Logo ODS

32. kongres Zprávy kongresu

  • OBSAH

Zpráva předsedy

Zpráva byla přednesena na jednání kongresu.

zpět nahoru

Zpráva republikového sněmu

Republikový sněm od svého vzniku na 24. kongresu ODS funguje jako široká platforma pro výměnu názorů mezi konáním Kongresů ODS a také plní úkoly vyplývající ze stanov (mj. rozhoduje o vzniku a zániku oblastních a regionálních sdružení, schvaluje rozpočet a rozpočtová pravidla ODS atd.).

Republikový sněm se skládá zejména z představitelů oblastních sdružení, kteří tak na jednání sněmu mají možnost prezentovat stanoviska členů ODS a jednat o dalších krocích strany s vedením ODS a představiteli zákonodárné a výkonné moci. Díky demokratické diskuzi v rámci Republikového sněmu ODS se tak propojují zkušenosti vertikálně, skrze různé úrovně vedení.
 

zpět nahoru

Zpráva o hospodaření ODS

Rok 2024

ODS se v rámci svého hospodaření v roce 2024 nadále soustředila na posilování finanční stability, zejména postupným snižováním provozních výdajů. Zvýšené náklady spojené s volbami do Evropského parlamentu, Senátu a především do Poslanecké sněmovny byly investovány cíleně, s důrazem na efektivní oslovení voličů a maximalizaci úspěchu ve volbách.

Výroční finanční zpráva za rok 2024 byla předána Úřadu pro dohled nad hospodařením politických stran a hnutí ve stanoveném termínu.

Celkové výnosy ODS v roce 2024 dosáhly 222 milionů Kč. Mezi hlavní příjmové položky patřily příspěvky ze státního rozpočtu ve výši 97 milionů Kč, přičemž významnou část tvořil příspěvek za hlasy ve volbách do Evropského parlamentu ve výši 7,9 milionů Kč. Dary činily 52 milionů Kč, členské příspěvky 6 milionů Kč a vklady od koaličních partnerů dosáhly celkem 42 milionů Kč.

Celkové náklady strany za rok 2024 činily 238 milionů Kč. Provozní náklady hlavní kanceláře a regionů, včetně výdajů na akce vyplývající ze stanov, byly ve výši 57,2 milionů Kč. Mzdové náklady zaměstnanců dosáhly 35,8 milionů Kč, náklady na politickou činnost včetně regionů činily 29 milionů Kč.

Největší část nákladů v roce 2024 byla směřována na tři volební kampaně. Celkové výdaje na volební kampaně dosáhly 116,1 milionů Kč, z toho 37,6 milionů Kč na volby do Evropského parlamentu, 21 milionů Kč na senátní volby a 57,5 milionů Kč na krajské volby.

Vlivem konání třech významných voleb uzavřela ODS po letech hospodaření s kladným zůstatkem v roce 2024 hospodaření se záporným zůstatkem ve výši 16 milionů korun. Jednotlivé regiony ve financování kampaně rovněž využily během krajských kampaní finanční prostředky naspořené v předchozích čtyřech letech. V návaznosti na skutečnost přijala strana opatření k vyhodnocování realizovaných kroků ve snaze optimalizovat finanční kondici strany, která budou probíhat v návaznosti na nastavené strategické cíle, jejichž naplnění by mělo vedst k postupnému ozdravení finanční situace.

Podle zprávy nezávislého auditora účetní závěrka neobsahuje žádné významné věcné nesrovnalosti a byla sestavena v souladu s právními předpisy. Nebyly zjištěny žádné nedostatky ve vnitřním kontrolním systému.

Předpokládaný výsledek hospodaření v roce 2025

Na základě předpokládaného vývoje hospodaření ODS se očekává, že v roce 2025 strana dosáhne kladného hospodářského výsledku.

Mezi hlavní zdroje příjmů patří příspěvky ze státního rozpočtu ve výši 151,3 milionů Kč, přičemž významnou položkou je příspěvek za hlasy do Poslanecké sněmovny ve výši 72,2 milionů Kč. Dalšími příjmy jsou dary v hodnotě přibližně 35 milionů Kč, členské příspěvky ve výši 6,3 milionů Kč a vklady od koaličních partnerů ve výši 40 milionů Kč.

Největší položkou na straně nákladů v roce 2025 byly výdaje spojené s volbami do Poslanecké sněmovny, které dosáhly částky 90 milionů Kč. Zpráva o financování volební kampaně byla předána Úřadu pro dohled nad hospodařením politických stran a hnutí ve stanoveném termínu, tedy do 5. ledna 2026.

Provozní a mzdové náklady nepřesáhly obvyklou úroveň z roku 2024. Zvýšené výdaje byly zaznamenány zejména v oblasti politické činnosti a kampaně koalice SPOLU, která proběhla ještě před vyhlášením termínu voleb prezidentem ČR.

Výroční finanční zpráva ODS za rok 2025 bude odevzdána Úřadu pro dohled nad hospodařením politických stran a hnutí v řádném termínu, tedy do konce března 2026.

zpět nahoru

Zpráva výkonné rady

Výkonná rada Občanské demokratické strany zasedala do konání 32. kongresu ODS v následujícím složení: prof. PhDr. Petr Fiala, Ph.D., LL.M., Ing. Zbyněk Stanjura, Mgr. Martin Baxa, Eva Decroix, Ph.D., MBA, MPA, Mgr. Martin Kupka, RNDr. Alexandr Vondra, Marek Benda, Ing. Zdeněk Nytra, Ing. Veronika Vrecionová, Ing. Jan Bauer, Ing. Petr Beitl, Ing. Stanislav Blaha, brig. gen. v. v. Mgr. Martin Červíček, Mgr. Pavel Drobil, Ing. Mgr. Pavel Karpíšek, Michal Kortyš, Ing. et Ing. Jan Skopeček, Ph.D., PhDr. Petr Sokol, Ph.D., Zbyněk Stejskal, Ing. Mgr. Michal Šidák, MBA, Mgr. Libor Šťástka, Ing. Alexandra Udženija, Jiří Vaněček, MBA, a to spolu se členy Předsednictva ODS a hlavním manažerem ODS Janem Kočím s hlasem poradním.

Výkonná rada ODS zasedala celkem osmkrát, v prostorách hlavní kanceláře ODS a mimořádně rovněž v prostorách poslaneckého klubu ODS v Poslanecké sněmovně. Stejně jako v předchozích obdobích byli na jednání Výkonné rady ODS pravidelně zváni také předsedové regionálních sdružení, pokud nejsou jejími volenými členy.

Výkonná rada se ve sledovaném období věnovala především strategickým politickým otázkám, hodnocení kroků vlády, přípravě a vyhodnocení volebních kampaní, mezinárodnímu postavení České republiky a dalšímu směřování Občanské demokratické strany v rámci koalice SPOLU.

Výběr z usnesení Výkonné rady ODS

Výkonná rada Občanské demokratické strany zasedala do konání 32. kongresu ODS v následujícím složení: prof. PhDr. Petr Fiala, Ph.D., LL.M., Ing. Zbyněk Stanjura, Mgr. Martin Baxa, Eva Decroix, Ph.D., MBA, MPA, Mgr. Martin Kupka, RNDr. Alexandr Vondra, Marek Benda, Ing. Zdeněk Nytra, Ing. Veronika Vrecionová, Ing. Jan Bauer, Ing. Petr Beitl, Ing. Stanislav Blaha, brig. gen. v. v. Mgr. Martin Červíček, Mgr. Pavel Drobil, Ing. Mgr. Pavel Karpíšek, Michal Kortyš, Ing. et Ing. Jan Skopeček, Ph.D., PhDr. Petr Sokol, Ph.D., Zbyněk Stejskal, Ing. Mgr. Michal Šidák, MBA, Mgr. Libor Šťástka, Ing. Alexandra Udženija, Jiří Vaněček, MBA, a to spolu se členy Předsednictva ODS a hlavním manažerem ODS Janem Kočím s hlasem poradním.

Výkonná rada ODS zasedala celkem osmkrát, v prostorách hlavní kanceláře ODS a mimořádně rovněž v prostorách poslaneckého klubu ODS v Poslanecké sněmovně. Stejně jako v předchozích obdobích byli na jednání Výkonné rady ODS pravidelně zváni také předsedové regionálních sdružení, pokud nejsou jejími volenými členy.

Výkonná rada se ve sledovaném období věnovala především strategickým politickým otázkám, hodnocení kroků vlády, přípravě a vyhodnocení volebních kampaní, mezinárodnímu postavení České republiky a dalšímu směřování Občanské demokratické strany v rámci koalice SPOLU.

Výběr z usnesení Výkonné rady ODS

Veřejné finance a ekonomika

  • Výkonná rada podporuje vládu v úsilí o konsolidaci veřejných financí. Pro budoucnost České republiky je nezbytné přicházet s úspornými a koncepčními opatřeními, která povedou ke snižování provozních výdajů státního rozpočtu.
  • Výkonná rada ODS podporuje vládu ve snaze o snižování schodku veřejných financí a vítá, že rozpočet na rok 2024 je připravován s cílem snížit deficit pod hranici 3 % HDP.
  • VR a REPS ODS podporují konsolidační úsilí vlády, které je potvrzováno jak hodnocením zahraničních ratingových agentur, tak postupným poklesem inflace.
  • Výkonná rada oceňuje naplňování programových priorit ODS v krocích současné vlády, zejména snižování schodku, udržení rekordních investic do dopravní infrastruktury a podporu ekonomiky s vyšší přidanou hodnotou.

