31. kongres Zprávy kongresu

Vážení členové Občanské demokratické strany, milí přátelé,

poslední kongres ODS proběhl na začátku dubna 2022, tedy nedlouho po našem nástupu do vlády a pouhé týdny po začátku války na Ukrajině. Tyto události přirozeně ovládly celý program. Oslavovali jsme, že jsme opět převzali zodpovědnost za Českou republiku. Byli jsme připraveni ji po letech stagnace znovu nastartovat a těšili jsme se na to. A zároveň jsme cítili, že se svět změnil, že s návratem války do Evropy už nic nebude jako dřív a že nás všechny čekají těžko představitelné výzvy.

Dnes je jasné, že se naše tehdejší předpoklady potvrdily. Svět se doopravdy změnil, je mnohem náročnější a nebezpečnější, takže není snadné v něm uspět. My pro to ale děláme vše, co je třeba.

Občas v debatách s vámi slyším, že naše strana má smůlu na načasování. Do vlády zpravidla přicházíme v časech krizí a beznaděje, snažíme se opravit, co se dá, hodně se nám toho povede – a po několika letech pak v opozici sledujeme, jak naši soupeři klidně rozhazují peníze, které jsme my dokázali ušetřit a vydělat.

Této frustraci dobře rozumím. Vidím to ale trochu jinak: Bylo naopak velké štěstí, že se ODS spolu s dalšími odpovědnými stranami dostala k moci právě včas, aby Česko provedla touto obrovskou krizí. Bylo to štěstí pro nás a pro celou republiku. Nikdo jiný než my by totiž nedokázal to, co jsme v prvním poločase této vlády dokázali my. Bylo to všechno na nás a my jsme odvedli skvělou práci. Vzpomeňte si, co všechno jsme spolu za minulé dva roky zvládli:

Od počátku války jsme mezi zeměmi, které dokázaly nejlépe reagovat na novou bezpečnostní realitu v Evropě. Ukrajině jsme pomáhali vojensky, humanitárně i diplomaticky. Prosazovali jsme co nejrozsáhlejší sankce vůči Rusku. Postarali jsme se o statisíce uprchlíků. Velká část z nich tu žije dodnes, zapojují se do naší společnosti, pracují, platí tu daně a násobně nám oplácejí pomoc, kterou jsme jim poskytli.

Zvládli jsme velmi rychle přeorientovat naši energetiku, abychom nebyli závislí na ruské libovůli a aby nás nikdo nemohl snadno vydírat. I přes obrovskou energetickou krizi v Evropě jsme dokázali nasmlouvat nové zdroje plynu. Občanům, firmám i veřejným institucím jsme poskytli nadstandardní záruky na cenu elektřiny a tepla. Po mnoha letech jsme konečně odblokovali rozvoj jaderné energetiky a připravili podrobný plán, jak si zajistit dostatek dostupné energie v dalších desetiletích.

Od prvního dne jsme dělali všechno pro to, abychom rychle vyrovnali dluhy v naší bezpečnosti. Začali jsme posílat dostatek peněz na obranu a ve spolupráci s českým průmyslem jsme zahájili modernizaci armády. Stejně aktivně jsme se pustili do práce na zanedbané dopravní infrastruktuře, kde už druhý rok za sebou pokračujeme v rekordních investicích.

Intenzivně zlepšujeme stav veřejných financí. Rozpočet ozdravujeme s pomocí osvědčených pravicových receptů – odpovědnějším hospodařením, snižováním byrokracie a rušením zbytečných dotací. Po pouhých dvou letech jsme deficit veřejných financí snížili z 5,8 na 2,2 % HDP a pracujeme na tom, aby to v dalších letech bylo ještě méně. S ozdravováním hospodaření těsně souvisí i aktuální důchodová reforma, kterou jsme se na rozdíl od minulých vlád nebáli uskutečnit.

Svoje bezpečnostní, energetické i politické priority jsme sebevědomě prosazovali i v Evropské unii, zejména v době našeho předsednictví. Osvědčili jsme se jako schopní mediátoři zájmů evropských zemí a dokázali jsme vyjednat kompromisy, které nám pomohly překlenout krizi. Podstatně jsme tím napravili dojem z našeho předsednictví v roce 2009, které bohužel rozvrátilo nezodpovědné vyslovení nedůvěry tehdejší vládě.

Když srovnám, jak na tom Česko bylo v roce 2021 a kam jsme se od té doby posunuli, jsem na nás opravdu hrdý. Ještě nedávno jsme byli zemí bez vize a bez strategie, jak uspět ve světě. Vládnutí bylo zmatené a amatérské, ochromovala nás chaotická covidová opatření. Vládu Andreje Babiše netrápil ani rekordní deficit, ani nedostatečné investice. Zanedbávala obranu, dopravu i vzdělávání. Ponižovala se před Ruskem a Čínou. Budoucnost země ji zjevně zajímala míň než budoucnost podnikání jejího předsedy.

A my jsme to všechno změnili. Pustili jsme se do systémových reforem a přinášíme skutečný restart Česka. Vytváříme efektivní, moderní a přátelský stát, který slouží občanům. Největší radost mám z toho, že se naše vláda nerozhoduje ze dne na den a dokáže myslet na dlouhodobé investice. Nebojíme se dělat rozhodnutí, která podporují konkurenceschopnost a hospodářský růst – od reformy vzdělávacího systému po podporu strategických odvětví.

Naše strana je úspěšná: Vedeme vládu a máme v ní nejsilnější zastoupení. Vyhráli jsme poslední senátní volby, obhájili jsme post předsedy Senátu a máme nejsilnější senátorský klub. V prezidentských volbách uspěl kandidát, kterého jsme podpořili. Opakovaně porážíme Babišovo hnutí ANO. Podílíme se na vládě ve třinácti krajích, máme tři hejtmany včetně předsedy Asociace krajů ČR. Máme primátory ve třech největších městech České republiky a řadu starostů a úspěšných komunálních politiků.

Co je ale nejdůležitější: Opět je to Občanská demokratická strana, kdo naši zemi posouvá dopředu. Ve vládě, v obcích a městech, v krajských zastupitelstvech, ve Sněmovně a v Senátu. Tady všude máme výsledky, které nám opozice závidí. A to ještě zdaleka nekončíme. Děkuji vám všem, že se na této změně podílíte.

zpět nahoru

Zpráva republikového sněmu

Republikový sněm od svého vzniku na 24. kongresu ODS funguje jako široká platforma pro výměnu názorů mezi konáním kongresů ODS a také plní úkoly vyplývající ze Stanov (mj. rozhoduje o vzniku a zániku oblastních a regionálních sdružení, schvaluje rozpočet a rozpočtová pravidla ODS atd.). V uplynulém období se delegáti sešli celkem 4krát.

Republikový sněm se skládá zejména z představitelů oblastních sdružení, kteří tak na jednání sněmu mají možnost prezentovat stanoviska členů ODS a jednat o dalších krocích strany s vedením ODS a představiteli zákonodárné a výkonné moci. Díky demokratické diskuzi v rámci Republikového sněmu se tak propojují zkušenosti vertikálně, skrze různé úrovně vedení.

zpět nahoru

Zpráva o hospodaření ODS

Hospodaření ODS od dubna 2022 počítalo s jasným cílem dalšího ozdravení financí cestou snižování provozních nákladů – a tento trend pokračoval i nadále. Volby do obecních zastupitelstev a Senátu znamenaly zvýšené, ale účelně vynaložené výdaje, abychom veřejnost přesvědčili o správnosti naší politiky a ve volbách uspěli.

V roce 2022 skončilo hospodaření ODS se záporným výsledkem hospodaření ve výši 69,02 mil. Kč. Důvodem byly výdaje regionů, které do svých kampaní v komunálních volbách investovaly našetřené peníze z předchozích čtyř let. Celkové náklady ODS dosáhly v roce 2022 částky 268,98 mil. Kč. Jejich největší část tvořily v roce 2022 náklady na volby, které dosáhly částky 23,71 mil. Kč pro senátní volby a 117,30 mil. Kč pro komunální volby.

