Na zvyšování daní jsem se vždy díval s velkým nervem, říká Tomáš Portlík, druhý muž ODS
(www.newstream.cz) Nejsilnější opoziční strana ODS si v polovině ledna zvolila nové vedení. Pravou rukou nového předsedy Martina Kupky se stal starosta Prahy 9 Tomáš Portlík. „Soustředili jsme se na zahraniční a bezpečnostní otázky, jako bychom domácím věcem nepřikládali význam,“ říká Portlík v rozhovoru pro newstream.cz. To se nyní má změnit. ODS se chce vrátit na politické výsluní.
Účastnil jste se nedělní demonstrace v centru Prahy na podporu prezidenta Pavla?
Byl jsem se podívat okolo. Já byl na demonstracích jenom jednou v životě, a to bylo v roce 1989. Navštívil jsem jich několik, na Letné, na Václaváku. Nejsem úplně moc demonstrující typ.
Dává podle vás smysl setkávání se na náměstích, například na podporu prezidenta?
Těší mě na tom, že se lidé zajímají o politiku. Byť občas v extrémních pólech. Nejsem příznivcem demonstrací. Když cítím, že mám něco udělat, tak pro to udělám maximum. Chodit na demonstrace nikdy nebyl můj šálek kávy.
Jak vnímáte aktuální spor mezi Petrem Macinkou a prezidentem Petrem Pavlem?
Mrzí mě to. Od ministra Macinky jsem nečekal, že se ministr diplomacie zachová jako naprostý nediplomat. Přemýšlel jsem, jestli jsem někdy poslal nějakou takovou zprávu v rámci politiky, když mi něco vadilo. Na pražském magistrátu se kolikrát o něčem pohádáme, někdo o vás něco napíše na sociální sítě, co není pravda. Takové věci mě urážejí, mrzí a považuji je za nefér. Ale nevzpomínám si, že bych někdy reagoval sprostě nebo že bych vyhrožoval. Možná jsem to někdy i chtěl, lidsky je to pochopitelné. Ale vždy jsem měl pocit, že si to nemůžu dovolit. Jsem volený na nějaký výkon, a tlačení nebo vyhrožování do toho nepatří. Je to neprofesionální, ego má být potlačené.
Máme měsíc a půl novou vládu. Pro zahraničí jsme se možná stali hůře čitelnými z hlediska zahraniční politiky. Je to tak?
Platí úsloví, že kdo seje vítr, sklízí bouři. Jestli se někomu zdálo, že největším problémem je ukrajinská vlajka, tak ji potřebuje sundat. Patrně v domnění, že od té chvíle se svět změní. Nemyslím, že to je podstatou politiky. Nemyslím si, že máme tuto radikálnost předvádět. Protože co se stane? Část společnosti se radikalizuje.
Jeden z největších potenciálních problémů, které tato republika může mít, je situace, kdy se z běžného hádání opozice s koalicí, což je normální, stane radikalizace. Pokud se společnost bude radikalizovat, ztratíme kontrolu nad tím, jak tento stát bude fungovat. Bude to vyřizování si účtů, urážky, možná vydírání. Možná hledání nějakého kompra. To nejsou cesty, které nás někam dostávají.
Stal jste se druhým mužem ODS. Dokážete popsat cestu, kterou se chcete opět dostat do vedení státu? Zatím jsme slyšeli pouze obecné teze.
Dostali jsme se do opozice. To není žádný trest, je to příležitost. Opozice je příležitost, aby se strana srovnala. Řekla si, co udělala špatně, co zanedbala. Našla témata, na která se bude soustředit. V tuto chvíli se projednává stavební zákon. Čekám, že až půjde do druhého čtení, musíme k tomu zaujmout názory. Máme za sebou zpackanou digitalizaci, kterou jsme sice jako ODS neudělali, ale bylo to součástí naší vlády. Dalším tématem je euro, musíme si říct, jestli jsme pro nebo proti. Jak vlastně vidíme Evropskou unii. Není možné na všechno nadávat nebo naopak všechno chválit. Musíme zaujímat pozice, které jsou voličům srozumitelné. Měli bychom si definovat svůj postoj. ODS to dělala a dělá, ale je potřeba to oprašovat.
Mluvíte o euru. Takže, za ODS, euro ano, nebo ne?
Pokud ano, tak všichni musí plnit konvergenční kritéria. A pokud vstoupíme do měnové unie, musí být jasné, jak vypadá politická unie. Evropa zasahuje do příliš mnoha politik, i tam, kam by zasahovat neměla. Třeba do rodinné. Před vstupem si musíme vyjasnit všechny otázky. Teď vznikne v rámci ODS stínová vláda, všechny tyto otázky si malinko oprášíme.