Bezpečnost a zahraniční politika

  • Výkonná rada ODS podporuje Dohodu mezi Českou republikou a Spojenými státy americkými o spolupráci v oblasti obrany.
  • Výkonná rada oceňuje kroky vlády České republiky v pevném západním ukotvení země a v důsledné obhajobě českých zájmů v mimořádně náročné mezinárodní situaci.

Program a strategické směřování

  • Výkonná rada ODS podporuje plán Restart Česka a nastavené priority v oblasti infrastruktury, energetické bezpečnosti, vzdělávání a podpory průmyslových odvětví s vyšší přidanou hodnotou. Tento přístup považuje za cestu k posílení konkurenceschopnosti České republiky.
  • Výkonná rada vyjadřuje jednoznačnou podporu dalšímu působení ODS v rámci čtyřkoaličního půdorysu a podporuje srozumitelné a energické naplňování programu ODS.

Evropské volby

  • „Bezpečná Evropa, silnější Česko“ jsou hlavními tématy úvodní fáze kampaně SPOLU a zároveň klíčovými prioritami politiky ODS v Evropském parlamentu.
  • Výkonná rada podporuje společnou kandidátku a představenou strategii koalice SPOLU jako nejlepší cestu k vítězství v evropských volbách.
  • Výkonná rada děkuje všem voličům, kteří se zúčastnili voleb do Evropského parlamentu a podpořili koalici SPOLU.
  • Výkonná rada oceňuje vyšší volební účast ve volbách do Evropského parlamentu jako důkaz zájmu občanů o veřejné dění.

Parlamentní volby a kampaň

  • Výkonná rada ODS schvaluje koaliční smlouvu ODS, KDU-ČSL a TOP 09 (SPOLU) pro parlamentní volby 2025 a pověřuje předsedu ODS Petra Fialu jejím podpisem a sestavením kandidátních listin.
  • Výkonná rada vyjadřuje podporu Předsednictvu ODS při vyjednávání koalice SPOLU pro parlamentní volby 2025.
  • Výkonná rada vyzývá k maximálnímu rozšíření kampaně „SPOLU děláme, co je třeba“ do jednotlivých regionů prostřednictvím setkání s veřejností a přímého oslovování voličů.
  • Výkonná rada se důrazně ohrazuje proti osobním útokům Andreje Babiše a negativní kampani hnutí ANO, která je vedena v duchu „spálené země“.

Vnitrostranické záležitosti

  • Výkonná rada ODS vyjadřuje podporu uskutečnění volebního kongresu ODS. Předseda ODS Petr Fiala svolává 32. kongres ODS na leden 2026.

zpět nahoru

Zpráva předsednictva

Na 31. kongresu ODS, který se konal v dubnu 2024, byl do funkce předsedy ODS znovuzvolen Petr Fiala, post 1. místopředsedy získal Zbyněk Stanjura a funkce řadových místopředsedů obsadili Martin Baxa, Martin Kupka a Alexandr Vondra.

Z titulu své funkce se stali členy Předsednictva ODS předseda poslaneckého klubu ODS Marek Benda, Veronika Vrecionová jako předsedkyně klubu poslanců ODS v Evropském parlamentu a Zdeněk Nytra jako předseda senátorského klubu ODS a TOP 09. Členem předsednictva s hlasem poradním byl v uplynulém období také hlavní manažer ODS Jan Kočí.

Mezi 31. a 32. kongresem se uskutečnilo více než 50 oficiálních jednání předsednictva. Předsednictvo navázalo na formát pravidelných jednání každé úterý večer. Hlavními tématy byla vždy aktuální politická situace, zejména řešení neočekávaných krizí, kterým Česká republika čelila, válka na Ukrajině nebo v Izraeli, energetická krize a další.

Předsednictvo si bylo vědomo výjimečné odpovědnosti ODS jakožto hlavní vládní strany v těchto situacích. Dalšími tématy byla příprava volebních a průběžných informačních kampaní, zejména k parlamentním volbám na podzim roku 2025.
Podstatnou část agendy představovalo také hospodaření Občanské demokratické strany, ale také příprava jednání výkonné rady nebo republikového sněmu.

Členové předsednictva v souladu se vzájemnou dohodou či rozhodnutím plnili úkoly různorodého charakteru v souvislosti s řešením otázek vnitřního fungování strany. Dle aktuální potřeby komunikovali se zástupci místních, oblastních i regionálních sdružení a dalších vnitrostranických orgánů.

Členka a členové předsednictva v uplynulém období aktivně reprezentovali stranu v médiích, kde představovali vlastní agendu a zároveň vyvraceli mýty, které šířila opozice. Většina členů předsednictva také byla aktivní na sociálních sítích, kde se jim podařilo vytvořit často silnou platformu pro komunikaci s širokou veřejností.

Dále byla vytvořena a rozvíjena mládežnická organizace Mladá ODS, v rámci, které se mladí členové i mladí lidé, kteří mají blízko k hodnotám ODS, seznamují s fungováním strany i dalším politickým děním. V návaznosti na předchozí období se dařilo dále rozvíjet a podporovat konání různých diskusních setkání a stále většího počtu akcí. Zástupci Mladé ODS i během předvolebních kampaní rozvinuli spolek na největší mládežnickou politickou organizaci v České republice, pomáhali jak kandidátům, tak zaměstnancům ODS. Za to jim patří poděkování.

zpět nahoru

Zpráva rozhodčí komise

o její činnosti v období od 14. dubna 2024 do 18. ledna 2026

Na 31. kongresu ODS konaném ve dnech 13. a 14. dubna 2024 byla v souladu s ust. 5.3 písm. e) stanov ODS zvolena Rozhodčí komise ODS (dále „RK ODS“) v následujícím složení:

  • Martin Adamec (RS Liberecký kraj)
  • Jiří Bláha (RS Královéhradecký kraj)
  • Jan Mandát (RS Jihomoravský kraj)
  • Lukáš Hegner (RS Plzeňský kraj)
  • Stanislav Nováček (RS Vysočina)
  • Radek Lončák (RS Ústecký kraj)
  • Michal Prokůpek (RS Středočeský kraj)
  • Jiří Petružálek (RS Pardubický kraj)
  • Martin Hrinko (RS Jihočeský kraj)
  • Martin Slaběňák (RS Moravskoslezský kraj)
  • Jan Machala (RS Praha)
  • Iveta Táborská (RS Zlínský kraj)
  • Antonín Vlk (RS Karlovarský kraj)

Předsedou RK ODS byl zvolen Jiří Bláha, místopředsedou RK ODS Martin Slaběňák, a to na zasedání konaném dne 7. června 2024.

V průběhu funkčního období zanikl mandát člena RK ODS Martinu Hrinkovi na základě rezignace.

RK ODS se v tomto funkčním období sešla celkem pětkrát. Na těchto jednáních se zabývala celkem osmi podáními, z toho ve čtyřech případech se jednalo o žádost o závazný výklad stanov ODS. Jeden závazný výklad stanov RK ODS přijala jako reakci na nález z vlastní činnosti.

V jednom případě, resp. v části dotazu, RK ODS konstatovala, že se nejedná o žádost o závazný výklad stanov ODS ve smyslu čl. 14 odst. 2 písm. c) stanov ODS. Na základě zbývajících žádostí a z vlastní iniciativy pak vydala celkem osm závazných výkladů stanov ODS v následujících oblastech:

  • k platbě členských příspěvků po ukončení pozastavení členství;
  • k online a osobní účasti na jednání orgánů strany;
  • k duplicitě hlasů při účasti členů z titulu funkce na jednání REPS;
  • k delegátům kongresu v případě změn v průběhu kongresu;
  • k postupu při vypršení mandátů místní, oblastní a regionální rady;
  • ke zvaní uchazečů o členství na jednání místní rady;
  • ke zveřejňování termínu místní rady v MojeODS;
  • k ukončení členství člena po pravomocném odsouzení pro úmyslný trestný čin.

Veškeré závazné výklady stanov ODS jsou k dispozici všem členům v interním systému MojeODS.

RK ODS se dále zabývala:

  • odvoláním proti rozhodnutí o zrušení členství místním sněmem, kterému vyhověla, změnila rozhodnutí regionální rozhodčí komise a zrušila usnesení místního sněmu o vyloučení člena;
  • odvoláním proti rozhodnutí o zneplatnění jednání místního sněmu, na základě kterého změnila rozhodnutí regionální rozhodčí komise, které změnila tak, že podnět navrhovatele odmítla;
  • odvoláním proti rozhodnutí o odvolání členů oblastní rady a o omluvu, které zamítla;
  • odvoláním proti rozhodnutí o zneplatnění jednání místního sněmu, které zamítla;
  • odvoláním proti rozhodnutí o zrušení členství místním sněmem, které zamítla.

Jiří Bláha
předseda RK ODS

Za správnost vyhotovení: Mikuláš Halás, tajemník RK ODS

zpět nahoru

Zpráva kontrolní a revizní komise

ve volebním období 2024–2025 pro 32. kongres ODS

ODS v roce 2024

hospodařila s celkovými výnosy 222,1 mil. Kč, z toho výnosy ze státního rozpočtu činily 97,3 mil. Kč, přijaté dary 52,4 mil. Kč a členské příspěvky 6,3 mil. Kč.

Proti tomu celkové náklady činily 238,5 mil. Kč, z toho mzdové náklady 35,8 mil. Kč, provozní 57,2 mil. Kč, náklady na politickou činnost včetně regionů 29 mil. Kč. Nejvyšší náklady ODS v roce 2024 směřovaly do tří voleb, které se v tomto roce uskutečnily. Celkové výdaje na volební kampaně dosáhly částku 116,1 mil. Kč. Výdaje na jednotlivé volby byly rozděleny následovně: 37,6 mil. Kč volby do Evropského parlamentu, 21 mil. Kč na senátní volby a výdaje ve výši 57,5 mil. Kč na krajské volby.

