Události, komentáře ČT24: Čekání na otevření škol
6. listopadu 2020

Martin Baxa: Události, komentáře ČT24: Čekání na otevření škol

(ČT 24) Děti netuší, kdy se vrátí do školních lavic. Jak zvládají on-line výuku, jak ji zvládají jejich rodiče a jak učitelé? A jak moc se podepisuje na jejich psychice nedostatek podnětů a sociálních kontaktů? V Událostech, komentářích ČT24 odpovídali Martin Baxa, místopředseda ODS a koordinátor programového týmu pro školství, Šimon Pánek, výkonný ředitel Člověka v tísni a Michal Černý, prezident Asociace ředitelů základních škol.

Celý rozhovor s Martinem Baxou můžete zhlédnout na ČT24.

Jana PEROUTKOVÁ, moderátorka:
A na téma se vrháme právě teď, dnes se měli totiž rodiče školáků dozvědět, za jakých okolností se děti vrátí do lavic. V týdnu to avizoval premiér. Jasno ale není. Ke zveřejnění plánu otevírání škol vyzvalo vládu i Sdružení místních samospráv. Ministr zdravotnictví Jan Blatný odpoledne naznačil, že první uvolnění pravidel může přijít nejdřív za 3 týdny. Docházka je podle učitelů klíčová pro nejmenší děti a žáky v posledních ročnících.

Ivan LUKÁŠ, redaktor:
Chodí do deváté třídy a už v polovině ledna by měla jít na talentové zkoušky na konzervatoř. Nikola proto začala chodit na placené přípravné kurzy. Jenže ty skončily ve chvíli, kdy se zavřely školy.

Nikola TÝČOVÁ, žákyně 9. třídy:
Na třech hodinách jsem tam byla a z toho jedna byla taková ta, že jsme měli jenom hodinu, že to bylo takový uváděcí.

Ivan LUKÁŠ, redaktor:
Její třída je prázdná už několik týdnů. Kromě prvňáků a druháků a speciálních škol mají být ale právě deváťáci mezi prvními, kdo se do lavic vrátí.

Michal ČERNÝ, prezident Asociace ředitelů základních škol:
Už mají prostě ten jeden pokus, který rozhodne o jejich dalším vzdělávání, a ty rozdíly vlastně mezi těmi dětmi jsou opravdu veliké a zvětšují se s tím, jak různě probíhá ta dálková výuka.

Ivan LUKÁŠ, redaktor:
Podle Asociace ředitelů základních škol by mělo Ministerstvo školství zveřejnit i to, jestli nějakým způsobem neupraví přijímací řízení na střední školy.

Aneta LEDNOVÁ, mluvčí Ministerstva školství:
Pracujeme na několika scénářích a nyní je opravdu rozhodující a čekáme na to, tedy na rozhodnutí Ministerstva zdravotnictví.

Ivan LUKÁŠ, redaktor:
Kvůli distanční výuce ministerstvo zvažuje třeba to, jakou váhu by měl mít při přijímacím řízení prospěch z konce loňského a prvního pololetí letošního školního roku. Podle ředitelů gymnázií by jednotné přijímací zkoušky neměly být snazší než jindy. Mohly by je ale dělat jen školy s převisem uchazečů.

Renata SCHEJBALOVÁ, předsedkyně Asociace ředitelů gymnázií:
To je zbytečné, aby konaly jednotné přijímací zkoušky v tomto období školy, které stejně přijmou každého.

Ivan LUKÁŠ, redaktor:
Kdy se školy začnou otevírat, ministr zdravotnictví neřekl ani dnes. Naznačil ale, že v nejbližších týdnech to nebude.

Jan BLATNÝ, ministr zdravotnictví /nestr. za ANO/:
Počítejme s tím, že budeme připraveni na to, to zhruba po třech týdnech začínat strukturovaně měnit, když se budeme všichni chovat odpovědně.

Ivan LUKÁŠ, redaktor:
Nejen Nikola tak dál žije v nejistotě. Přihlášku na konzervatoř přitom musí podat do konce listopadu. Ivan Lukáš, Česká televize.

Jana PEROUTKOVÁ, moderátorka:
A téma teď probereme. Na dálku zdravím
Martina Baxu z ODS, člena sněmovního školského výboru, a Šimona Pánka, výkonného ředitele Člověka v tísni. Pánové, dobrý večer.

