Partie
(CNN Prima News) Hostem nedělního diskusního pořadu Partie CNN Prima News byl senátor Roman Kraus.
Celý rozhovor s Romanem Krausem můžete zhlédnout na CNN Prima News.
Terezie TOMÁNKOVÁ, moderátorka:
Hezkou neděli ještě jednou, po krátké pauze jsme zpátky na CNN Prima News, sledujete nedělní Partii. Mými hosty jsou 2 politici, lékaři, pan prof. Julius Špičák, poslanec za hnutí ANO, místopředseda sněmovního výboru pro zdravotnictví. Dobrý den, pane poslanče.
Julius ŠPIČÁK, místopředseda sněmovního výboru pro zdravotnictví /ANO/:
Dobrý den, zdravím vás i všechny posluchače.
Terezie TOMÁNKOVÁ, moderátorka:
Díky, že jste přišel. A pan Roman Kraus, senátor za ODS, předseda senátního výboru pro zdravotnictví. Dobrý den i vám, pane doktore.
Roman KRAUS, předseda senátního výboru pro zdravotnictví /ODS/:
Dobrý den vám i všem divákům.
Terezie TOMÁNKOVÁ, moderátorka:
Pánové, jak hodnotíte to, co řekl pan Karel Havlíček před zhruba hodinou tady v Partii, že vláda zítra navrhne přeřazení do stupně číslo 4 toho protiepidemického systému s tím, že ale zůstanou za určitých podmínek otevřené obchody a služby. Jste s tím spokojený, je to správný postup, pane poslanče?
Julius ŠPIČÁK, místopředseda sněmovního výboru pro zdravotnictví /ANO/:
Já se domnívám, že ten postup je naprosto logický. Já myslím, že všichni skutečně vnímáme, že ta epidemická situace se zhoršila. Mě stále fascinuje to a to, stále znovu a znovu fascinuje, jak chabá je naše schopnost v podstatě předvídat, protože to se neočekávalo, zejména ne tak brzy po tom tedy takzvané rozvolnění. Takže to mě, už jsem si, a to už jsem zmínil v podstatě opakovaně. Jsem tedy překvapen, ale já myslím ty čísla nejsou zpochybnitelný a ta reakce je podle mého názoru logická.
Terezie TOMÁNKOVÁ, moderátorka:
Chabá schopnost předvídat.
Julius ŠPIČÁK, místopředseda sněmovního výboru pro zdravotnictví /ANO/:
Ano, chabá schopnost předvídat.
Terezie TOMÁNKOVÁ, moderátorka:
Kdo by ji měl mít?
Julius ŠPIČÁK, místopředseda sněmovního výboru pro zdravotnictví /ANO/:
Já mám určitý stálý problém, opakovaně jsem o tom mluvil, skutečně s precizní analýzou tedy těch dat, která máme. Ta data stále ještě nejsou dostatečná, i když ta informatika se tedy zlepšuje. A já stále tedy upozorňuji na jeden tedy fenomén. My v podstatě obor epidemiologie, vlastně vůbec v Čechách infekční epidemiologie nemáme vědecky tady podchycené. My nemáme takový ústav s takovou autoritou, jako je například ústav Roberta Kocha v Německu a Christiana Drostena, jako jeho tedy ředitele, nebo Jérôme Salomona, jakožto ředitele Pasteurova ústavu v Paříži, takže nám taková autorita tedy chybí. A v podstatě tuto autoritu substituují samozřejmě odborníci, kteří jsou ovšem vybaveni poněkud jinou tedy odborností?
Terezie TOMÁNKOVÁ, moderátorka:
Promiňte, ale máme tady ministerstvo zdravotnictví, které má centrální řídící tým, je tady Ústav zdravotních statistik a informací. Ti dělají špatnou práci?
Julius ŠPIČÁK, místopředseda sněmovního výboru pro zdravotnictví /ANO/:
Nedělají špatnou práci. Ale já, abych se neopakoval, prostě my takto systematicky zaměřený ústav s tradicí, dneska o každém vlastně můžete velice snadno zjistit, jaký je odborník tedy z internetu, zadáte si jeho jméno do příslušných databází, například…, tam vám vypadne přesně jeho publikace a jeho vědecká kvalifikace. Když to zadáte za Českou republikou, infekce, epidemie, vakcinace, vypadne vám v podstatě 0. Ale to není kritika současného stavu, protože to je realita v podstatě posledních desetiletí.