Kontrolní a revizní komise ODS se v roce 2024 sešla v těchto termínech: 22. 2. 2024, 25. 4. 2024, 12. 9. 2024, 12. 12. 2024.

Výsledek hospodaření za rok 2024 byl -16,4 mil. Kč.

Odhad hospodaření ODS v roce 2025

ODS hospodařila s celkovými výnosy 257,8 mil. Kč, z toho výnosy ze státního rozpočtu činily 151,3 mil. Kč (včetně příspěvku za hlasy), přijaté dary 35,2 mil. Kč a členské příspěvky 6,4 mil. Kč. Vklady od koaličních partnerů ve výši 40 mil. Kč.

Proti tomu celkové náklady činily 238 mil. Kč, z toho mzdové náklady 39 mil. Kč, provozní 54 mil. Kč a náklady na politickou činnost včetně regionů 47 mil. Kč. Volební náklady byly v roce 2025 90 mil. Kč.

Kontrolní a revizní komise ODS se v roce 2025 sešla v těchto termínech: 24. 4. 2025, 21. 8. 2025, 20. 11. 2025.

Odhadovaný výsledek hospodaření za rok 2025 bude zhruba +19,8 mil. Kč.

Příznivé očekávání vyplývající z předchozí zprávy se nepodařilo naplnit, vlastní jmění ODS zůstává v záporných hodnotách.

Zprávu zpracoval dne 7. 1. 2026

Ing. Jiří BAYER, předseda KRK ODS

zpět nahoru

Zpráva o činnosti Poslaneckého klubu

Zpráva zahrnuje období mezi 31. a 32. kongresem ODS.

Zprávu předkládá předseda poslaneckého klubu ODS Marek Benda.

Složení poslaneckého klubu

Poslanecký klub ODS měl 34 mandátů, z toho 5 žen. Od září 2024 se zvedl počet mandátů poslaneckého klubu na 35. Řady poslaneckého klubu posílil poslanec za Pardubický kraj Radim Jirout. Ve volbách do Senátu PČR v září 2024 byl senátorem zvolen David Šimek, kandidát KDU-ČSL. Jeho zvolením senátorem dne 28. září 2024 se tak novým poslancem stal právě Radim Jirout, který byl prvním náhradníkem na kandidátce SPOLU.

Dne 16. ledna 2024 si poslanecký klub zvolil své předsednictvo v následujícím složení: Předsedou klubu se stal Marek Benda, 1. místopředsedkyní Eva Decroix, místopředsedy (v abecedním pořadí) Ivan Adamec, Jan Bauer, Jan Skopeček a Libor Turek. Po říjnových volbách 2025 odchází poslanecký klub do opozice s 27 mandáty, z toho je 6 žen. Na prvním povolebním jednání dne 8. 10. 2025 si klub ODS potvrdil předsednictvo ve stávajícím složení.

Funkcionáři poslaneckého klubu ODS v IX. volebním období v PS PČR

Místopředseda PS PČR: Jan Skopeček
Předseda Hospodářského výboru: Ivan Adamec
Předseda Výboru pro bezpečnost: Pavel Žáček
Předsedkyně Výboru pro zdravotnictví: Zdenka Němečková Crkvenjaš

Funkcionáři poslaneckého klubu ODS v X. volebním období v PS PČR

Místopředseda PS PČR: Jan Skopeček
Předseda Kontrolního výboru: Jakub Janda
Předseda Výboru pro evropské záležitosti: Petr Sokol do doby zvolení kandidátky klubu Evy Decroix
Předseda Výboru pro bezpečnost: dosud nezvoleno – kandidátka klubu Jana Černochová

Postoje poslaneckého klubu v IX. volebním období

Poslanecký klub ODS byl druhým nejpočetnějším klubem v Poslanecké sněmovně. Na počet členů byl nejsilnější opoziční klub ANO se 71 mandáty. Byli jsme nejpočetnějším klubem v koalici s rozdílem dvou hlasů od koaličního partnera STAN, který měl 33 mandátů. Koalice SPOLU čítala 71 mandátů, celkově mělo koaliční uskupení v Poslanecké sněmovně ještě se čtyřmi mandáty Pirátů většinu.
Toto volební období se vyznačovalo při jednáních PS mnohahodinovými obstrukcemi, kterými opozice blokovala průběh jednání Sněmovny.

K 30. 9. 2025 členové Pirátů schválili v internetovém hlasování odstoupení strany od vládní koaliční smlouvy s koalicí SPOLU a Starosty a nezávislými. Piráti skončili ve vládě v reakci na rozhodnutí premiéra Petra Fialy odvolat k 30. září šéfa Pirátů Ivana Bartoše z funkce vicepremiéra pro digitalizaci a ministra pro místní rozvoj. Premiér Petr Fiala navrhl odvolání Ivana Bartoše z důvodu jeho neschopnosti manažersky dotáhnout digitalizaci stavebního řízení.

Po odchodu Pirátů klesl počet koalice na 104 poslanců. Piráti se přidali k opozici a velmi aktivně vystupovali proti vládě, ve které byli dosud členy.

Na základě tzv. „bitcoinové kauzy“ se ministr Pavel Blažek 30. května 2025 rozhodl podat demisi a 7. června pozastavil členství v ODS. V kabinetu jej nahradila místopředsedkyně ODS Eva Decroix. V červnu 2025 opozice vyvolala hlasování o vyslovení nedůvěry vládě, které Fialova vláda ustála.

Postoje poslaneckého klubu v X. volebním období

Poslanecký klub ODS čeká náročná opoziční práce, nechceme tak, jako předešlá opozice, zneužívat Sněmovnu k dlouhým a zbytečným obstrukcím. Chceme přicházet s konstruktivní a věcnou kritikou a zároveň přinášet vlastní návrhy. Opoziční práci jsme si již v minulosti vyzkoušeli a obstáli jsme a slibujeme, že tomu bude tak i v tomto volebním období.

Tabulka s přehledem projednaných časů

Parametr 2021–10/2025 2017–2021 2013–2017
Celkový počet hodin 2244 1901 1663
Celkový počet hodin před bodem 614 175 163
Poměr před bodem/celkový čas 27 % 9 % 9 %
Celkový počet hodin projednávání schůzí, jejichž pořad nebyl schválen 56 18 16
Celkový počet hodin první jednací den schůze 870 528 237
Celkový počet hodin před bodem první jednací den schůze 368 92 71
Poměr před bodem/celkový čas první jednací den 42 % 17 % 30 %
Počet schůzí 146 119 61
Počet schůzí, jejichž pořad nebyl schválen 25 11 8
Počet kalendářních dnů jednání 328 317 287
Počet kalendářních dnů s jednáním po 19. hodině 128 110 96
Počet jednání přes půlnoc 27 4 1

Hlasování o nedůvěře vlády

Datum 18. června 2025
Předmět Vyslovení nedůvěry
Důvod Opozice požádala o vyslovení nedůvěry kvůli tzv. bitcoinové kauze
Pro návrh (ANO) 94
Proti návrhu (NE) 98
Zdrželo se 0
Celkem přítomno 192
Kvorum (potřebná většina) 101
Výsledek Návrh nebyl přijat

Důležité zákony schválené Poslaneckou sněmovnou v IX. volebním období

(období mezi 31. a 32. kongresem ODS)

  • Důchodová reforma 2025 zavádí několik změn, včetně postupného zvyšování důchodového věku, zpomalení růstu nových důchodů a úpravy výpočtu výchovného. V lednu 2026 dojde ke zvýšení minimálního starobního důchodu na 9 800 Kč.
  • „Superdávka“ je nová dávka státní sociální pomoci (DSSP), která od 1. října 2025 nahrazuje čtyři původní dávky: příspěvek na bydlení, přídavek na dítě, příspěvek na živobytí a doplatek na bydlení. Domácnosti s nízkými příjmy nyní podávají pouze jednu žádost a podle své situace mohou získat podporu na bydlení, živobytí, děti a pracovní bonusy.
  • Jednotné měsíční hlášení zaměstnavatelů (JMHZ) je nový elektronický systém, který od 1. dubna 2026 sjednotí dosavadních více než dvacet různých formulářů. Zaměstnavatelé budou muset měsíčně podat pouze jedno hlášení, které bude obsahovat údaje pro ČSSZ, Finanční správu a Úřad práce. Povinnost se týká všech zaměstnavatelů a hlášení bude nutné podávat elektronicky nejpozději do 20. dne následujícího měsíce.
  • Starobní důchody komunistických funkcionářů se od 1. září 2024 snižují. Snížení činí 300 Kč za každý rok zastávání komunistické funkce, přičemž důchod neklesne pod částku 19 020 Kč. Tímto opatřením stát reaguje na minulost a omezuje příjmy těch, kteří zastávali vysoké posty v komunistickém režimu.
  • V České republice je zakázána propagace komunismu na základě zákona č. 198/1993 Sb., který tento režim označuje za protiprávní, a zároveň je novelou trestního zákoníku z roku 2025 zakázaná podpora a propagace hnutí směřujících k potlačení práv a svobod člověka, včetně komunistických hnutí. Tento zákon staví propagaci komunismu na roveň s propagací nacismu.
  • Na začátku července 2025 prošla Poslaneckou sněmovnou i Senátem rozsáhlá novela trestního zákoníku (zákon č. 40/2009 Sb.). Jde o jednu z největších změn v oblasti trestního práva za poslední období. Hlavním záměrem úpravy je přiblížit systém trestání současným potřebám společnosti, zejména posílením alternativních trestů na úkor nepodmíněných trestů odnětí svobody. Nová právní úprava by měla začít platit od 1. ledna 2026.