Šimon PÁNEK, výkonný ředitel, Člověk v tísni:
Dobrý večer.


Martin BAXA, místopředseda strany a koordinátor programového týmu pro školství /ODS/:
Dobrý večer z Plzně.

Jana PEROUTKOVÁ, moderátorka::
A vedle mě sedí Michal Černý, prezident Asociace ředitelů základních škol a ředitel Základní školy Klánovice. Dobrý večer i vám.

Michal ČERNÝ, prezident Asociace ředitelů základních škol, ředitel ZŠ Klánovice:
Dobrý večer.

Jana PEROUTKOVÁ, moderátorka:
Pane Baxo, ona je to spíš otázka na pana ministra, kterého jsme zvali, ale on to pozvání nepřijal, řekněte mi aspoň vy, tušíte, kdy se děti vrátí do lavic? Protože ta nejistota je pro rodiče už úplně neúnosná.


Martin BAXA, místopředseda strany a koordinátor programového týmu pro školství /ODS/:
Já bych si moc přál, abychom to nejenom tušili, ale abychom měli nějaký třeba konkrétnější údaj, že to bude týden, dva, a pokud bychom nevěděli konkrétní časový údaj, tak podle mě by bylo moc důležité, aby vláda a Ministerstvo zdravotnictví, Ministerstvo školství řeklo, podle jakých kritérií se budou moci děti do školy vrátit. To znamená, jestli to bude velikost R čísla, nebo jestli to budou denní počty nakažených, nebo nějaké jiné kritérium, jenomže to se neděje a já mám bohužel pocit, že vláda s těmi konkrétními daty nepracuje.

Jana PEROUTKOVÁ, moderátorka:
Dobře, ale já jsem se ptala na to, jestli vy to tušíte, tak tušíte, nebo nikoliv?


Martin BAXA, místopředseda strany a koordinátor programového týmu pro školství /ODS/:
Já bych si to moc přál, kdybych to tušil, ale nemám žádná data k tomu, abych to vůbec mohl nějak odhadnout, a velmi mě mrzí, že tato data zjevně asi ani nemá vláda nebo s nimi nepracuje. A jsme tak v nejistotě a hlavně jsou v nejistotě žáci, rodiče i školy samotné.

Jana PEROUTKOVÁ, moderátorka:
Vy byste chtěl, aby se do školy vrátil první stupeň, v Plzni jste proto zajistili roušky pro pedagogy, takže učitelé by byli chráněni, pokud by se ty třídy otevřely, tak mi řekněte vaši představu, za jakých podmínek by se měli vracet, respektive jaká čísla vy sledujete? Co by měli rodiče sledovat, aby si udělali takový obrázek, kdy se mohou jejich děti vracet do škol?


Martin BAXA, místopředseda strany a koordinátor programového týmu pro školství /ODS/:
Zajímavé je to, že i v zemích, kde jsou v současné době přijata velmi přísná opatření hraničící až s tím takzvaným lockdownem, jako je třeba Francie nebo Belgie, zůstává například první stupeň základních škol otevřený. Obecně tedy školy nebyly úplně uzavřeny tak, jako se to stalo u nás. A podle mě by bylo úplně nejjednodušší, kdyby se naše vláda prostě inspirovala u těchto zemí, protože předpokládám, že tam oni dobře vědí, proč si mohou dovolit za situace, kdy se jinak život v té zemi velmi omezuje, nechat třeba první stupeň základních škol otevřený, protože všichni víme, že speciálně pro tyto malé děti je moc důležité do školy chodit. A myslím si, že rodiče nejsou od toho, aby sledovali nějaká čísla o tom, jak se mění epidemická situace v naší zemi. Je tu přece od toho vláda, její poradní orgány, odborníci, kteří jsou zodpovědní za to, aby nám, těm, kteří nejsou epidemiology, řekli, při jakých podmínkách se můžeme bezpečně vrátit. A třeba my jako zřizovatelé škol už jsme připraveni pomoci zcela konkrétně chránit učitele, chránit děti, opatřit jim výpočetní techniku, roušky, všechno a tak dále. To my zařídit umíme, ale my nejsme experti na to, abychom řekli, jaká čísla umožňují se do škol vracet, a mrzí mě, že to vláda nedělá.

Jana PEROUTKOVÁ, moderátorka:
Pane Černý, vy jste, předpokládám, v užším kontaktu s Ministerstvem školství, tak mi řekněte, co mají rodiče čekat? Na co se mají připravit? Určitě se vás ptají, co jim říkáte?