Terezie TOMÁNKOVÁ, moderátorka:
Pane senátore, je správně, že vláda zítra udělá kroky, které avizoval pan ministr Havlíček.
Roman KRAUS, předseda senátního výboru pro zdravotnictví /ODS/:
Já si myslím, že asi nemá bohužel jinou možnost, protože ta čísla zatím nejsou nějak hrozivá, postupně přibývá trošku nakažených, nemocnice to zatím nevidí, ale je to přirozené, protože ti nemocní se objevují většinou až tak za 10, 14 dní poté, co jsou pozitivní a teprve ještě, když ta nemoc se zhoršuje, tak jsou hospitalizováni. Takže teď zatím dochází k snižování počtu hospitalizovaných i na jednotkách intenzivní péče, na umělé plicní ventilaci. Ale vzhledem k tomu vývoji a co pan profesor říkal, že musíme předvídat, tak si myslím, že určité omezení být musí. Teď je otázka, kdy a jak je ten PES, tedy protiepidemický systém, jistě je systém, který byl dělaný v dobré vůli co nejlépe, ale myslím si, že některá ta opatření by nemusela být tak plošná, nemusela by tak být závažná. Ale je to samozřejmě otázka diskuze, protože pořád těch informací, abychom je seriózně zanalyzovali a měli takzvaně stoprocentní pravdu, nemáme dost.
Terezie TOMÁNKOVÁ, moderátorka:
Prosím, buďte konkrétní, co podle vás tam přebývá nebo nadbývá a vlastně, žije ještě PES? Protože vláda vydala jakousi tabulku, matrici, kde se co zavře, v jakém stupni, teď to vlastně od zítřka platit ale už nebude.
Roman KRAUS, předseda senátního výboru pro zdravotnictví /ODS/:
Ono je to právě asi to, co říkám, že ten systém v dobré vůli se vytvořil, ale některé ty věci, některé ty detaily se ukazují, že nemusí být takové, to znamená, to je přesně o tom, že si myslím, že, o tom už byla velká diskuze, že byly zavřené kupříkladu malé provozovny, malé obchody, že to bylo zbytečné, což už je teď reflektováno, tak stejně si myslím, že některá omezení, kdy jsou takzvaně na volném vzduchu, nemusí být tak závažná, protože víme, že to šíření infekce ta možnost nakazit se je hlavně v uzavřených prostorách, kde jsou lidé takzvaně záda na zádech úplně na sobě. Ale samozřejmě ten systém musel nějaké parametry na začátku dát, protože kdyby tam byly všechny možné variace, tak by to bylo na 10 stránek. Takže myslím si, že určitě ano. A je potřeba obezřetně jednotlivé ty kroky používat.
Terezie TOMÁNKOVÁ, moderátorka:
Pane poslanče, stejná otázka na vás, žije ten PES ještě, je to ještě funkční věc, protože už od něj dávají ruce pryč i vědci, kteří se podíleli na tom výpočtu toho systému a byli to spolutvůrci, ale teď tvrdí, že ho vláda ohnula a řídí se populisticky?
Julius ŠPIČÁK, místopředseda sněmovního výboru pro zdravotnictví /ANO/:
Já si vzpomínám na první tiskovou konferenci ministra Blatného, pokud si vzpomínám dobře, o PSU, a tam zaznělo jasně, že to není dogma, že to je prostě směr, že to je určitý rámec, ale dogma to není. A celá ta epidemie je prostě živoucí organismus, společnost je živoucí organismus a my ty jednotlivé parametry prostě musíme upravovat. Teď je skutečně velká otázka tedy toho parametru té pozitivity, pozitivity PCR testy, 25 % pozitivity, antigenní testy u učitelů 3 %. Takže to jsou prostě zkrátka fakta, to jsou nové informace, nové vstupy, nové faktory a my na to musíme opravdu, my na to musíme prostě reagovat. Takže já se domnívám, že PES tedy žije, a to, že je nějakým způsobem modifikován, je prostě podle mého názoru logické. Ale já bych se velmi tedy přimlouval, aby vědecká obec, obec tedy expertů, aby tedy v podstatě si nevyřizovala účty a nereagovala na každou zprávičku okamžitě tedy přes internet a spíš tedy ten systém a celou tu snahu eliminovat tu infekci podporovala.
