Novinky Mediální výstupy

 

Děkuji za slovo. Dneska budu citovat pouze čísla z vládního materiálu. Abych nebyl obviněn z toho, že si opozice něco vymýšlí, tak se chci zaměřit na potenciální výnosy státního rozpočtu a na náklady podnikatelského sektoru. (V ruce drží ceduli s nápisem STOP registračním pokladnám. ODS je s vámi.)

 

Podle důvodové zprávy a podle RIA, kterou zpracovalo Ministerstvo financí, jsou odhadované náklady na pořízení systému zhruba 370 milionů korun a potom provozní každý rok zhruba 500 milionů korun včetně toho, že se přijme 400 nových pracovníků, a to počítám pouze mzdy a odvody a nepočítám nějaké vybavení, které ti pracovníci bezesporu budou muset - to znamená půl miliardy ročně, 400 nových pracovníků a 370 milionů na pořízení systému. Náklady, které odhaduje znovu Ministerstvo financí pro podnikatelský sektor, jsou pro malého prodejce od 5 700. Pokladna pro středního prodejce 9 000, celkové náklady střední firmy 450 000. Provozní náklady od 5 000 korun ročně. Odhadovaný počet registračních pokladen zase podle vládního materiálu RIA je 4,5 milionu kusů. Takže jenom na provozních nákladech - těch 500 korun měsíčně, to vypadá jako nic, je to 2,5 miliardy ročně.

 

Já se chci zeptat pana premiéra, když si tam namaloval, že to přinese 12 miliard do státního rozpočtu, a je tam poznámka "dle vlastních výpočtů Ministerstva financí", zda ty výpočty viděl, odkud se ty výpočty vzaly, protože my jsme si nechali Parlamentním institutem zpracovat daňové příjmy Chorvatska, tolikrát citovaného, tam se žádné navýšení výběru daní nekoná. Všem kolegům mohu poskytnout materiál. Takže dotaz: Jak jste přišel na těch 12 miliard ročních příjmů a co říkáte na to, že jenom provozní náklady podnikatelského sektoru budou minimálně 2,5 miliardy ročně? Myslím, že ten výsledek bude v záporu, že se zdaleka tolik nevybere (upozornění na čas), přitom zatížíte podnikatele miliardovými částkami ročně.

 

 

 

Děkuji. Vážený pane poslanče, vážené dámy, vážení pánové, shodou okolností se v pondělí a v úterý zúčastním pracovní návštěvy Slovinska a jedním z témat, o kterých budeme jednat se slovinským premiérem, je rozhodnutí slovinské vlády inspirovat se chorvatským systémem elektronické evidence tržeb. Slovinská vláda se rozhodla schválit tento projekt, podobně jako se pro to rozhodla česká vláda, a i ve Slovinsku se chystají zavést systém elektronické evidence. Čili není to jenom otázka České republiky, ale zdá se, že úspěch chorvatského modelu je a bude inspirací i pro další státy. Vím o tom, že i v některých dalších zemích, kde zatím uplatňují ten technologicky starší model registračních pokladen, uvažují o tom, že by přešli na on-line registraci tržeb, že registrace tržeb v registračních pokladnách je v zásadě decentralizovaná a chorvatský systém se jeví jako výrazně technologicky progresivnější.

 

Pokud jde o otázku nákladů, chci zmínit fakt, že počítáme v rámci připravovaného návrhu zákona s tím, že by poplatník daně z příjmu fyzických osob, kterému v daném roce vznikne povinnost začít evidovat tržby podle zákona o elektronické evidenci tržeb, si mohl jednorázově uplatnit slevu na dani ve výši 5 000 korun. To znamená, cílem vlády je přispět ke kompenzaci nákladů, které vzniknou jednorázově podnikatelům s tím, že se připojí do systému elektronické evidence tržeb. Současně musím říci, že ten efekt, který odhaduje Ministerstvo financí, je efektem významným pro zvýšení příjmů veřejných rozpočtů. To, co je důležité, je, že k tomu efektu nedochází tím, že by se zvýšily daňové sazby, ale dochází a dojde k němu tím, že se omezí nepoctivost, že se omezí podvody a že se napraví poměry v podnikatelském prostředí.