Pro kontext uveďme, že v roce 2021 tvořily velkou část výdajů náklady na vítěznou volební kampaň do Poslanecké sněmovny. Celkové náklady ODS dosáhly v roce 2021 částky 208,246 mil. Kč. Z toho největší náklady na úhradu volební kampaně byly 89,774 mil. Kč, mzdové náklady ve výši 42,992 mil. Kč a provozní náklady ¬75,480 mil. Kč. V roce 2021 dosáhla ODS kladného hospodářského výsledku po zdanění ve výši 45,308 mil. Kč.

Nezávislý auditor ve své zprávě konstatoval, že: „Podle našeho názoru účetní uzávěrka podává věrný a poctivý obraz aktiv a pasiv politické strany Občanská demokratická strana (…) v souladu s českými účetními předpisy“.

Výroční finanční zpráva ODS za rok 2023 byla Úřadu pro dohled nad hospodařením politických stran a hnutí odevzdána v řádném termínu. Celkové výnosy ODS v roce 2023 dosáhly částky 127,186 mil. Kč. Výnosy ze státního rozpočtu činily 90,072 mil. Kč, významnými zdroji byly například přijaté dary ve výši 14,176 mil. Kč nebo členské příspěvky v hodnotě 6,520 mil. Kč. Celkové náklady ODS dosáhly v roce 2023 částky 105,124 mil. Kč. Provozní náklady činily 103,595 mil. Kč. V roce 2023 dosáhla Občanská demokratická strana kladného hospodářského výsledku, a to po zdanění v celkové výši 22,062 mil. Kč.

zpět nahoru

Zpráva výkonné rady

Po 30. kongresu ODS zasedala výkonná rada ve složení: Stanislav Blaha (RS Zlínský kraj), Martin Červíček (RS Královéhradecký kraj), Alexandra Udženija (RS Praha), Pavel Karpíšek (RS Plzeňský kraj), Karel Haas (RS Pardubický kraj), Martin Kuba (RS Jihočeský kraj), Jiří Vaněček (RS Karlovarský kraj), Dan Ramzer (RS Liberecký kraj), Jan Skopeček (RS Středočeský kraj), Libor Šťástka (RS Jihomoravský kraj), Pavel Drobil (RS Moravskoslezský kraj), Michal Šidák (RS Ústecký kraj), Zbyněk Stejskal (RS Vysočina), Michal Zácha, poté Petr Sokol (RS Olomoucký kraj) jako zvolení členové, dále členové předsednictva a s hlasem poradním předseda Kontrolní a revizní komise ODS Jiří Bayer a předseda Rozhodčí komise ODS Jiří Oberfalzer.

Stejně jako v předchozích letech, i během tohoto funkčního období výkonné rady byli také pravidelně na zasedání zváni jako hosté předsedové jednotlivých regionálních sdružení v případě, že nejsou volenými členy výkonné rady.

V uplynulém dvouletém období se uskutečnilo více než 10 zasedání výkonné rady, z nichž vzešla usnesení týkající se aktuální politické situace či programových priorit ODS. Výkonná rada také diskutovala témata a vizuály předvolebních kampaní, na svém zasedání mj. schvalovala pravidla pro sestavování kandidátních listin pro sněmovní, komunální a senátní volby.

Výkonná rada rovněž schvalovala další dokumenty nutné pro vnitřní fungování ODS, zabývala se hospodařením strany, dále její členové představovali své vize do budoucnosti a sdíleli své zkušenosti z regionů. Díky tomu zprostředkovali cennou zpětnou vazbu od členské základny, ale i od širší veřejnosti.

zpět nahoru

Zpráva předsednictva

Na 30. kongresu ODS, který se konal ve dnech 8. a 9. dubna 2022, byl do funkce předsedy ODS znovuzvolen Petr Fiala, post 1. místopředsedy získal Zbyněk Stanjura a funkce řadových místopředsedů obsadili Martin Baxa, Martin Kupka a Alexandr Vondra.

Z titulu své funkce se stali členy předsednictva ODS předseda poslaneckého klubu ODS Marek Benda, Jan Zahradil jako předseda klubu poslanců ODS v Evropském parlamentu a Zdeněk Nytra jako předseda senátorského klubu ODS a TOP09. Jana Zahradila v průběhu dvouletého období nahradila Veronika Vrecionová. Členem předsednictva s hlasem poradním byl v uplynulém období také hlavní manažer ODS Jan Kočí.

Mezi 30. a 31. kongresem se uskutečnilo více než 50 oficiálních jednání předsednictva. V průběhu období se předsednictvo shodlo na nutnosti pravidelných jednání, která byla určena na každé úterý večer. Hlavními tématy byla vždy aktuální politická situace, zejména řešení neočekávaných krizí, kterým Česká republika čelila, ať už jde o epidemii covidu, válku na Ukrajině, energetickou krizi a další.

Předsednictvo si bylo vědomo výjimečné odpovědnosti ODS jakožto hlavní vládní strany v těchto situacích. Dalšími tématy byla příprava volebních a průběžných informačních kampaní, zejména ke komunálním a senátním volbám na podzim roku 2022. Senátní volby ODS jasně vyhrála, když získala devět mandátů, v komunálních volbách se občanským demokratům podařilo získat posty primátorů v největších městech a zároveň obhájit většinu mandátů v dalších sídlech.

Podstatnou část agendy představovalo také hospodaření Občanské demokratické strany, řešení vnitřních sporů, např. formou mediace, ale také příprava jednání výkonné rady nebo republikového sněmu.

Členové předsednictva v souladu se vzájemnou dohodou či rozhodnutím plnili úkoly různorodého charakteru v souvislosti s řešením otázek vnitřního fungování strany. Dle aktuální potřeby komunikovali se zástupci místních, oblastních i regionálních sdružení a dalších vnitrostranických orgánů.

Členka a členové předsednictva v uplynulém období aktivně reprezentovali stranu v médiích, kde představovali vlastní agendu a zároveň vyvraceli mýty, které šířila opozice. Většina členů předsednictva také byla aktivní na sociálních sítích, kde se jim podařilo vytvořit často silnou platformu pro komunikaci s širokou veřejností.

Od dubna 2022 se uskutečnilo více než 110 tiskových konferencí, a to jak v Hlavní kanceláři ODS, tak v Poslanecké sněmovně a Senátu. V tomto období jsme také na sociálních sítích ODS publikovali přes 10 000 příspěvků.

Dle Stanov předsednictvo zorganizovalo programovou konferenci, která se uskutečnila 13. května 2023 v pražském centru Cubex. Té předcházela práce programových týmů, které byly ustanoveny předsednictvem na jaře roku 2022. Do činnosti programových týmů se mohli zapojit členky a členové ze všech regionů. Za jejich činnost odpovídal garant, který uspořádal konferenci, na které byly prezentovány hlavní programové teze skupiny. Tyto aktivity vyvrcholily právě velkou programovou konferencí konanou v centru Cubex, kde garantky a garanti programových týmů představili klíčové teze pro danou oblast. Tyto teze po další diskuzi jak na programové konferenci, tak v programových týmech dále upravili, aby byly součástí programového dokumentu představeného na 31. kongresu ODS.