Terezie TOMÁNKOVÁ, moderátorka:
Na druhou stranu, když mají pocit, že vláda dělá chybné kroky v rozporu s tím, jak byl systém nastaven, čili tu epidemii neřídí dobře, nemají se ozvat?
Julius ŠPIČÁK, místopředseda sněmovního výboru pro zdravotnictví /ANO/:
Já jsem pro, aby se ozvali, ale možná ozvat se v rámci tedy fungujících orgánů, oni jsou vesměs tedy členy různých, tedy zkrátka pracovních skupin. A nikoliv primárně tedy přes média s primárním tedy odsudkem. My skutečně stavíme tady toho ministra do velmi obtížné tedy situace. Já zkrátka vnímám, že on té podpory mnoho tedy nemá. A já bych mu jí tímto tedy rád v podstatě tu...
Terezie TOMÁNKOVÁ, moderátorka:
Myslíte ministra Blatného?
Julius ŠPIČÁK, místopředseda sněmovního výboru pro zdravotnictví /ANO/:
Ministra Blatného. Rád bych mu tímto tu podporu v podstatě vyjádřil.
Terezie TOMÁNKOVÁ, moderátorka:
Má pan ministr Blatný vaši podporu, pane senátore, dnes se objevil průzkum na serveru iRozhlas, že lidé vlastně nejlépe hodnotili za zvládání epidemie pana Adama Vojtěcha, pak tedy pana Blatného, až na třetím místě pana Prymulu?
Roman KRAUS, předseda senátního výboru pro zdravotnictví /ODS/:
Já bych nerad hodnotil za tu krátkou dobu, co pan ministr Blatný je ve funkci, jak to zvládá nebo nezvládá, já nechci, aby v tom bylo třeba něco osobního, protože 13 let byl mým podřízeným v nemocnici, takže...
Terezie TOMÁNKOVÁ, moderátorka:
To chápu, nejste, promiňte, dnes jste v jiné pozici, jste senátor za opoziční stranu. Je pro vás srozumitelný pan ministr tím, jak vysvětluje některé kroky, možná i detaily, o kterých se pak vede velká společenská diskuze typu prodej nápojů s sebou, a tak dále. Je to pro vás srozumitelné?
Roman KRAUS, předseda senátního výboru pro zdravotnictví /ODS/:
Já si myslím, že tam došlo k řadě drobných chyb a přesně tak, chyb v komunikaci, takže lidé skutečně nevědí, co přesně úplně mají dělat. Jednu hodinu si můžete dát kávu na tržišti, další odpoledne už ne a můžete si dát něco jiného, pak to dáte do pytlíku, tak jak Američané dávají alkohol, aby nebylo na veřejnosti vidět, že pijí pivo. Takže to jsou věci, které jistě nejsou úplně zvládnuty, ale v tom obrovském tlaku chápu, že jeho spolupracovníci občas selžou, pak se dostane ven vyhláška, která je úplně jinak formulovaná, než byla původně myšlena, tak se rychle opravuje. Takže ono je snadné kritizovat, ale určitě je tam řada věcí, které, které by tak by neměly, zvlášť v té komunikaci. A k tomu chci říct takovou jenom drobnost, do teď třeba lidé nevědí, jaký je rozdíl pro ně, když se podrobí testu, mezi testem antigenním a takzvaným PCR, že ten odběr je úplně stejný, že stejně tak bude jim odebírán vzorek z nosohltanu, že to bude pro ně stejně příjemné či nepříjemné, to nikdy nikdo neřekl a ptají se velmi často maily, a tak dále - ale my chceme ten test, co je z krve, to je úplně o ničem jiným, to je test protilátkový, který v této fázi epidemie nemá prakticky vůbec žádný význam, možná později při hodnocení vědeckém, ke kterému jistě po nějaké delší době dojde. Takže já od začátku mám pocit, že ta informovanost není úplně jasná. A je někdy trošku zmatená, to ano.