Sněmovní tisky v IX. volebním období

Druh tisku 2021 2022 2023 2024 2025 Celkem
Vládní návrhy zákonů 32 96 78 129 33 368
Nevládní návrhy zákonů 37 43 42 27 23 172
     z toho návrhy poslanců 28 36 34 23 18 139
     z toho návrhy Senátu 3 3 1 2 2 11
     z toho návrhy zastupitelstev krajů 5 3 6 1 3 18
Státní rozpočty 1 2 1 1 1 6
Mezinárodní smlouvy 10 21 29 19 10 89
Zprávy 31 71 63 60 41 266
Odpovědi na písemné interpelace 0 7 41 41 17 106
Dokumenty EU 1 1 1 0 0 3
Zákonná opatření Senátu 0 0 0 0 0 0
Celkem 113 244 257 303 148 1065

Z předložených 1065 sněmovních tisků v IX. volebním období vláda podala 368 návrhů zákonů, z toho bylo 310 vládních návrhů zákonů schváleno, 14 návrhů vzato zpět (převážně z dílny předchozí vlády). Z uvedeného počtu schválených vládních návrhů jich 131 předložila ministerstva pod vedením ODS.

zpět nahoru

Zpráva o činnosti Senátorského klubu

Vážené delegátky, vážení delegáti 32. kongresu Občanské demokratické strany, dámy a pánové,

dnešní kongres se nese v duchu neúspěšných voleb do Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR, volby nového vedení a hledání cest k restartu ODS. K tomu už bylo řečeno mnoho.

Svou zprávu ale předkládám jako předseda senátorského klubu ODS a TOP 09. Proto se zaměřím na činnosti klubu za období od minulého kongresu, tedy od dubna 2024 do současnosti. Samozřejmě s výhledem podzimních senátních voleb, kdy náš klub bude obhajovat devět mandátů.

Toto období zahrnuje dvě funkční období Senátu. V tom 14. předcházejícím funkčním období měl senátorský klub celkem 36 senátorů a senátorek. Bohužel zde musím zmínit nečekaný odchod našeho skvělého kolegy, kamaráda, lékaře, osobnosti s laskavým humorem – Tomáše Krause, senátora za Brno-město. V doplňujících volbách 2025 získal mandát a stal se členem našeho senátorského klubu Zdeněk Papoušek, který již zkušenost ze Senátu měl.

V říjnu 2024 se konaly senátní volby, kdy mandát končil čtrnácti senátorkám a senátorům, z toho devíti členům ODS. Tři senátoři dokázali mandát obhájit, a to Martin Červíček a Jan Tecl jako členové ODS a Zdeněk Hraba navržený ODS. Pavel Fischer, navržený TOP 09, rovněž mandát obhájil a následně vstoupil do našeho klubu. Bohužel se nepodařilo obhájit některým bývalým úspěšným starostům za ODS – v Plzni Pavlu Karpíškovi, Vladislavu Vilímcovi v Domažlicích, Ladislavu Chlupáčovi v Litoměřicích, v Mladé Boleslavi Raduanu Nwelatimu, Michalu Kortyšovi v Litomyšli, Rostislavu Koštialovi v Mikulově, Hynku Hanzovi v Teplicích a v Opavě Herbertu Paverovi za TOP 09. V Českých Budějovicích jsme mandát obhájili a nekandidujícího Ladislava Faktora nahradil Zbyněk Sýkora. Nově jsme získali mandát zásluhou Vladimíry Ludkové na Praze 8. Klub dále posílili dva nezávislí kandidáti, a to Stanislav Balík v Šumperku a Břetislav Rychlík v Brně.

Klub je tedy v 15. funkčním období menší o 6 senátorek a senátorů. Má 30 členů, zůstává ale v Senátu největším klubem. Z toho počtu je členů ODS aktuálně 11, tj. 37 %, 3 jsou členy TOP 09, 1 je členem ProMOST a ostatních 15 je bez politické příslušnosti, kandidující s podporou ODS nebo TOP 09 nebo vyjádřili svůj zájem být členem senátorského klubu ODS a TOP 09. Přes určité výhody nejsilnějšího klubu v Senátu to s sebou přináší i určitá úskalí. Projevuje se totiž velká různorodost názorů a je velmi náročné hlasování na schůzích uřídit. V budoucnu se budeme muset zamyslet nad tím, zda upřednostnit kvantitu, či naopak určitou kompaktnost klubu.

V 15. funkčním období Senátu byl předsedou Senátu opět zvolen Miloš Vystrčil. Tady se na chvíli zastavím. Byl to právě Miloš Vystrčil, který díky svému matematickému vzdělání, analytickému myšlení, vyjednávacím schopnostem a politické odpovědnosti dokázal se svým týmem neskutečné. Senátorský klub ODS, který měl v roce 2016 pouze 10 členů, se podařilo vytáhnout postupně až k současným číslům. A proto také jako nejsilnější klub ODS jsme mohli Miloše Vystrčila opětovně delegovat na předsedu Senátu. Místopředsedou pro 15. funkční období se stal Jiří Oberfalzer. Povolební vyjednávací taktika nám vynesla čtyři pozice předsedů výboru, tři pozice předsedů komisí a tři pozice předsedů podvýboru.
 

*Uvedena je statistika počtu hodin jednání PS (tj. „čistý“ čas jednání PS, jak ho zaznamenaly stenoprotokoly – nezaznamenávají se malé přestávky v rámci 10minutového stenozáznamu) a v rámci toho počet hodin jednání od začátku jednacího dne do prvního projednávaného bodu označíme jako dobu před bodem.

zpět nahoru

Zpráva o činnosti klubu ODS v Evropském parlamentu

Občanskou demokratickou stranu v Evropském parlamentu v současném volebním období zastupují tři poslanci zvolení ve volbách v červnu 2024 – Alexandr Vondra, Veronika Vrecionová a Ondřej Krutílek. Všichni tři působí ve strategicky klíčových výborech Evropského parlamentu a věnují se především agendám s výrazným ekonomickým, průmyslovým, zemědělským a bezpečnostním dopadem. Veronika Vrecionová stojí v čele Výboru pro zemědělství a rozvoj venkova a patří tak k nejvlivnějším europoslankyním v oblasti společné zemědělské politiky. Alexandr Vondra je místopředsedou frakce EKR a koordinátorem této politické skupiny ve Výboru pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin, kde se dlouhodobě věnuje klimatické, průmyslové a energetické politice.

Ondřej Krutílek působí ve Výboru pro průmysl, výzkum a energetiku jako zástupce koordinátora frakce EKR a zaměřuje se na konkurenceschopnost evropského průmyslu, energetickou bezpečnost a technologický rozvoj. Společně se svými týmy tak pokrývají zásadní část agendy Evropského parlamentu s přímým dopadem na Českou republiku.

ODS a politická rodina konzervativců a reformistů

Naši europoslanci působí ve skupině Evropských konzervativců a reformistů (EKR), která sdružuje strany z celé Evropy se společným pohledem na Evropskou unii a důrazem na spolupráci suverénních států. Programovým a hodnotovým východiskem této skupiny je tzv. Pražská deklarace. ODS je s EKR historicky úzce spjata – patřila mezi zakládající členy jak parlamentní skupiny EKR, tak i její původní nadnárodní zastřešující organizace Strany evropských konzervativců a reformistů (dříve ACRE). Díky tomu tvoříme pevnou politickou rodinu, na kterou navazují i další aktivity a kontakty ODS v mezinárodních strukturách, ať už jde o Výbor regionů, Parlamentní shromáždění Rady Evropy, nebo Parlamentní shromáždění NATO.

EKR zároveň úzce spolupracuje s organizacemi a partnery, kteří jsou ODS ideově blízcí. Toto propojení umožňuje ODS a jejím členům udržovat živé vztahy se zahraničními spojenci, účastnit se odborných i politických akcí doma i v Evropě a řadu z nich také sami iniciovat, pořádat či spolupořádat.

Vedle evropské úrovně je ODS zapojena také do globální politické sítě: jsme členy mezinárodní organizace International Democrat Union (IDU), která sdružuje středopravicové politické strany z celého světa a vytváří prostor pro sdílení zkušeností i koordinaci postojů k zásadním mezinárodním výzvám.

Politika ODS v Evropském parlamentu

Uplynulé období bylo poznamenáno zásadní změnou geopolitického i ekonomického prostředí. Válka na Ukrajině, energetická krize, zhoršující se konkurenceschopnost evropského průmyslu a dopady přeregulované klimatické politiky jasně ukázaly, že Evropská unie se musí vrátit k racionální a odpovědné politice. ODS v Evropském parlamentu proto důsledně prosazuje revizi Zelené dohody tak, aby neohrožovala průmysl, energetickou bezpečnost ani životní úroveň občanů. Naší prioritou je nastartování evropské konkurenceschopnosti, omezení byrokracie a narovnání podmínek pro malé a střední podniky, které jsou páteří české i evropské ekonomiky.

Významnou roli sehrála ODS také v oblasti podpory Ukrajiny. Jednoznačně podporujeme politickou, ekonomickou i vojenskou pomoc Ukrajině, protože obrana svobody a bezpečnosti Evropy začíná právě tam. Zároveň jsme aktivně vystupovali proti snahám části politického spektra oslabovat sankční politiku vůči Rusku nebo relativizovat odpovědnost agresora. ODS dlouhodobě prosazuje realistickou evropskou politiku, která staví na spolupráci členských států, respektu k národní suverenitě a odpovědném hospodaření.

Důležitým momentem byla také úzká spolupráce s vládou Petra Fialy během českého předsednictví v Radě EU. Spolupráce mezi českými europoslanci ODS a vládou byla příkladná a přispěla k tomu, že předsednictví bylo hodnoceno jako profesionální, věcné a prospěšné nejen pro Českou republiku, ale i pro Evropskou unii jako celek.

