12. listopadu 2019

Komentář: Pohled studenta na článek zastupitele Vlastimila Forsta

Komentář zastupitele za hnutí ANO Vlastimila Forsta, který prezentoval v posledním čísle Žďárských novin je plný nejen pokrytectví a alibismu, ale vyznačuje se také naprostým nepochopením role Občanského fóra či polistopadového vývoje co se rozvoje stranického systému a procesu transformace týče. Proces transformace z nedemokratického systému ke svobodné společnosti, je složitý proces, který je v případě přechodu z komunistických režimů, na rozdíl od jiných forem autoritářských systémů mnohem složitější. Komunismus kromě rozkladu občanské společnosti navíc kompletně devastuje i celý hospodářský, sociální a právní systém, včetně vlastnických vztahů. Přechod od centrálně plánované ekonomiky ke svobodnému trhu, je pak bohužel nutně spojen s řadou negativních externalit, které se nevyhnuly v devadesátých letech ani našemu státu. Tyto externality spojené s ekonomickou transformací, které vytvořily atmosféru české politiky devadesátých let, atmosféru, která mimo jiné vytvořila prostor pro zbohatnutí a získání moci lidem jako je předseda hnutí, za které byl pan Forst zvolen do zastupitelstva, je současnou Občanskou demokratickou stranou odsuzován, a strana v poslední půl dekádě, se mimo jiné i personálně vypořádala, s tím co ODS s tímto vývojem spojovalo. Ti, kteří se na tomto vývoji podíleli dnes již dávno působí v jiných stranách, hnutích či think-tancích. Přesto je důležité zdůraznit, že v případě této transformace se bohužel těmto externalitám nelze vyhnout a Česká republika i přes všechna negativa je zemí, kde se tato transformace povedla nejlépe v dějinách. Důkazem toho je nejpřesnější a empiricky nejspolehlivější hodnocení transformací, Bertelsmann Transformation Index, který hodnotí 128 transformačních zemí, v něm je Česká republika ze všech těchto zemí hodnocena jako celkově nejlépe provedená transformace, zejména z hlediska transformace ekonomické, ale i z hlediska transformace politického managementu a vládnutí. Zatímco z hlediska hospodářské transformace, je naše první místo pevně dané, co se indexu demokracie týče, od nástupu Andreje Babiše k moci se Česká republika bohužel propadá z prvních příček až do druhé pětky. I přes určité narušení našeho systému konglomerací výkonné, ekonomické a mediální moci Andrejem Babišem, je průměrné hodnocení všech aspektů transformace stále na první příčce.

Dále se v komentáři pana zastupitele nachází naprosté pokřivení či nepochopení historické role Občanského fóra. Pan Forst píše, že si představoval, že vznikne jakási nová utopická nestranická společnost a na všechno bude dohlížet Občanské fórum, pak ale tuto pohádkovou idylu zničila ODS a vnutila nám všem proti naší vůli soutěživý stranický systém. Opět se vraťme k procesu transformace a krokům, které musí proběhnout a vždy proběhly v každé úspěšně transformované zemi. V prvotní fázi transformace nazývané liberalizace dochází k zániku starého systému ve formě vyjednaného převzetí moci, kolapsu diktatury či ve formě revoluce a k převzetí moci novou, revoluční, elitou. Zánik autoritářského systému se projevuje v institucionální perspektivě jako deinstitucionalizace či oddfirencování politického systému. Představitelem revoluční elity bylo v Československu právě Občanské fórum. Druhým nutným krokem v procesu tranzice je pak fáze demokratizace zavádějící politickou soutěž. V této fázi končí monopol hlavní tranziční síly (u nás Občanského fóra) a dochází k reinstitucionalizaci. Bez těchto kroků by se nejednalo o úspěšnou transformaci a bez ohledu na utopické představy pana Forsta by se jednalo jen o novou vládu jedné strany – něco co jsme zde měli před rokem 89 a něco, co by si dle častých vyjádření předsedy Babiše přálo i hnutí ANO. Tento proces, kdy se revoluční síly postupně rozplynuly a daly prostor svobodné kompetitivní stranické soutěži nebyl unikátem České republiky – stejnou historickou roli například sehrála na Slovensku Společnost proti násilí či v Polsku hnutí Solidarita, kde ať byl vývoj trochu složitější, tak vedl ke stejnému výsledku. Občanské fórum svoji historickou úlohu na rozdíl od pana Forsta chápalo. V jeho programových zásadách přijatých na konci listopadu 1989 doslova stála jeho charakteristika jako „spontánně vzniklé občanské politické hnutí, které spojuje snaha o hledání pozitivních východisek z dnešní krizové situace naší společnosti“. Tuto úlohu hnutí úspěšně splnilo a mohlo dojít k tranzici k běžnému soutěživému stranickému systému.

