ODS pro zvládnutí krize

Události, komentáře: Nouzový stav v novém režimu

(ČT 24) Předseda Senátu Miloš Vystrčil hostem Událostí, komentářů ČT24. Proč kritizuje nouzový stav a jak by navrhoval řídit omezení a zákazy – tak, aby se pandemii dařilo mírnit.

Celý rozhovor s Milošem Vystrčilem můžete zhlédnout na ČT24.

Marcela AUGUSTOVÁ, moderátorka:
My se vracíme k nouzovému stavu, který minulý týden poslanci odmítli prodloužit a vláda ho na poslední chvíli vyhlásila s přispěním hejtmanů. Dnes tak znovu začal platit. Skončí za 2 týdny. Podle některých politiků a právníků ale kabinet postupoval v rozporu s Ústavou. No a hosty jsou teď předseda Senátu a místopředseda ODS Miloš Vystrčil. Dobrý večer.

Miloš VYSTRČIL, předseda Senátu a místopředseda strany /ODS/:
Dobrý večer.

Marcela AUGUSTOVÁ, moderátorka:
A prorektor Karlovy univerzity, ústavní právník Aleš Gerloch. I vás vítám dobrý večer.

Aleš GERLOCH, ústavní právník:
Dobrý večer.

Marcela AUGUSTOVÁ, moderátorka:
Nejprve pojďme, pane předsedo, k politické rovině. Stále platí, že vaše případná ústavní stížnost proti novému nouzovému stavu je zatím, řekněme, u ledu a vy čekáte, že nouzový stav zruší sněmovna.

Miloš VYSTRČIL, předseda Senátu a místopředseda strany /ODS/:
Stále platí, že je aktuální s tím, že je potřeba se zeptat Sněmovny, jak bude postupovat. Já jsem s některými poslanci již dnes mluvil. Definitivní rozhodnutí, jak bude minimálně ta část, opoziční část Sněmovny postupovat bychom snad mohli vidět dříve. Já si myslím, že je dobré, když ten náš postup, postup senátorů se bude odvíjet od toho, jak se Sněmovna bude chovat a když to budeme vědět.

Marcela AUGUSTOVÁ, moderátorka:
A máte pod tou stížností dostatek podpisů?

Miloš VYSTRČIL, předseda Senátu a místopředseda strany /ODS/:
My zatím ještě podpisy nesbíráme, ale sbíráme zájemce o podpis a dle mých informací a dle toho, jak se hlásí třeba i pomocí mailu nebo telefonu, tak to vypadá, že těch zájemců bude dostatek.

Marcela AUGUSTOVÁ, moderátorka:
V případě, že ta stížnost bude podána, bude jedna, anebo bude jich víc, protože narážím na to, že svou vlastní ústavní stížnost avizovali v téže věci i členové hnutí STAN.

Miloš VYSTRČIL, předseda Senátu a místopředseda strany /ODS/:
Já nevím, já jsem si hlavně přál, a proto jsem psal ten dopis panu premiérovi a členům vlády, abych žádnou ústavní stížnost nemusel podávat a upozorňoval jsme na to riziko, které vznikne, pokud se nedohodne opozice s vládou a nevyhlásí společně na základě nějakého konsenzu nouzový stav. Bohužel se tak nestalo, tak tím pádem zřejmě k podání k Ústavnímu soudu dojde. A jestli bude jedna, nebo více to vám teda neumím říct. Já informace o tom, že STAN připravuje vlastní, nemám.

Marcela AUGUSTOVÁ, moderátorka:
Nakonec, ale když se nad tím zamyslíme, tak co jiného hejtmanům zbývalo, než se s vládou nějakým způsobem, způsobem dohodnout.

Miloš VYSTRČIL, předseda Senátu a místopředseda strany /ODS/:
Souhlasím s tím, že to hejtmani neměli vůbec jednoduché, na druhé straně, když člověk přemýšlí, co by dělal, nebo co by chtěl udělat, a samozřejmě co by kdyby, že, tak já si myslím, že ještě mohli trochu víc tlačit na to, aby přiměli pana premiéra, aby jednal s opozicí, protože opozice připravena byla a minimálně hejtmani za ODS to věděli, že je připravena jednat v sobotu, v neděli a že se můžeme vrátit do normálních kolejí a na úrovni parlamentu a vlády potom naprosto bych řekl ústavně připravit řešení třeba tím, že se shodnou na vyhlášení nouzového stavu za nějakých vnitřních podmínek. Právě ty podmínky to byl největší problém.

Marcela AUGUSTOVÁ, moderátorka:
Takže z vašeho pohledu hrozí to, co se například stalo KSČM, že jaksi premiér Babiš jim sliboval určité věci, které KSČM požadovala, ale pak na ně zapomněl, a prostě je nesplnil.