Michal ČERNÝ, prezident Asociace ředitelů základních škol, ředitel ZŠ Klánovice:
No, já se omlouvám, já momentálně v posledních dnech rozhodně jsem s ministerstvem absolutně v kontaktu nebyl.

Jana PEROUTKOVÁ, moderátorka:
Nechtěl jste? Nebo jaký je důvod? Není čas?

Michal ČERNÝ, prezident Asociace ředitelů základních škol, ředitel ZŠ Klánovice:
Především není čas, já fakt v podstatě jsem v jednom zápřahu a ani... Prostě měl jsem na starosti jiné věci, ministerstvo mě nekontaktovalo, já jsem nekontaktoval ministerstvo...

Jana PEROUTKOVÁ, moderátorka:
Já tomu rozumím, ale jaké vy máte představy?

Michal ČERNÝ, prezident Asociace ředitelů základních škol, ředitel ZŠ Klánovice:
Nějaké zprávy, nějaké informace tady byly, ale mám pocit, že pak došlo zase k nějakému dalšímu zhoršení té situace. Takže já opravdu nechci nic vypouštět tady.

Jana PEROUTKOVÁ, moderátorka:
Do Vánoc vrátí se děti?

Michal ČERNÝ, prezident Asociace ředitelů základních škol, ředitel ZŠ Klánovice:
Já doufám, že ty nejmenší určitě. To doufám. Opravdu si myslím, že by to bylo potřeba.

Jana PEROUTKOVÁ, moderátorka:
A co tomu naznačuje, že by se vrátit mohly? Nějaká čísla nebo diskuze?

Michal ČERNÝ, prezident Asociace ředitelů základních škol, ředitel ZŠ Klánovice:
Mimo jiné to, co jste před chvílí tady řešili s panem Baxou, že opravdu jsme jedna z mála zemí, kde jsou i ty nejnižší třídy zavřené, a říkám si, že když to teda jde všude, tak možná by to skutečně šlo i u nás, alespoň ty nejmenší děti do té školy pustit, ale opravdu nechci fušovat epidemiologům do jejich řemesla.

Jana PEROUTKOVÁ, moderátorka:
Pane Pánku, Člověk v tísni zkoumal podobu a dopady online výuky na jaře, závěr z toho byl, že delší absence rozevírá nůžky mezi žáky, někteří rodiče pomáhají, jiní ne, přičemž část rodin řeší navíc existenční potíže, nemá dostatečné technické vybavení, tak jak je to teď na podzim?

Šimon PÁNEK, výkonný ředitel, Člověk v tísni:
Je to tak, že rozhodně nemůžeme říci, že by se to vyřešilo všude. Pořád zůstávají rozdíly mezi školami, v těch vlastně nejlepších scénářích je to tak, že škola se poučila, vybavila se, naučila svoje učitele a profesory pracovat online a děti mají skutečně strukturovanou výuku. Na druhé straně ty školy, které třeba nemají tak silné vedení nebo nějak nebyly schopny to většinou manažersky zvládnout, tak pořád ještě teď v tom podzimním období jsou školy, které fungují tak, že se překopírované materiály předávají někde v tašce ve vestibulu mezi učiteli a rodiči. Takže nedá se říct, že by plošně se to zlepšilo, o něco se to zlepšilo, spíše u těch schopnějších škol. Ale pořád je to tak, že to podzimní uzavření, a také nejsem epidemiolog, ale obávám se, že mít odvahu, pokud nepoklesne výrazně to reprodukční číslo, říci, že do Vánoc půjdou děti do školy, tak to tady asi nikdo nesebere. Takže jako krizový manažer bych spíš počítal, a sám mám dvě děti školou povinné a ještě jedno menší k tomu, spíš bych počítal s lednem.

Jana PEROUTKOVÁ, moderátorka:
Ta situace je také jiná v tom, jak se zapojují rodiče, jistě ne všichni, ale řada z nich už ztratila ten jarní elán, to nadšení. Jistojistě jim docházejí síly, musí to být prostě neuvěřitelně náročné, no a do toho průzkum UNICEF uvádí, že během lockdownu na internetu trávilo čas 79 % dětí ve věku 9-13 let, a podle výzkumu odborníků Univerzity Palackého v Olomouci pětině dětí chybí někdo, s kým by si mohly promluvit. Nemáte pocit, že v tom jsou děti samy? Nepomohlo by jim něco jako státem organizované doučování, prázdninové doučovací kempy tak, jak o tom mluvil pan ministr?