Dále byla rozvíjena platforma Mladých občanských demokratů, v rámci které se mladí členové i mladí lidé, kteří mají blízko k hodnotám ODS, seznamují s fungováním strany i dalším politickým děním. V návaznosti na předchozí období se dařilo dále rozvíjet a podporovat konání různých diskuzních setkání a stále většího počtu akcí. Mladí občanští demokraté také během předvolebních kampaní pomáhali jak kandidátům, tak zaměstnancům ODS. Za to jim patří poděkování.

zpět nahoru

Zpráva rozhodčí komise

o její činnosti v období od 8. dubna 2022 do 8. dubna 2024

Na 30. kongresu ODS konaném dne 8. dubna 2022 byla v souladu s ust. 5.3 písm. e) Stanov ODS zvolena Rozhodčí komise ODS (dále „RK ODS“) v následujícím složení:

•  Martin Adamec (RS Liberecký kraj)
• Jiří Bláha (RS Královehradecký kraj)
• David Grund (RS Jihomoravský kraj)
• Marcela Hollerová (v době volby Krejsová) (RS Plzeňský kraj)
• Jan Litomiský (RS Vysočina)
• Radek Lončák (RS Ústecký kraj)
• Jiří Oberfalzer (RS Středočeský kraj)
• Jiří Petružálek (RS Pardubický kraj)
• Michal Průša (RS Jihočeský kraj)
• Martin Slaběňák (RS Moravskoslezský kraj)
• Pavel Šutka (RS Praha)
• Iveta Táborská (RS Zlínský kraj)
• Antonín Vlk (RS Karlovarský kraj)

Předsedou RK ODS byl zvolen Jiří Oberfalzer, místopředsedou RK ODS Jiří Bláha, a to na zasedání konaném dne 13. května 2022.
V průběhu funkčního období zanikl v souladu s čl. 14. odst. 2 písm. e) Stanov ODS mandát člena RK ODS Josefu Kaštilovi, a to ode dne, kdy se stal regionálním manažerem ODS v Olomouckém kraji, tj. dne 1. ledna 2024.

RK ODS se v tomto funkčním období sešla celkem osmkrát. Na těchto jednáních se zabývala celkem devíti podáními, z toho se v pěti případech jednalo o žádost o závazný výklad Stanov ODS. Dále se RK ODS zabývala aktualizací statutů a jednacích řádů orgánu ODS v souladu s úkolem, který jí byl svěřen Výkonnou radou ODS.

V jednom případě RK ODS konstatovala, že se nejedná o žádost o závazný výklad Stanov ODS ve smyslu čl. 14 odst. 2 písm. c) Stanov ODS. Na základě zbývajících žádostí pak vydala celkem sedm závazných výkladů Stanov ODS v následujících oblastech:

• závazný výklad k prokázání souhlasu kandidáta jako podmínky volitelnosti v případě nominace,
• závazný výklad k působnosti regionální rady, resp. místopředsedy regionální rady,
• závazný výklad k regionálním manažerům a asistentům regionálního manažera,
• závazný výklad ke změně místního sdružení ve fázi žádosti o členství v ODS,
• závazný výklad ke chvíli zániku mandátu člena oblastní rady jakožto delegáta oblastního sněmu a ke chvíli zániku mandátu člena regionální rady jakožto delegáta regionálního sněmu,
• závazný výklad k nutnosti osobní účasti žadatele o členství na jednání místní rady.

Veškeré závazné výklady Stanov ODS jsou k dispozici všem členům v interním systému MojeODS.

RK ODS se dále zabývala:

• odvoláním proti zrušení licence MS ODS Ostrava Mariánské Hory a Hulváky, v rámci kterého řízení zastavila,
• odvoláním proti zrušení členství Výkonnou radou, které odmítla,
• odvoláním proti rozhodnutí Rozhodčí komise regionálního sdružení Praha, které odmítla,
• stížností na postup vedoucích ODS, která však nespadala do působnosti RK ODS.

V současné době jsou úkoly RK ODS uloženy Výkonnou radou splněny. K projednání zbývá jedno podání (odvolání proti rozhodnutí regionální rozhodčí komise), které bude vzhledem k termínu jeho doručení projednáno až nově zvolenou RK ODS.

Jiří Oberfalzer, předseda RK ODS

zpět nahoru

Zpráva kontrolní a revizní komise

ve volebním období 2022-2023 určená Kongresu ODS 2024

KRK ODS se na svém prvním zasedání v roce 2022 zabývala volbou nového vedení, následně vyhodnocením rozpočtu roku 2021 a diskutovala schválený rozpočet na rok 2022.

Nejčastěji probíraným tématem roku 2022 bylo vyhodnocování plnění rozpočtu a hledání úsporných opatření. V tomto roce se KRK sešla celkem dvakrát.

ODS v roce 2022 hospodařila s celkovými výnosy 199,958 mil. Kč, z toho výnosy ze státního rozpočtu činily 87,184 mil. Kč, přijaté dary 71,500 mil. Kč a členské příspěvky 6,593 mil. Kč. Proti tomu celkové náklady činily 268,977 mil. Kč, z toho mzdové náklady 41,665 mil. Kč, provozní 86,290 mil. Kč, volby do Senátu PČR 23,715 mil. Kč a volby do zastupitelstev obcí 117,307 mil. Kč.

Výsledek hospodaření za rok 2022 byl -69,019 mil. Kč po zdanění.

Tématem roku 2023 byla diskuse nad opatřeními na stranách příjmů a výdajů, která by vedla k zásadnímu zlepšení celkového hospodaření ODS. V tomto období jsme se sešli třikrát.

ODS v roce 2023 hospodařila s celkovými výnosy 127,186 mil. Kč, z toho výnosy ze státního rozpočtu činily 90,072 mil. Kč, přijaté dary 14,716 mil. Kč a členské příspěvky 6,520 mil. Kč. Proti tomu celkové náklady činily 105,124 mil. Kč, z toho mzdové náklady 38,091 mil. Kč, provozní 67,033 mil. Kč.

Výsledek hospodaření za rok 2023 byl 22,062 mil. Kč po zdanění.

V roce 2023 došlo ke snížení úvěrového rámce.

Z výše uvedených čísel je patrné, že v roce 2023 došlo ke zlepšení hospodaření ODS. V roce 2024 budou pokračovat další opatření na obou stranách rozpočtu tak, aby v roce 2025 byla míra celkové úvěrové zátěže na minimální výši a celkové vlastní zdroje se pohybovaly v kladných hodnotách.

Ing. Jiří Bayer, předseda KRK ODS

zpět nahoru

Zpráva o činnosti Poslaneckého klubu

Zpráva zahrnuje období mezi 30. a 31. kongresem ODS.

Zprávu předkládá předseda poslaneckého klubu ODS Marek Benda.

Složení poslaneckého klubu:

V úspěšných volbách do PS PČR v říjnu 2021 získal poslanecký klub ODS 34 mandátů, z toho je 5 žen. Dne 23. listopadu 2021 si poslanecký klub zvolil své předsednictvo.

Předsedou klubu se stal Marek Benda, 1. místopředsedkyní Eva Decroix, místopředsedy (v abecedním pořadí) Ivan Adamec, Jan Bauer, Jan Skopeček a Libor Turek.

Po skončení dvouletého funkčního období zvolili poslanci klubu na svém jednání dne 16. ledna 2024 předsednictvo ve stávajícím složení.

Funkcionáři poslaneckého klubu ODS v IX. volebním období v PS PČR:

Místopředseda PS PČR: Jan Skopeček
Předseda Hospodářského výboru: Ivan Adamec
Předseda Výboru pro bezpečnost: Pavel Žáček
Předsedkyně Výboru pro zdravotnictví: Zdeňka Němečková Crkvenjaš

Zdeňka Němečková Crkvenjaš vystřídala ve funkci předsedy výboru Bohuslava Svobodu, který se 16. února 2023 stal pražským primátorem. Bohuslav Svoboda se vzdal své funkce předsedy zdravotního výboru, v řadách poslaneckého klubu ODS nadále zůstává.

Postoje poslaneckého klubu:

Poslanecký klub ODS je druhým nejpočetnějším klubem v Poslanecké sněmovně. Na počet členů je nejsilnější opoziční klub ANO s 71 mandáty. Jsme nejpočetnějším klubem v koalici s rozdílem pouze jednoho hlasu od koaličního partnera STAN, který má 33 mandátů. Koalice SPOLU čítá 71 mandátů, celkově má koaliční uskupení v Poslanecké sněmovně ještě se čtyřmi mandáty Pirátů většinu 108 hlasů.