Miloš VYSTRČIL, předseda Senátu a místopředseda strany /ODS/:
Z mého pohledu Andrej Babiš postupoval, jako postupuje vždy, to znamená pro mě všechno, ostatním nic. To znamená, v případě vyjednávání v Poslanecké sněmovně se choval tak, aby se dohodnout nemohl. A ty věci, které po něm chtěli opoziční poslanci z Poslanecké sněmovny, nebyl ochoten slíbit. A následně, když jednal s hejtmany, a oni vyžadovali to samé, co bylo vyžadováno v Poslanecké sněmovně, tak jim to slíbil. A tím pádem dosáhl dvojího vítězství. To první je, že vlastně nevyhověl Poslanecké sněmovně, a přesto vyhrál, a to druhé, to je pro nás docela trpké, se přiznám, že ještě vlastně se došlo k tomu, že my se nyní dohadujeme s hejtmany, jak to vlastně bylo. Protože jsou od nás a oni byli pro nouzový stav, a oni říkají - no, ale tam byly ty podmínky, které my jsme chtěli. Ale my říkáme, no ve Sněmovně, když ty samé podmínky chtěli ty lidé ze Sněmovny, to znamená ty poslanci, tak jim je nesplnil. Je to, já nevím, jestli můžu říct chytré, já teda bych řekl spíše vychytralé a neférové.

Marcela AUGUSTOVÁ, moderátorka:
No a neměla se ODS sama třeba snažit sladit noty se svými čtyřmi hejtmany, aby přesně k tomuhle vnitřnímu.

Miloš VYSTRČIL, předseda Senátu a místopředseda strany /ODS/:
Snažila.

Marcela AUGUSTOVÁ, moderátorka:
Rozštěpení nebo k tomu, že to tak vypadá, nedošlo.

Miloš VYSTRČIL, předseda Senátu a místopředseda strany /ODS/:
To se snažila, ale těch hejtmanů tam bylo 14, při jednání s Andrejem Babišem minimálně tři nebo čtyři od začátku chtěli nouzový stav. Když nechcete mít dvourychlostní Českou republiku, a oni za každou chtějí nouzový stav, tak ty ostatní potom nemají moc šancí, než se přizpůsobit, nebo tvrdě trvat na svém. Já si myslím, že více mohli tvrdě trvat na svém, ale nebyl jsem tam, takže nechci soudit.

Marcela AUGUSTOVÁ, moderátorka:
Na druhou stranu ale vy jste v minulosti byl hejtmanem Vysočiny. Nakonec dnes to připomněl pardubický hejtman Martin Netolický. A uvedl že, kdybyste byl na místě vašeho současného nástupce na Vysočině, Vítězslava Schreka, že byste taky určitě pro nouzový stav byl. Ano nebo ne.

Miloš VYSTRČIL, předseda Senátu a místopředseda strany /ODS/:
Pan Netolický ví lépe než já, co bych udělal. Já vždycky říkám, já nevím, co bych udělal, protože jsem si to nemohl prožít. Ale rozhodně jsem přesvědčen, že bych se maximálně snažil o to, aby se ta debata vrátila tam, kam patří, na půdu parlamentu, kde vláda má mít schopnost získat většinu. Má tu odpovědnost, aby ji získala, a pokud potřebuje nouzový stav, tak má být schopna argumentovat takovým způsobem, aby tu většinu získala. To, že se to nestalo, je dle mého názoru v první řadě selhání vlády, a velmi mě mrzí, že to nakonec potom se dostává do polohy. My jsme se o tom s panem profesorem tady teď bavili, že v podstatě lidé tomu už skoro ani nerozumí, jak to teda vlastně je. Kdo je s kým, kdo je proti komu, což je přesně taková živá voda, která panu premiérovi vyhovuje a on v tom umí chodit. On se žádné věci a žádného úskoku, který k tomuto vede, nezalekne. Takže potom vlastně člověk na to jenom kouká, zvláště když je slušně vychovaný.

Marcela AUGUSTOVÁ, moderátorka:
Tak pojďme teď k té právní stránce samotné věci. Většina médii oslovených ústavních právníků říká, že tento způsob prodloužení nouzového stavu je protiústavní. Advokátní komora mluví o obcházení zákona, jaký je na tom váš názor, pane profesore.

Aleš GERLOCH, ústavní právník:
Já si myslím, že je to trochu složitější. Určitě ten postup by byl čistší buď tím, že by samozřejmě sněmovna dala souhlas, to by vůbec nebyly žádné diskuse. Anebo, kdyby se počkalo nějakou dobu, minimálně týden, než se ukáže, jestli je nezbytné ten nouzový stav znovu vyhlásit. Ale složitější je to v tom, že z jedné strany máme v ústavním zákoně o bezpečnosti České republiky vyhlášení nouzového stavu, článek 5, 6 odstavec 1, a potom 6 odstavec, 2 prodloužení nouzového stavu, a tady vlastně formálně vzato nedošlo k prodloužení nouzového stavu, ale vyhlášení za určitých nových podmínek. Já bych neřekl, že se změnil ten skutkový stav natolik. Ale, že se změnila ta procedura, kdy se využil krizový zákon, paragraf třetí. To, o čem se teď mluvilo a opakovaně mluví. To znamená, že je to vlastně návrh hejtmanů. Tam se počítá ale, že jednotliví hejtmané, když vidí, že stav nebezpečí, který oni vyhlásili, nestačí ke zvládnutí té mimořádné situace, krizové situace, tak požádají vládu o vyhlášení nouzového stavu v příslušném kraji. Tady se stalo to pro všechny kraje najednou.

