Koalice SPOLU

Naši ministři fungují. Na rozdíl od některých jiných stran, které si už vyměnily většinu ministrů, říká v rozhovoru pro LN Marek Benda

(Lidové noviny) Šéf poslaneckého klubu ODS Marek Benda míní, že pokud vládní strany prohrají volby, ANO a SPD spolu složí novou vládu. Proč tomu ODS nezabrání a mají občanští demokraté vizi mimo SPOLU? „Zda bude koalice fungovat za pět let, nikdo neví,“ říká LN. Minulý víkend proběhl kongres ODS v Ostravě. Kritizovalo se zde dostatečně? Na některé to působilo jako naprostá idylka. Ústřední téma kongresu bylo toto: jsme strana pro ty, co si chtějí věřit. Což znamená současně dvě věci: strana těch, kteří se spoléhají na své vlastní síly. To ve svých projevech reflektovali všichni – například paní poslankyně Decroix velmi hezky mluvila o tom, že jde o lidi, jejichž cílem je hledat sám pro sebe štěstí ve světě. Ale zároveň tím druhým sdělením bylo, že si chtějí tito lidé věřit i s ostatními. Nepotřebujeme tolik byrokracie, nepotřebujeme tolik kontrol. Nejsme strana, která si myslí, že EET (elektronická evidence tržeb zavedená hnutím ANO, zrušená za současné vlády – pozn. red.) spraví všechny neduhy ve světě. Tolik k tomu pozitivnímu vyznění.

Takže ke kritice nebyl důvod.

Kritika zaznívá upřímně řečeno vždycky – silnější byla možná v regionech. Zde mířila mimo jiné na koaliční partnery, například na (ne)přípravu stavebního řízení. Naopak kongres je veřejně sledovaný, a možná právě proto zde některé věci nezaznívají tak hlasitě. ODS žádné spřátelené novináře nemá a víme, že co na kongresu zazní, to se dostane do novin. Vše bude využito proti nám.
I přesto si ale myslím, že zde nebylo málo kritičnosti. Například Pavel Drobil (někdejší zastupitel, poslanec a ministr životního prostředí – pozn. red.) ve svém projevu vystupoval proti euru, někteří mladší členové se zase vymezovali vůči prezentaci strany navenek. Je to tak naprosto v pořádku. Musíme přitahovat mladší lidi. I tak ale vedení bylo zvoleno staronové a jediným novým členem je paní poslankyně Decroix. Ta kandidovala s tím, že by nastavila jinak komunikaci, ale nepřichází s žádnou revolucí – že by šla vytlačit toho či onoho konkrétního člověka, že by šla bojovat s těmi či oněmi prioritami toho daného člověka.

Přece jen ale ani předseda, ani místopředsedové neměli žádného vyzyvatele. Není to „vražda“ střetu idejí – dialogu, ze kterého může vzejít něco podstatného?

Stavění vyzyvatelů, zejména v posledních deseti letech, je vždycky výraz vnitřního rozkolu. Vidíme to i u ostatních stran. ODS vnitřní diskuse vede, ale majoritně před kongresem – vyjasníme si, co bude a co nebude. Za jakým návrhem stojí většina. Zde je důležité si povšimnout, že většina kandidátů měla podporu vícero regionů, nejen jednoho. Petra Fialu podporovaly dokonce všechny kraje. A kandidáti získali velkou podporu, zhruba 70 procent, hned v prvním kole.
Ne každá diskuse se musí vést personálně. Bývalo to tak za staré ODS. V 90. letech byl opravdu každý příběh personifikován. Dnes už to tak zdaleka není. Určitě i na kongresu bylo zhruba deset až patnáct procent delegátů, kteří by si přáli jiné vedení. To ale zdaleka není většina. Když jedete do kopce a vůz jede – má svých 15 procent a nemá žádný velký problém –, tak se nepřepřahá.

Je staronové předsednictvo sázkou na to, že opět vyhrajete sněmovní volby a porazíte Andreje Babiše?

Je to sázka na to, že strana funguje. Naši ministři fungují. Na rozdíl od některých jiných stran, které si už vyměnily většinu ministrů, a některé dokonce už několikrát. My jsme jedinou podobnou úvahu o výměně ministra podstupovali v době aféry Pavla Blažka. A tehdy to vůbec nesouviselo s jeho výkonem na ministerstvu spravedlnosti, ale s tím, jestli seděl – a případně jak dlouho seděl – v nějaké hospodě (šlo o Blažkovu účast na oslavě někdejšího poradce prezidenta Miloše Zemana Martina Nejedlého – pozn. red.). A nyní strana nemá důvod přepřahat a hledat někoho nového.

Sněmovní volby 2021 byly specifické tím, že velký počet hlasů propadl. Nestane se, že se do sněmovny dostane nějaký menší subjekt, který nebude mít problém s hnutím ANO utvořit vládní koalici? Třeba Přísaha Roberta Šlachty.

Jestli panu Šlachtovi nedělá problém jít do koalice s hnutím ANO, zeptejte se ho, zda nevidí problém i v hnutí SPD, protože nepochybně pan Šlachta, i kdyby se se svým subjektem do sněmovny dostal, společně s hnutím Andreje Babiše většinu v Poslanecké sněmovně mít nebude.
Abychom nezapomněli: i kdyby se v roce 2021 jeden z těch tří subjektů – které skončily před hranicí pětiprocentního volebního zisku – do sněmovny dostal, stále by vládní koalice měla většinu. Jeden z nich by bral zhruba osm až devět mandátů a z toho by bral minimálně tři opozici a maximálně šest koalici. Máme 108 hlasů ve sněmovně – stále ještě bychom měli většinu. Musely by se dostat dva subjekty, aby byla případně většina na jejich straně.
Nějaké hlasy určitě propadat budou. Proto jsme ostatně šli do příběhu koalice SPOLU o volební program, ale pak už se nehádá v těch volbách.

