12. dubna 2015

Partie

Hostem nedělního diskusního pořadu TV Prima byl místopředseda poslaneckého klubu ODS Marek Benda.

Celý rozhovor s poslancem Markem Bendou můžete zhlédnout na TV Prima.


Tomáš HAUPTVOGEL, moderátor:


Dobré nedělní dopoledne. Na Primě startuje tradiční diskusní pořad Partie. Tu dnešní odehraje trojice vlivných mužů. Předseda Ústavního soudu Pavel Rychetský. Dobrý den. 

 


Pavel RYCHETSKÝ, předseda Ústavního soudu ČR:


Hezký den. 

 



Tomáš HAUPTVOGEL, moderátor:


Jeroným Tejc, poslanec za ČSSD a předseda ústavněprávního výboru Poslanecké sněmovny. Dobrý den. 

 



Jeroným TEJC, předseda ústavně právního výboru PS PČR /ČSSD/:


Dobrý den. 

 



Tomáš HAUPTVOGEL, moderátor:


A Marek Benda, poslanec za ODS, člen ústavněprávního výboru. 

 



Marek BENDA, člen ústavně právního výboru PS PČR /ODS/:


Dobrý den. 

 



Tomáš HAUPTVOGEL, moderátor:


Poslanecké sněmovny. I vám dobrý den. Pojďme se hned na úvod krátce zastavit u jednoho ožehavého tématu, se kterým si v posledních dnech neví moc rady ani vláda. Tím je plánovaná cesta prezidenta Miloše Zemana do Moskvy. Vláda není jednotná, zda tuto cestu prezidentovi zakázat či ne. Miloš Zeman nakonec v pátek přes svého mluvčího vzkázal, že se vojenské přehlídky v Moskvě nezúčastní, místo toho se má sejít se slovenským premiérem Robertem Ficem, což ale zatím slovenská strana nepotvrdila. Pane předsedo, může vláda zakázat prezidentovi zahraniční cestu a v případě, že zakáže, může prezident odcestovat a vystupovat tam jako hlava státu? 

 



Pavel RYCHETSKÝ, předseda Ústavního soudu ČR:


Především tato otázka jde úplně mimo náš ústavní systém, který sám o sobě, i když si myslím, že se nakonec Ústava povedla, tak přesto je to taková trochu hybridní ústava, která měla už v roce 1920 několik zdrojů a jedním z nich byla evidentně inspirace i Ústavou Spojených států a tak se nám objevilo v článku 63 Ústavy odstavec 1 ustanovení, že prezident republiky zastupuje stát navenek a on sjednává a ratifikuje mezinárodní smlouvy a podobně. Je to sice ustanovení vázané na takzvanou kontrasignaci, to znamená, on ke svým aktům vyžaduje všechny ty akty, které by v tomto případě podle článku 63 byly jeho dílem, tak vyžadují kontrasignaci předsedy vlády. Na druhé straně stále ještě ta ústava skutečně předpokládá dominantní postavení hlavy státu. Mimochodem, to je jedna z připravovaných novel Ústavy, ten vládní návrh, který by chtěl trochu modifikovat, ovšem zachovává ten princip, že zastupování státu navenek je kompetence prezidenta republiky. V každém slušném státě se tyto detaily neřeší v Ústavě, protože se předpokládá koordinace, kooperace a samozřejmě dialog mezi vrcholnými ústavními institucemi, jinými slovy, předpokládá se, že se vždy dohodnou. 

 



Tomáš HAUPTVOGEL, moderátor:


A když si nedohodnou? 

 


Pavel RYCHETSKÝ, předseda Ústavního soudu ČR:


Dovedu si těžko představit, že by, i když Ústava to umožňuje, že by byla Ústavnímu soudu předložena takzvaná kompetenční žaloba, spor o pravomoci mezi vládou a prezidentem, pak by Ústavní soud neměl jinou možnost než rozhodnout. Já jsem osobně přesvědčen, že přesto, že za těch 23 let, co tato Ústava platí, jsme nejednou byli svědky jistých rozdílných názorů mezi hlavou státu a vládou, tak vždycky se nakonec dospělo k nějakému konsensu a i v tomto případě nepochybuji o tom, že výsledek bude, že vláda, zejména po té úpravě toho programu, že vláda nemůže přijmout usnesení, kterým by vyslovila zákaz cesty hlavy státy na takzvanou významnou příležitost, jako je teda to výročí osvobození, nejen Československa tehdy, ale i teda vlastně celé Evropy. Fakt tedy je, že ve všech aktech prezidenta týkajících se zahraniční politiky se vyžaduje souhlas premiéra, potažmo celé vlády. 

