Novinky Mediální výstupy

 

Vážený pane předsedající, vážený pane premiére, já jsem jeden z mála, který nevyužil svého přednostního práva v té úvodní diskusi, a musím konstatovat, že do značné míry souhlasím s obhajobou interpelací, kterou zde měl pan premiér. Myslím si, že pokud bychom se nedokázali shodnout na tom pořádku, že bude nutná skutečně dohoda předsedů poslaneckých klubů. Protože změnu zákona o jednacím řádu bych určitě nedoporučoval ani nepodporoval.

 

Doufám, že si nebudu muset dát přednostní právo, že stihnu v limitu položit svůj dotaz. Můj dotaz se týká státního rozpočtu.

 

Vláda v pondělí schválila rámce státního rozpočtu, jakési mantinely na další léta, a z toho vyplývá, že plánujete schodek státního rozpočtu ve výši 100 miliard korun v letech 2015 až 2016 a 95 miliard v tom následujícím roce. Přitom připomínám, že v době ekonomického poklesu skončil loňský rozpočet se schodkem 81,8 mld. korun. Takže se zdá, že v době, kdy všichni očekáváme růst hrubého domácího produktu někde mezi 1,7 až 2,5 % v jednotlivých letech, tak vy stejně jako v době vaší minulé vlády budete opakovat tu chybu, kterou jsme těžce napravovali, že v době růstu utrácíte víc, než je skutečně potřeba.

 

Vaše vláda v programovém prohlášení také zmiňuje opatření na lepší výběr daní, ale když se podívám na předložený návrh státního rozpočtu, tak ten počítá s nárůstem daňových příjmů zhruba o 10 mld. korun ročně, což je ale způsobeno růstem ekonomiky, nikoliv lepším výběrem daní.

 

Takže moje otázka je, proč vaše vláda rezignovala na snižování státního dluhu a plánuje budoucnost nás všech na dluh. A kolik očekáváte, že přibude ve státní pokladně peněz v příštím roce na základě vašich opatření, která mají zlepšit výběr daní?

 

 

 

 

Vážený pane poslanče, i když prozatím součástí předběžného návrhu zákona o státním rozpočtu, a chci zdůraznit, že to je předběžný návrh, ten skutečný vláda bude schvalovat na přelomu srpna a září a pošle ho teprve v září do Poslanecké sněmovny a teď se ještě bude jednat mezi Ministerstvem financí a jednotlivými resorty, tak chci zdůraznit, ten schodek 100 mld. korun je zhruba o 20 mld. korun menší, než plánovala vaše koaliční vláda v době, kdy jste ještě byli u moci. Když se podíváme na rozpočtový výhled, který byl schválen v době vlády Petra Nečase, tak se předběžně počítalo s tím, že schodek se bude pohybovat někde kolem 120 mld. korun. Pak samozřejmě ještě do toho ale zasáhla Rusnokova vláda. Čili oproti střednědobému výhledu, tak jak byl předložen a my jsme ho zdědili po minulých vládách, dochází k nominálnímu snížení schodku o cca 20 mld. korun oproti číslům, která byla v rozpočtovém výhledu.

 

To samozřejmě nevytváří úplně jednoduchou situaci a výrazně to zvyšuje tlak na úspory ve státním rozpočtu. My jsme se skutečně rozhodli, že budeme úspory hledat tam, kde to nepodlomí hospodářský růst. A tak jak se v minulých letech neustále mluvilo o tom, že se sníží provozní výdaje státu, a místo toho se braly peníze důchodcům a rodinám s dětmi a státním zaměstnancům, jakoby snížení tempa valorizace penzí šetřilo provozní výdaje státu, no nešetřilo, tak my jsme se rozhodli zaměřit na skutečný provoz. To znamená: Výdaje na právní služby jdou na polovinu, meziročně. Výdaje na ostatní služby, outsourcing meziročně jdou na polovinu. Snižují se výdaje na cestovné na všech úřadech. To znamená, snažíme se skutečně zasáhnout zbytečné provozní výdaje a jdeme cestou velmi silné redukce.

 

A pokud jde o opatření, která směřují ke zlepšení výběru daní, to samozřejmě vyžaduje čas. Je škoda, že když nastoupila vláda ODS, tak zrušila zákon o registračních pokladnách. My teď musíme ten systém připravit znovu. Samozřejmě v moderní podobě, tak jak dnes existuje v zemích, jako je třeba Chorvatsko. To znamená, chceme zavést elektronickou evidenci tržeb. Slibujeme si od toho výrazné zvýšení daně z přidané hodnoty. Ty zákony se ale musí nejprve napsat, musí se předložit a schválit a implementace nějakou dobu potrvá. Stejně tak potřebujeme, aby se zavedl elektronický výkaz daně z přidané hodnoty. I na to je potřeba přizpůsobit příslušné systémy.