ODS je pro západní směřování Česka, zároveň je tradičním kritikem fungování Evropské unie. Týká se to třeba zelené politiky. Téma, které vaší straně „ukradlo“ hnutí ANO. Kde tedy nyní budete stát?
Vždy jsem byl jednoznačně prozápadní. Co mi trochu vadí, asi stejně jako mnohým, Západ čím dál víc stojí na regulacích. Říká nám, co máme dělat. A tím oslabuje evropskou ekonomiku. Hlavní aktérka regulací už začíná přiznávat, že regulace vede ke ztrátě konkurenceschopnosti.
Evropské společenství se historicky posouvá od společenství uhlí a oceli až k evropskému společenství. My jsme řekli, že základním aspektem je svoboda. Volný pohyb zboží, služeb, kapitálu. Začaly se do toho přidávat další politiky. Dnes nám to ohraničuje všechny oblasti života. Po těch letech je evidentní, že za vzor jsme nikomu nepadli. Kráčíme sami. Mezitím nás jiné kontinenty začínají předhánět. Pokud touto cestou půjdeme dál, společnost čekají strukturální změny. Myslím, že nejsme připraveni na to, že budeme chudnout.
Bude tématem ODS v příštích třech letech téma Antibabiš?
Jsme postaveni před jinou situaci, než jsme byli zvyklí. Babiš je sice premiérem, ale celek je složený z jakoby disperzních částic. Často nevím, co udělá pan Rajchl nebo Okamura. Otázka je, zda to vědí oni. Jestli generál Zůna náhodou neřekne něco, co se pánům nelíbí, aby se musel následně polepšit.
Od Filipa Turka slyšíme, že za všechno může rozšiřování NATO z roku 2012. Ale ministr zahraničí říká, je hrozné, co se tam děje, měli bychom pomoct. Čekal bych od premiéra, že bude schopný si vládu nějak srovnat. Nese za ní odpovědnost. Nechci je hodnotit pár měsíců po volbách, každý má mít nějaký čas. Ale ten se krátí, a viděli jsme spoustu momentů, ze kterých je potřeba se poučit. Úkolem Andreje Babiše je, aby si své ministry zpacifikoval.
Nemyslím si, že největším problémem republiky je Česká televize. Z vyjádření Oty Klempíře, ministra kultury, nejdříve vyplývalo, že je to náš klenot, a najednou ho bylo potřeba zachránit, reformovat. Má se její financování převést pod stát. Zapomínáme, že každá forma financování znamená, že na konci dne ji zaplatí občan.
Celé toto dění je o symbolech, ne o prioritách, kterým bychom se měli věnovat. Očekával jsem, že vláda řekne, že má spoustu důležitých opatření, která jsou důležitá pro lidi. Že nebudeme řešit zbytečné války.
Budete nyní tři roky poukazovat na to, co dělá Babiš špatně, nebo předložíte veřejnosti témata a návrhy jejich řešení, kterým je potřeba se věnovat?
Doufám, že náš orchestr se na tomto vyladí. Nemáme tu stát a křičet na všechny, že se nám to nelíbí. Máme dávat věcné připomínky k návrhům. Jestli se nám nelíbí, že Česká televize přechází z jednoho systému pod druhý, který nemá žádnou logiku, máme k tomu dávat protinávrhy. A říct třeba, že až se vrátíme do vlády, tak to vrátíme.
Tak třeba stavební zákon. Pojďme si v opozici říct, buďme ještě víc free. Zkraťme odvolací lhůty, množství účastníků řízení. Teď je ta doba, kdy těmito návrhy zjistíme, zda je společnost vnímá jako správné či špatné. Výstavba je věcí společenské dohody. A délka povolovacích řízení stojí společnost hodně peněz.
Je důležité, aby trh fungoval svižně. Jestli se na tom shodneme se STAN nebo s Piráty, s ANO nebo s Motoristy, je podle mě vlastně jedno. To vůbec neznamená, že máme rezignovat na hodnoty. Naopak. Vývoj a hodnotový žebříček jsou jedno a totéž.
ODS před volbami v roce 2021 avizovala, že nebude zvyšovat daně. Což při konsolidačním balíčku porušila, zvedla daně z příjmu právnických osob z devatenácti na 21 procent. Máme důvěřovat ODS, že nebude zvyšovat daně?