Poslanecký klub ODS rozhodně patří k vůdčím klubům v koalici a je rovnocenným partnerem a oporou pro svou vládu. Svádíme nelehké boje s opozicí, která jako nástroj své politiky na půdě Poslanecké sněmovny velmi často využívá mnohahodinové obstrukce. Svádíme boj s levicovým a populistickým uskupením ANO a extremistickým hnutím SPD, která dokážou účelově zablokovat jednání sněmovny třeba jen při hlasování o programu schůze. Přestože jsou obstrukce legitimním nástrojem opozice, v tak široké míře nebyly nikdy v minulosti používány. Přes všechna tato úskalí se nám daří posunovat návrhy naší vlády dál legislativním procesem a schvalovat je.

Tabulka s přehledem projednaných časů

Uvedena je statistika počtu hodin jednání sněmovny (tj. „čistý“ čas jednání PS PČR, jak ho zaznamenaly stenoprotokoly – nezaznamenávají se malé přestávky v rámci 10minutového stenozáznamu) a v rámci toho počet hodin jednání od začátku jednacího dne do prvního projednávaného bodu, označíme tuto dobu jako před bodem.

Hlasování o nedůvěře vlády

2. 9. 2022
Hlasování o nedůvěře vyvolalo opoziční hnutí ANO s podporou SPD kvůli aféře kolem již bývalého ředitele civilní rozvědky Petra Mlejnka a vládnímu postupu v řešení zejména energetické krize. Pro vyslovení nedůvěry hlasovalo 84 přítomných poslanců opozice, nutných bylo nejméně 101 hlasů. Proti nedůvěře se vyslovilo 100 přítomných zákonodárců pětice koaličních stran. Ostatních 16 poslanců bylo omluveno, po osmi z vládního i opozičního tábora. Jednání trvalo přes 22 hodin.

19. 1. 2023
Poslanci ANO požádali o vyslovení nedůvěry vládě se zdůvodněním, že koalice týden předtím neumožnila projednání opozičních témat na schůzi sněmovny.
Pro nedůvěru hlasovalo 81 poslanců, proti 102 poslanců. Projednávání začalo 17. ledna v 10:00 hodin, konečné hlasování začalo 18. ledna ve 23:39. Celkově projednávání trvalo cca 27 hodin.

19. 10. 2023
Opoziční hnutí ANO požádalo o vyslovení nedůvěry vládě kvůli setrvání ministra Rakušana v čele ministerstva vnitra v souvislosti s kauzou Dozimetr. Jednání zabralo 31 hodin ve dvou jednacích dnech. Pro vyslovení nedůvěry hlasovalo 85 poslanců opozičních hnutí ANO a SPD. Proti návrhu bylo 96 poslanců koalice. Zbylých 19 poslanců nebylo přítomných.

Státní rozpočet

Třetí čtení zákona o státním rozpočtu pro rok 2024 proběhlo 29. listopadu 2023 na 82. schůzi Poslanecké sněmovny. Státní rozpočet se schodkem 252 miliardy Kč byl přijat 98 hlasy za přítomnosti 181 poslanců (18 omluvených, 1 nepřihlášen). Návrh rozpočtu podpořily koaliční kluby, nepodpořily jej kluby opoziční.

Konsolidační balíček

Jedním z nejdůležitějších zákonů, který naše vláda předložila a prošel legislativním procesem, je takzvaný ozdravný balíček, díky kterému se podaří během příštích dvou let snížit rozpočtové deficity celkem o 150 mld. Kč. Opatření z celkem 65 novel zákonů začala platit již od 1. ledna 2024. S konečnou podobou konsolidačního balíčku vyslovilo souhlas 108 poslanců z řad vládní koalice. Proti hlasovalo 86 poslanců. Ve finálním kole schvalování diskutovali o dopadech balíčku zákonodárci celé tři jednací dny.

Sněmovní tisky v tomto volebním období

Z předložených 626 sněmovních tisků vláda podala 209 návrhů zákonů. Do konce ledna 2024 bylo 171 vládních návrhů zákonů schváleno, 11 návrhů vzato zpět (převážně z dílny předchozí vlády). Z uvedeného počtu schválených vládních návrhů jich 65 předložila ministerstva pod vedení ODS.

Zdroj: https://www.seznamzpravy.cz/clanek/fakta-hlasovani-poslancu-data-ukazuji-kdo-jsou-nejvetsi-rebelove-243026

zpět nahoru

Zpráva o činnosti Senátorského klubu

Vážené delegátky, vážení delegáti, dámy a pánové,

dovolte mi, abych vás ve stručnosti seznámil s činností senátorského klubu ODS a TOP 09 za období od 1. 12. 2021 (kdy se měl původně konat prosincový kongres, který byl ale z důvodu pandemie covidu přesunut na dubnový termín) do současnosti.

Ve 13. funkčním období bylo v klubu celkem 27 senátorek a senátorů, z toho 17 členů ODS (63 %), 3 senátoři ODS nominovaní (11 %), 4 senátoři TOP 09, 1 nezávislá senátorka, 1 nezávislý kandidát a 1 senátor Svobodných.

Předsedou Senátu byl Miloš Vystrčil, místopředsedou pak Jiří Oberfalzer. Členové klubu zastávali 4 pozice předsedů výborů (všichni z ODS), 3 pozice předsedů komisí (2 z ODS) a 3 pozice předsedů podvýborů (všichni z ODS).

V senátních volbách na přelomu září a října 2022 senátorský klub ODS a TOP 09 obhajoval 5 mandátů, z toho 4 členové ODS. Všichni mandát úspěšně obhájili, byli to:

• Tomáš Jirsa v senátním obvodu č. 10 – Český Krumlov;
• Jiří Oberfalzer v senátním obvodu č. 16 – Beroun;
• Miloš Vystrčil v senátním obvodu č. 52 – Jihlava;
• Zdeněk Nytra v senátním obvodu č. 70 – Ostrava-město.

Občanská demokratická strana dále navrhla další 4 úspěšné kandidáty:

• Hanu Marvanovou Kordovou v senátním obvodu č. 19 – Praha 11;
• Jarmilu Smotlachovou v senátním obvodu č. 28 – Mělník;
• Tomáše Töpfera v senátním obvodu č. 55 – Brno-město;
• Jiřího Duška v senátním obvodu č. 58 – Brno-město.

Po přestupu dvou senátorů ze senátorského klubu STAN a začlenění dalších 3 nových senátorů má senátorský klub ODS a TOP 09 celkem 36 členů, z toho 18 členů ODS (50 %), 6 senátorek a senátorů ODS navržených (17 %), 6 senátorů TOP 09, 1 nezávislou senátorku, 1 nezávislého senátora a 4 zástupce jiných politických subjektů.

Úspěch v těchto volbách byl zapříčiněn mimo jiné i spoluprací s dalšími stranami a hnutími, kdy společný kandidát uspěl celkem v 17 obvodech (63 %). Vyjednávání nebylo vždy jednoduché. Mnohdy je nesmírně obtížné sladit představy vedení jednotlivých stran a hnutí a místní specifické vazby a vztahy, případně ambice jednotlivců.

Zmiňované počty se následně podařilo proměnit ve funkční složení Senátu ve 14. funkčním období. Předsedou Senátu byl opětovně zvolen Miloš Vystrčil. Jako klub jsme dále obsadili 2 místopředsedy Senátu (jeden z ODS), 5 pozic předsedů výborů (4 z ODS), 4 pozice předsedů komisí (3 z ODS) a 4 pozice předsedů podvýborů (2 z ODS).

