Koalice SPOLU

EU bude muset promyslet, jestli jí životaschopnost zajistí regulace, anebo popuštění uzdy kreativitě, říká kandidát na europoslance Ondřej Krutílek

(Ekonomický deník) Bezpečnost, migrace a Green Deal, tak vidí tři nejvýznamnější témata předvolební kampaně do Evropského parlamentu v České republice kandidát na europoslance Ondřej Krutílek. O hlasy voličů se bude ucházet jako pětka kandidátky SPOLU. Kolice podle něj uvedená témata vidí jako spojené nádoby, Evropa podle něj nebude bezpečná, pokud nebude zvládnutá nelegální migrace a rozumně nastavená politika energetiky a klimatu.

Spolu dalšími kandidáti na europoslance, poslankyní Evropského parlamentu Veronikou Vrecionovou a europoslancem Alexandrem Vondrou jste vyrazili už koncem loňského roku po krajích na tour s názvem „ODS blíž k vám“. Jaká byla odezva, mají lidé o volby do Evropského parlamentu zájem?

Ano, je vidět, že dění v EU se propisuje do našich každodenních životů čím dál víc a lidi na to logicky reagují. Ptají se, proč tomu tak je, co se s tím dá dělat, jak lze dění v EU ovlivňovat v náš prospěch a tak dále.

Kam míříte dál, jaké jsou plány? Budete kraje objíždět v trojici nebo se někam chystáte i sám?

Společně nám to funguje a chtěli bychom dokončit stávající tour, tedy kraje, kde jsme ještě nebyli. Ale myslím, že v následujících měsících budeme jezdit i sami, z časových důvodů. Já se chci soustředit na svou domovskou jižní Moravu a Moravskoslezský kraj, kde jsem se narodil a kde žijí mí rodiče. Ale samozřejmě se rád vydám i jinam po České republice.

Která témata s lidmi nejčastěji probíráte? Co je zajímá? Necháváte to na nich nebo máte svůj seznam?

Žádný seznam nemáme, ale prakticky vždycky se dostaneme ke Green Dealu, konci spalovacích motorů, dopadům unijní politiky na naše peněženky, k migraci nebo euru, jakkoli v jeho případě nejde o téma voleb do Evropského parlamentu.

Já osobně vždycky zdůrazňuji, že dvacet let po vstupu do EU už bychom měli přestat EU buď bezvýhradně milovat, nebo nenávidět, ale naučit se v ní efektivně prosazovat naše zájmy. Dělají to všichni, není na tom nic špatného. A jsem rád, že Česko po skvěle zvládnutém předsednictví v roce 2022 platí za důvěryhodného, respektovaného partnera, se kterým má smysl se bavit. Podívejte se, co se nám podařilo v případě nové emisní normy Euro 7.

Česká vláda vedla skupinu zemí, které chtěly návrh výrazně změnit, a povedlo se jí to, ve spolupráci se zpravodajem Sašou Vondrou, který zase dokázal získat většinu Evropského parlamentu.

Je už jasné, že obsadíte páté místo kandidátky SPOLU? Čím byste rád voliče oslovil?

Ano, na kandidátce SPOLU jsem pětka. Oslovit chci svými zkušenostmi z Bruselu a z evropské politiky obecně. V Evropském parlamentu pracuji řadu let, nemusím se rozkoukávat, vím, co dělat, aby český hlas byl v unijních institucích slyšet, a aby EU pracovala pro nás.

Cestu jsem si sám prošlapal, byl jsem trpělivý, nejsem žádná rychlokvaška, nežiju v bublině a vím, co naši lidi řeší a co je trápí. Členství v EU má pro nás hluboký smysl, to ale neznamená, že musíme spolknout i s navijákem všechno, co Evropská komise navrhne. Jsem připraven na drobnou masarykovskou práci, kterou evropská politika vyžaduje.

Je už nyní jasné, jaká budou tři nejvýznamnější témata předvolební kampaně do Evropského parlamentu v České republice?

Podle mě to bude bezpečnost, migrace a Green Deal. Naše koalice Spolu je přitom vidí jako spojené nádoby, Evropa nebude bezpečná, pokud nebude zvládnutá nelegální migrace a rozumně nastavená politika energetiky a klimatu.

Volby do Evropského parlamentu budou konat začátkem června, můžou se témata ještě proměnit, co na to bude mít vliv?

Nemyslím si, že dojde k nějaké zásadní změně. Mohou se ale měnit důrazy, která z uvedených témat v debatě převáží.

Jaké hlavní výzvy podle vás budou stát před budoucím Evropským parlamentem?

Popasovat se s tím, aby EU zůstala bezpečná, svobodná a konkurenceschopná. Svět se výrazně mění, už není tak bezpečný jako dřív, a těžiště ekonomiky se přesouvá jinam. Aby EU obstála, bude muset znovu promyslet, jestli jí životaschopnost zajistí regulace, nebo naopak popuštění uzdy kreativitě a inovacím. Já se kloním k tomu druhému, a to i v oblasti zelené politiky nebo změn v digitální oblasti.

Vy se zaměřujete na monitoring a analýzu legislativy Evropské unie, a to zejména v oblasti politiky životního prostředí. S čím si bude Evropský parlament muset v následujícím volebním období poradit?

Jsem toho názoru, že s Green Dealem to EU poněkud přepálila, aniž bychom měli jistotu, že to všichni dotčení – státy, byznys, lidi – zvládnou. Mám na mysli především dekarbonizaci, tedy snižování emisí CO₂ v dopravě, bydlení a dále. Místo štosování další a ambicióznější legislativy by europoslanci měli tlačit na Evropskou komisi, aby skutečně dodržela, co slíbila, tedy že přezkoumá schválenou dekarbonizační legislativu s ohledem na její ekonomickou a sociální únosnost.

Čemu by se měl Evropský parlament zejména věnovat podle vás, kterým agendám a celoevropským tématům?

Podle mě je největším výdobytkem evropské integrace společný trh. Ten bychom měli kultivovat, nesešněrovávat zbytnou regulací, aby nám v konkurenci s jinými ekonomickými celky – USA, Čínou, Indií – neujížděl vlak a z EU se nestal skanzen.

Samozřejmě že nezbytnou podmínkou je, aby v Evropě bylo bezpečno, jinak nemá smysl řešit ostatní věci. Je také třeba podtrhnout, že EU bude tak silná, jak silné budou její členské státy.

Obecně, na které tři prioritní otázky by se měla zaměřit nová Komise a s jakými návrhy by měla přijít?

Na “zrealističtění” Green Dealu, na přípravu nového víceletého finančního rámce, s cílem zajistit nejen konkurenceschopnost a prosperitu Unie, ale také dostatečnou a systematickou pomoc Ukrajině, a na uzavírání efektivních obchodních dohod se třetími zeměmi.

Kterou evropskou legislativu, schválenou v průběhu aktuálního funkčního období Evropského parlamentu, považujete za nejpřínosnější a proč? Je možné uvést příklad tří směrnic nebo nařízení?

EU už dávno není v situaci, že by přijímala legislativu takříkajíc na zelené louce, pravidla jsou čím dál techničtější. Práce rozumných europoslanců je tak často spíše o zmírňování škod. Z tohoto úhlu pohledu považuji za velký úspěch změny v emisní normě Euro 7, ve směrnici o čištění městských odpadních vod nebo v regulaci rtuti, která se zabývá i zubním amalgámem.

Ve všech třech případech by naše občany a firmy dopady původních návrhů stály hromadu peněz, aniž by přinášely požadovanou přidanou hodnotu. Z „velkých“ věcí považuji ze skvělé, že se v EU podařilo rehabilitovat jadernou energetiku. Nejenže ji budeme potřebovat, ale taky proto, že Česko je jednou z mála evropských zemí, které mají v této oblasti rozvinutý výzkum a špičkovou úroveň bezpečnosti a má tedy na čem stavět.

Kterou stěžejní legislativu by měl současný Evropský parlament a členské státy v tomto funkčním období dotáhnout ještě do konce a proč?

Přál bych, abychom otevřeli cestu novým šlechtitelským metodám. Ty mohou zemědělcům nabídnout alternativu k pesticidům a napomoci jim zajistit dostatečné množství kvalitních a cenově dostupných potravin v době, kdy se potýkají se suchem a dalšími problémy. Je to v zájmu nás všech.

Hrozí, že nebude dotažen do konce některý ze zásadních aktuálně projednávaných legislativních návrhů a bude se jim muset zabývat nový Evropský parlament?

Rozjednaných legislativních návrhů jsou desítky, některé Komise předložila doslova na poslední chvíli. Důležité je, aby rychlost a kvantita nebyla nikdy na úkor kvality. U řady evropských směrnic a nařízení, které mi prošly pod rukama, jsem viděl, že delší projednávání, včetně promyšlení detailů a zanalyzování dopadů, by bylo ku prospěchu věci.

Je už nyní jasné, zda se bude muset s některými tématy začínat s novou Komisí a novým Evropským parlamentem od nuly?

Takhle evropská politika nefunguje – rozjednané návrhy se běžně přenášejí z jednoho volebního období do druhého. Máloco padá pod stůl, jen výjimečně se stává, že nový europarlament o některém návrhu odmítne dále jednat nebo že jej Komise dobrovolně sama stáhne. Je však pravda, že pokud se promění složení Evropského parlamentu, může se to projevit i v Evropské komisi a to ve výsledku může znamenat, že se změní politické klima. Doufám, že ve prospěch těch, kteří si přejí, aby toho EU dělala méně, ale lépe.

Je šance, že se stihne projednat a schválit farmaceutický balíček? EHDS? Považujete tato témata za důležitá?

Projednáním do konce tohoto volebního období si nejsem jist. Jsem ale zastáncem toho, aby EU měla robustní legislativu, která bude respektovat unijní kompetence v oblasti zdravotnictví a současně zajistí, že v oblasti léčiv nebudeme tolik závislí na třetích zemích. Období covidu nám, myslím, dalo lekci, kterou nechceme opakovat. Co se týče EHDS, považuji text za vyvážený a hodný podpory, pokud chceme zdravotnictví v členských státech EU konečně nasměrovat do 21. století.

Jakou důležitost přikládáte otázce unijní úpravy délky ochrany patentových práv u léčiv, podporující investice do farmaceutického výzkumu, a tlaku na inovativní farmaceutické firmy, aby dodávaly léčiva také do středně velkých/menších zemí EU, které nepatří k nejbohatším členským zemím?

Je to otázka balance. Firmám se musí vyplácet investovat do výzkumu. Nesmí to ale vést k tomu, že léky v Evropě nebudou cenově dostupné. Stejně jako v jiných oblastech i tady je to otázka nastavení podmínek, které podpoří konkurenci namísto toho, aby ji znesnadňovaly, byť třeba v dobré víře.

Která významná témata z oblasti dopravy bude muset řešit nový Evropský parlament – a která taková témata řeší nyní?

Důležité hlavně bude začít se na dopravu znovu dívat také optikou volného pohybu, který Evropě přinesl prosperitu, a ne výhradně environmentální optikou, jako tomu bylo v tomto volebním období. V praxi to znamená ubrat na restrikcích typu konce spalovacích motorů a naopak podpořit ekologickou dopravu. Z mého pohledu hlavně tu železniční, tím, že Unie zjednoduší podmínky, za nichž ji můžeme provozovat a ideálně bude na budování nových tratí a transevropských koridorů dávat peníze z evropského rozpočtu.

V čele Rady Evropské unie Belgii v červnu v rámci předsednictví vystřídá Maďarsko, ví se, jaké jsou jeho priority, co lze čekat?

Na priority je ještě čas. Ale nepřeceňoval by je. Maďaři budou předsedat v období, kdy toho objektivně moc vykonat nemůžou. Pro jednání o legislativě budou mít partnera v podobě Evropského parlamentu reálně až od září a mezitím ještě budou probíhat jednání o nové Evropské komisi, která by měla nastoupit od listopadu, takže novou legislativu můžeme očekávat spíše od počátku roku 2025. Očekávám tedy, že budou primárně moderátorem debat v Radě. Na to, aby “tlačili” svou agendu nebudou mít ani podmínky, ani prostor.

(Autor: Tereza Čapková)

Rozhovor vyšel na Ekonomickém deníku.