15. dubna 2015

Události, komentáře: Jednotné přijímací zkoušky a dotace sportu

Hostem komentovaných událostí ČT24 byl poslanec Bohuslav Svoboda.

Celý rozhovor s poslancem Bohuslavem Svobodou můžete zhlédnout na ČT24.

 

Lukáš DOLANSKÝ, moderátor: 


Pojďme na toto téma, na toto právní minimum navázat s mými hosty, kteří už se mnou sedí ve studiu. Tím prvním je Bohuslav Svoboda, člen výboru pro vzdělání Poslanecké sněmovny. Dobrý večer. 



Bohuslav SVOBODA, poslanec a člen výboru pro vědu a vzdělání PS PČR /ODS/:


Dobrý večer. 

 



Lukáš DOLANSKÝ, moderátor:


Naproti němu sedí Pavel Kováčik, předseda poslaneckého klubu. 

 



Pavel KOVÁČIK, předseda poslaneckého klubu /KSČM/:

Dobrý večer. 


Lukáš DOLANSKÝ, moderátor:

A ve spojení je s námi také Jiří Zlatuška, předseda výboru pro vědu, vzdělání Poslanecké sněmovny. Dobrý večer i vám. Pane Zlatuško... 

 


Jiří ZLATUŠKA, předseda výboru pro vědu a vzdělání PS PČR /ANO/:

Dobrý večer. 



Lukáš DOLANSKÝ, moderátor:

Pane Zlatuško, já u vás začnu. Já předpokládám a asi možná to ani není cílem Událostí, komentářů, abychom rozklíčovali, jak to přesně bylo. Mě by ale zajímala obecná věc, která je, řekněme, o patro výš. Jak tohle to podle vás kazí pověst českého sportu? 



Jiří ZLATUŠKA, předseda výboru pro vědu a vzdělání PS PČR /ANO/:

Já si myslím, že ta kauza je velice smutná právě tím neprávním dopadem. To, co jsme tam slyšeli o těch blbcích nebo šašcích z hlediska presumpce neviny, tam je důležité si uvědomit, že to je záležitost trestní odpovědnosti a toho, zda se stal nebo nestal nějaký trestný čin. A jestli pan Růžička je nebo není tím trestným činem vinen. Toto je záležitost právní činnosti v trestním řízení a tak dále. Ale jiná věc je ta rovina etická, rovina toho, že sport by měl být jakousi motivací mládeže i k férovému jednání, k tomu, že rozhodují výkony a ne zaplacené peníze. A tady se není jak vymlouvat na to, jestli někdo řekl nebo neřekl ten trestní verdikt, protože ta škoda je zde evidentně páchána na tom, jak tady tato kauza působí destruktivně právě tady v téhle etické rovině. 

 



Lukáš DOLANSKÝ, moderátor:


Ano, pane poslanče Svobodo, ten aspekt toho, že se tady bavíme vůbec o dětském sportu, je toto věc, která tu kauzu posouvá ještě do jiné roviny? 

 


Bohuslav SVOBODA, poslanec a člen výboru pro vědu a vzdělání PS PČR /ODS/:


Já bych v první řadě chtěl konstatovat, že primárně se posouvá do jiné roviny kvůli zájmu médií, který o to je. Já mám bohaté zkušenosti s obviňováním nejrůznějším a byl bych velmi rád, kdyby obviňování navazovalo na něco, co je prošetřováno, zjištěno a prokázáno. Ta druhá věc, o které hovoříte, samozřejmě v okamžiku, kdy jakékoli kauzy zavedete děti, mládež, samozřejmě z toho etického principu je to záležitost daleko horší, než když se jedná o dospělé lidi. Prostě ti mladí lidé nemají ještě návyky, nemají ještě všechny ty principy zažité, akceptované a může to pro ně být skutečně, pokud něco takového se stane, může to pro ně do budoucna být opravdu špatný příklad. 

 



Lukáš DOLANSKÝ, moderátor:


Pane poslanče, o tom, že korupce mnohdy sahá právě i do mládežnického dětského sportu, existují články, psalo se o tom mnohokrát. Co to znamená? Že prostě to bez peněz nejde, nebo že už sport a mládežnický sport se dostal do situace, kdy v zásadě v něm vládnou peníze? 