Na podzim letošního roku nás opět čekají senátní volby. Klub obhajuje 14 mandátů, z toho se v 9 případech jedná o členy ODS. Naším cílem je pochopitelně úspěch a udržení senátorského klubu ODS a TOP 09 i nadále jako nejsilnějšího, respektovaného a na vysoké odborné úrovni. Letošní jednání o kandidátech v jednotlivých senátních obvodech byla ale ještě složitější než před dvěma roky.

Občanská demokratická strana bude navrhovat celkem 15 kandidátů, z toho 6 proti kandidátovi ze SPOLU, v 5 případech bude podporovat kandidáta ze SPOLU a ve 3 případech jiného kandidáta (dvakrát STAN, jednou nezávislý kandidát).

Přeji nám všem v supervolebním roce 2024 hodně síly, jen dobrá rozhodnutí a úspěšné naplnění našich cílů a plánů.

Ing. Zdeněk Nytra, předseda Senátorského klubu ODS a TOP 09

Přílohy Zprávy o činnosti senátorského klubu ODS a TOP 09 – březen 2024

Legislativní činnost Senátu Parlamentu ČR od 1. 12. 2021 do 15. 3. 2024

Senát v období od 1. 12. 2021 do 12. 10. 2022, kdy pokračovalo 13. funkční období, projednal na 13 schůzích celkem 212 bodů a po volbách na podzim v roce 2022 ve 14. funkčním období, které bylo zahájeno 2. 11. 2022, projednal na 22 schůzích 311 bodů, které byly na programu.

Z toho bylo celkem za období od 1. 12. 2021 do 15. 3. 2024:

• 172 vládních návrhů,
• 59 mezinárodních smluv (1x nepřijato usnesení),
• 29 senátních návrhů zákonů,
• 23 poslaneckých návrhů zákonů,
• 1 ústavní zákon,
• 160 evropských tisků (2x nehlasováno),
• 1 usnesení Senátu PČR (k válce na Ukrajině),
• 78 jiné – petice, informace, výroční zprávy, volba ÚS (Senát PČR zvolil na návrh prezidenta České republiky 9 ústavních soudců), návrhy státních vyznamenání, volba členů do Rady ČT (Senát PČR zvolil 6 členů Rady ČT), závěry ze zasedání ER aj.

zpět nahoru

Zpráva o činnosti klubu ODS v Evropském parlamentu

V následujícím textu bychom vás rádi seznámili s činností europoslaneckého klubu ODS. Ve volbách v květnu 2019 byli zvoleni čtyři naši europoslanci: Alexandr Vondra, Veronika Vrecionová, Jan Zahradil a Evžen Tošenovský. Společně prosazovali české zájmy v Bruselu, každý zvlášť se pak soustředili na různé oblasti evropské politiky.

Alexandr Vondra se angažoval v problematice životního prostředí, kde hledal rovnováhu mezi ochranou přírody a potřebami průmyslu.

Veronika Vrecionová se soustředila na zemědělství a snažila se prosazovat politiky, které by podporovaly české farmáře a zajišťovaly udržitelnost venkovských oblastí.

Jan Zahradil kladl důraz na mezinárodní obchod a podílel se na jednáních s cílem zajistit co nejlepší podmínky pro evropské firmy na globálním trhu.

Evžen Tošenovský se zaměřil na rozumnou energetickou politiku a přínos výzkumu a inovací, včetně kosmických a digitálních technologií, pro české firmy a občany.

Europoslanecký klub ODS patří do frakce Evropských konzervativců a reformistů (dále ECR), která se v Evropském parlamentu profilovala jako hlas střídmého přístupu k evropské integraci. Skupina, kterou ODS v červnu 2009 spoluzakládala, prosazuje v evropské politice principy subsidiarity a decentralizace, stejně jako důraz na základní svobody, které stály na počátku evropského projektu (tedy volný pohyb osob, zboží, služeb a kapitálu). ECR považuje respekt k národním státům a hledání kompromisu za nejlepší nástroj pro efektivní evropskou spolupráci.

Činnost klubu v tomto volebním období byla víceméně opoziční vůči mainstreamovému směřování Evropského parlamentu. Členové klubu opakovaně zdůrazňovali potřebu uměřenějších environmentálních cílů či přísnější migrační politiky. Přinášeli alternativní řešení, případně aktivně vystupovali s pozměňovacími návrhy. Jejich úsilí se setkávalo se střídavými úspěchy, kdy se podařilo citelně vylepšit nebo i zamítnout původní škodlivé návrhy.

Klub se zasazoval o práva politických vězňů v Bělorusku, Rusku nebo Íránu, za evropskou podporu Ukrajiny a Izraele. Na půdě Evropského parlamentu také uspořádal několik zajímavých akcí. Alexandr Vondra pořádal velkou konferenci na téma EURO 7, které se účastnili kromě poslanců i zástupci automotive průmyslu z celé Evropy a mezi nimi CEO Renaultu Luca de Meo. Veronika Vrecionová uspořádala osvětovou výstavu na téma nových šlechtitelských metod, aby poslancům, ale i veřejnosti přiblížila, že se nejedná o nic škodlivého, ba naopak o metody precizní a vycházející ze šlechtitelství Johana Gregora Mendela. Hned na začátku mandátu klub uspořádal vzpomínkovou akci na protikomunistický disent a sametovou revoluci u příležitosti 30. výročí.

Níže si můžete přečíst o činnosti jednotlivých europoslanců.

Alexandr Vondra

Řádný člen ve výborech pro životní prostředí a bezpečnost a obranu, náhradník ve výboru pro občanské svobody. Člen delegací pro vztahy s USA a Středomořím, náhradník v delegaci pro vztahy s Izraelem.

Patřil k nejaktivnějším a nejvlivnějším europoslancům v oblasti životního prostředí a energetiky. Zastával roli zpravodaje u emisní normy Euro 7. Jeho aktivní úsilí vedlo ke vzniku jedinečné hlasovací koalice, jejímž prostřednictvím se mu podařilo prosadit výrazně mírnější verzi návrhu, která udržuje dostupnost osobních aut pro běžné lidi a chrání pracovní místa v automobilovém průmyslu. Jako stínový zpravodaj se podílel na mnoha dalších zásadních legislativách, například o obnově přírody, požadavcích na ekodesign či spravedlivou transformaci. Aktivní byl také v rámci platformy pro jadernou energii, kterou uvnitř Evropského parlamentu spoluzakládal. Podílel se na prosazení jádra jako bezemisního zdroje, což umožní financovat a pojišťovat nové jaderné projekty.

Veronika Vrecionová

Řádná členka ve výboru pro zemědělství a rozvoj venkova, náhradnice ve výboru pro zaměstnanost a sociální věci. Členka pro vztahy se zeměmi Andského společenství a s Latinskou Amerikou, náhradnice v delegaci pro vztahy s USA.

Ve svém zemědělském výboru se zaměřovala na podporu farmářů, venkova a wellbeing zvířat. Do zdárného konce dovedla jako navrhovatelka využití nových genomických technik v zemědělství. Tyto precizní šlechtitelské metody dávají farmářům nové odrůdy rostlin, které lépe odolávají suchu, plísním či škůdcům a chrání půdu díky nižšímu užívání pesticidů a průmyslových hnojiv, a to vše jen za využití vlastního potenciálu rostliny. Jako stínová zpravodajka ke stanovisku o čištění městských odpadních vod se zasadila o to, aby pro Českou republiku vznikla výjimka, která neohrozí dosud vybudované čistírny odpadních vod z důvodu nových požadavků na čištění. Věnovala se i tématům biologické rozmanitosti, oběhového hospodářství či podpory malých a středních podniků.

Evžen Tošenovský

Řádný člen ve výboru pro průmysl, výzkum a energetiku, náhradník ve výboru pro dopravu a cestovní ruch. Člen delegace pro vztahy s Japonskem, náhradník v delegaci pro vztahy s Korejským poloostrovem.