Co do budoucna?

ODS bude i nadále prosazovat evropskou politiku založenou na reformě Evropské unie, posilování konkurenceschopnosti a ochraně svobody občanů. Klíčovým tématem příštích let bude vyjednávání nového víceletého finančního rámce, kde budeme důsledně hájit odpovědné hospodaření, efektivní využívání prostředků a odmítání dalšího zadlužování EU. Stejně tak budeme aktivně vstupovat do debat o nové společné zemědělské politice, která musí být jednodušší, spravedlivější a více orientovaná na produkci potravin a udržení života na venkově.

Budeme pokračovat v tlaku na revizi Green Dealu a v posilování konkurenceschopnosti evropského průmyslu, včetně automobilového sektoru. Zásadní je také ochrana svobody a soukromí v digitálním prostoru. ODS bude i nadále odmítat návrhy typu Chat Control, které pod záminkou bezpečnosti ohrožují základní práva občanů, svobodu internetu a důvěru v digitální prostředí. Evropská politika musí zůstat srozumitelná, předvídatelná a především sloužit lidem – ne ideologickým experimentům.

Konzistentní postoje

Green Deal

ODS dlouhodobě upozorňuje, že klimatická politika Evropské unie se odklonila od svého původního cíle a stala se ideologickým projektem, který ignoruje ekonomickou realitu, technologické možnosti i sociální dopady. Zelená dohoda v současné podobě ohrožuje konkurenceschopnost evropského průmyslu, zvyšuje ceny energií i dopravy a přenáší náklady transformace na občany a podniky. Proto prosazujeme zásadní revizi Green Dealu a aktivně se stavíme proti jeho dalšímu rozšiřování. Odmítáme politiku zákazů, příkazů a centrálně plánovaných cílů bez ohledu na dopady. Klimatická opatření musí být založena na vědě, inovacích a technologické neutralitě, nikoli na aktivismu. Evropa nesmí ztratit svou průmyslovou základnu ani se stát závislou na dovozu technologií a výrobků ze třetích zemí, které žádné klimatické standardy nedodržují.

Energetika

Energetická krize posledních let jasně ukázala, že ideologická rozhodnutí v energetice vedou k nestabilitě, vysokým cenám a sociálním dopadům. ODS dlouhodobě upozorňovala na rizika závislosti na jednom dodavateli a na chybná rozhodnutí některých evropských zemí, zejména v oblasti odstavení jaderných zdrojů. ODS podporuje diverzifikaci energetických zdrojů, reformu systému emisních povolenek a jasně prosazuje jadernou energii jako klíčový pilíř bezemisní energetiky. Bez jádra není možné zajistit stabilní dodávky elektřiny, dostupné ceny ani splnění klimatických cílů. Budeme i nadále prosazovat rovnoprávné postavení jádra v evropské legislativě.

Volný obchod a otevřená ekonomika

Volný obchod je jedním ze základních pilířů prosperity Evropské unie. Pro exportně orientovanou ekonomiku, jakou je Česká republika, má otevřený vnitřní trh a mezinárodní obchodní dohody zásadní význam pro růst, zaměstnanost a inovace. ODS dlouhodobě podporuje uzavírání a ratifikaci obchodních dohod s demokratickými partnery po celém světě. Budeme nadále prosazovat ratifikaci dohody EU–Mercosur, která může otevřít nové trhy pro evropské firmy, pokud budou zajištěny férové a vyvážené podmínky. Odmítáme protekcionismus, který ve výsledku poškozuje spotřebitele i podniky a oslabuje pozici Evropy v globální konkurenci.

Zemědělství a venkov

Zemědělství není jen otázkou produkce potravin, ale také péče o krajinu, venkov a dlouhodobou potravinovou bezpečnost Evropy. ODS dlouhodobě prosazuje rozumnou společnou zemědělskou politiku, která podporuje rodinné farmy a malé a střední podniky, nikoli byrokracii a dotace agroholdingům. Naší klíčovou prioritou je zjednodušení pravidel, snížení administrativní zátěže a větší flexibilita, aby se zemědělci mohli soustředit na svou práci, ne na papírování.

Významnou roli v této oblasti hraje skutečnost, že europoslankyně ODS Veronika Vrecionová stojí v čele Výboru pro zemědělství a rozvoj venkova (AGRI). Díky této pozici má ODS přímý vliv na směřování evropské zemědělské politiky a na prosazování praktických změn ve prospěch malých a středních zemědělců. Pod jejím vedením se podařilo otevřít cestu ke zjednodušení společné zemědělské politiky a posílit důraz na konkurenceschopnost a respekt k regionálním podmínkám. ODS zároveň prosazuje inovace v zemědělství, jako je například využívání nových genomických technik šlechtění, které mohou zvýšit odolnost plodin, snížit potřebu chemických vstupů a posílit evropské zemědělství, aniž by byla ohrožena bezpečnost potravin či kvalita produkce.

Automobilový průmysl a doprava

Automobilový průmysl je páteří evropské ekonomiky a pro Českou republiku naprosto klíčové odvětví – nejen kvůli exportu, ale i kvůli pracovním místům v navázaných dodavatelských řetězcích. ODS proto odmítá jednostranné technologické zákazy a politicky stanovené cíle, které ignorují realitu trhu, infrastruktury i dostupnost pro běžné občany. Evropě hrozí, že při přeregulované transformaci přijde o vlastní výrobu a know-how, zatímco si dovozem jen vymění závislost na ropě za závislost na technologiích a komponentách ze třetích zemí.

ODS prosazuje technologickou neutralitu, realistické emisní cíle a revizi klíčových pravidel tak, aby Evropa nepřecenila vlastní možnosti. To se týká i plánované trajektorie regulace CO2 pro auta a dodávky: právě tato pravidla patří mezi nejzásadnější legislativy pro celý sektor a jsou přímo na stole v rámci evropské debaty o tzv. „automobilovém balíčku“ a jeho očekávaných návrzích, včetně možné revize CO2 standardů.

V této agendě jsou europoslanci ODS viditelně a věcně aktivní: Alexandr Vondra byl v minulém období zpravodajem pro emisní normu Euro 7 a dnes jako koordinátor ECR ve výboru ENVI dál tlačí na to, aby regulace byla proveditelná a nevedla ke zdražování a ztrátě pracovních míst. Ondřej Krutílek jako zástupce koordinátora ECR ve výboru ITRE prosazuje stejnou linku z průmyslové a energetické perspektivy – tedy aby transformace nebyla jen hezká na papíře, ale v praxi zvládnutelná pro firmy i domácnosti.

Migrační politika

Nelegální migrace opakovaně ukazuje, že bez skutečné ochrany vnějších hranic nemůže Evropská unie fungovat bezpečně ani spravedlivě. Krizové situace posledních let – včetně opakovaných pokusů využívat migraci jako nástroj nátlaku proti EU – potvrdily, že problém nevzniká uvnitř Unie, ale na jejích hranicích. Pokud se hranice neuhlídají a návratová politika nefunguje, končí to tlakem na vnitřní bezpečnost, sociální systém i soudržnost evropských států.

ODS proto dlouhodobě prosazuje důslednou ochranu vnějších hranic, rychlé návraty nelegálních migrantů a odmítání povinných kvót na přerozdělování. Podporujeme dokončení a zpřísnění migračního paktu tak, aby nebyl jen formálním kompromisem na papíře, ale skutečně funkčním systémem v praxi. Solidarita nemůže znamenat přerozdělování migrantů – má znamenat sdílenou odpovědnost za ochranu hranic, podporu hraničních států a efektivní návratovou politiku.

Digitalizace, umělá inteligence a svoboda internetu

Digitalizace a umělá inteligence představují obrovskou příležitost pro ekonomický růst, inovace i zlepšení veřejných služeb. ODS podporuje rozvoj digitální ekonomiky, výzkumu a technologických inovací. Zároveň ale důsledně hájíme svobodu internetu, ochranu soukromí a svobodu projevu. Aktivně se stavíme proti návrhům typu Chat Control, které pod záminkou bezpečnosti vedou k plošnému sledování občanů a narušují důvěru v digitální prostředí. Bezpečnost nesmí být vykoupena ztrátou svobody.

Ochrana zvířat a welfare

ODS podporuje vysoké standardy ochrany zvířat, které jsou založeny na etice, odpovědnosti a vymahatelných pravidlech. Prosazujeme konec klecového chovu v celé Evropské unii, lepší ochranu hospodářských zvířat. Podporujeme také zákaz vývozu živých zvířat do třetích zemí, kde nelze zajistit základní etické a veterinární standardy. V oblasti ochrany domácích zvířat ODS podporuje evropská pravidla proti nelegálnímu chovu a obchodu se psy a kočkami, která mají zabránit týrání a zneužívání zvířat.

Izrael a Blízký východ

V Evropském parlamentu se dlouhodobě objevují snahy části levice prosazovat jednostranné, protiizraelsky laděné rezoluce, které zjednodušují situaci na Blízkém východě a přehlížejí roli teroristických organizací. ODS tyto přístupy důsledně odmítá a dlouhodobě stojí na straně státu Izrael a jeho práva na existenci a obranu. Po bezprecedentním teroristickém útoku Hamásu jednoznačně odsuzujeme terorismus a podporujeme právo Izraele bránit své občany.

Současně si přejeme, aby se podařilo minimalizovat civilní oběti a stabilizovat situaci v Gaze. Jsme rádi, pokud se daří dosahovat alespoň dílčích dohod o příměří a humanitárních pauz – nechceme, aby umírali nevinní lidé. Zároveň však musí být vždy zaručena bezpečnost státu Izrael a jeho obyvatel. I nadále proto budeme odmítat ideologicky motivovanou a jednostrannou kritiku Izraele ze strany levice, která ignoruje teroristickou povahu Hamásu a ve výsledku nepřispívá k reálnému řešení konfliktu.