 


Pavel KOVÁČIK, předseda poslaneckého klubu /KSČM/:


Především je velký průšvih to, že se mládeži hroutí vzory. Že vždycky jsme byli zvyklí, že ten dobrý sportovec nebo vynikající sportovec, umělec, lékař a tak podobně je zároveň jakýmsi morálním vzorem, příkladem pro to dítě nebo pro toho mladého člověka. A tady v samém tom prostředí toho sportu dochází k něčemu tak negativnímu, jako je korupce a já jsem přesvědčen o tom, že ať je to, kdo je to, má být věc řádně vyšetřená a má prostě padni komu padni, má být jasně rozhodnuto. Je dobře, že pan ministr vysílá kontrolu na to financování. Nicméně KSČM je přesvědčena, že financování sportu nebo státní příspěvek, státní pomoc sportu by měl jít především do mládežnického sportu, především do základní té úrovně toho sportování, především do jakýchsi programů sportů pro všechny a do té základní líhně. A teprve potom nechť se prokáže a samozřejmě tyto vrcholové záležitosti si většinou na sebe i vydělávají sami. A ten státní příspěvek by měl být symbolický, ale hlavně jasně zřetelně a průhledně doložitelný, aby nemuselo docházet k situacím, já věřím, že ten rodič v dobré vůli chtěl, aby prostě jeho synek na tom vyl líp, ale to... 

 

 


Lukáš DOLANSKÝ, moderátor:


Já si myslím, že to nerozkličujeme, ale v zásadě to ani nechceme to rozkličovávat. 

 



Pavel KOVÁČIK, předseda poslaneckého klubu /KSČM/:


Nemusíme to... 

 



Lukáš DOLANSKÝ, moderátor:


Mě zajímá, vy jste tady gestikuloval na ten dětský sport a na ty státní dotace.

 

 

Bohuslav SVOBODA, poslanec a člen výboru pro vědu a vzdělání PS PČR /ODS/:
Já to skutečně vnímám trošičku jinak a jsem bývalý sportovec a vím, o čem mluvím. Stát zapomněl na to, že tady má tři věci, o které se má starat, to je dětský sport. Máme 50 % obézních dětí. Když jim nevytvoříme pohybové návyky, když je nenaučíme sportovat, bude se zdraví té naší mládeže stále zhoršovat. Pak máme druhou skupinu, to jsou ti mladí, kteří už začínají být dobří, aby se dostali nahoru, tak musí mít vytvořené zázemí a podporu. A pak ale máme tu třetí skupinu, to už jsou ti olympionici, kteří už dosahují těch výsledků. Zázračně, protože na prostředky, které dostávají, by vlastně neměli dokázat nic, a na to všechno dává stát úhrnem 3,5 miliardy. To je tak nízká suma, že není žádná země okolo, která by měla tak nízkou sumu. Pokud se toto nezmění, ty problémy, o kterých hovoříme, tady budou. Já tím nechci hájit to, že přicházejí nějaké jiné peníze, mají přicházet jiné peníze do sportu, ale kdyby ten sport byl zajištěn ve všech těch třech fázích, o kterých hovořím, možná, že bychom takovéto problémy neměli. Víte, on sport se bez peněz dneska dělat nedá. A u těch úplně malých dětí, tam to bez peněz také nejde. Ne všechny rodiny jsou takové, aby to mohly profinancovat, nebo na tom nemají zájem. Ale já znovu říkám, je to otázka toho, jak bude zdravá ta další generace. 

 



Lukáš DOLANSKÝ, moderátor:


Ano, pane poslanče Zlatuško, je to koneckonců apel, který míří na vás. Může s tím současná vládní koalice něco dělat? Je možnost jaksi peněz do sportu přinést víc? 

 



Jiří ZLATUŠKA, předseda výboru pro vědu a vzdělání PS PČR /ANO/:


Já s tím, co říkal pan docent Svoboda, zcela souhlasím, a toto byl také základní důvod, proč jsme jako hnutí ANO a koneckonců připojili se k nám i lidovci, tak stáli o to, aby ministr Chládek stáhl ten návrh zákona o sportu právě proto, že mu nepředchází koncepce, ve které by tady tato část byla zcela jasně zakotvena. Bohužel i na té vládní úrovni se musíme potýkat s tím, že se objevují návrhy na to, že by se například zřídilo několik málo středisek jakéhosi špičkového sportu. Tam se předpokládalo se sumou, pokud si dobře vzpomínám, něco kolem 400 milionů korun, zatímco to základní, oč by se nám mělo jednat, je právě investice do dětí, do mládeže, do takových věcí, aby se na školy vrátily standardy toho, co se má dělat v tělesné výchově, aby byla samozřejmostí průprava třeba v plavání a v tom systému státního financování, aby finance šly přímo na ta příslušná místa, kde se s mládeží pracuje, nikoli přes nějaké další prostředníky. 