 

Já si myslím, že opozice, která neustále kritizuje návrh na zavedení elektronické evidence tržeb, opomíjí jeden z jeho klíčových aspektů a tím je napravení dnešní situace, kdy část podnikatelů daně platí, tím, že daně platí, tak si to samozřejmě musí také promítat do cen, a pak je tady část podnikatelů, kteří daně neplatí a také si to, že daně neplatí, promítají do cen. A tady vzniká neférové, nerovné konkurenční prostředí. A my nesouhlasíme s tím, aby tady dlouhodobě fungovaly podnikatelské subjekty, které získávají výhodu na trhu tím, že podvádějí stát, neplní své povinnosti, nedodržují zákony a neplatí daně. Čili systém elektronické evidence tržeb tam, kde bude zaveden, a bavíme se o restauracích, bavíme se o ubytování, bavíme se o maloobchodě, o velkoobchodě, tak by měl dosáhnout toho, že se nejenom zvýší příjmy státu, omezí se daňové úniky, ale také by se mělo narovnat podnikatelské prostředí. Ale vláda si uvědomuje fakt, že podnikatelé budou mít s pořízením tohoto systému určité výdaje, a proto jsme připraveni také toto zohlednit tak, aby si mohli tyto výdaje odečíst jako slevu na dani z příjmů, a to jednorázově ve výši 5 000 korun. Děkuji.

 

 

 

Já mám jinou tabulku pro pana premiéra. (Ukazuje další ceduli s jednoduchou tabulkou.) Protože on nám podsouvá něco, co nechceme. My jsme po férovou daňovou kontrolu. A pokud Ministerstvo financí odhaduje, tak asi tuší, kde jsou ti nepoctiví. A má 15 tisíc zaměstnanců daňové správy.

 

Nicméně, pane premiére, já jsem se vás neptal, kam pojedete a kde všude na východ od nás se zavádějí registrační pokladny. Já jsem se vás ptal, na základě jakých výpočtů bylo těch 12,5 miliardy, a mluvil jsem o provozních výdajích 2,5 miliardy ročně. Nemluvil jsem o výdajích na pořízení. Vy říkáte, že navrhnete 5 000 odpočet slevu na dani, ale já jsem vám citoval, že u středního - podle vašeho materiálu - že u středního podnikatele je jedna pokladna od 9 700 a u střední firmy odhadované náklady jsou 450 000. Tak to je moc hezké, že místo 450 000 to bude 445 000.

 

Ale chci se vrátit k těm daňovým výnosům. Viděl jste daňové výnosy Chorvatska? Viděl jste ta čísla a o kolik procent vzrostly daňové výnosy? My máme čísla jiná a jsou z Parlamentního institutu.

 

 

Já jsem přesvědčený o tom, a ta čísla a odhady z Ministerstva financí to prokazují, že dojde ke zvýšení výběru daně z příjmu, dojde ke zvýšení výběru daně z přidané hodnoty a samozřejmě také dojde k návaznému zvýšení odvodů na sociálním a zdravotním pojištění tam, kde se to odvíjí od základu daně z příjmu. Ta opatření, která by měla být zavedena, samozřejmě vedla v Chorvatsku ke zvýšení výběru daně z přidané hodnoty. Současně v Chorvatsku byla také výrazně kompenzována tím, že se snížila sazba daně z přidané hodnoty u restaurací. Ta kompenzace, kterou navrhujeme v České republice, bude mít rozpočtové dopady zhruba kolem půl miliardy korun. To se týká možného poklesu daně u restaurací, snížení daně z přidané hodnoty, a předpokládáme, že i když odečteme tento pokles výběru daně u restaurací v důsledku snížené sazby, tak to v každém případě bude pro veřejné rozpočty výrazně plusová operace. A nebavíme se jenom o dani z příjmů a o dani z přidané hodnoty, kde identifikujeme největší potenciál pro krácení této daně v oblastech, o kterých jsem hovořil, ale mluvíme také o návazných odvodech v oblasti zdravotního a sociálního pojištění, což samozřejmě přispěje ke stabilizaci onoho důchodového účtu, o kterém tady byla v uplynulých dnech velmi často řeč v Poslanecké sněmovně, a samozřejmě přispěje to také ke stabilizaci systému zdravotního pojištění. Jenom ještě k tomu, které země se inspirují Chorvatskem. Tak v tuto chvíli je to Slovinsko a Česká republika, ale chci připomenout, že v řadě zemí Evropské unie fungují registrační pokladny, včetně Slovenska. Registrační pokladny, které mají fiskální paměť, do které se zapisují všechny transakce, a finanční úřady kontrolují jednotlivé fiskální paměti v jednotlivých registračních pokladnách. Já se domnívám, že systém on-line evidence na jednom serveru Ministerstva financí, na jednom místě, je mnohem progresivnější a snižuje ve skutečnosti náklady daňové správy na kontrolu systému evidence tržeb.