Šimon PÁNEK, výkonný ředitel, Člověk v tísni:
Prázdninové doučovací kempy nepomohou. Pomůže podle mě teď, když jsme bohužel nechali dojít tu situaci tam, kde je, to znamená k uzavření škol, tak důkladná příprava na to, co udělat s tím ročníkem. Vlastně děti ztratí téměř celý rok, když započítáme to jaro, podzim a možná nějaký přesah do druhé části zimy nebo brzkého jara příštího roku. My osobně jsme spoluiniciovali novou akci, kdy studenti pedagogických fakult a některých dalších, které se k tomu přihlásily, tak se mohou ucházet o praxe, které by měly přinést nějaký kredit, za to, že budou online doučovat děti, které to potřebují, zatím se přihlásilo 220 nebo 240 škol s několika tisíci dětmi, které by potřebovaly, bohužel z té strany vysokých škol a vysokoškoláků takový zájem není a i to párování je těžké, pak jsou tam nějaké otázky bezpečnostní a podobně, takže snaha to zlepšit je. Pak jako v úplně vyhraněné skupině těch, kteří nemají konektivitu, nejsou na tom ekonomicky dobře, rodiče neumí ty děti podporovat, tak snahou nevládních organizací a různých aktivit se podařilo několik set, v našem případě asi 300, dohromady to může být 1 000, možná 1 500 rodin, vybavit technikou a konektivitou, ale to pořád není ten kvantitativní dopad. A v podstatě si myslím, že teď už se to moc nedožene. Takže jestli by bylo něco důležité, tak je připravit se na to, jak vyrovnat ty rozdíly, které se, jak už tady padlo, prohloubily. Protože děti, které mají podporu od svých rodičů, mají doma počítač, mají konektivitu, v podstatě děti lidí, kteří zůstali na home officech, tak jsou na tom daleko lépe než ty děti ze sociálně slabších rodin, ty rozdíly tam byly vždycky, teď se ještě zvětšují. A pokud jim chceme pomoct, aby to dohnaly, a zejména jde třeba o ty děti, které se vůbec učí tomu, co je škola, anebo pak děti z těch vyšších ročníků, kde to může být rozcestník k nějaké kariéře nebo vlastně životním směru, co budou dělat, tak tam si myslím, že pořád máme čas popracovat na tom, jak zintenzivnit to doučování, jak přidat asistentům pedagogů, jak dostat studenty pedagogických škol za kreditované praxe samozřejmě do škol tak, aby pomohli.

Jana PEROUTKOVÁ, moderátorka:
Na druhou stranu, promiňte, že už vám do toho skáču, ale ministerstvo tvrdí, že školám uvolnilo na dovybavení 1,4 miliardy korun, pane Černý, tak se ptám, jak je možné, že je stále takových příběhů, kdy děti nemají počítače, nemají tablety, je to tak? Dostali jste to, co pan ministr slíbil?

Michal ČERNÝ, prezident Asociace ředitelů základních škol, ředitel ZŠ Klánovice:
Prosím vás, ty peníze, které uvolnilo ministerstvo, byly v první řadě na dovybavení škol, protože na jaře spousta škol nebyla vybavena, učitelé neměli učit z jakých zařízení, a tyto peníze skutečně nebyly primárně určeny pro žáky. Ty byly určeny pro učitele a pro to, aby ty školy dokázaly ze své strany zabezpečit plně a prostě správným způsobem tu online výuku anebo tu dálkovou výuku. A samozřejmě školy, kterým zbyly peníze, mohly je použít pro děti, ale jinak pro děti jsme sháněli počítače přes mnoho různých organizací, nadací, mimo jiné přes Člověka v tísni, ale přes spoustu dalších nadací, i jednu takovou nadaci tady měla Česká televize. A já musím říct, že mně se třeba povedlo sehnat bez jakýchkoliv problémů víc jak 50 počítačů a spoustu SIM karet a třeba v mojí škole mají úplně všechny děti teď připojení a vím o spoustě škol, kde to připojení všechny děti teď mají. Takže já si opravdu nemyslím, že tam, kde se ta škola jenom trošku snažila, že by bylo možné, aby jako některá rodina zůstala nevybavená. Jiný problém je, že ta rodina s tím třeba neumí zacházet, že se to třeba nepovedlo nějak nastavit úplně a takhle. Ale sehnat to vybavení opravdu se dalo. A stejně tak ještě bych řekl jednu věc, jestli můžu oponovat trošku panu Pánkovi, já si myslím, že se to zlepšilo hodně proti jaru, že ve spoustě školách se skutečně ta úroveň té dálkové výuky zlepšila hodně. Což neznamená, že neexistují školy, kde je to špatné. Ale ten rozdíl proti jaru je podle mě markantní.