 



Tomáš HAUPTVOGEL, moderátor:


Jak vy vnímáte, pánové, že prezident změnil nakonec ten svůj program, respektive upravil, zveřejnil ten správný program, kdy se nezúčastní té vojenské přehlídky? 

 


Jeroným TEJC, předseda ústavně právního výboru PS PČR /ČSSD/:


Tvůrcem zahraniční politiky nepochybně je a zůstává vláda. Na druhé straně vláda nemůže jakéhokoliv prezidenta uvrhnout do domácího vězení, zakázat mu vycházet z Hradu a ponechat jej tam až do konce mandátu. Prezident o to víc, že byl zvolen v přímé volbě, jaký silnější mandát bychom si měli přát pro jakéhokoliv prezidenta, tak samozřejmě se snaží chovat jako hlava státu. A já myslím, že se najde východisko, jak do toho konfliktu s vládou, jak už to tady padlo, prezident nepřijde. Já si nemyslím, že by vláda mohla zakázat cestu, nepovažoval bych za správné a považoval bych za ostudu, pokud by česká vláda neproplatila prezidentovi cestu na oficiální akci. Jak znám Miloše Zemana, tak by se možná rozhodl letět normální linkou a nakonec by tu cestu stejně... 

 



Tomáš HAUPTVOGEL, moderátor:


Soukromým letadlem možná. 

 



Jeroným TEJC, předseda ústavně právního výboru PS PČR /ČSSD/:


...stejně vykonal. Takže myslím si, že by to spíše poškodilo pověst České republiky, než to, když se najde nějaké řešení, které se teď, teď evidentně našlo a nemyslím si, že je to věc, která by měla nějak zásadně hýbat českou politickou scénou v těch příštích týdnech. 

 



Tomáš HAUPTVOGEL, moderátor:


Takže shoda i u opozice? 

 



Marek BENDA, člen ústavně právního výboru PS PČR /ODS/:


Já bych řekl, že jsem hlavně rád, že prezident Zeman zrušil účast na té přehlídce. Jestli si vzpomeneme na události posledních tří neděl, tak to iniciovala Mirka Němcová, která říkala: Prosím vás, přece není možné, aby v situaci, kdy ruská armáda okupuje cizí suverénní území, tak se jezdilo na oslavy, na kterých se bude jako slavit tato armáda, budou se předvádět, co všechno umí a stát tam po boku diktátorů ze Severní Koreji, ze všech těch separatistických republik, které nikdo neuznává. Tak tady si myslím, že je strašně dobře, že prezident nakonec ustoupil, že pochopil, že opravdu některé věci možné nejsou. K tomu, jak byl tady dáván výklad obecně Ústavy, prostě vláda zodpovídá za tyto kroky prezidenta, to je řečeno v Ústavě, projednává jeho cesty, stejně jako projednává cesty jednotlivých členů, jsou to takové ty body bez rozpravy, ale to neznamená, že když někdo vytáhne ten bod a řekne: prosím vás, o této cestě musíme hlasovat. A to se stává občas u ministrů, že prostě se nedoporučí ministrovi někam jet například, takže se, že by mohlo dojít i k situaci, že vláda řekne, a vypadalo to minulou středu, že minimálně dost hlasů na vládě není, že vláda řekne, ne, prostě v této podobě prezident nemůže zastupovat zemi na vrcholovém summitu. Bylo by trapné, kdyby se to mělo řešit veřejně, v tomhle má předseda Ústavního soudu nepochybně pravdu, že tohle jsou věci, které se mají vždycky řešit jako interně, nemají jít do novin, nemají se přemílat veřejným hlasováním. To je fakt neštěstí. Trochu to ukazuje, že ta slavná koordinace zahraniční politiky, o kterou se premiér tak snaží, s tímto prezidentem funguje dost složitě. 

