Plán existuje
8. dubna 2020

Bohuslav Svoboda: Plán existuje

(FORUM 24) Poslanec Bohuslav Svoboda (ODS) už 28. ledna žádal vládu, aby informovala o tom, jak je připravená na případnou epidemii nového koronaviru. Bylo mu řečeno, že všeho je dost. Nyní Svoboda zareagoval na sdělení šéfa Ústředního krizového štábu Jana Hamáčka, který v Poslanecké sněmovně řekl, že jediný, kdo má plán dalšího postupu, je „ten virus“. Lékař Svoboda sepsal, co by vláda měla dělat a jaký by tento plán měl být.

Současná pandemie zastihla náš stát nepřipravený. Nebyl jediný, mnoho dalších států ve světě problém pandemie nedokázalo vyhodnotit a reagovalo velmi rozdílně. Náš největší problém byl, že na začátku naše vláda odmítla o problému koronaviru jednat s tím, že je na epidemii dokonale připravená po stránce materiální, lůžkové i personální. Co to v následujícím období znamenalo, všichni víme.

Následující kroky vlády vlastně směřovaly k odvrácení krize, která vznikla, její řešení bylo chaotické, amatérské a dokonce ani pro spory uvnitř koalice nevznikl krizový štáb, který za takovéto situace má vždy přebrat řízení problému. Všechny kroky byly de facto opožděné, problému nepředcházely, ale řešily jej, až když vznikl nebo byl za dveřmi. Nejde jen o problém ochranných pomůcek a organizačních opatření, ale i o pozdní řešení otázky lůžkové kapacity zdravotnických zařízení – zda bude stačit, zda máme dostatek přístrojového vybavení pro řízené dýchání a event. potřebu mimotělního oběhu, zda máme dostatečný počet personálu na jednotkách intenzivní péče. Na základě našich podnětů nakonec došlo k definování stávajícího stavu vybavenosti. Stále však chybí analýza toho, jaká bude reálná potřeba personálu, lůžek a přístrojové techniky, protože sledování rozsahu a vývoje infekce je nedostatečné.

Odhad počtu nemocných koncem dubna se pohybuje kolem cca 15.000 pacientů, s možností až do 30.000. Víme, že při počtu 33.000 nakažených situaci nemocnice zvládnou, při počtu nakažených 45.000 by vznikl velký problém (Černý). JIPových lůžek je 4450, z toho vybavených ventilátory je 2080 lůžek, lékařů ARO je cca 4000 a sester cca 15.000. Odhadem 10–15 % nemocných vyžaduje lůžkovou péči. Znamená to tedy, že na konci dubna se můžeme dostat na strop svých kapacitních možností, protože pochopitelně JIPová lůžka jsou potřeba také pro pacienty s jinými závažnými onemocněními. Je tedy nutné připravit se, investovat do doplnění přístrojové techniky a mít připravenou restrukturalizaci lůžek k jejich využití jako pomocných JIPových.

To, co k plánování potřebujeme nejvíce, jsou informace, jak se pandemie u nás šíří. V současné době dodatečně ustanovený krizový štáb začal hodnotit efekt ochranných opatření, karantény, omezení pohybu a kontaktu obyvatel. Začalo se hovořit o tom, že křivka nárůstu se oplošťuje a že to je následek efektivního boje proti koronaviru. Bohužel ale zatím nemáme o průběhu onemocnění dostatečné informace. Není dostatečné plošné testování, které by přesněji definovalo procento infikovaných, procento onemocnění s lehkým a těžkým průběhem, procento asymptomatických průběhů. Má-li krizový štáb zodpovědně rozhodovat o dalším postupu, měl by tato čísla založená na dostatečném počtu testovaných – plošném testování – znát. Měl by znát:

  1. Kolik obyvatel mělo mírný průběh infekce, kolik závažný průběh infekce, kolik septických šoků, kolik kritických stavů.
  2. Odhad mortality (který v Číně popisovali kolem 4 %, jinde až 30 %). Pro odhad mortality je nutno znát skutečný počet infikovaných pacientů na začátku inkubační doby a počet kumulativních úmrtí.
  3. Protestovat je potřeba velkou část obyvatel, tak, abychom získali statisticky signifikantní předpověď, jaké jsou počty infikovaných pacientů k hodnocení průběhu pandemie. Testování v současné době probíhá převážně u symptomatických pacientů, někdy u jejich kontaktů. Mělo by být provedeno testování v jednotlivých oblastech republiky, nestačí pouze Praha, jak bylo navrženo (která je specifická počtem a skladbou obyvatel a typem kontaktů). Je potřeba mít vzorky z vesnic/měst různé velikosti a typu, abychom mohli kvalifikovaně odhadnout počet infikovaných obyvatel a parametry chování infekce.
  4. Měla by proběhnout analýza, jak a kde ke kontaktu a následné infekci došlo, a vytipovat nejrizikovější oblasti pro vznik infekce.
  5. Měli bychom vyhodnotit současný stav léčby infekce – naše zkušenosti proti zahraniční zkušenosti.

Teprve při znalosti všech těchto faktorů můžeme uvažovat o tom, jakou cestu zvolit pro další období:

  1. Zda pokračovat v současných opatřeních s tím, že infekce bude minimalizována – riziko toho, že se v další vlně infekce vrátí a až do objevení možnosti vakcinace bude tato hrozba trvalá, nemluvě o ekonomických dopadech.
  2. Uvolnit současná opatření s tím, že infekce se pravděpodobně rozeběhne a promořena bude významná část obyvatel s rizikem vysokého počtu těžkých průběhů a úmrtí.
  3. Zvolit racionální variantu adekvátního postupného uvolňování opatření.

Třetí bod je správně. Ale jedinou možností, jak jej definovat, je vyšetření co největšího vzorku obyvatelstva, trasování a hodnocení průběhu onemocnění. Tyto faktory jsou potřebné k návrhu efektivního a dostatečně důvěryhodného plánu opatření pro další období. Jenom takový plán mohu/můžeme podpořit.

Bez rozsáhlého testování nemůžeme vědět, jak se pandemie šíří, ani na ni vhodně reagovat.

Komentář vyšel na serveru Forum24.cz.

Bohuslav Svoboda
poslanec PČR
místopředseda výboru pro zdravotnictví PS PČR

Více o autorovi