Terezie TOMÁNKOVÁ, moderátorka:
A 18. 12. má, pane poslanče, začít plošné testování antigenními testy. Nezaspala vláda v tom vysvětlování, proč je to dobré, jaký je rozdíl, proč je to přínosné pro společnost i pro ně samotné?
Julius ŠPIČÁK, místopředseda sněmovního výboru pro zdravotnictví /ANO/:
Já musím říct, že já žiju v takovém určitém sváru tedy politické odpovědnosti a ve sváru tedy vědecky uvažujícího člověka. Takže antigenní testy, mně chybí jednoznačně vědecké srovnání antigenních testů, testy tedy PCR v jednotlivých skupinách lidských, to znamená například asymptomatičtí, asymptomatičtí senioři a junioři, takže, takže, takže já skutečně tady do určité míry tedy váhám.
Terezie TOMÁNKOVÁ, moderátorka:
Váháte s podporou antigenního testování.
Julius ŠPIČÁK, místopředseda sněmovního výboru pro zdravotnictví /ANO/:
Ne, takhle, já musím říci, já zcela primárně budu podporovat jakékoliv, tedy v podstatě vládní, vládní tedy opatření, prostě principiálně budou, takže, ale rád bych, kdyby bylo podloženo vždycky tady to vládní opatření, obecně podloženo v podstatě skutečně vědeckými důkazy. Já se musím obrátit tedy na Slovensko. Já na jedné straně obdivuji, že oni skutečně zvládli za 2 víkendy protestovat polovinu populace, je to obdivuhodné, organizačně obdivuhodné, skutečně klobouk dolů. Na druhou stranu počet infikovaných pacientů v dalších týdnech, který logicky měl klesnout k nule, se prostě nesnížil. Takže, ano, testování, dobře, antigenní testování, ale jasně stanovit například, v jakých intervalech, ale je třeba ho učinit naprosto friendly, naprosto snadno dostupné. Například představme si pedagogy, dobře, takže očkování nabízíme pedagogům, ale co to pro toho pedagoga znamená, on je zcela asymptomatický, musí opustit školu, někam cestovat, celé to trvá prostě 3-4 hodiny, za něj musí někdo suplovat ve škole. Takže já se třeba velmi přimlouvám, aby v případě škol to testování probíhalo opakovaně, ale v jasných intervalech a aby vznikly týmy, mobilní týmy, které ty školy budou objíždět.
Terezie TOMÁNKOVÁ, moderátorka:
Pane senátore, 18. 12. se má začít testovat. Mají o tom lidé dostatek informací, to jste řekl, že nemají, vědí vůbec všichni, že se to má odehrát? Pan ministr Havlíček říkal, že si myslí, že už to všichni vědí. Žádná kampaň tady probíhá, zatím ani není spuštěný ten úplně na 100 % web, kde se můžete rezervovat. Je vláda dopředu, nebo spíš pár kroků vzad?