 



Lukáš DOLANSKÝ, moderátor:


Ano, já dám prostor panu poslanci, který se tady vehementně hlásí. 

 


Pavel KOVÁČIK, předseda poslaneckého klubu /KSČM/:

 
Víte, my někdy objevujeme objevené a dávno vyzkoušené. Já pocházím z Třebíče a tam vždycky, to je hokejová líheň pro ty, kdo to náhodou nevědí, pocházejí odsud, vyšli odsud významní hokejisté minulosti i současnosti, a tam samozřejmě fungovali na škole, na kterou já jsem chodil kdysi dávno, hokejové třídy, které byly v přímé spolupráci s tím hokejovým oddílem a jako taková líheň to propojení podpory sportu přes ty školy, přes ty hokejové třídy, kde odmalička se školení profesionální trenéři a vedoucí oddílu mládeže tomu věnovali, to si myslím, že je něco, co by stálo za to, abychom uvažovali znovu obnovit. Protože jsme příliš malý, početně malý národ na to, abychom mohli si dovolit zapadnout jakýkoli talent. A ten systém, ta systémovost v přístupu je podle mě rozhodující. A samozřejmě kontrola těch financí. 

 



Lukáš DOLANSKÝ, moderátor:


Pane poslanče, na druhou stranu, vy jste tady zmínil sám, že peníze jsou potřeba, málo peněz, víc peněz, ale jaksi peníze tečou také do těch špiček, do první ligy, do extraligy, je tohle, kam mají téct státní dotace? A není to potom v zásadě ten moment, který ten systém trochu jaksi křiví, že přemíra peněz a příliš drazí hráči, vždyť se už dnes prodávají mladí fotbalisté do 15 let. Není tohle to věc, která v zásadě, přemíra peněz to ničí ten systém? 

 



Bohuslav SVOBODA, poslanec a člen výboru pro vědu a vzdělání PS PČR /ODS/:


Já znovu zopakuji to, co jsem říkal. Jsou tři oblasti, do kterých peníze mají jít. To jsou ty dětské tepláčky. Dětské sportovní tepláčky, pro ty děti, abychom tu generaci prostě odstartovali. Pak musí ty peníze jít do sportovců a sportů, kteří už jdou nahoru a připravují se na tu vrcholovou kariéru. A ta třetí skupina potom jsou ti olympionici a ti mistři světa a tak dále. A ta skupina, o které vy hovoříte, tam nejspíš směřujete k těm sportům, které vlastně jsou sporty, které ve světě normálně vydělávají, ať je to jsou fotbal nebo basketbal nebo hokej, a tam samozřejmě já velmi vnímám to, že tam je vlastně nutnost toho, aby ty kluby si na sebe vydělaly, prostě pokud nebude ten stadion vyprodaný, pokud to nebude záležitost skutečně toho, že si to toho diváka přitáhne, pak je v tom sportu nebo v tom klubu něco špatně. Podívejte se, jak vypadají fotbalové stadiony v zemích jako je Španělsko. Víte, já jsem žil v Itálii nějakou dobu a proto vím, co to je calcio, co to je fotbal, jak ti lidé skutečně tím žijí, chodí na to a ty oddíly, ty kluby prostě dokážou žít z toho, co vydělávají a nemusí tam řešit to, že to bude subvencovat nebo platit někdo jiný. 

 



Lukáš DOLANSKÝ, moderátor:


Pane poslanče, krátká reakce. 

 



Pavel KOVÁČIK, předseda poslaneckého klubu /KSČM/:


Velmi krátká. Ono na světě není jenom hokej, fotbal, basketbal. Já před Vánoci každý rok nebo koncem roku, každý rok, pravda nevelkou částku, ale přece jenom podporuji dětský stolní tenis v Hrotovicích, protože si myslím, že tyto malé sporty nebo sporty, které nejsou úplně v centu zájmu, mají také nárok na život a vezměme si například příklad rychlobruslení a Martiny Sáblíkové. Vždyť to se vydupalo z ničeho, bez peněz, bez dotací na základě nadšení těch lidí a příchylnosti k tomu sportu. Tam je třeba také napřít tu podporu. 