Jeho primární starostí v Evropském parlamentu byl technologický pokrok, k němuž měl odjakživa důvěrný vztah. Pracoval na legislativách týkajících se čistých průmyslových technologií a moderní energetiky, například obnovitelných zdrojů a diverzifikace energetického mixu, věnoval se také výzkumu uhlí a oceli. Další srdcovou záležitostí je pro něj vesmír, kromě dokončení kosmického programu EU formoval nový projekt pro bezpečný satelitní internet IRIS2. Za ECR stínoval všech šest návrhů zaměřených na kybernetickou bezpečnost kritické infrastruktury, institucí EU, ale i softwaru a připojených produktů běžně používaných v domácnostech. Podílel se rovněž na tom, abychom i do budoucna mohli po Evropě cestovat bez roamingových příplatků.

Jan Zahradil

Místopředseda skupiny Evropských konzervativců a reformistů, místopředseda výboru pro zahraniční obchod, náhradník ve výboru pro rozvoj. Člen delegací pro vztahy se Spojeným královstvím a zeměmi ASEAN.

Věnoval se prosazování obchodních dohod a dobrých vztahů s různými zeměmi a regiony. Jako zpravodaj dával dohromady obchodní a investiční strategii EU pro indicko-tichomořský region. Jako stínový zpravodaj se podílel obchodních dohodách mezi Evropskou unií a Novým Zélandem, Austrálií, Indonésií nebo Thajskem. S tím souvisí i další témata, na nichž aktivně pracoval, jako evropská strategie pro přístavy nebo zhodnocení dopadů pandemie covidu-19 na obchodní vztahy.

zpět nahoru

Zpráva o činnosti Institutu pro pravicovou politiku

Institut pro pravicovou politiku (IPPO) je politický institut založený Občanskou demokratickou stranou. Jeho úkolem je otevírat, promýšlet a zpracovávat témata moderní pravicové politiky a usilovat o její ideovou obnovu. Cílem IPPO je rovněž nalézat vyváženou kombinaci mezi politickými idejemi a praxí, poskytovat odborné analýzy, ale i nezbytné vize, o něž se musí moderní pravicová politika opírat.

Pozornost IPPO byla od začátku roku 2022 věnována pochopitelně především ruské agresi na Ukrajině a jejím důsledkům pro českou a evropskou politiku, ale také řadě jiných aktuálních politických témat. Mezi hlavními byla energetika a energetická bezpečnost, Evropská unie, role USA ve světě, ideová východiska konzervatismu, ekologie či zdravotnictví. Byla rovněž zahájena řada střednědobých projektů. Po covidových zákazech veřejných akcí byl ve spolupráci s Pravým břehem úspěšně obnoven pravidelný cyklus debat určených zejména mladým zájemcům o politiku, který je opět hojně navštěvován.

Institut se v uplynulém roce zařadil mezi vydavatele vlastních podcastů. Začátkem roku 2023 spustil podcast Babylon Brusel, který uvádějí Michal Chládek s Ondřejem Krutílkem. Jeho zaměření je na aktuální dění v Evropské unii a jejích institucích. Na podzim loňského roku pak začal pravidelně vycházet Pravej podcast moderovaný Jáchymem Vrecionem, Michalem Chládkem a Jiřím Havránkem. Obdobně jako v předchozích letech se IPPO finančně podílel na vydání knih. V roce 2022 a 2023 vyšly za přispění IPPO tyto tituly: Kořeny britské svobody od Rogera Scrutona, Konzervativní revoluce od Andreje Duhana a Na vlnách změny od Tomáše Vlčka a Martina Jiruška.

IPPO i nadále pokračoval v expertní činnosti pro politiky Občanské demokratické strany zaměřené na rešerše, monitoring, analýzy a následné propracovávání konkrétních programových témat. Mezi výstupy této činnosti opět patřily interní policy-papery, monitoring evropské legislativy a dopadů na politiku ČR, analýzy trhu a nejrůznější doporučení. Zároveň jsme se i v roce 2022 podíleli na přípravě a vyhodnocování série průzkumů veřejného mínění a nálad české společnosti. Dlouhodobým těžištěm naší práce zůstává příprava analytických rešerší a podkladů pro rozhodování pro předsedu ODS Petra Fialu.

Institut v roce 2022 pokračoval ve své stipendijní podpoře studentů v rámci programu Liberálně-konzervativní akademie – jednoletého mezioborového kurzu, který organizuje CEVRO. Dále pak institut pokračoval ve stipendijní podpoře studentů bakalářských a magisterských oborů na CEVRO Institutu, z nichž šest v roce 2022 úspěšně zakončilo svá studia státními zkouškami.

zpět nahoru

Jednací řád kongresu

1. Jednání kongresu zahajuje předseda ODS. Další jednání řídí jako předsedající kongresu výkonnou radou určení moderátoři.
2. Předsedající určuje zapisovatele a dva ověřovatele zápisu jednání kongresu.
3. Kongres aklamací volí předsedu a členy mandátové, návrhové a volební komise. Tyto komise mají 15 členů (každý region navrhuje jednoho člena, předsednictvo navrhuje kandidáta na předsedu).
4. Předseda nebo pověřený člen mandátové komise oznamuje předsedajícímu počet přítomných delegátů, předsedající jej vyhlašuje.
5. Kongres je usnášeníschopný, je-li přítomna nadpoloviční většina všech delegátů. Kongres se usnáší nadpoloviční většinou hlasů přítomných delegátů.
6. Výkonná rada navrhne program jednání kongresu, který přednese předsedající. O návrhu programu jednání se hlasuje aklamací.
7. Jednání kongresu se řídí tímto schváleným programem jednání. O případné změně programu rozhodne kongres hlasováním aklamací. V případě nejasností rozhoduje kongres o dalším postupu hlasováním bez rozpravy.
8. Návrhy usnesení může podávat každý delegát kongresu. Předává je písemně návrhové komisi nejpozději do doby určené předsedajícím.
9. Volební body kongresu se řídí schváleným volebním řádem.
10. U všech ostatních bodů může být délka diskusního příspěvku maximálně 6 minut. Každý delegát může vystoupit k danému tématu nejvýše dvakrát. Odchyluje-li se řečník od projednávaného tématu, předsedající jej požádá, aby se k tématu vrátil. Pokud tak delegát neučiní ani po dvou vyzváních, je předsedající oprávněn tomuto řečníkovi odejmout slovo.
11. Diskutující vystupují v pořadí, v jakém se do diskuse písemně přihlásili prostřednictvím přihlášky do diskuse. V rozpravě k jednotlivým bodům jednání vystupují diskutující v pořadí, v jakém se do rozpravy přihlásili.
12. Procedurální připomínky k průběhu jednání je možné přednést přednostně.
13. Předsedající může udělit slovo i hostu kongresu.
14. Rozprava končí vyčerpáním diskusních příspěvků nebo rozhodnutím kongresu o ukončení rozpravy (v tomto případě promluví ještě před hlasováním přihlášení delegáti).
15. Předsedající je povinen vyhlásit v průběhu jednání přestávku, pokud o to požádá 1/3 všech delegátů.
16. Delegát hlasuje zdvižením ruky s delegačním lístkem.
17. Kongres může prohlásit část jednání za neveřejnou.