Roman KRAUS, předseda senátního výboru pro zdravotnictví /ODS/:
No, dopředu určitě není, tak, jak jsem říkal, ta komunikace a informovanost někdy pokulhává jak časově, tak faktickou náplní. Zcela jistě budou využita ta testovací místa, která dnes již existují, která doufám za tu dobu vešla ve známost, budou přibývat další. A tady bych chtěl říct, že tady existuje řada nevládních aktivit, které by tomu mohly pomoci velmi, například lékaři pomáhají Česku, kdy už dneska se podařilo zaktivizovat téměř všechny ambulantní specialisty, praktické lékaře pro dospělé, kteří by mohli testovat ve svých ambulancích i v období mezi svátky, už jsou pomalu napojování do systému a měl být právě pomoci tomu, to lepší objednávání, aby lidé nemuseli jezdit 3-4 hodin někde, aby se v tom vyznali, ty objednací kalendáře už delší dobu ta objednací místa mají, ale do této doby nebyly provázány. Takže člověk, který chtěl, nebo mu bylo přikázáno, doporučeno se nechat testovat, tak hledal na webech jednotlivých nemocnic nebo jiných odběrových míst, jestli je tam místo, jestli ten čas je tam rezervován. Teď, jak jsem poslouchal pana ministra Havlíčka, se nějakým způsobem to má propojit tak, aby ten člověk, když se chce testovat, našel si prostě tam, kde je v tu dobu, kdy on má čas, místo aby tam zajel. Takže já doufám, že se to zlepší, ale zatím to není. A ta informovat o tom testování, to je spojeno i s tím, že často ty lidi neví, co to je za typ testu, co je vlastně čeká, jestli je píchnou do prstu, nebo jim takzvaně setřou nos a nosohltan. Bohužel je to tak. Ale pomozme tomu všichni, ať skutečně ta informovanost je. A já si myslím, když pan profesor ty odborné argumenty má, že nevíme přesně někdy vyhodnotit, ale pořád si myslím, že je dobře ty testy, antigenní dělat, dělat je skupinově třeba u návštěvníků domovů seniorů, tak jak je to u učitelů, i když se ukazuje, že ty děti nejsou zdaleka tak strašnými přenašeči, jak se začátku myslelo, ale zase se jim musí nabídnout ten servis prostě skupin, která do té školy přijede, tam jim ty testy udělá a časování, protože on ideálně by se v podstatě ten člověk měl testovat každý den, tak jak to zkoušeli ve Švédsku u těch seniorských domovů. Takže je to problematické a pomozme tomu.
Terezie TOMÁNKOVÁ, moderátorka:
Pane poslanče, nezaspala vláda tak trochu, není krok vzad za epidemií i v případě antigenního testování?
Julius ŠPIČÁK, místopředseda sněmovního výboru pro zdravotnictví /ANO/:
Já si myslím, že skutečně ta celá záležitost je prostě nesmírně složitá. A podívejme se do okolních zemí, kde vidíme, že tedy řada těch zemí je na tom velmi podobně. Jsou to země nesmírně vyspělé. Je to Švédsko zde zmíněné, je to tedy samozřejmě Anglie, Francie, Španělsko, Itálie. A říkám znovu, jsou to Spojené státy prostě. Takže já myslím, že to je nesmírně komplikovaná záležitost. Za každým tím opatřením, které se navrhuje, my si musíme ale představit tu strašně složitou logistiku, prostě tak řekneme si, že chceme mít 1000 řeknu odběrových míst. No, kdo to, jak je vybavíme personálně ze dne na den, nikdy to nebylo? Kde chceme ten kvalifikovaný personál ze dne na den prostě mít? Takže ta věc nevyhnutelně tedy postupuje krok za krokem a je skutečně logisticky nesmírně náročná. A já tady mám dost značnou tedy autenticitu, protože mám velmi osobní tedy kontakty i do řady zemí a vidíte, že ta kritika v těch jiných zemích je velmi tedy podobná, například co se týká Švédska, co se týká Španělska, kde mám konkrétní příbuzenské tedy vazby, takže ta kritika je velmi podobná. Dokonce i v Německu tedy..., já si například vzpomínám na slova Angely Merkelové, prostě jak se mýlíme všichni, Angela Merkelová, ta řekla jasně na jaře, my si druhý lockdown nemůže dovolit, nemůžeme, no musíme si ho dovolit. Takže chci říct, že v tom jedeme všichni tedy stejně. Ještě řeknu poslední, ano, ale jsou země, který jsou skutečně zcela zjevně velmi úspěšné. A my bychom se od těchto zemích opravdu měli učit, je to Skandinávie, mimo Švédska, jsou to pobaltské republiky, když vezmu náš tedy geografický region, takže tam bychom se měli v podstatě inspirovat, jakým způsobem oni to zvládají.
Terezie TOMÁNKOVÁ, moderátorka:
Na druhou stranu zmínil jste lockdown. Německo míří lockdownu, 16. 12. uzavírá školy, uzavírá služby, podstatnou část obchodů, pouze ty s nezbytným zbožím zůstanou otevřené. Jsme na stejné cestě. Jsme na cestě zase do dalšího lockdownu?