Sjednocování daní a federalizace EU

Evropská integrace je pro některé politiky univerzálním řešením každého problému. Pokaždé, když se objeví krize – ať už ekonomická, bezpečnostní, nebo klimatická – zaznívají hlasy volající po dalším přesouvání pravomocí na evropskou úroveň. Jednou z oblastí, kde se tyto snahy objevují opakovaně, je daňová politika. Pod různými záminkami, včetně boje proti daňovým únikům či financování zelené transformace, se vracejí návrhy na sjednocování daní a oslabení role členských států. ODS tyto tendence jednoznačně odmítá. Daňová politika musí zůstat odpovědností národních vlád, které nejlépe znají strukturu své ekonomiky i potřeby občanů. Zachování jednomyslného rozhodování v daňové oblasti je nezbytnou pojistkou proti fiskální centralizaci a dalším krokům k federalizaci Evropské unie. Jakékoli pokusy o zavedení kvalifikované většiny v této oblasti považujeme za nepřijatelné a budeme proti nim důsledně vystupovat.

Níže si můžete přečíst o činnosti jednotlivých europoslanců.

Veronika Vrecionová

  • Výbor pro zemědělství a rozvoj venkova – předsedkyně
  • Výbor pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci

Veronika Vrecionová patří v současném Evropském parlamentu k nejvlivnějším osobnostem v oblasti zemědělství. Po volbách v roce 2024 byla zvolena předsedkyní Výboru pro zemědělství a rozvoj venkova (AGRI), čímž získala přímý vliv na řízení jedné z klíčových politik Evropské unie. Ve své funkci zásadně přispěla k prosazení balíčku na zjednodušení Společné zemědělské politiky, který přinesl významné úlevy zemědělcům napříč Unií – zejména omezení administrativních povinností, zmírnění kontrolních mechanismů a větší flexibilitu při plnění environmentálních podmínek. Tento krok byl reakcí na dlouhodobou nespokojenost zemědělců a znamenal skutečný posun od ideologických požadavků k prakticky proveditelným řešením.

Jako předsedkyně výboru sehrála klíčovou roli také při nastavování budoucích priorit zemědělské politiky EU. Dlouhodobě prosazuje, aby evropské zemědělství zůstalo konkurenceschopné, ekonomicky udržitelné a potravinově soběstačné, a to i s ohledem na životní prostředí. Aktivně se podílí na debatách o používání pesticidů, ochraně zvířat a nových genomických technikách, kde podporuje jejich využití jako nástroje ke zvýšení odolnosti plodin a snížení vstupů, aniž by se snižovala produkce. Současně vystupuje proti přenášení nepřiměřených ekologických nákladů na zemědělce a venkov. Díky své pozici a zkušenostem z předchozího období patří k těm europoslancům, kteří dokážou spojovat politickou autoritu s odborným zázemím a prosazovat české i evropské zájmy v jednom z nejcitlivějších sektorů evropské politiky.

Alexandr Vondra

  • Koordinátor frakce EKR ve Výboru pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin a řádný člen ve Výboru pro bezpečnost a obranu
  • Člen delegací pro vztahy s USA a NATO
  • Místopředseda skupiny Evropských konzervativců a reformistů v Evropském parlamentu

Patřil k nejaktivnějším a nejvlivnějším europoslancům v oblasti životního prostředí a energetiky. Zastával roli zpravodaje u emisní normy Euro 7, kde se snažil dosáhnout kompromisu mezi ekologickými cíli a tím, co je technologicky možné, aby regulace „nebyla extrémní“ a „nevytvářela nadměrné náklady spotřebitelům a průmyslu“. Je aktivní také v rámci platformy pro jadernou energii, kterou uvnitř Evropského parlamentu spoluzakládal. Podílel se na prosazení jádra jako bezemisního zdroje, což umožní financovat a pojišťovat nové jaderné projekty. Jako stínový zpravodaj se podílel na zprávě týkající se cirkularity v designu vozidel a nakládání s koncem životnosti vozidel (end-of-life vehicles), dále také na návrhu revize na posílení mechanismu uhlíkové hranice („carbon border adjustment mechanism“).

Aktivně se účastní na projednávání legislativních návrhů týkajících se evropské obranné politiky, bezpečnostních opatření a strategické spolupráce v oblasti obrany. Je kritikem ruské agrese vůči Ukrajině a podporuje sankce EU vůči Rusku. Prosazuje politickou a materiální pomoc Ukrajině, včetně obranných systémů. Zdůrazňuje potřebu jednoty EU a jejích partnerů v reakci na ruskou agresi. Podporuje strategickou spolupráci s Izraelem a účastní se aktivit a iniciativ zaměřených na posilování vztahů mezi EU a Izraelem, například prostřednictvím ELNET. Byl vedoucím ELNET obranné delegace do Izraele v září 2025.

Foto ELNET delegace: https://www.dropbox.com/scl/fo/px91qdz0ahpqz6qa6nnm6/AL6y6zZaINVTPNqSe25DLk0?rlkey=ihng4xkn9lyjedf26av6h7m7m&dl=0

Ondřej Krutílek

  • Výbor pro průmysl, výzkum a energetiku – zástupce koordinátora za EKR
  • Výbor pro dopravu a turismus
  • Výbor pro veřejné zdraví

Ondřej Krutílek se v Evropském parlamentu rychle etabloval jako výrazný odborný hlas v oblasti průmyslu, energetiky, výzkumu a technologií. Ve výboru ITRE zastává funkci zástupce koordinátora EKR. Jako stínový zpravodaj za tuto frakci se na tomto výboru věnoval zprávám k evropským elektrickým sítím, plynovým zásobníkům a superpočítačům. V dopravním výboru (TRAN) pracoval na zlepšení železniční kapacity a aktuálně na úpravě pravidel pro technické kontroly automobilů. V rámci výboru pro veřejné zdraví (SANT) se zajímá hlavně o témata spojená s duševním zdravím.

Aktivně se zapojil do debat o evropské konkurenceschopnosti, opakovaně upozorňuje na rizika nadměrné a neuvážené regulace, podporuje výzkum a inovace. Patří k hlasům, které důsledně prosazují technologickou neutralitu, konstruktivní úpravu legislativy Green Dealu a realistické tempo transformace. Soustředí se na automobilový a energeticky náročný průmysl (ocelářství) i na digitální témata. Podílel se na iniciativách ke zmírnění přísných norem CO2 pro auta a úprav systémů ETS1 a ETS2. Tam podpořil odklad a revizi emisního obchodování, aby se zabránilo negativnímu dopadu na domácnosti a firmy. Ondřej Krutílek systematicky prosazuje přístup reflektující ochranu průmyslu, technologický rozvoj a ekonomickou a sociální stabilitu, který je zásadní pro průmyslové země, jako je Česká republika.
 

zpět nahoru

Zpráva o činnosti Institutu pro pravicovou politiku

Pozornost Institutu pro pravicovou politiku (IPPO) byla v uplynulých dvou letech věnována řadě témat: ekonomickým otázkám, americkým volbám, válce na Ukrajině, ale také celkové mezinárodní situaci. Zabývali jsme se i ideovými východisky moderní pravicové politiky. Pokračujeme ve dvou podcastových platformách. Publikovali jsme desítky kratších komentářů i odborných analýz dostupných na webu IPPO.cz.

V Plzni, Ostravě, Jihlavě a v dalších městech jsme uspořádali sérii debat o bydlení s mladými členy ODS a poslancem Jiřím Havránkem. Společně jsme se bavili o tom, co pro lidi v této oblasti ODS už udělala. Ať už je to program Dostupné bydlení, umožnění investic penzijních fondů či srovnání podmínek pro družstevní bydlení. Ale řeč přišla samozřejmě také na to, na čem by bylo třeba ještě pracovat – na nápravě digitalizace stavebního řízení, umožnění rychlejší výstavby a je třeba také vést debaty o územním plánování.

V podcastu Babylonu Brusel s Ondřejem Krutílkem na moderátorské pozici nahradila Michala Chládka Kateřina Hloušková. Podcast představuje jedinečný pohled do zákulisí fungování Evropské unie. V roce 2024 a 2025 vyšlo celkem 13 epizod, ve kterých jsme rozebrali třeba evropské volby a jejich důsledky. V podcastu jsme se pravidelně zabývali tématy, která hýbou Evropskou unií. Řešili jsme např. emisní povolenky, hodně prostoru jsme věnovali i novému složení Evropské komise nebo stereotypům, které o Evropské unii často panují.

Pravej podcast, který neformálně rozebírá aktuální témata (umělá inteligence apod.), pokračoval s moderátorskou trojicí ve složení Jiří Havránek, Michal Chládek a Jáchym Vrecion. V roce 2024 a 2025 vyšlo celkem 29 epizod a mezi hosty podcastu se objevili jak politici, tak další osobnosti veřejného života - např. poradce premiéra pro národní bezpečnost Tomáš Pojar, novinářka a komentátorka Lenka Zlámalová nebo komentátor a expert na USA Michael Durčák.

