakovaně shazují předpisy a opatření, jež tato vláda v souvislosti s pandemií vydávala a dál vydává.

Připomeňme si protiústavně vyhlášený nouzový stav. Připomeňme si zrušená nařízení o nošení respirátorů či zrušenou povinnost testovat zaměstnance na covid. Připomeňme si také naprosto komická opatření, jako bylo kafe v papírovém sáčku nebo zákaz zpěvu či nedávné otevření diskoték, kde se ale nesmí tančit. A mohl bych pokračovat – jenže jde o vážné věci.

Toto všechno vytvořilo přes rok trvající chaos, v němž už se nikdo nevyzná. Občané nevěří svým očím, nevědí, co mají a nemají dodržovat, takže jejich vůle respektovat aktuální opatření je na nule.

Vládní právní diletantismus nás vede k třetímu důvodu, proč by tato vláda neměla dál pokračovat, a tím je diskriminace celých podnikatelských odvětví v naší zemi. Mám na mysli zejména malé obchody a sektor služeb. Ale nejen je.

Podnikatelé se od začátku pandemie museli potýkat nejen s jejím přímým dopadem, ale i chaotickými, nepřehlednými a nedostatečnými podpůrnými programy, které vláda Andreje Babiše zmateně vyhlašovala.

Úpornost, s jakou vláda trvala na svých nelogických opatřeních vůči obchodům a službám, vyvolává logickou otázku, zda likvidace těchto podnikatelských sektorů nakonec nebyl její pravý záměr. Zvláště když miliardové podpory bez problémů plynuly do firem a odvětví, kde členové vlády a jejich blízcí sami podnikají.
Ano, střet zájmů premiéra a jeho spolupracovníků ve vládě i mimo ni, to je čtvrtý důvod, proč by tato vláda měla skončit. A je to důvod, na nějž poukazujeme už řadu let. A každou chvíli přibude další argument.

V dubnu Evropská komise definitivně potvrdila, že Andrej Babiš porušuje zákony, neboť dál ovládá Agrofert, který čerpá naše společné evropské peníze. V květnu o této celoevropské ostudě České republiky jednal Evropský parlament. A před pár dny se dokonce zjistilo, že Andrej Babiš patří k největším příjemcům veřejných peněz v celé Evropské unii.

A média mezitím objevila diář pravé ruky premiéra, abychom se z něj dozvěděli, že vedle dotací lidé z hnutí ANO stihli zobchodovat i řadu dalších vládních rozhodnutí a zakázek.

Tohle všechno ale není běžná klientelistická kauza, kterých známe spoustu i z ostatních demokratických zemí. Toto je osobní střet premiéra České republiky s Evropskou unií, který může skončit také tím, že naše země přijde o všechny dotace. O desítky a stovky miliard korun. A to už postihne peněženku každého českého občana. A já se ptám: můžeme si to dovolit?

Bohužel, osobní problémy premiéra Babiše se naplno projevily i v našem pátém důvodu pro konec této vlády. A tím je řešení bombového atentátu, který provedli ruští agenti ve Vrběticích.

Evropští lídři se opakovaně pozastavili nad přístupem české vlády a zvláště premiéra, který nedokázal včas zkoordinovat společnou reakci našich spojenců v EU i v NATO. Můžeme se jen dohadovat, co bylo tím pravým důvodem tohoto selhání? Nebyl to právě vleklý osobní konflikt premiéra s Evropskou unií? Nebo tlak proruské páté kolony? Anebo zásadní problémy jeho prvního vicepremiéra Hamáčka?

Ten totiž dodnes nedokázal vysvětlit okolnosti svojí plánované cesty do Moskvy v době, kdy už prokazatelně věděl o ruském teroristickém útoku na českém území. Opozice ho proto opakovaně vyzvala k rezignaci. Neuposlechl. Dnešní hlasování o důvěře je tedy pro nás i hlasováním o vrbětickém útoku a o Janu Hamáčkovi.

Šestým důvodem pro hlasování o nedůvěře je skandální přístup k řešení otravy řeky Bečvy. Už to bude osm měsíců – osm měsíců, kdy sledujeme do očí bijící neschopnost vyšetřit jednu z největších ekologických havárií v historii České republiky.

Nespekulujme teď o tom, jestli za to může diletantismus, nebo snaha zamést chybu pod koberec. Vyšetřování se neuvěřitelně táhne a panují pochybnosti, že není vedeno profesionálně. Dámy a pánové, věříte této vládě, že její instituce v této kauze postupují zcela objektivně a nestranně?

Všechna tato selhání mají – vedle vlády Andreje Babiše – ještě jednoho společného jmenovatele: a tím jsou raketově rostoucí náklady státního rozpočtu. A to je náš sedmý důvod. Je třeba hodně nahlas říct, že tato vláda zadlužuje naši zemi v míře, jež v novodobé historii České republiky nemá obdoby.

A nelze to celé připsat jen na účet pandemii, jak se o to neúspěšně pokouší Ministerstvo financí. Minimálně polovina toho, co český stát v roce 2020 zaplatil navíc, s koronavirem nijak nesouvisí. Jde o plýtvání, nezvládání situace a volební dárky pro voliče hnutí ANO a sociální demokracie, které ale budeme jednou muset zaplatit z naší společné kapsy.

A řekněme si otevřeně, že i samotný účet České republiky za pandemii by byl o hodně nižší, kdyby nám vládli opravdoví odborníci, odpovědní politici, a nikoliv nezodpovědní populisté. Nemuseli bychom pak totiž ze svých daní platit předražené respirátory, nefunkční testy, zbytečně nakoupené čínské jehly, ale ani miliardové odškodné podnikatelům za právní zmatky, které nekompetentní přístup jednotlivých ministrů způsobil.

Na závěr, jako poslední, osmý důvod, jsem si nechal téma, které osobně považuji za jedno z nejvíce závažných. Jde o nebezpečný hazard s budoucností našich dětí. Příliš dlouho zavřené školy a mimořádně pomalý návrat dětí do standardní výuky jsou naprosto neomluvitelným selháním tohoto kabinetu.

Děti se dostaly na samý chvost zájmu vlády Andreje Babiše. To i divákům sportovních utkání byla věnována větší pozornost než dětem, které se teď připravují na svůj budoucí život. Bohužel, současné výsledky prvomaturantů i výsledky žáků z odborných učilišť ukazují na veliký a zatím skrytý problém, s nímž se české rodiny i český stát budou muset potýkat minimálně dalších deset let. Za sebe dodávám, že jde o problém, který vůbec nemusel nastat, jak ukazuje praxe z jiných evropských zemí, kde zvládli udržet školní docházku i navzdory pandemii.

Vážené kolegyně, vážení kolegové – čím dříve tohle všechno skončí, tím lépe.

Představil jsem Vám osm hlavních důvodů, proč si v koalici SPOLU myslíme, že tato vláda musí skončit. A nejsou to samozřejmě důvody všechny. Je na Vás, abyste je pečlivě zvážili.

Důvěra znamená ochotu spolehnout se na druhé, svěřit jim do rukou svou budoucnost. A já se Vás ptám, dámy a pánové, aby si každý z Vás upřímně odpověděl na tyto otázky: Spoléhám se na tuto vládu? Věřím jí? Dokážu jí svěřit budoucnost svou, svých dětí, občanů této země?

Odpověď poslanců koalice SPOLU je jasná: NE!

Petr Fiala

Petr Fiala

předseda ODS

Více o autorovi