Praha 12. prosince 2019

zpět nahoru

Volební řád kongresu

Volební řád Kongresu ODS – volba vedení, VR, KRK a RK

Čl. 1. Úvodní ustanovení

1. Volby konané kongresem připravuje kongresem zvolená volební komise ODS (dále jen „VK ODS“), která se při své činnosti řídí tímto volebním řádem.
2. Volby řídí předsedající kongresu ve spolupráci s předsedou VK ODS.
3. Po ukončení jednotlivých voleb vedení ODS, tj. po ukončení volby předsedy strany, po ukončení volby 1. místopředsedy strany a po ukončení volby místopředsedů strany, vyhlásí neprodleně předseda VK ODS jejich výsledek.
4. Po vyhlášení výsledku voleb dle bodu 3 tohoto volebního řádu ztrácejí dosavadní členové vedení, kteří nebyli kongresem opětovně zvoleni do vedení, statut delegáta a stávají se hosty kongresu za předpokladu, že nejsou řádně zvolenými delegáty kongresu či nedisponují mandátem delegáta z titulu své funkce dle čl. 5 odstavce 2. písmena a) bodu 3 a bodu 4 stanov ODS.
5. Po ukončení jednotlivých voleb orgánů ODS, tj. po ukončení volby členů výkonné rady a jejich náhradníků, po ukončení volby členů kontrolní a revizní komise a po ukončení volby členů rozhodčí komise, vyhlásí neprodleně předseda VK ODS jejich výsledek.
6. Po vyhlášení výsledku voleb dle bodu 4 tohoto volebního řádu ztrácejí dosavadní členové orgánů ODS uvedených v bodě 5 tohoto volebního řádu, kteří nebyli kongresem opětovně zvoleni do funkce člena orgánu ODS uvedeného v bodě 5 tohoto volebního řádu, statut delegáta a stávají se hosty kongresu za předpokladu, že nejsou řádně zvolenými delegáty kongresu či nedisponují mandátem delegáta z titulu své funkce dle čl. 5 odstavce 2. písmena a) bodu 3 a bodu 4 stanov ODS.
7. Okamžikem vyhlášení výsledku voleb se zvolený kandidát ujímá své funkce, pokud před zahájením volby nerozhodl kongres jinak.

Čl. 2. Volba předsedy strany, 1. místopředsedy a místopředsedů strany

1. Navrhovat kandidáty na předsedu strany a místopředsedy strany jsou oprávněna regionální sdružení, oblastní sdružení a delegáti kongresu.
2. Volba předsedy strany, 1. místopředsedy a místopředsedů strany se koná nejvýše ve třech kolech.
3. Hlasovací lístky pro tajnou volbu jsou vydány delegátům kongresu na základě ověření identity v systému MojeODS.
4. Volba je platná, byly-li hlasovací lístky vydány v každém kole nadpoloviční většině delegátů kongresu.
5. Na hlasovacích lístcích jsou jména kandidátů uvedena v abecedním pořadí a před jménem každého z nich je uvedeno pořadové číslo. Hlasovací lístky jsou delegáty upravovány výhradně v oddělených prostorách pro úpravu lístků (za tzv. plentami).
6. Delegát kongresu volí předsedu strany a 1. místopředsedu strany tak, že na hlasovacím lístku vyjádří:
   1. souhlas s jedním z kandidátů zakroužkováním pořadového čísla před jeho jménem nebo zakroužkováním jeho jména nebo zakroužkováním jak jeho pořadového čísla, tak jeho jména,
   2. nesouhlas s kandidáty nezakroužkováním pořadových čísel před jejich jmény ani nezakroužkováním jejich jmen.
7. Delegát kongresu volí místopředsedy strany tak, že na hlasovacím lístku vyjádří:
   1. souhlas s nejvýše takovým počtem kandidátů, který byl stanoven pro obsazení míst místopředsedů strany, zakroužkováním pořadového čísla před jejich jmény nebo zakroužkováním jejich jmen nebo zakroužkováním jak jejich pořadových čísel, tak jejich jmen,
   2. nesouhlas s kandidáty nezakroužkováním pořadových čísel před jejich jmény ani nezakroužkováním jejich jmen.
8. Neplatný je hlasovací lístek odevzdaný na jiném než vydaném tiskopise a dále pak ten, na kterém jsou pořadová čísla kandidátů nebo jejich jména upravena jakkoliv jinak, než je uvedeno v bodech 6 a 7 tohoto volebního řádu. Dodatečně dopisované jméno kandidáta, který nebyl navržen, nezpůsobuje neplatnost hlasovacího lístku. Takový kandidát se však pro volbu nezapočítává.
9. Vznikne-li pochybnost o platnosti hlasovacího lístku, rozhodne o ní hlasováním VK ODS, která to poznamená v zápise o výsledku hlasování.
10. O výsledku hlasování každého kola volby VK ODS sepíše zápis, který podepíší všichni členové VK ODS, v zápise o hlasování se uvede:
    1. počet vydaných hlasovacích lístků,
    2. počet odevzdaných platných i neplatných hlasovacích lístků,
    3. počet odevzdaných platných hlasů pro jednotlivé kandidáty,
    4. konstatování o zvolení nebo nezvolení kandidáta.

 Volba předsedy strany

11. Navržení kandidáti na předsedu strany přednesou své nominační projevy v abecedním pořadí. Délka vystoupení je maximálně 25 minut.
12. V prvém kole je předsedou strany zvolen kandidát, který získal nadpoloviční většinu hlasů z počtu vydaných hlasovacích lístků (tj. aktuálně přítomných delegátů kongresu).
13. Nezíská-li žádný z kandidátů nadpoloviční většinu hlasů přítomných delegátů kongresu, koná se druhé kolo volby.
14. Do druhého kola postupují dva kandidáti, kteří získali v prvém kole nejvyšší počet hlasů. Je-li více kandidátů na prvém nebo druhém místě, kteří získali stejný počet hlasů, postupují do druhého kola všichni takoví kandidáti.
15. Ve druhém kole je zvolen kandidát, který získal nadpoloviční většinu hlasů z počtu vydaných hlasovacích lístků (tj. aktuálně přítomných delegátů kongresu).
16. Nezíská-li žádný z kandidátů nadpoloviční většinu hlasů přítomných delegátů kongresu, koná se třetí kolo volby.
17. Do třetího kola postupují dva kandidáti, kteří získali ve druhém kole nejvyšší počet hlasů. Je-li více kandidátů na prvém nebo druhém místě, kteří získali stejný počet hlasů, postupují do třetího kola všichni takoví kandidáti.
18. Ve třetím kole je zvolen kandidát, který získal nadpoloviční většinu hlasů přítomných delegátů kongresu.
19. Nebyl-li předseda strany zvolen ani ve třetím kole, koná se nová volba podle tohoto volebního řádu.

Volba 1. místopředsedy ODS

20. Navržení kandidáti na 1. místopředsedu strany přednesou své nominační projevy v abecedním pořadí. Délka vystoupení je maximálně 20 minut.
21. V prvém kole je 1. místopředsedou strany zvolen kandidát, který získal nadpoloviční většinu hlasů z počtu vydaných hlasovacích lístků (tj. aktuálně přítomných delegátů kongresu).
22. Nezíská-li žádný z kandidátů nadpoloviční většinu hlasů přítomných delegátů kongresu, koná se druhé kolo volby.
23. Do druhého kola postupují dva kandidáti, kteří získali v prvém kole nejvyšší počet hlasů. Je-li více kandidátů na prvém nebo druhém místě, kteří získali stejný počet hlasů, postupují do druhého kola všichni takoví kandidáti.
24. Ve druhém kole je zvolen kandidát, který získal nadpoloviční většinu hlasů z počtu vydaných hlasovacích lístků (tj. aktuálně přítomných delegátů kongresu).
25. Nezíská-li žádný z kandidátů nadpoloviční většinu hlasů přítomných delegátů kongresu, koná se třetí kolo volby.
26. Do třetího kola postupují dva kandidáti, kteří získali v druhém kole nejvyšší počet hlasů. Jeli více kandidátů na prvém nebo druhém místě, kteří získali stejný počet hlasů, postupují do třetího kola všichni takoví kandidáti.
27. Ve třetím kole je zvolen kandidát, který získal nadpoloviční většinu hlasů přítomných delegátů kongresu.
28. Nebyl-li 1. místopředseda strany zvolen ani ve třetím kole, koná se nová volba podle tohoto volebního řádu.