Jana PEROUTKOVÁ, moderátorka:
Pane Baxo, i pan ministr Plaga připouští, že distanční vzdělávání nenahradí u prvních a druhých tříd prezenční výuku, o prvňácích, druhácích se bavíme hodně, mě ale teď zajímají studenti učebních oborů, protože právě v souvislosti s nimi se hovoří o tom, že je tu riziko, že se studenti už do škol nevrátí, protože si najdou brigádu a studium ukončí. Dá se tomu nějak zabránit, aby takhle předčasně ukončovali vzdělání?


Martin BAXA, místopředseda strany a koordinátor programového týmu pro školství /ODS/:
To je vlastně obecnější problém, který se týká i jiných nebo který existoval už v době před příchodem koronaviru. Ale já jenom bych kratičce komentoval to, co tady říkali moji předřečníci, v každé škole najdeme nějaké děti, které mají problém s připojením, nějaké rodiny, které mají problém třeba s tím, jak ty počítače obsluhovat, nebo mají více dětí. Podle mě proto opravdu to nejdůležitější, o co se musíme snažit, je, aby se děti mohly do škol vrátit co nejdříve. A jak vy jste se ptala na ty studenty učebních oborů, tak tam je speciálně to, že oni vedle té tradiční výuky ve škole mají především tu svoji praktickou výuku a ta v současné době také neexistuje. A je to pro ty školy obrovský problém. Proto podle mého názoru znovu opakuji, je zapotřebí hledat co nejrychlejší scénáře k tomu, jak by se mohli děti, žáci, studenti do škol vrátit, aby se mohla výuka dostat do normálních kolejí, samozřejmě při dodržení všech bezpečnostních opatření, která v současné epidemicky složité situaci existují. Já se totiž osobně domnívám, že podle mého názoru není možné mít tu ambici dohnat vše, co se v těch minulých měsících, ať už to bylo to jaro, nebo to jsou ty týdny a možná i některé nízké měsíce v současné době, ztratilo, protože žádná z těch cest není dobrá. Když pan ministr Plaga hovoří třeba o těch letních doučovacích kempech, tak já se ptám, jakým způsobem ty děti se tam dostanou, kdo je bude identifikovat, jak se budou ty děti vybírat, kdo je bude učit a tak dále. Já si myslím, že některá slova, která zaznívají jakoby velmi vzletně, za sebou skrývají řadu problémů. Město Plzeň vlastně zřizuje téměř 30 základních škol, takže mně ty příběhy různě přicházejí, znám je, a myslím si, že opravdu je to nejdůležitější usilovat o to, aby se obnovila běžná výuka. A poslední poznámka, souhlasím s panem ředitelem Černým v tom, že ta kvalita distanční výuky se dramaticky zlepšila, nicméně musí k tomu vyjít vstříc nejenom ty školy, ale také zřizovatelé, my jsme prostě opatřili výukové prostředí, další technické pomůcky k tomu, online materiály, prostě tak, abychom byli schopni vyhovět školám, žákům i rodičům v této obtížné situaci a maximálně jim ulehčit to, co teď musejí dělat.

Jana PEROUTKOVÁ, moderátorka:

Martin Baxa, Šimon Pánek, Michal Černý. Pánové, moc děkuju, že jste byli hosty Událostí, komentářů. Na shledanou.

Michal ČERNÝ, prezident Asociace ředitelů základních škol, ředitel ZŠ Klánovice:
Na shledanou.

Šimon PÁNEK, výkonný ředitel, Člověk v tísni:
Na shledanou.


Martin BAXA, místopředseda strany a koordinátor programového týmu pro školství /ODS/:
Děkuju za pozvání, na shledanou.

Martin Baxa

Martin Baxa
místopředseda strany
poslanec PČR
předseda regionálního sdružení
primátor

Více o autorovi