 


Lukáš DOLANSKÝ, moderátor:


Pánové, ukončíme debatu o sportu, ale zůstaneme jaksi ve vašem tématu ještě, u jednoho tématu, protože na polovině středních škol s maturitními obory začaly přijímací zkoušky. Letos poprvé ministerstvo pilotně ověřuje jejich jednotné zadávání. Záleží ale na samostatných institucích, jakou váhu jim při výběru nových studentů dají. 

 



Lukáš DOLANSKÝ, moderátor:


A já začnu u pana poslance Zlatušky. Pane poslanče, je podle vás přijímací zkouška, která má jednotný klíč, vlastně vůbec potřeba, když si ji ta škola stejně bude moct udělat podle svého? 

 



Jiří ZLATUŠKA, předseda výboru pro vědu a vzdělání PS PČR /ANO/:


Já se domnívám, že celá ta idea jednotných přijímacích zkoušek je scestná a že spíš uškodí českému školství, než aby mu jakýmkoli způsobem prospěla. 

 



Lukáš DOLANSKÝ, moderátor:


Proč? 

 



Jiří ZLATUŠKA, předseda výboru pro vědu a vzdělání PS PČR /ANO/:


Ta idea vychází z předpokladu, že se dá na tom vstupu otestovat takovým způsobem, že téměř dokážeme říci, jestli ten příslušný student tu školu úspěšně s maturitou ukončí nebo ne, ale toto není pravda z řady důvodů. Ta testovatelná složka vloh je jenom jednou z částí, přistupuje k tomu potom vlastní píle, úsilí při studiu a jako další vstupní parametr do toho přichází velmi rozdílná úroveň základních škol, která je známá. A toto, když se dá dohromady, tak naprosto zjevně, pokud použijeme centralizované zkoušky, uškodíme studentům, kterým bychom mohli dát příležitost vzdělání dosáhnout a z nějakých vnějších důvodů je můžeme od toho odříznout. 

 



Lukáš DOLANSKÝ, moderátor:


Pane poslanče, souhlasil byste s vaším kolegou? Souhlasíte s tím, že to je v zásadě jenom zkouška momentální připravenosti nebo momentálního stavu toho studenta? 

 



Bohuslav SVOBODA, poslanec a člen výboru pro vědu a vzdělání PS PČR /ODS/:


Každá zkouška je zkouška momentální připravenosti. Já mám se zkouškami přijímacími velmi bohaté zkušenosti z vysoké školy, protože my přijímací zkoušky na vysoké školy děláme, a to má řadu zajímavých věcí. Ta moje podmínka například je, že pokud chci na nějaké studium dělat přijímací zkoušky nebo tu školu uzavírat maturitou, že tam musí být matematika. Je to zvláštní u lékaře, my nemáme matematiku jako přijímací předmět, ale máme fyziku, která je tomu nejblíž. Já jsem to začal dělat v roce 90, když jsem se stal proděkanem pro vzdělávání a ukázalo se a do dneška to platí, že výsledek z té fyziky je nejvyšší, nejsilnější predikční faktor, jestli ten žák tu školu vystuduje. 

 



Lukáš DOLANSKÝ, moderátor:


Já se omlouvám, skočím vám do řeči. Platí to i u žáka, který opustil základní školu a míří na střední školu? 

 



Bohuslav SVOBODA, poslanec a člen výboru pro vědu a vzdělání PS PČR /ODS/:


Tem problém tam je o malinko složitější prostě proto, že ty děti mohou být ještě nevyzrálé,  nemusí to mít úplně uzavřeno. Ale ty mozkové obvody prostě v té matematice běží stejně i v tom mladém věku. Je to jenom o tom, jak ten test, jak ho nastavíme. Já jsem přesvědčen, že zkouška má svůj smysl, já jsem sám kdysi dělal přijímací zkoušky na gymnázium ještě a jsem přesvědčen, že nám může vytipovat žáky, kteří jsou s většími předpoklady. A protože všichni se tam nemohou dostat, bylo by to dobré. Říkám to hlavně proto, protože jako vysokoškolský pedagog vím, že svým způsobem vlastně úroveň těch uchazečů o vysokoškolské studium se snižuje, že ty jejich vědomosti jsou o něco horší. Je to samozřejmě dané tím, že hladina IQ ve společnosti je standardně, standardní rovina. V okamžiku, kdy zvýším počet těch přijatých a nedostanou se tam ti, kteří se tam dostat mají, dostanu se do problému. 