Novinkou v aktivitách institutu bylo zahájení programu Akademie, ročního cyklu seminářů pro veřejnost, na kterém jsme spolupracovali s Institutem pro křesťansko-demokratickou politiku a TOPAZ. V průběhu roku 2025 se do programu zapojilo přes padesát zájemců, kteří měli možnost absolvovat devět specializovaných celodenních seminářů a workshopů. Náplní seminářů pak byly např. mediální trénink, práce s grafikou, rétorika, práce s AI nebo leadership a práce v týmu. Mezi lektory Akademie se objevili např. Michal Kormaňák, Otto Eibl nebo Miloš Gregor.

zpět nahoru

Jednací řád kongresu

  1. Jednání kongresu zahajuje předseda ODS. Další jednání řídí jako předsedající kongresu výkonnou radou určení moderátoři.
  2. Předsedající určuje zapisovatele a dva ověřovatele zápisu jednání kongresu.
  3. Kongres aklamací volí předsedu a členy mandátové, návrhové a volební komise. Tyto komise mají 15 členů (každý region navrhuje jednoho člena, předsednictvo navrhuje kandidáta na předsedu).
  4. Předseda nebo pověřený člen mandátové komise oznamuje předsedajícímu počet přítomných delegátů, předsedající jej vyhlašuje.
  5. Kongres je usnášeníschopný, je-li přítomna nadpoloviční většina všech delegátů. Kongres se usnáší nadpoloviční většinou hlasů přítomných delegátů.
  6. Výkonná rada navrhne program jednání kongresu, který přednese předsedající. O návrhu programu jednání se hlasuje aklamací.
  7. Jednání kongresu se řídí tímto schváleným programem jednání. O případné změně programu rozhodne kongres hlasováním aklamací. V případě nejasností rozhoduje kongres o dalším postupu hlasováním bez rozpravy.
  8. Návrhy usnesení může podávat každý delegát kongresu. Předává je písemně návrhové komisi nejpozději do doby určené předsedajícím.
  9. Volební body kongresu se řídí schváleným volebním řádem.
  10. U všech ostatních bodů může být délka diskusního příspěvku maximálně 6 minut. Každý delegát může vystoupit k danému tématu nejvýše dvakrát. Odchyluje-li se řečník od projednávaného tématu, předsedající jej požádá, aby se k tématu vrátil. Pokud tak delegát neučiní ani po dvou vyzváních, je předsedající oprávněn tomuto řečníkovi odejmout slovo.
  11. Diskutující vystupují v pořadí, v jakém se do diskuse písemně přihlásili prostřednictvím přihlášky do diskuse. V rozpravě k jednotlivým bodům jednání vystupují diskutující v pořadí, v jakém se do rozpravy přihlásili.
  12. Procedurální připomínky k průběhu jednání je možné přednést přednostně.
  13. Předsedající může udělit slovo i hostu kongresu.
  14. Rozprava končí vyčerpáním diskusních příspěvků nebo rozhodnutím kongresu o ukončení rozpravy (v tomto případě promluví ještě před hlasováním přihlášení delegáti).
  15. Předsedající je povinen vyhlásit v průběhu jednání přestávku, pokud o to požádá 1/3 všech delegátů.
  16. Delegát hlasuje zdvižením ruky s delegačním lístkem.
  17. Kongres může prohlásit část jednání za neveřejnou.

Praha 12. prosince 2019

zpět nahoru

Volební řád kongresu

Čl. 1. Úvodní ustanovení

  1. Volby konané kongresem připravuje kongresem zvolená volební komise ODS (dále jen „VK ODS“), která se při své činnosti řídí tímto volebním řádem.
  2. Volby řídí předsedající kongresu ve spolupráci s předsedou VK ODS.
  3. Po ukončení jednotlivých voleb vedení ODS, tj. po ukončení volby předsedy strany, po ukončení volby 1. místopředsedy strany a po ukončení volby místopředsedů strany, vyhlásí neprodleně předseda VK ODS jejich výsledek.
  4. Po vyhlášení výsledku voleb dle bodu 3 tohoto volebního řádu ztrácejí dosavadní členové vedení, kteří nebyli kongresem opětovně zvoleni do vedení, statut delegáta a stávají se hosty kongresu za předpokladu, že nejsou řádně zvolenými delegáty kongresu či nedisponují mandátem delegáta z titulu své funkce dle čl. 5 odstavce 2. písmena a) bodu 3 a bodu 4 stanov ODS.
  5. Po ukončení jednotlivých voleb orgánů ODS, tj. po ukončení volby členů výkonné rady a jejich náhradníků, po ukončení volby členů kontrolní a revizní komise a po ukončení volby členů rozhodčí komise, vyhlásí neprodleně předseda VK ODS jejich výsledek.
  6. Po vyhlášení výsledku voleb dle bodu 4 tohoto volebního řádu ztrácejí dosavadní členové orgánů ODS uvedených v bodě 5 tohoto volebního řádu, kteří nebyli kongresem opětovně zvoleni do funkce člena orgánu ODS uvedeného v bodě 5 tohoto volebního řádu, statut delegáta a stávají se hosty kongresu za předpokladu, že nejsou řádně zvolenými delegáty kongresu či nedisponují mandátem delegáta z titulu své funkce dle čl. 5 odstavce 2. písmena a) bodu 3 a bodu 4 stanov ODS.
  7. Okamžikem vyhlášení výsledku voleb se zvolený kandidát ujímá své funkce, pokud před zahájením volby nerozhodl kongres jinak.

Čl. 2. Volba předsedy strany, 1. místopředsedy a místopředsedů strany

  1. Navrhovat kandidáty na předsedu strany a místopředsedy strany jsou oprávněna regionální sdružení, oblastní sdružení a delegáti kongresu.
  2. Volba předsedy strany, 1. místopředsedy a místopředsedů strany se koná nejvýše ve třech kolech.
  3. Hlasovací lístky pro tajnou volbu jsou vydány delegátům kongresu na základě ověření identity v systému MojeODS.
  4. Volba je platná, byly-li hlasovací lístky vydány v každém kole nadpoloviční většině delegátů kongresu.
  5. Na hlasovacích lístcích jsou jména kandidátů uvedena v abecedním pořadí a před jménem každého z nich je uvedeno pořadové číslo. Hlasovací lístky jsou delegáty upravovány výhradně v oddělených prostorách pro úpravu lístků (za tzv. plentami).
  6. Delegát kongresu volí předsedu strany a 1. místopředsedu strany tak, že na hlasovacím lístku vyjádří:
    1. souhlas s jedním z kandidátů zakroužkováním pořadového čísla před jeho jménem nebo zakroužkováním jeho jména nebo zakroužkováním jak jeho pořadového čísla, tak jeho jména,
    2. nesouhlas s kandidáty nezakroužkováním pořadových čísel před jejich jmény ani nezakroužkováním jejich jmen.
  7. Delegát kongresu volí místopředsedy strany tak, že na hlasovacím lístku vyjádří:
    1. souhlas s nejvýše takovým počtem kandidátů, který byl stanoven pro obsazení míst místopředsedů strany, zakroužkováním pořadového čísla před jejich jmény nebo zakroužkováním jejich jmen nebo zakroužkováním jak jejich pořadových čísel, tak jejich jmen,
    2. nesouhlas s kandidáty nezakroužkováním pořadových čísel před jejich jmény ani nezakroužkováním jejich jmen.
  8. Neplatný je hlasovací lístek odevzdaný na jiném než vydaném tiskopise a dále pak ten, na kterém jsou pořadová čísla kandidátů nebo jejich jména upravena jakkoliv jinak, než je uvedeno v bodech 6 a 7 tohoto volebního řádu. Dodatečně dopisované jméno kandidáta, který nebyl navržen, nezpůsobuje neplatnost hlasovacího lístku. Takový kandidát se však pro volbu nezapočítává.
  9. Vznikne-li pochybnost o platnosti hlasovacího lístku, rozhodne o ní hlasováním VK ODS, která to poznamená v zápise o výsledku hlasování.
  10. O výsledku hlasování každého kola volby VK ODS sepíše zápis, který podepíší všichni členové VK ODS, v zápise o hlasování se uvede:
    1. počet vydaných hlasovacích lístků,
    2. počet odevzdaných platných i neplatných hlasovacích lístků,
    3. počet odevzdaných platných hlasů pro jednotlivé kandidáty,
    4. konstatování o zvolení nebo nezvolení kandidáta.

Volba předsedy strany

  1. Navržení kandidáti na předsedu strany přednesou své nominační projevy v abecedním pořadí. Délka vystoupení je maximálně 25 minut.
  2. V prvém kole je předsedou strany zvolen kandidát, který získal nadpoloviční většinu hlasů z počtu vydaných hlasovacích lístků (tj. aktuálně přítomných delegátů kongresu).
  3. Nezíská-li žádný z kandidátů nadpoloviční většinu hlasů přítomných delegátů kongresu, koná se druhé kolo volby.
  4. Do druhého kola postupují dva kandidáti, kteří získali v prvém kole nejvyšší počet hlasů. Je-li více kandidátů na prvém nebo druhém místě, kteří získali stejný počet hlasů, postupují do druhého kola všichni takoví kandidáti.
  5. Ve druhém kole je zvolen kandidát, který získal nadpoloviční většinu hlasů z počtu vydaných hlasovacích lístků (tj. aktuálně přítomných delegátů kongresu).
  6. Nezíská-li žádný z kandidátů nadpoloviční většinu hlasů přítomných delegátů kongresu, koná se třetí kolo volby.
  7. Do třetího kola postupují dva kandidáti, kteří získali ve druhém kole nejvyšší počet hlasů. Je-li více kandidátů na prvém nebo druhém místě, kteří získali stejný počet hlasů, postupují do třetího kola všichni takoví kandidáti.
  8. Ve třetím kole je zvolen kandidát, který získal nadpoloviční většinu hlasů přítomných delegátů kongresu.
  9. Nebyl-li předseda strany zvolen ani ve třetím kole, koná se nová volba podle tohoto volebního řádu.