Představme si hypotetickou situaci, ve které by mohlo hnutí ANO a SPD složit společně vládu. Měla by v takovém případě ODS vytvořit s Babišem kabinet, aby se k moci nedostalo hnutí SPD? Něco obdobného, co udělala ČSSD v roce 2017?

Jestli bude mít hnutí ANO a SPD většinu, vládu nepochybně udělají. Je jen otázkou, jestli to bude jednobarevná vláda s tichou podporou, nebo s přímou účastí. Kdo si vzpomene na rok 2017, tehdy jsme jako samostatná ODS s hnutím ANO většinu měli. Všichni nás podezírali, jestli s nimi náhodou nebudeme chtít složit vládu. My jsme to udělat nechtěli a ta výzva ze strany ANO nikdy nepřišla. Nikdy neřekli: pojďte si sednout. Vědí, že jsme jejich hlavní ideoví odpůrci.
Samozřejmě mnohem raději šli do vlády s ČSSD a s tichou podporou komunistů a hnutí SPD, mezi kterými volili, jak se jim to zrovna hodilo. ČSSD to kompletně zničilo. Což je mi vnitřně výrazně líto, protože – přestože jsem se s nimi vždycky hluboce ideově rozcházel –, byli nejtradičnější politickou stranou na českém území. A je opravdu škoda, že to dovedli tam, kam to dovedli.
S Andrejem Babišem se nedá dělat žádná koalice. Je to predátor zvyklý vítězit 100:0. Není to člověk, se kterým se můžete na něčem domluvit.

Měla by se koalice SPOLU sloučit v jednu stranu?

Byl jsem u toho jediného slučovacího sjezdu, který v České republice zafungoval. Zhruba v polovině 90. let jsem slučoval KDS (Křesťansko-demokratická strana – pozn. red.) s ODS. Za KDS jsem technické pasáže přebírání sepisoval já. Chci jen říct, že s tím mám zkušenosti. Byly to mnohem dřevnější revolučnější léta a nebyl to úplně jednoduchý proces. Myslím, že to je jediný proces, kterému se za těch 30 let podařilo zafungovat: někteří představitelé v dané struktuře stále fungují a ODS jsme posunuli do – abych nepoužil slovo křesťanské, které ve veřejném životě nemám úplně rád – trošku konzervativnější polohy.

Jak podobné slučování funguje?

Není to triviální proces, slučování je dost složité. Po žádném slučovacím sjezdu v současnou chvíli nevolám. Myslím si, že dokud spolupráce funguje, není co měnit. Někde by to bylo extrémně složité kvůli místním vztahům: často narazíte na to, že na místní úrovni spolu někdo vládne a někde nevládne, konkrétní lidé se nemají rádi. Tehdy v 90. letech jsem měl úbytek členské základny v řádu stovek lidí, kteří prostě řekli ne, tady s těmi ódéesáky nepůjdeme. To samé by nastalo při jakýchkoliv pokusech o slučovací sjezdy.
Byl bych tedy velmi opatrný. Jsem přesvědčen, že do voleb 2025 máme jít pod značkou SPOLU – ostatně odznáček koalice nosím na klopách všech sak. Německý model CDU-CSU je podle mě docela funkční právě v tom, že strany zůstávají samostatné, a přesto ve všech velkých volbách spolu vždycky spolupracují a nikdo se tomu už nediví.

Dokážete si představit ODS v budoucnosti opět jako samostatný subjekt, nebo už je navždy odsouzena k tomu, být součástí koalice SPOLU?

ODS určitě je samostatný subjekt. Naše koalice funguje a fungovat bude, čímž neříkám, že tomu tak bude za pět sedm let. Chci, aby fungovala v příštím roce do sněmovních voleb. Samozřejmě je řada míst, kde kandidujeme samostatně. Je řada senátních obvodů, kde se dohodneme, a některé, v nichž se nedohodneme. Strany jsou samostatné, a třeba až nám tady zmizí fenomén dvou hnutí jednoho muže, zase se dostaneme do normálnějšího politického režimu, ve kterém třeba budou mít některé subjekty, třeba lidovci, pocit, že chtějí být někde více ve středu a více sehrávat vyvažovací roli. Příští rok ale máme jít společně.

Pokud lidovci zůstanou na preferencích, které momentálně mají v průzkumech, dojde k oslabení jejich pozic na kandidátní listině SPOLU do eurovoleb? Ostatně v současném období mají nejsilnější poslanecký klub v historii ČR, a to na úkor ODS.

Zatím jsme se o tom společně nebavili. Na druhou stranu je nutné říci, že ODS se musí naučit ve všech krajích používat preferenční hlasy. V Praze nebyl od roku 2010 zvolen – snad s výjimkou jednoho člověka – nikdo, kdo neměl dostatek preferenčních hlasů. Jsme nejsilnější subjekt koalice a musíme říct svým voličům dostatečně sebevědomě: využívejte tento nástroj. Pak se nestane to, co se stalo v minulých volbách. Já se nezlobím – máme vládu a v ní má ODS premiéra a lidovci mají nejsilnější klub v dějinách parlamentarismu na území českých zemí. Pokud se z něčeho bude vycházet, tak z poměrů, které se využívaly při sestavování minulé kandidátní listiny (kandidátní listina SPOLU do voleb v roce 2021 se sestavovala na základě výsledků z voleb 2017, přičemž ODS měla lídra v devíti krajích, KDU-ČSL ve třech a TOP 09 ve dvou – pozn. red.). Ale nechci nic předjímat.

(Autor: Dominik Stein)