Volba místopředsedů strany

1. Navržení kandidáti na místopředsedy strany přednesou své nominační projevy v abecedním pořadí. Délka vystoupení je maximálně 10 minut.
2. Před zahájením vlastní volby kongres aklamací rozhodne o počtu míst, která budou v rámci voleb místopředsedů strany obsazována.
3. V prvém kole jsou místopředsedy strany zvoleni kandidáti, kteří získali nadpoloviční většinu hlasů z počtu vydaných hlasovacích lístků (tj. aktuálně přítomných delegátů kongresu).
4. Pokud obdrží nadpoloviční většinu hlasů více kandidátů, než je počet obsazovaných míst, jsou zvolení ti z nich, kteří obdrželi nejvyšší počet hlasů. Nastane-li rovnost hlasů pro kandidáty na volitelných místech a mimo ně, VK ODS navrhne kongresu další postup.
5. Nezíská-li nadpoloviční většinu hlasů přítomných delegátů kongresu tolik kandidátů, aby byl obsazen stanovený počet míst místopředsedů strany, koná se na neobsazená místa druhé kolo volby.
6. Do druhého kola postupují nezvolení kandidáti z prvého kola, kteří mezi nezvolenými získali v prvém kole nejvyšší počet hlasů, nejvýše však dvojnásobný počet kandidátů, než je počet neobsazených míst, při rovnosti hlasů postupují všichni kandidáti se stejným počtem hlasů.
7. Ve druhém kole jsou zvoleni kandidáti, kteří získali nadpoloviční většinu hlasů z počtu vydaných hlasovacích lístků (tj. aktuálně přítomných delegátů kongresu.)
8. Pokud obdrží nadpoloviční většinu hlasů více kandidátů, než je počet obsazovaných míst, jsou zvolení ti z nich, kteří obdrželi nejvyšší počet hlasů. Nastane-li rovnost hlasů pro kandidáty na volitelných místech a mimo ně, VK ODS navrhne kongresu další postup.
9. Nezíská-li nadpoloviční většinu hlasů přítomných delegátů kongresu tolik kandidátů, aby byl obsazen stanovený počet míst místopředsedů strany ani ve druhém kole volby, koná se na neobsazená místa třetí kolo volby.
10. Do třetího kola postupují nezvolení kandidáti z druhého kola, kteří mezi nezvolenými získali v prvém kole nejvyšší počet hlasů, nejvýše však takový počet kandidátů, jaký je počet neobsazených míst, povýšený o jednoho kandidáta, při rovnosti hlasů postupují všichni kandidáti se stejným počtem hlasů.
11. Ve třetím kole jsou zvoleni kandidáti, kteří získali nadpoloviční většinu hlasů z počtu vydaných hlasovacích lístků (tj. aktuálně přítomných delegátů kongresu.)
12. Nebyla-li ani po třetím kole volby obsazena stanovená místa místopředsedů strany, koná se na neobsazená místa nová volba podle tohoto volebního řádu.

Čl. 3. Volba členů výkonné rady

1. Navrhovat kandidáty na členy výkonné rady jsou oprávněna prostřednictvím delegátů kongresu regionální sdružení. Každé regionální sdružení je oprávněno navrhnout právě jednoho kandidáta.
2. Volba členů výkonné rady je jednokolová.
3. Hlasovací lístky pro tajnou volbu jsou vydány delegátům kongresu na základě ověření identity v systému MojeODS.
4. Volba je platná, byly-li hlasovací lístky vydány nadpoloviční většině delegátů kongresu.
5. Na hlasovacích lístcích jsou jména kandidátů uvedena v abecedním pořadí a před jménem každého z nich je uvedeno pořadové číslo, za jménem je uvedeno regionální sdružení, které kandidáta navrhuje. Hlasovací lístky jsou delegáty upravovány výhradně v oddělených prostorách pro úpravu lístků (za tzv. plentami).
6. Delegát kongresu volí členy výkonné rady tak, že na hlasovacím lístku vyjádří:
   1. souhlas s kandidáty zakroužkováním pořadových čísel před jejich jmény nebo zakroužkováním jejich jmen nebo zakroužkováním jak jejich pořadových čísel, tak jejich jmen,
   2. nesouhlas s kandidáty nezakroužkováním pořadových čísel před jejich jmény ani nezakroužkováním jejich jmen.
7. Neplatný je hlasovací lístek odevzdaný na jiném než vydaném tiskopise a dále pak ten, na kterém jsou pořadová čísla kandidátů nebo jejich jména upravena jakkoliv jinak, než je uvedeno v bodě 6 tohoto volebního řádu. Dodatečně dopisované jméno kandidáta, který nebyl navržen, nezpůsobuje neplatnost hlasovacího lístku. Takový kandidát se však pro volbu nezapočítává.
8. Vznikne-li pochybnost o platnosti hlasovacího lístku, rozhodne o ní VK ODS, která to poznamená v zápise o výsledku hlasování.
9. O výsledku hlasování VK ODS sepíše zápis, který podepíší všichni členové VK ODS, v zápise o hlasování se uvede:
   1. počet vydaných hlasovacích lístků,
   2. počet odevzdaných platných i neplatných hlasovacích lístků,
   3. počet odevzdaných platných hlasů pro jednotlivé kandidáty,
   4. konstatování o zvolení nebo nezvolení kandidáta.
10. Členy výkonné rady jsou zvoleni ti kandidáti, kteří získali nadpoloviční většinu hlasů z počtu vydaných hlasovacích lístků (tj. aktuálně přítomných delegátů kongresu).
11. Nebyla-li obsazena stanovená místa členů výkonné rady, VK ODS navrhne kongresu další postup.

Čl. 4. Volba členů kontrolní a revizní komise, rozhodčí komise a náhradníků členů výkonné rady

1. Navrhovat kandidáty na členy kontrolní a revizní komise, členy rozhodčí komise a náhradníky členů výkonné rady jsou oprávněna prostřednictvím delegátů kongresu regionální sdružení. Každé regionální sdružení je oprávněno navrhnout právě jednoho kandidáta na člena kontrolní a revizní komise, právě jednoho kandidáta na člena rozhodčí komise a právě jednoho kandidáta na náhradníka člena výkonné rady.
2. Volba je jednokolová.
3. Volba je platná, pokud se jí zúčastnila více než jedna polovina delegátů kongresu.
4. Delegát kongresu volí členy kontrolní a revizní komise, rozhodčí komise a náhradníky členů výkonné rady tak, že se zdvižením ruky s aklamačním volebním lístkem vyjadřuje pro navrženého kandidáta, nebo proti navrženému kandidátovi.
5. O výsledku hlasování VK ODS sepíše zápis, který podepíší všichni členové VK ODS, v zápise o hlasování se uvede:
   1. počet hlasů pro navržené kandidáty,
   2. počet hlasů proti navrženým kandidátům,
   3. konstatování o zvolení nebo nezvolení kandidátů.

Volba členů kontrolní a revizní komise

6. Členy kontrolní a revizní komise jsou zvoleni ti kandidáti, kteří získali nadpoloviční většinu hlasů přítomných delegátů kongresu.
7. Nebyla-li obsazena stanovená místa členů kontrolní a revizní komise, VK ODS navrhne kongresu další postup.

Volba členů rozhodčí komise

8. Členy rozhodčí komise jsou zvoleni ti kandidáti, kteří získali nadpoloviční většinu hlasů přítomných delegátů kongresu.
9. Nebyla-li obsazena stanovená místa členů rozhodčí komise, VK ODS navrhne kongresu další postup.

Volba náhradníků členů VR

10. Náhradníky členů výkonné rady jsou zvoleni ti kandidáti, kteří získali nadpoloviční většinu hlasů přítomných delegátů kongresu.
11. Nebyla-li obsazena stanovená místa náhradníků členů VR ODS, VK ODS navrhne kongresu další postup.

Praha 12. prosince 2019

zpět nahoru