Občanské fórum však nebylo čistě nestranickým subjektem, jak si pan Forst myslí. Nebyla to ODS, kdo Občanské fórum „ukradl“ a změnil ho v politickou stranu. Politické strany fungovaly v rámci Občanského fóra dávno před tím, než se stal Václav Klaus jeho předsedou. V rámci Občanského fóra fungovala celá řada stran, které jeho jednotu od počátku narušovaly, například Občanská demokratická aliance či Liberálně-demokratická strana, která byla mimochodem první, kdo se od Občanského fóra oddělil s cílem přejít na běžný soutěživý stranický systém a fungovat jako běžná politická strana – nebyla to tedy tehdy ještě neexistující ODS. Po pokračujících rozkolech a na vrcholu transformace, byl na sjezdu v říjnu 1990 zvolen předsedou Občanského fóra Václav Klaus, přesvědčující většinou 70 % hlasů přítomných delegátů. Václav Klaus se proti přirozenému přechodu na stranický systému logicky nestavěl a ano, začal postupně transformovat OF v běžnou stranu (poté co se z něj však vyprofilovala a oddělila řada stran jiných). Nejen, že se jednalo o změnu nutnou a přirozenou, ale nejednalo se ani o nějakou změnu vynucenou „zvrchu“, důkazem podpory transformace samotného OF a jeho nové podoby budiž jeho vítězství v prvních svobodných komunálních volbách, které se konaly právě po krocích, které Václav Klaus udělal, a jenž směřovaly Občanské fórum k běžné politické straně. Vyvrcholením existence různých názorových proudů v rámci fóra byly pak lánské dohody ve kterých se Občanské fórum rozdělilo na Občanské hnutí a Občanskou demokratickou stranu. Dalším jasným důkazem toho, co mělo ve společnosti větší podporu pak budiž to, že zatímco ODS se stala největší stranou nového systému, Občanské hnutí, které bylo ideologicky blíže původnímu OF, ve volbách naprosto propadlo. Téměř všichni chápali, že tento vývoj byl nutný a současná podoba OF nebyla udržitelná. Proti tomuto vývoji se vyjádřila jen marginální část OF v tzv. Černošické výzvě, která se hlásila k nestranické podobě OF, historií téměř zapomenutou výzvou, která nenašla u zbytku OF ani u svobodné společnosti žádnou odezvu.

Na konec možná to nejhorší. Pan Forst označuje občany, kteří ze Žďáru jezdí na demonstrace proti současné vládě, zejména tedy ty mladší, za užitečné idioty organizující povinné zájezdy soudruhů z různých, na celostátní úrovni opozičních, stran. Takže na jednu stranu ve svých bludech v předchozích odstavcích na základě naprostého nepochopení politické situace a transformačního procesu, pan Forst volal po občanské společnosti, jen aby pak odsuzoval její základní projevy, pokud se zrovna nehodí do mantinelů jeho hnutí. Ano chápu, že pro zastupitele hnutí ANO, kde funguje názorový monolit, na půdě sněmovny je voleno jen a pouze tak jak nařídí vedení, neexistuje žádná opozice uvnitř hnutí, pokud někdo vybočí z názorové linie je nejdříve ostrakizován a později „odejit“ a její předseda má auroru vůdce náboženského kultu, je jen těžké si představit názorovou pluralitu a její projevy které ve svobodné společnosti občané mají. Pan Forst tedy na jednu stranu tvrdí, že po 89. doufal v občanskou společnost, ale poté se proti svobodné občanské společnosti ostře vymezuje, očividně mu po chuti není a jen těžko zpracovává to, že občané umí vyjádřit vlastní názor, aniž by jim to stranické vedení nakázalo. Pokrytectví je i to, že vstup do ODS po roce 1989 označuje za kariérní výtah, a zároveň je dnes zastupitelem za hnutí, které přesně takto funguje. Je dobré také podotknout, že před vznikem hnutí ANO kandidoval v komunálních volbách za TOP 09, jenž byla v té době na svém vrcholu. To, že tento odsouzeníhodný článek vyšel v týdnu, kdy místopředseda hnutí ANO Radek Ondráček přijel z Číny se zprávou možné spolupráce mezi hnutím ANO a Čínskou komunistickou stranou, je již jen třešničkou na dortu.