Volba 1. místopředsedy ODS

  1. Navržení kandidáti na 1. místopředsedu strany přednesou své nominační projevy v abecedním pořadí. Délka vystoupení je maximálně 20 minut.
  2. V prvém kole je 1. místopředsedou strany zvolen kandidát, který získal nadpoloviční většinu hlasů z počtu vydaných hlasovacích lístků (tj. aktuálně přítomných delegátů kongresu).
  3. Nezíská-li žádný z kandidátů nadpoloviční většinu hlasů přítomných delegátů kongresu, koná se druhé kolo volby.
  4. Do druhého kola postupují dva kandidáti, kteří získali v prvém kole nejvyšší počet hlasů. Je-li více kandidátů na prvém nebo druhém místě, kteří získali stejný počet hlasů, postupují do druhého kola všichni takoví kandidáti.
  5. Ve druhém kole je zvolen kandidát, který získal nadpoloviční většinu hlasů z počtu vydaných hlasovacích lístků (tj. aktuálně přítomných delegátů kongresu).
  6. Nezíská-li žádný z kandidátů nadpoloviční většinu hlasů přítomných delegátů kongresu, koná se třetí kolo volby.
  7. Do třetího kola postupují dva kandidáti, kteří získali v druhém kole nejvyšší počet hlasů. Je-li více kandidátů na prvém nebo druhém místě, kteří získali stejný počet hlasů, postupují do třetího kola všichni takoví kandidáti.
  8. Ve třetím kole je zvolen kandidát, který získal nadpoloviční většinu hlasů přítomných delegátů kongresu.
  9. Nebyl-li 1. místopředseda strany zvolen ani ve třetím kole, koná se nová volba podle tohoto volebního řádu.

Volba místopředsedů strany

  1. Navržení kandidáti na místopředsedy strany přednesou své nominační projevy v abecedním pořadí. Délka vystoupení je maximálně 10 minut.
  2. Před zahájením vlastní volby kongres aklamací rozhodne o počtu míst, která budou v rámci voleb místopředsedů strany obsazována.
  3. V prvém kole jsou místopředsedy strany zvoleni kandidáti, kteří získali nadpoloviční většinu hlasů z počtu vydaných hlasovacích lístků (tj. aktuálně přítomných delegátů kongresu).
  4. Pokud obdrží nadpoloviční většinu hlasů více kandidátů, než je počet obsazovaných míst, jsou zvolení ti z nich, kteří obdrželi nejvyšší počet hlasů. Nastane-li rovnost hlasů pro kandidáty na volitelných místech a mimo ně, VK ODS navrhne kongresu další postup.
  5. Nezíská-li nadpoloviční většinu hlasů přítomných delegátů kongresu tolik kandidátů, aby byl obsazen stanovený počet míst místopředsedů strany, koná se na neobsazená místa druhé kolo volby.
  6. Do druhého kola postupují nezvolení kandidáti z prvého kola, kteří mezi nezvolenými získali v prvém kole nejvyšší počet hlasů, nejvýše však dvojnásobný počet kandidátů, než je počet neobsazených míst, při rovnosti hlasů postupují všichni kandidáti se stejným počtem hlasů.
  7. Ve druhém kole jsou zvoleni kandidáti, kteří získali nadpoloviční většinu hlasů z počtu vydaných hlasovacích lístků (tj. aktuálně přítomných delegátů kongresu.)
  8. Pokud obdrží nadpoloviční většinu hlasů více kandidátů, než je počet obsazovaných míst, jsou zvolení ti z nich, kteří obdrželi nejvyšší počet hlasů. Nastane-li rovnost hlasů pro kandidáty na volitelných místech a mimo ně, VK ODS navrhne kongresu další postup.
  9. Nezíská-li nadpoloviční většinu hlasů přítomných delegátů kongresu tolik kandidátů, aby byl obsazen stanovený počet míst místopředsedů strany ani ve druhém kole volby, koná se na neobsazená místa třetí kolo volby.
  10. Do třetího kola postupují nezvolení kandidáti z druhého kola, kteří mezi nezvolenými získali v prvém kole nejvyšší počet hlasů, nejvýše však takový počet kandidátů, jaký je počet neobsazených míst, povýšený o jednoho kandidáta, při rovnosti hlasů postupují všichni kandidáti se stejným počtem hlasů.
  11. Ve třetím kole jsou zvoleni kandidáti, kteří získali nadpoloviční většinu hlasů z počtu vydaných hlasovacích lístků (tj. aktuálně přítomných delegátů kongresu.)
  12. Nebyla-li ani po třetím kole volby obsazena stanovená místa místopředsedů strany, koná se na neobsazená místa nová volba podle tohoto volebního řádu.

Čl. 3. Volba členů výkonné rady

  1. Navrhovat kandidáty na členy výkonné rady jsou oprávněna prostřednictvím delegátů kongresu regionální sdružení. Každé regionální sdružení je oprávněno navrhnout právě jednoho kandidáta.
  2. Volba členů výkonné rady je jednokolová.
  3. Hlasovací lístky pro tajnou volbu jsou vydány delegátům kongresu na základě ověření identity v systému MojeODS.
  4. Volba je platná, byly-li hlasovací lístky vydány nadpoloviční většině delegátů kongresu.
  5. Na hlasovacích lístcích jsou jména kandidátů uvedena v abecedním pořadí a před jménem každého z nich je uvedeno pořadové číslo, za jménem je uvedeno regionální sdružení, které kandidáta navrhuje. Hlasovací lístky jsou delegáty upravovány výhradně v oddělených prostorách pro úpravu lístků (za tzv. plentami).
  6. Delegát kongresu volí členy výkonné rady tak, že na hlasovacím lístku vyjádří:
    1. souhlas s kandidáty zakroužkováním pořadových čísel před jejich jmény nebo zakroužkováním jejich jmen nebo zakroužkováním jak jejich pořadových čísel, tak jejich jmen,
    2. nesouhlas s kandidáty nezakroužkováním pořadových čísel před jejich jmény ani nezakroužkováním jejich jmen.
  7. Neplatný je hlasovací lístek odevzdaný na jiném než vydaném tiskopise a dále pak ten, na kterém jsou pořadová čísla kandidátů nebo jejich jména upravena jakkoliv jinak, než je uvedeno v bodě 6 tohoto volebního řádu. Dodatečně dopisované jméno kandidáta, který nebyl navržen, nezpůsobuje neplatnost hlasovacího lístku. Takový kandidát se však pro volbu nezapočítává.
  8. Vznikne-li pochybnost o platnosti hlasovacího lístku, rozhodne o ní VK ODS, která to poznamená v zápise o výsledku hlasování.
  9. O výsledku hlasování VK ODS sepíše zápis, který podepíší všichni členové VK ODS, v zápise o hlasování se uvede:
    1. počet vydaných hlasovacích lístků,
    2. počet odevzdaných platných i neplatných hlasovacích lístků,
    3. počet odevzdaných platných hlasů pro jednotlivé kandidáty,
    4. konstatování o zvolení nebo nezvolení kandidáta.
  10. Členy výkonné rady jsou zvoleni ti kandidáti, kteří získali nadpoloviční většinu hlasů z počtu vydaných hlasovacích lístků (tj. aktuálně přítomných delegátů kongresu).
  11. Nebyla-li obsazena stanovená místa členů výkonné rady, VK ODS navrhne kongresu další postup.

Čl. 4. Volba členů kontrolní a revizní komise, rozhodčí komise a náhradníků členů výkonné rady

  1. Navrhovat kandidáty na členy kontrolní a revizní komise, členy rozhodčí komise a náhradníky členů výkonné rady jsou oprávněna prostřednictvím delegátů kongresu regionální sdružení. Každé regionální sdružení je oprávněno navrhnout právě jednoho kandidáta na člena kontrolní a revizní komise, právě jednoho kandidáta na člena rozhodčí komise a právě jednoho kandidáta na náhradníka člena výkonné rady.
  2. Volba je jednokolová.
  3. Volba je platná, pokud se jí zúčastnila více než jedna polovina delegátů kongresu.
  4. Delegát kongresu volí členy kontrolní a revizní komise, rozhodčí komise a náhradníky členů výkonné rady tak, že se zdvižením ruky s aklamačním volebním lístkem vyjadřuje pro navrženého kandidáta, nebo proti navrženému kandidátovi.
  5. O výsledku hlasování VK ODS sepíše zápis, který podepíší všichni členové VK ODS, v zápise o hlasování se uvede:
    1. počet hlasů pro navržené kandidáty,
    2. počet hlasů proti navrženým kandidátům,
    3. konstatování o zvolení nebo nezvolení kandidátů.

Volba členů kontrolní a revizní komise

  1. Členy kontrolní a revizní komise jsou zvoleni ti kandidáti, kteří získali nadpoloviční většinu hlasů přítomných delegátů kongresu.
  2. Nebyla-li obsazena stanovená místa členů kontrolní a revizní komise, VK ODS navrhne kongresu další postup.

Volba členů rozhodčí komise

  1. Členy rozhodčí komise jsou zvoleni ti kandidáti, kteří získali nadpoloviční většinu hlasů přítomných delegátů kongresu.
  2. Nebyla-li obsazena stanovená místa členů rozhodčí komise, VK ODS navrhne kongresu další postup.

Volba náhradníků členů VR

  1. Náhradníky členů výkonné rady jsou zvoleni ti kandidáti, kteří získali nadpoloviční většinu hlasů přítomných delegátů kongresu.
  2. Nebyla-li obsazena stanovená místa náhradníků členů VR ODS, VK ODS navrhne kongresu další postup.

Praha 12. prosince 2019

zpět nahoru

ODS v regionech

image/svg+xml

Rychlá navigace

Copyright ©
Občanská demokratická strana 1991 – 2026