8. května 2015

Projev na pietním setkání u památníku II. odboje na Klárově

Projev 1. místopředsedy Senátu Přemysla Sobotky na pietním setkání u památníku II. odboje na Klárově u příležitosti 70. výročí konce 2. světové války.

 
Vážení přátelé, dámy a pánové,
 
na tomto místě se scházíme od roku 2006, kdy zde na Klárově byl slavnostně odhalen pomník II. odboje. Tehdy jsem projevil přání, aby se tomuto pomníku dostalo pozitivního přijetí ze strany Pražanů a návštěvníků Prahy a aby tento artefakt trvale obohacoval architekturu Malé Strany a stal se tak zároveň stálou připomínkou varující historie. Letos máme k tomuto zamyšlení zvláště výraznou příležitost v podobě 70. výročí porážky hitlerovského nacismu.
 
Když sleduji média, jsem trochu v rozpacích. Příležitost připomenout si naše opomíjené hrdiny se trestuhodně rozmělňuje pod hesly korektnosti a vyváženosti pohledu na dějiny se naši hrdinové překrývají – často zcela úmyslně a záměrně – příklady negativními. Potom se nesmíme divit, když se ozývají i historií nepolíbení hlupáci, kteří tvrdí, že jsme žádné hrdiny neměli.
 
Z toho pramení i druhý důvod mých letošních rozpaků, které formuje prohlubující se celospolečenská neznalost historie a tím i neschopnost se z ní poučit. Navíc je to celoevropský problém, kdy nové hrozby nemáme odvahu nejen řešit, ale ani pojmenovat! A tak slýcháme i od lidí často velice vzdělaných, pseudopacifistické názory jako v letech lorda Runcimana či pánů Chamberleina a Daladiera. V opačném pólu potom – pokolikáté již za posledních sto let? – extrémní levice vyhlašuje válku válce a ohrožené vydává s nestydatou drzostí za ohrožující. Historie pro nás přestává být kompasem a i lidé geniality Karla Čapka s jeho díly Továrna na absolutno, Matka či Válka s mloky aspirují jen na neoblíbenou povinnou školní četbu před maturitou. Bylo by dobré si uvědomit, že my dospělí dnes rozhodujeme o budoucím osudu svých dětí a vnoučat a ušlechtilé fráze a intelektuální slovní eskapády nic nevyřeší, pokud nezačneme rizika dnešní doby nazývat pravými jmény.
 
Musím zde proto jen zopakovat: V našich rukou a v naší chuti neopakovat staré chyby teď je i to, zda hrdinové, kterým byl postaven tento pomník, zemřeli zbytečně či nikoliv.
 
Děkuji vám za pozornost.
MUDr. Přemysl Sobotka

1. místopředseda Senátu PČR

Štítky:
projev