Novinky Mediální výstupy

Svoboda názorů, pohybu a shromažďování

Žijeme již od 16.3.2020 v nouzovém stavu naší republiky a karanténě. Pracuji jako soukromý lékař, chirurg. Jsem tedy zvyklý na riziko vyplývající z vlastního povolání. Pacienti mají legitimní strach z infekce, a proto jejich denní počet klesá. Svoji ordinaci již provozuji ve svém domě 25 let. Chápu samozřejmě obavy svých pacientů a jsem rád, že mohu alespoň pomoci 8-10 pacientům denně s akutním zdravotním problémem. Ale žiji nyní více osamoceně a připomíná mě to i analogii stavu v naší republice před rokem 1990.

Žilo se také více ve skupinách, kde spřízněné osoby se názorově nemuseli bát se vzájemně podělit o vlastní názor, úsudek na danou věc, problém. Někteří, další spoluobčané členové či kandidáti KSČ, by je mohli udat policii… Byl problém cestovat i na Šumavu do blízkosti hranic, hned tu byla pohraniční hlídka se psem, jít do kostela, nejít na 1.máje nebo dokonce chtít jet do Jugoslávie, nedej Bože do Francie - to už se žádalo o povolení.

A nyní, bavit se ve 4 lidech na ulici nemůžeme, jen tak se projít po Praze a sednout si na kávu do bistra, kavárny, pozorovat smích ostatních, jen tak diskutovat , tříbit názory vlastní či jiných osob - nemůžeme. Zajet si do Vídně či Pasova - také ne.

Vše chápu a zodpovědně dodržuji. Ale připomíná mi to částečně dobu minulou, komunistickou…

A tak až pandemie koronaviru pomine a zase se nám vrátí naše svobody uvědomme si, jak jsme v té „svobodě„ šťastní a braňme ji. Třeba i tím, že až půjdeme k volbám, tak nebudeme volit ty co neměli morální a etický problém s dobou minulou, tj. před rokem 1990. Tento apel platí zejména pro mladé lidi, kteří slyšeli o době po roce 1948 ,1968 jen z vyprávění. Vlastní zkušenosti ze současného nouzového stavu naší republiky jim přeci jen mohou tuto dobu výrazněji přiblížit.