 

Vláda tedy počítá s tím, že příští rok využije zejména jednorázové příjmy například ve formě zisků od státních nebo polostátních firem, a počínaje rokem 2016 a zejména počínaje rokem 2017 použije prostředky, které budou získány díky zavedení už konkrétních opatření proti daňovým únikům.

 

Samozřejmě ta opatření proti daňovým únikům se snažila zavádět i minulá vláda. Já chci poctivě říci, že například to, co se odehrálo za Nečasovy vlády ve vztahu ke kaucím na alkohol, byť to bylo vyvoláno a muselo to být vyvoláno metanolovou aférou, tak přesto to byla správná reakce a určitě to vedlo k tomu, že se trh do značné míry vyčistil. To samé správné opatření, které my jsme i v opozici podporovali, bylo zavedení kaucí pro prodejce pohonných hmot. Opět opatření, které evidentně mířilo a míří správným směrem. 

 

To znamená, chceme pokračovat, rozvíjet ty věci tak, abychom maximálně omezili daňové úniky v příštích letech. A pokud jde o deficit státního rozpočtu, předpokládáme, že tento deficit by měl nominálně v příštích letech stagnovat. Pokud se podaří, aby se zvýšily daňové příjmy zlepšením výběru daní, tak by po dvou letech mohlo dojít ke snížení tohoto nominálního deficitu, který pro příští rok předběžně navrhujeme ve výši 100 mld. korun.

 

 

 

 

Jenom velmi stručně. Pane premiére, samozřejmě není úplně korektní srovnávat rozpočtové výhledy. Já se ani nepamatuji, že by takový byl z období, kdy jsme čelili opravdu vážným ekonomickým problémům, a ze situací, kdy očekáváme růst hrubého domácího produktu a kdy bychom na to měli odpovídajícím způsobem reagovat. A ta odpovídající reakce je opravdu šetřit. A jestli jsem dobře poslouchal odpověď na moji druhou otázku, a to je, kde očekáváte, že se zlepší výběr daní, a kolik očekáváte, že ten zlepšený výběr daní přinese do státní pokladny, tak jsem se toho čísla nedočkal. Ale dozvěděl jsem se, že plánujete různé registry, a to podle mě, tak jak jste to popsal, znamená spíše zvyšování byrokracie a znamená to také určitě nové výdaje na zavádění těch opatření.

 

Takže jaké je to reálné číslo, které předpokládáte, že bude pozitivní pro státní pokladnu, a které vznikne z toho, že skutečně zlepšíte reálným způsobem výběr daní?

 

 

 

 

Když v Chorvatsku zavedli plošný systém elektronické evidence tržeb - tzn. zařízení, kdy pokladna, která vám vystaví účtenku, a to nemusí být nějaká klasická velká pokladna, může to být klidně mobilní telefon, který je on line propojený s Ministerstvem financí, k němu je připojená tiskárna, vytiskne vám účtenku -, tak to zvýšilo výběr daně z přidané hodnoty v Chorvatsku zhruba o 20 procent. Čili v Chorvatsku zavedení toho opatření, které bylo zavedeno velmi plošně a velmi nekompromisně, vedlo k takovému zvýšení výnosu daně z přidané hodnoty. To je myslím velmi dobré číslo. Já samozřejmě v tuto chvíli nechci říkat, že u nás je stejná mezera ve výběru DPH jako v Chorvatsku. Očekával bych, že v Chorvatsku byla vyšší, než existuje v České republice. Ale v každém případě má cenu, abychom se do projektu elektronické evidence tržeb pustili, zejména v situaci - já to musím bohužel konstatovat a říci bohužel -, kdy nás v těch opatřeních proti daňovým únikům předběhla řada okolních zemí.

 

A zejména se závistivě díváme na Slovensko. Co se odehrálo na Slovensku zejména v posledních dvou letech v boji s daňovými úniky, to kdyby se odehrálo v České republice, tak můžeme mít mnohem nižší schodek státního rozpočtu, než je těch navrhovaných 100 mld. korun. Právě řada konkrétních slovenských opatření pro nás je příkladem. Je to výhodné pro Českou republiku prostě proto, že ta opatření byla na Slovensku vyzkoušena, ukazuje se, že fungují. Už jsou známy v řadě případů i konkrétní finanční přínosy. Tak jak jsme jednali se zástupci slovenského Ministerstva financí, kdyby teď měli možnost zavést ten nový chorvatský systém registračních pokladen, tak by ho pravděpodobně zavedli. Oni mají technologicky starší systém, ale budou se snažit o jeho další rozvoj.

 

Takže jsou tady konkrétní možnosti, konkrétní příklady. Bohužel naše země má řadu let zpoždění i z hlediska elektronizace daňové správy a teď potřebujeme během dvou let to zpoždění dohnat.