Julius ŠPIČÁK, místopředseda sněmovního výboru pro zdravotnictví /ANO/:
Já musím říci, že, zdá se mi opravdu, že je třeba reagovat ze dne na den. Znovu, zvykněme si na to, že ta naše schopnost předvídat je malá. Já mám, například řeknu znovu teď ještě k PSU a naše schopnost předvídat, dneska už je naprosto jasné, že do prostě PSA 1 a 2 se nikdy nedostaneme, nikdy nedostaneme, až tedy možná po úspěšné vakcinaci. Takže prostě ta věc se vyvíjí, ta věc se vyvíjí, skutečně ty věci nejsou, nelze brát tedy zcela tedy dogmaticky. Takže sledujme tu záležitost, sledujeme ty parametry skutečně ze dne na den a reagujeme flexibilně.
Terezie TOMÁNKOVÁ, moderátorka:
Jsme, pane senátore, na cestě do lockdownu, máte takovou obavu, když vidíme, co se děje v Německu, kdy vláda opět se to otevření trošku, zase utahuje šrouby?
Roman KRAUS, předseda senátního výboru pro zdravotnictví /ODS/:
Ono těžko opravdu předvídat na základě těch dat, co máme. Mnohé skupiny se o to zcela seriózně snaží. Já doufám, že tam nemíříme, ale stát se to určitě může. Ta čísla teď tomu nenapovídají, ale za týden může být opravdu úplně jinak a nebude zbytí. Ale já si pořád myslím, že když lidé a dobře se jim to vysvětlí a opakovaně vysvětlí pozitivně, budou ty zásady drobné, ta 3 R, která skutečně opravdu fungují, dodržovat sami, ne proto, že jsou k tomu nuceni, nebo že budou pokutováni, ale proto, že si sami uvědomí a ví dobře, když měli někdy dříve virózu, chřipku, tak zkrátka zůstali doma a izolovali se od lidí a chránili tím své příbuzné, to je úplně jednoduchá věc. A tahle ta viróza, tahle ta epidemie je hloupá tím, že je tam strašně dlouhá inkubační doba, jinými slovy, ten člověk, co je infikován a nemusí mít příznaky nemoci, tak to takzvaně roznáší mezi mnoho a mnoho lidí, proto jsou ty objemy nemocných a potenciální přetížení nemocnic takto nebezpečné, protože ty ostatní virózy se takto nechovají a vždycky se to zvládalo bez problémů. Ale tyhle ty běžné hygienické zásady si myslím, že by lidé měli aktivně dodržovat ne proto, že jim to někdo nařizuje, že je peskuje, ale prostě to tak funguje.
Terezie TOMÁNKOVÁ, moderátorka:
Jak by podle vás měla vypadat nějaká kampaň, která by měla lidi přesvědčit, aby se nechali očkovat, protože pro získání kolektivní imunity je nutná aspoň dvě třetiny lidí. Zatím podle těch průzkumů dostupných je k tomu svolná zhruba třetina lidí, což nebude stačit. Jak by měla vláda postupovat, pokud byste jí měl, nebo mohl radit, jste její poslanec, pane...
Julius ŠPIČÁK, místopředseda sněmovního výboru pro zdravotnictví /ANO/:
Já už jsem tedy i radil, měli by postupovat naprosto profesionálně. To znamená, za prvé, stanovit si jasný cíl. A pak tedy skutečně je to na profesionální agentuře, naprosto jednoznačně. A co já teda též jako součást všeho, toho velmi složitého komplexu, postrádám, je vyjadřování, skutečně povzbudivé vyjadřování například intelektuálních špiček. A to je to, co postrádám proti době...
Terezie TOMÁNKOVÁ, moderátorka:
Jako nechám se očkovat.
Julius ŠPIČÁK, místopředseda sněmovního výboru pro zdravotnictví /ANO/:
Ano, například. Ale vůbec k celé té záležitosti ta společnost potřebuje povzbudit, potřebuje povzbudit. A skutečně já tady vidím, bohužel selhání, určité selhání skutečně těch intelektuálních elit v době dávno minulé, my jsme tady takové elity měli, které se vyjadřovaly a měly obrovskou rezonanci, byl to například Ludvík Vaculík, byl to Klíma, byl to samozřejmě prezident Václav Havel, byl to Milan Kundera, to mělo obrovskou odezvu ve společnosti. Dneska v podstatě člověk, já mám pocit poslední intelektuál, který se jako nějakým způsobem komplexně vyjadřoval, byl tedy Viewegh, který je nicméně po těžké tedy nemoci v podstatě přehodnotil svůj styl života a svoje priority.