 



Lukáš DOLANSKÝ, moderátor:


To je Klausova křivka. Pane poslanče, souhlasíte s tím? 

 



Pavel KOVÁČIK, předseda poslaneckého klubu /KSČM/:


A to mluví jasně pro to, aby ty přijímací zkoušky jednotní a centrální byly. Je to pravda, v obecné rovně můžou přijít konkrétní příklady, kde se to ne úplně ve smyslu toho, co říká pan předseda Zlatuška, tam ano samozřejmě. Ale obecně platí, že pokud chci z té křivky vybrat ty plus varianty, tak musím umět vybrat nějaká kritéria. A navíc jsou-li, anebo budou-li a budou-li budou všichni zvyklí, že tomu tak je a kdysi tomu tak bylo, já sám jsem absolvoval velmi tvrdé přijímací zkoušky na gymnázium s odřenýma ušima, jak se říká, ale absolvoval, ale maturoval jsem potom úspěšně. Tak i ta úroveň těch základních škol se bude jaksi srovnávat a teď nemyslím srovnávat tomu nízkému podprůměru, ale srovnávat k tomu vyššímu, protože samozřejmě žádný z ředitelů základní školy nebude rád, když bude mít to procento přijatých, tedy úspěšných absolventů přijímacích zkoušek na střední školy, když bude mít nižší než ten jeho soused. Navíc pořád brečíme po tom, že nám chybí řemeslníci, že nám to řemeslo má sice zlaté dno, ale jaksi toho zájmu moc není mezi těmi dětmi nebo mezi těmi rodiči těch dětí, a ty přijímací zkoušky přece jenom umožní rozlišit, kdo má spíše na to studium toho gymnázia, kdo spíše je ten manuální řemeslný typ, a pomůže to vybrat to zaměstnání také a možná i naplnit ty učební obory /souzvuk hlasů/. 

 



Lukáš DOLANSKÝ, moderátor:


Pane předsedo Zlatuško, vy jste slyšel tady argumenty pro to, aby byly, je tohle to věc, která vás dokáže přesvědčit? 

 



Jiří ZLATUŠKA, předseda výboru pro vědu a vzdělání PS PČR /ANO/:


Ne, není a říct o řemeslnících, kteří musejí mít přece jenom také invenci v řadě oborů a nejsou to jen ti /nesrozumitelné/ druhořadí, že to budou vlastně jenom ti, kteří neprojdou úspěšně zkouškami... 

 



Pavel KOVÁČIK, předseda poslaneckého klubu /KSČM/:


Ale tak jsem to přece neřekl a vy to víte, pane předsedo. 

 



Jiří ZLATUŠKA, předseda výboru pro vědu a vzdělání PS PČR /ANO/:


Ale tak to fakticky je koncipováno. Ty děti, které budou mít socioekonomické podmínky rodin takové, že je nebudou dostatečným způsobem motivovat na základních školách, ten mechanismus přes ty ředitele o úspěšnosti zkoušek nebude fungovat, respektive děti budou obětí tady tohoto, tak to povede k tomu, že se bude zvyšovat setrvačnost společnosti, nebude fungovat vzdělání jako motor sociální mobility a z hlediska zájmu o to, aby se společnost zdravě vyvíjela a aby v ní nebyly determinanty, které jsou jiné než schopností, ale podmínkami rodiny, tak předpoklady pro ten zdravý vývoj, ty se budou takovým to opatřením spíše zmenšovat, rozhodně jim to neprospěje. 

 



Lukáš DOLANSKÝ, moderátor:


Ano. Myslím, že tady zazněly veškeré argumenty, že jste každý řekl, jak to cítíte. Pánové, já vám děkuji za vaše slova, mějte se hezky, těšilo mě, na shledanou. 

 



Jiří ZLATUŠKA, předseda výboru pro vědu a vzdělání PS PČR /ANO/:


Na shledanou. 



Pavel KOVÁČIK, předseda poslaneckého klubu /KSČM/:


Na shledanou. 

 



Bohuslav SVOBODA, poslanec a člen výboru pro vědu a vzdělání PS PČR /ODS/:


Na shledanou. 

Doc.MUDr. Bohuslav Svoboda, CSc.

poslanec PČR
zastupitel statutárního města
zastupitel