 



Tomáš HAUPTVOGEL, moderátor:


Je jasné, že o cestě prezidenta do Moskvy se bude v nejbližších dnech a týdnech ještě hodně, hodně hovořit.  Ale už několik měsíců se diskutuje o změně Ústavy České republiky. Ta, podle které se dnes řídíme, byla schválena koncem roku 1992 a začala platit 1. 1. 1993. Na 113 článků a od roku 93 prodělala celkem 8 úprav. Pane předsedo, jakou máme Ústavu, je to dobrá Ústava, nebo potřebuje po těch 23 letech, více než 20 let změnit? 

 



Pavel RYCHETSKÝ, předseda Ústavního soudu ČR:


Odborníci říkají, že máme především polylegální Ústavu. To znamená, nemáme jednu Ústavu, jako třeba Spolková republika Německo, ale máme celý soubor norem, které mají sílu ústavních zákonů. To znamená, vedle základní Ústavy Listinu základních práv a svobod a pak několik dalších ústavních zákonů, například o bezpečnosti republiky. Velmi často se právě v těch posledních 2 letech, od těch posledních parlamentních voleb, i v souvislosti s novou formou krátce funkce hlavy státu, velmi často se vedou diskuse o tom, že přece jsme stát, který má takzvanou parlamentní formu vlády, to je trochu taková tradice. Parlamentní formu vlády v čisté podobě už dneska nemá žádný stát, možná Spojené království Velké Británie a Severního Irska, které nemá ovšem Ústavu, tam to je opravdu jenom velmi silná tradice. Pro parlamentní formu vlády je teda typické dominantní postavení parlamentu, odpovědnost vlády parlamentu, to u nás máme. Na druhé straně máme dva takové mírně vybočující, což neříkám, že by to byla vada Ústavy, ale vybočující momenty v Ústavě. První je to postavení hlavy státu u nás, která dneska je přímo volená a jak říkám, podle Ústavy zastupuje stát navenek a má řadu kompetencí nepodléhající kontrasignaci vládou. A druhý, trochu další vybočení té Ústavy, a proto já říkám, že máme hybridní Ústavu, máme takový polokancléřský model, což bylo možná docela užitečné, že byl zaveden, objevil se poprvé v naší Ústavě právě až v Ústavě české v tom roce 92, koncem, když se přijímala, to znamená, ačkoliv zůstává princip, že vláda rozhoduje ve sboru, předpokládají koaliční vlády, že se ve vládě hlasuje, přesto má premiér extrémně silné postavení, protože on rozhoduje o tom, kdo bude členem vlády, on rozhoduje o tom, kdykoliv, bez jakékoliv jiné vazby ústavní, na jakýkoliv jiný orgán, kdo bude naopak zbaven členství ve vládě, kdo bude místo něj jmenován, to je klasický, dalo by se říci téměř kancléřský model. Ale zůstal ten princip totální odpovědnosti vůči Poslanecké sněmovně, z toho se dá říci, že to je hybridní model, ve kterém převažující prvky jsou parlamentní forma vlády. Ale říkám, že jsou tyto prvky poněkud posunuty právě jednak postavením prezidenta, i způsobem jeho volby, a jednak postavením premiéra a jeho, dalo by se říci, absolutní mocí nad složením vlády. 

 



Tomáš HAUPTVOGEL, moderátor:


Takže by tohle to rozdělení mocí mělo být nějakým způsobem lépe vyřešené v Ústavě?

 

 

Pavel RYCHETSKÝ, předseda Ústavního soudu ČR:


Já si nemyslím, že by to byla vada naší Ústavy. Dokonce se ukázalo za těch 23 let, co s ní žijeme, že v zásadě tato Ústava vytvořila dostatečně pevný rámec pro to, co je nejpodstatnější - demokratický právní stát. A tyto dva principy, to jest, na jedné straně princip odvození veškeré státní moci od tedy vůle lidu. A na druhé straně princip, že ale veškerá moc podléhá zákonům a Ústavě, že ta není neomezená. Tyto dva principy jsou platnou Ústavou, myslím si, dostatečně chráněny, vymezeny. Myslím si, že náš ústavní systém, a až to je překvapivé, na to, za jakých podmínek a v jakém čase Ústav vznikal, vytvářejí skutečně dostatečně pevný rámec pro fungování demokratického právního státu. 