Terezie TOMÁNKOVÁ, moderátorka:
Promiňte, a kdo by to měl být dneska...
Julius ŠPIČÁK, místopředseda sněmovního výboru pro zdravotnictví /ANO/:
Měli by to být špičkoví intelektuálové, měl by to být rektor, měli by to být prostě umělci, měli by to být špičkoví publicisté, takže...
Terezie TOMÁNKOVÁ, moderátorka:
Co když nevěří prostě už vládě?
Julius ŠPIČÁK, místopředseda sněmovního výboru pro zdravotnictví /ANO/:
No, já se domnívám, že by měly jít trošku za hranu toho, jestli vládě věří nebo nevěří, prostě je to nějaký společný cíl, tedy společný cíl bez ohledu na to, jaká konkrétní vláda tam sedí. Oni by se měli prostě aktivně zapojit. Takže ale já to postrádám už delší dobu, nikoliv v souvislosti tedy s touto pandemií.
Terezie TOMÁNKOVÁ, moderátorka:
Vaše doporučení směrem k vládě, pane senátore, pokud byste měl, nebo mohl něco radit, co by to bylo, aby vláda přesvědčila dostatečné množství lidí, protože očkování má být dobrovolné?
Roman KRAUS, předseda senátního výboru pro zdravotnictví /ODS/:
Určitě na jednu stranu rychle začít dělat plán konkrétní, kde ta očkovací místa budou, kdo bude očkovat, abychom se zase neocitli třeba ve chvíli, že už budou mít očkovací látku a nebudeme schopni takto masivně očkovat. Je to samozřejmě organizačně relativně velmi složité, ale už teď na tom je potřeba pracovat a strategie už nějakým způsobem postavená obecně, teď je potřeba ty konkrétní věci. Další, tak, jak říká pan profesor, opravdu osobní příklad, lidi, kterým ti občané uvěří. Já teď nechci být populista, ale tak, jak jsme se v Senátu bavili na začátku týdne, tak zcela jistě já budu první, kdo se očkovat nechá, až ta očkovací látka bude k dispozici, a to není populismus, ale je potřeba opravdu pozitivní příklad, protože ty všechny falešné zprávy o tom, jak to bude nebezpečné, se nezakládají na pravdě, protože tady se tak koncentrovala obrovská intelektuální a ekonomická síla, aby se vyvinuly ty vakcíny. Je to úplně jiná situace, než u jiných vakcín, proto to trvá relativně velmi krátce, ještě to schválení od LDA, i od EMA není, ale lze očekávat každým dnem, EMA do konce roku. Já si myslím tak, že to bude podpořeno skutečně vědeckými autoritami, že to nebude jenom zisk farmaceutických firem, které se na to vrhly. A konkrétně firma Pfizer udělala to rozhodnutí někdy dávno předtím věnovat se vakcinaci a o covidu jsme nevěděli. Takže já bych chtěl říct, že skutečně to potenciální nebezpečí je tam minimálně. Samozřejmě tak, jak všechno, co se vpravuje do těla, může mít negativní nějaký účinek, že nějaké lehké reakce určitě po očkování lze očekávat, ale rozhodně si nemyslím, že by byly fatální u těch očkovacích látek, které projdou vším tady tím procesem.
Terezie TOMÁNKOVÁ, moderátorka:
Pane senátore, mockrát vám děkuji. Roman Kraus, občanský demokrat, senátor. Děkuji, že jste byl mým hostem.
Roman KRAUS, předseda senátního výboru pro zdravotnictví /ODS/:
Já taky děkuji za pozvání.
Terezie TOMÁNKOVÁ, moderátorka:
Pan Julius Špičák, poslanec za hnutí ANO. I vám děkuji, pane profesore.
Julius ŠPIČÁK, místopředseda sněmovního výboru pro zdravotnictví /ANO/:
Já velice děkuji za pozvání. Přeji hezký den bezcovidový všem divákům.
senátor PČR