Na zvyšování daní jsem se vždy díval s velkým nervem. Říkal jsem si, že kdybych to měl rozhodovat, stanovil bych si jiný cyklus, než že mám daně zvyšovat. Mám s tím velký problém. Mám problém i s tím, že se neudělala klasická daňová reforma. To je něco, co tato republika potřebuje. Máme to v rámci témat, která diskutujeme.
Mě by se líbilo, kdyby se oddělily municipality. Jestliže mají být samosprávy nezávislé na státu, mají mít nezávislý způsob financování. V tuto chvíli si na nezávislost samospráv jenom hrajeme. Samosprávy jsou na státu závislé, hejtmani a starostové musejí leštit kliky. Tak se to prostě děje. A dokud se to bude dít, je to jen prosté přerozdělování peněz. A jak známo, při přerozdělování peněz peníze mizí. Kdyby si lidé platili starostu, začnou se zajímat, kam jdou zakázky obce. Musíme se nad tím zamyslet, náš systém je starý.
Druhou věcí je, a je to nepopulární, zamyslet se nad počtem samospráv. Není možné, abychom byli rekordmani v počtu volených orgánů v rámci celé Evropy. Pro stát je to drahé. Nejen, že platí lidi, ale rozhodovací proces potom trvá dlouho.
Vaše strana na lednovém kongresu uvedla, že se chce více profilovat, zaměřit se na podnikatele a střední třídu. V čem se ta profilace má projevit, čím střední třídu oslovíte?
Nejen podnikatelé, schválně jsem říkal střední třída. Typově učitelé, lékaři. Lidé, kteří nás volili i dřív. Máme se profilovat v jednotlivých tématech. Když jsme vstoupili do vlády, řešili jsme inflaci, covid, energetickou krizi, válku na Ukrajině. Mám vnitřní pocit, a říkal jsem to i v projevu na kongresu, že jsme se soustředili na zahraniční a bezpečnostní otázky, a trochu jsme nechali jiná ministerstva být. Aby se vám za jedno volební období třikrát změnil ministr školství, takto důležitého resortu, to není možné. Velká část našeho problému souvisela s tím, že jak jsme řešili zahraničně-politickou otázku, bezpečnostní, jako bychom domácím věcem nepřikládali význam. Tehdejší opozice to uchopila marketingově vlastně správně. Lidsky bych to viděl trochu jinak, ale politika není o tom, jaké má kdo vlastnosti. Politika je o tom, koho o čem přesvědčíte.
Pod slovy Fialova bída zanikly strašně důležité věci. Neřešilo se, že držíme cenu za litr pohonných hmot. Že ekonomika začala růst, že jsme snížili deficit státních financí. Nechali jsme si vnutit hru, na kterou jsme nereagovali. Jako bychom domácí pole trochu vyklidili.
ODS je spojená i s vlastenectvím. Nezaměňujme to za nacionalismus. Vždy jsme brali za samozřejmost důraz na rodinu, obec, kraj, stát. A najednou se z toho stalo, že se nestaráme o vlastní obyvatele. Radikální nacionalismus vytváří pocit, že jsme lidem nevěnovali pozornost. Tohle jsme si nechali vnutit, a to je chyba. Kdybychom v domácích tématech byli důslednější, těžko může tohle pole někdo zorat.
Tématem uvnitř ODS je i marketing, práce se sociálními sítěmi. Je to téma, které ve straně rezonuje? Vrátí se do vašich řad známý influencer Pavel Novotný, bývalý starosta Řeporyjí?
Říkal jsem na kongresu, že volby nám neprohrála média, ani sociální sítě, ale že volby jsme si prohráli sami. My víme, že dobrý výrobek se prodává sám. Když máte dobrý produkt, a samozřejmě potřebujete dobrý obal, tak to jde. Nemyslím si, že mám vymýšlet, jestli se převléknu za hranolku. Mám se soustředit na to, že co nabízím, mám umět co nejlépe prodat. Jestli nám nyní část elektorátu vyčítá, že jsme zanevřeli na domácí témata, tak se na to máme nyní soustředit. A je jedno, jakým nástrojem to potom budeme prodávat.
Chcete se stát pražským primátorem. Budete v podzimních komunálních volbách vystupovat jako SPOLU nebo jako ODS?