 



Tomáš HAUPTVOGEL, moderátor:


Ústava vytvořila dostatečně právní rámec pro fungování státu, přesto sněmovna teď projednává nebo v klubech se jedná, i na ústavněprávním výboru se jedná o změně Ústavy. Co zásadně by se mělo v té Ústavě měnit? 

 


Jeroným TEJC, předseda ústavně právního výboru PS PČR /ČSSD/:


Změna Ústavy bohužel nepřinese ani víc pracovních míst, ani nezvýší důchody, takže to není priorita vlády. Nicméně vláda poslala návrh zákona zatím k diskusi do výborů. My jsme se shodli na tom, napříč spektrem, že není dobré a vhodné, aby Ústava jako základní zákon byla projednávána jednotlivými novelami, je tam několik opozičních návrhů, uvažovalo se v minulosti o řadě změn. Takže jsme se rozhodli tu diskusi absolvovat jako celek, pak buď  vládní návrh se dopracuje a pošle se do sněmovny, což považuji za nejpravděpodobnější variantu a podporu získá nebo nezíská nebo vznikne návrh poslanecký. Z těch věcí, které jsou podstatné, já začnu možná tím, že kdybychom byli v bodě nula, tak třeba já osobně bych asi zvažoval, jestli zřídit Senát v té podobě, v jaké je a možná bych byl raději, kdyby to byl například zástupce regionu a zasedal jednou za 3 měsíce a zabýval se jenom ústavními zákony volebními a tím, co se dotýká samosprávy. Ale my v bodě nula nejsme a pokud se na tu Ústavu podíváme pohledem, zda funguje nebo nefunguje, tak já jsem přesvědčen také, také už to říkal pan předseda Ústavního soudu, že obstála, funguje dobře, a jsou možná detaily, o kterých se můžeme bavit a já za možná podstatný detail považuji to, kdo určuje to, kdo je členem bankovní rady národní banky, protože to je velmi silný orgán, má vliv na měnovou politiku, také má dohlížet na to, jak banky fungují a dlouhodobě sociální demokracie bez ohledu na to, kdo byl prezidentem, říká, že bankovní radu by neměla určovat jedna osoba, byť je to prezident republiky a že bychom měli zvolit model, který je obdobný Ústavního soudu, to znamená prezident navrhuje a Senát schvaluje. Myslím si, že jak debaty dnes o tom, jestli koná nebo nekoná národní banka správně, bychom dnes možná neměli, kdyby tam bylo zastoupeno více názorů a neovlivňoval ji v minulosti jeden prezident, stejně tak si myslím, že je zde velké riziko do budoucna, pokud by prezidentský kandidát se nechal podpořit některou z finančních skupin výměnou za to, že za podporu v kampani získá právě tato skupina nominace několika lidí do bankovní rady, to samozřejmě je eliminováno ve chvíli, kdy by o tom musel hlasovat ještě Senát, takže to já považuji za důležitou věc a byť by to platilo až pro příštího prezidenta, nevstupovali bychom do práv současného, tak si myslím, že to je důležitá věc. 

 



Tomáš HAUPTVOGEL, moderátor:


Je jmenování bankovní rady tím nejzásadnějším, co potřebuje upravit v české Ústavě? 

 



Marek BENDA, člen ústavně právního výboru PS PČR /ODS/:


Já se ještě s dovolením vrátím k tomu začátku té úvahy, je to dobrá Ústava nebo špatná Ústava. Já myslím, že v podstatě to nejdůležitější, zejména pro transformující se země je stabilní Ústava. Kdysi dávno se říkalo, že nejlepší z hlediska ústavního, nejlepší Ústavu má Sovětský svaz a nejhorší Ústavu z hlediska popisu mají Spojené státy. Přesto bylo jasné, že ta jedna země funguje, protože je stabilní, ta druhá země vůbec nefunguje nebo funguje v nějakém úplně jiném režimu, než v demokratickém. U Ústavy není až tak podstatné, co v ní je napsáno, ale jestli se příliš často a příliš pod vlivem jakoby jednotlivých náhod nemění. