Interpelace na ministra životního prostředí ve věci zasakování vyčištěných odpadních vod z malých provozoven
(www.psp.cz) Ústní interpelace poslance Petra Bendla na ministra životního prostředí Richarda Brabce ve věci zasakování vyčištěných odpadních vod z malých provozoven.
Petr Bendl:
Děkuji za slovo, pane předsedo. Vážený pane ministře, já mám to štěstí a jsem rád, že tady pan ministr životního prostředí je, a já se na vás chci obrátit se záležitostí, kterou vyvolala novela nového vodního zákona, která stanoví využívání takzvané šedé vody. My jsme v situaci, kdy Česká republika, jakkoliv to navenek vypadá - a myslím, že veřejnost to vnímá - tak, že vody najednou už je dostatek. Ono to tak ve skutečnosti není, pouze nemáme zemědělské sucho, ale ta spodní voda, na ni musíme myslet pořád. Využití šedé vody do toho systému debat (o) nakládání, rozumném nakládání s vodou zcela určitě patří.
Vodní zákon definuje možnost využívání šedé vody zasakováním pouze u objektů bydlení, a to do objemu zhruba 15 kubíků, což vyvolává problémy u zejména řeknu malých producentů, malých firem, které mají své čistírny odpadních vod a nemají velké objemy vody, které vypouštějí, které nejsou chemicky poškozené, nemají žádné negativní látky, přesto není možné využívat je zasakováním, ale musí je odvádět do vodních toků.
Já bych se na vás rád, pane ministře, obrátil s prosbou, zdali bychom byli schopni toto nějak řešit. Myslím si, že je to velká škoda. Jednak to omezuje drobné výroby, zejména zemědělských produktů, mám na mysli malé mlékárny a podobně, to znamená, omezuje to produkci českých potravin, a zároveň to bere možnost využít tuto vodu vsakováním tak, aby... protože není ekologicky znečištěna. Děkuji vám za vaši reakci, pane ministře.
Ministr životního prostředí ČR Richard Brabec:
Děkuji za slovo. Vážený pane předsedající, budu reagovat na to, že my jsme s panem kolegou vedle o tom už krátce hovořili. Ten důvod - a pan kolega Bendl si určitě vzpomene, ona se ta debata vedla při minulé novele vodního zákona, která je relativně čerstvá, a samozřejmě byla ta debata i ve výborech, jak ve výboru pro životní prostředí, tak v zemědělském výboru. A tady nakonec převážil názor - a já neříkám, že je to definitivní, ale v této situaci, a byla tam i shoda obou resortů, že je vždycky hlavní priorita ochrana podzemních vod, a v tomto kontextu je třeba vnímat i možnost nepřímého vypouštění vyčištěných - a teď já říkám - průmyslových odpadních vod, v uvozovkách průmyslových, protože skutečně tady se velmi komplikovaně rozlišovalo, jaký typ odpadních vod - byť z těch malých provozoven - by se dal udělat tak, aby bylo zcela eliminováno riziko negativních látek, které v té šedé vodě můžou zůstat.
A tady vlastně by se dalo říct, že nebyl by velmi pravděpodobně problém šedé odpadní vody nebo šedé vody z nějaké části té provozovny, to znamená například vyčištěné splaškové vody, které by byly produkované zaměstnanci, ale velký problém byl s provozními odpadními vodami, kde se opravdu komplikovaně specifikuje, jaké provozy, jaké typy provozů jsou takzvaně bezpečné z pohledu složení těch odpadních vod a jaké už ne. A proto nakonec zvítězil názor, že šedé odpadní vody z hlediska jejich možnosti vsakování by měly být tam, kde jsou skutečně šedé vody řekněme od zaměstnanců, to znamená ty, které odtékají klasicky z umyvadel, umýváren, koupelen a tak dále, ale už ne ty šedé vody provozní.
Jinými slovy, to bylo tenkrát ta hlavní priorita, proč zvítězil názor neumožnit to vsakování v rámci ochrany vrcholové priority ochrany podzemních vod právě z průmyslových odpadních vod, ať už bez uvozovek nebo s uvozovkami, v případě malých provozů. Nepochybně tahle debata bude pokračovat při další novele vodního zákona a je možné, že do té doby třeba převáží argumenty, že... ale bylo by to dobré umět velmi dobře specifikovat, pro jaké malé provozy by to bylo bezpečné. Jestli stačí takto. Děkuji.
Petr Bendl:
Máte pravdu, my jsme o tom podrobně mluvili, protože evropská legislativa nám umožňuje rozšířit využívání šedé vody. Já jsem rád, že tady neslyším to zásadní ne, že se bude muset umět najít to dělítko a oddělit od sebe ty, kteří jsou potenciálně nebezpeční, od těch, kteří jsou v podstatě bezproblémoví, a těm bychom mohli ve vlastním zájmu vyjít vstříc, protože nejenom ochrana té vody, ale také její dostatek. My můžeme ji tak chránit, že nebudeme mít žádnou, jo, takže hledat podmínky, za jakých je to možné, mi přijde rozumná cesta. Děkuji vám za odpověď.
Ministr životního prostředí ČR Richard Brabec:
Skutečně jenom na doplnění. Já si pamatuji debatu v Izraeli, kde jsme právě diskutovali s kolegy, kteří jsou nejdál na světě z pohledu vyčištěných odpadních vod, využití odpadních vod a i šedé odpadní vody. I oni sami říkali, že i v situaci naprostého nedostatku vody, i když dneska samozřejmě Izraelci už hodně odsolují a využívají spíše odsolenou mořskou vodu, ale že prostě předtím, než odsolování se stalo naprosto běžným a také cenově konkurenceschopným, tak i tak zemědělci a společnost měli poměrně velký problém s využitím té šedé vody a s jejím zasakováním, protože se to prostě bralo jako voda opravdu špinavá.
V České republice v posledních letech - a troufám si říct, že i hodně zásluhou Ministerstva životního prostředí - se ten pojem šedé vody vžil, nestalo se z toho něco, čeho se všichni báli, a už dneska jsou - a to já bych bral jako začátek, velmi dobrý začátek té konkrétní debaty - dneska už určitě víte, že jsou i developerské projekty, které už využívají šedou vodu, a tím pádem se ta šedá voda i z pohledu třeba hygieny, Ministerstva zdravotnictví a dalších stává komoditou, kterou je potřeba zvažovat a která byla dříve brána jako klasická odpadní voda, kterou je třeba čistit na čistírnách a která v žádném případě by se zasakovat neměla.
Já myslím, že to se posunulo, určitě se to posunulo a může být další posun, právě až dokážeme specifikovat provozy, kde skutečně hrozí minimální nebo žádné riziko, že by se do podzemních vod dostaly nějaké škodlivé složky. Děkuji.
poslanec PČR