Regiony, stejně jako Praha, mají volnou ruku. Nikdo nikomu nebude přikazovat, co má nebo nemá udělat. V Praze se nám s kolegy z TOP 09 dobře vládlo. Za čtyři roky jsme se naučili být sehraným týmem. Neměli jsme žádné názorové rozstřely a byli jsme schopní táhnout za jeden provaz. I když jsme cítili, že máme jiný názor, dokázali jsme se shodnout. Nevidím důvod, proč bych přepřahal. Nyní začneme jednat o koalici s TOP 09 a s lidovci. My jsme se na věcech, jako třeba zdražení jízdného v MHD, dokázali shodnout. Dokázali jsme překonat řadu těžkých zkoušek, jako klub jsme fungovali jednotně. Teď jsme společně protestovali proti nápadu zavést od roku 2030 elektro taxi. Norma Euro 6 stačí, nebudeme přeregulovávat pražský trh.
Bude záležet na kolezích z TOP 09 a lidovců, jak se k naší nabídce postaví. Jsem rád, když máme širší koaliční potenciál, protože hodnotový žebříček, na kterém jsme tři roky stavěli, fungoval.
Jaké jsou vaše hlavní priority, dejme tomu tři, které byste jako primátor chtěl naplňovat?
Jednoznačně chci zrychlit veřejné investice. Komunikovat s úřadem pro hospodářskou soutěž, se sněmovnou. Předjímat události, než se stanou. Být schopen řešit výběrová řízení dřív, než bude hrozit, že budou zabetonovaná na tři roky. Neslibovat nesmysly, jako byla záchrana Libeňského mostu. Takové pokusy jenom stojí daňového poplatníka peníze.
Druhou věcí, kterou bych chtěl zásadně zrychlit, je bytová výstavba. Máme řadu pozemků, které patří městu. Nedomnívám se, že město je ten správný správce, který má něco stavět. Víc bych soutěžil a pouštěl jednotlivé pozemky na trh. Aby naše majetky, které máme, vytvářely budoucí zdroje. Prahu čeká výstavba metra, na kterou nepřiplácí stát. Je potřeba, aby Praha se svými prostředky začala pracovat. Ne dělat byznys, jsme samospráva. Ale nezhodnocovat je. Na trhu s bydlením bychom měli postupovat radikálněji.
Jak chcete naložit s projektem Pražské developerské společnosti, která má záměr postavit v hlavním městě asi sedm tisíc bytů pro takzvané potřebné profese?
Do fáze přípravy soutěže to může fungovat. Samotné provedení má dělat ten, kdo to umí. Mám z Prahy 9 letitou zkušenost, že externí subjekty jsou procesně daleko schopnější projekty realizovat. Mnohem víc, než investiční odbor hlavního města nebo investiční odbor jakékoliv městské části. Měli bychom využívat inženýring a odbornost druhých stran. Naše zdroje nebudou nikdy na takové úrovni, ani platově, jako u profesionálů, kteří to dělají z druhé strany. My máme hlídat, zda stavějí to, co vyhráli v soutěži.
Je potřeba jednotlivé kroky rozhýbat, a ne pořád dokola říkat, pracujeme na tom, pracujeme na tom. Musíme do toho pohybu napnout všechny síly. Včetně bankovního sektoru.
A třetí priorita?
Jsou věci pro Prahu specifické. Které žádný jiný kraj vlastně nemá. Teď byl problém ve školství. Kvůli válce na Ukrajině má Praha problém daleko větší než jiné kraje. V Praze je asi třicet procent všech uprchlíků. Kapacity silnic, zdravotnictví nebo škol tomu neodpovídají. Máme přeplněné školy a je tlak na výstavbu základních a středních škol. Stejně tak trochu tlačit zdravotní střediska. Severovýchod Prahy se bude rozvíjet a bude potřeba jednat o nové nemocnici. Nechci být kritický k nemocnicím, ale každý, kdo byl někdy na Bulovce, cítí, že bychom nějaké moderní zdravotní středisko potřebovali.
Takže podporujete projekt nemocnice v Letňanech?
Samozřejmě. O nemocnici v Letňanech každý rozumný člověk za posledních deset let uvažoval. Severovýchod Prahy je z hlediska zdravotních služeb neobsloužen.
Velkým tématem pro Pražany je doprava. Z různých pohledů, zdražování MHD, cyklopruhů nebo parkování. Jaké máte plány v této oblasti?
V poslední době jsme jakoby přešli na mantru, že auta jsou problém. Dáváme větší prostor chodcům, cyklistům. Ale na spoustě cyklopruhů cyklisté nejezdí. V domnění, že když řidičům znepříjemníme život, tak oni budou jezdit jinak. Tím jsme však přenesli problém z jednoho místa na jiné. Představa byla, že když zavřeme velkou část centra města pro auta, tak se problém vyřeší. My jsme nesouhlasili, protože problém přenesete do jiného místa.