Marcela AUGUSTOVÁ, moderátorka:
I laika napadne, že vlastně se hejtmani jaksi už dopředu dohodli, že ten stav nebezpečí, který oni můžou vyhlásit, že nebude stačit, a nutně mu to musí připadat zvláštní.

Aleš GERLOCH, ústavní právník:
To je pravda, že ten stav nebezpečí mohl možná stačit. Ten hlavní argument, jak jsem zaregistroval, byl, že není správné, aby se nyní při pandemii, která v zásadě, byť asi není úplně stejná intenzita v celé republice, ale v zásadě je všude, a nejenom v České republice, i v sousedních státech, aby byl diferencován, ale, že se má postupovat koordinovaně, a už to, že je nad síly hejtmanů nebo krajských hygienických stanic.

Marcela AUGUSTOVÁ, moderátorka:
V případě, že by se tedy sněmovna neodhodlala zrušit tento nově vyhlášený nouzový stav, nakonec je otázka, jestli může rušit něco, co neschvalovala, tak by, jaksi je tady ta ústavní stížnost, o které jsme se před chvílí bavili. Jakou podle vás má u Ústavního soudu naději?

Aleš GERLOCH, ústavní právník:
No, já bych řekl. Uvědomme si, že tady je trochu zvláštní režim tím ústavním zákonem o bezpečnosti. To znamená, že tady neplatí, v zákoně o Ústavním soudu nenajdeme, že může přezkoumávat nouzový stav, nebo i jiné mimořádné stavy Ústavní soud. Takže tím je ta situace docela komplikovaná. Ale to, co je zřejmé je, že na tahu je Poslanecká sněmovna, buď třeba mlčky jenom komu, takzvaně kongkludentně vezme na vědomí vyhlášení nouzového stavu. Anebo ho může zrušit, kdykoliv je vyhlášen, tak ho může zrušit, takže skutečně to je na ní. Dokonce bych řekl tím krajním prostředkem, protože vláda je odpovědná Poslanecké sněmovně, hlasování o nedůvěře vládě. Pokud by to dospělo k tomu, že skutečně si myslí, že došlo k tak zásadnímu pochybení, a pokud jde o řízení před Ústavním soudem, tak Ústavní soud už vyjádřil některé, řekněme, řešení. Ale dílčí povahy, protože odmítal některé ústavní stížnosti jednotlivců, a tam v podstatě stanovil, že by se muselo jednat o podstatné náležitosti demokratického právního státu, které by byly zasaženy. Tak pokud bude držet toto své rozhodnutí ještě z jara 2020, tak vlastně vzniká tato otázka, jestli to je takové intenzity nebo ne. Pak je tam otázka, jestli je to jiný právní předpis, co vlastně je to rozhodnutí vlády. Teď nemyslím jen toto konkrétní, ale obecně. Jestli je to právní předpis podzákonný nebo má fakticky sílu zákona, a tak dále. Je tam řada otázek.

Marcela AUGUSTOVÁ, moderátorka:
Já myslela tu otázku spíš tím směrem, jestli Ústavní soud po tom nedávném zrušení části volebního zákona jaksi nebude motivován být tentokrát například k vládě benevolentnější.

Aleš GERLOCH, ústavní právník:
No, to je zajímavá otázka. Já jsem zaslechl, nevím, jestli to je na místě úplně, že by se dala využít i právě nějaká ústavní stížnost u jednoho ze senátů Ústavního soudu s tím, že ten Senát by navrhl, což může, přezkoumání ústavnosti právního předpisu, ale tady se mi právě zdá trošku disparátní, aby věc se nějaká ležela 3 roky, a jiná se řešila v horizontu dnů, snad. Tam totiž ještě 1 taková procesní otázka, že vláda ANO, vláda musí dostat lhůtu 30 dnů podle zákona o Ústavním soudu k vyjádření, kterou zřejmě nelze zkrátit. Aspoň tak bych to vykládal. Není tam nějaká výjimka, a tedy je otázkou, jestli ten nouzový stav neskončí dříve, než Ústavní soud bude schopen ve věci rozhodnout.

Marcela AUGUSTOVÁ, moderátorka:
Pánové. Děkuji vám oběma za vaše názory. Díky.

Miloš VYSTRČIL, předseda Senátu a místopředseda strany /ODS/:
Děkuji za pozvání.

Aleš GERLOCH, ústavní právník:
Také děkuji. Na shledanou.