Když jsme chtěli zvýšit cenu v MHD, jediným argumentem protistrany bylo, že nemůžeme zdražovat, protože by lidé šli do aut. Problém není, že by lidé kvůli tisícikoruně přešli do aut. Jde o to, že lidé prostě autem chtějí jezdit. My bychom neměli být regulátoři, kteří říkají, nesmíte. Můžeme se bavit o emisích, jako jsme se bavili v souvislosti s taxislužbou. Ale nemůžeme někomu zakázat, aby nějaký dopravní prostředek nevyužil. Můžeme motivovat.
Co se týká pražského okruhu, Martin Kupka byl tím, který výrazně posunul úsek dálnice D1 číslo 511. Hodně posunul dokumentace pro povolování úseků 518, 519 a 520. Mezitím jsme kolegům v koalici nabídli, aby nějakým způsobem vylepšili modré zóny. Výsledkem bylo, že kolega Hřib až absurdně přišel se zákazem elektromobilů, které měly za stokorunu možnost parkovat prakticky všude. Navrhli jsme, aby se Pražané mohli pohybovat po celém městě a nemuseli sledovat, zda je tam modrá zóna. Dopadlo to tak, že máme padesát procent slevu na elektromobily, ale nemáme stoprocentní cenu pro kohokoliv, kdo by ji chtěl zaplatit. Zóny máme jednoznačně dotáhnout. Až potom si můžeme říct, kde budeme víc chránit centrum.
Co se týká cyklopruhů, znělo tady, že když je nakreslíme všude, přijde rapidní nárůst cyklistů. No, možná jejich podíl narostl o sto procent, ale z 0,01 na 0,02. Máme vytvářet příležitosti, ale ne to za každou cenu cpát všude. Cyklostezky nemají být prvkem ideologického boje.
Praha pracuje s rozpočtem přes sto miliard korun. Často se ovšem nedaří investiční část rozpočtu utratit. V čem je chyba?
První dva roky současné koalice jsme řešili ředitele odboru investic. Sehnat dobrého ředitele investic ve veřejné správě není triviální úkol. To je základ. Druhé, co vidíme, je, že máme schválené investice, ale nevyčerpáme je. Ať jde o linku metra D, Euspu (agentura EU pro kosmický program – pozn. red.), nebo Libeňský most. Proč? Protože to končí na úřadu pro hospodářskou soutěž. Tam se tři, čtyři roky dohadujeme. Jedná se o miliardové zakázky.
Jaký je váš koaliční potenciál při podzimních volbách do zastupitelstva hlavního města?
Můj sen je mít koaliční potenciál co nejširší. Líbilo se mi, když v roce 2006 vyhrál Pavel Bém. ODS mohla s přehledem sestavit jednobarevnou vládu. Ale on vzal jednoho představitele strany Zelených a členku evropských demokratů, a vzal je do vlády města. Pro vládu je potřeba mít co nejširší konsenzus. Strašně by se mi líbilo mít široký koaliční potenciál. Tomu jsem třeba u mě na Praze 9 přizpůsoboval vyjednávání po volbách. Vždy jsem přibíral partnery, s kterými jsem byl schopný se dohodnout. Ve finále jsme táhli za jeden provaz. A díky tomu jsme byli i dynamičtější. Zvyk je železná košile. Nic v tom měnit nebudu, vždy to fungovalo a vyplatilo se to.
Jaký je potenciál spolupráce s Piráty, s kterými jste aktuálně ve městě v koalici, ale v rámci celostátní politiky se vymezili vůči koalici i vaší straně?
Nevím. Jsem aktuálně trochu zaujatý. Pro mě vládnout v Praze s Piráty znamenalo hodně vládnout se Zdeňkem Hřibem. Tam když jsme se měli na něčem dohodnout, tak Zdeněk Hřib přišel s tím, že to bude takto, nebo nijak. Což je složité, když máte najít konsenzus třeba na dopravě nebo na čemkoliv jiném. Když jsme projednávali rozpočet, vždy to byl výsledek nějaké dohody. To pro Zdeňka Hřiba po celých tři a půl roku neplatilo. Často otáčel názor. Vládnutí s nimi vidím tímto prizmatem. Druhým problémem je, že Piráti si v průběhu koalice často hráli mezi sebou. Když nemá koaliční partner jeden jazyk a často vás překvapuje, těžko můžete vytvářet stabilní politiku. Uvidíme.
(Autor: Dalibor Martínek)
Celý rozhovor čtěte na Newstream.cz.
1. místopředseda strany
starosta Prahy 9
předseda klubu zastupitelů magistrátu hlavního města
zástupce krajské samosprávy v RR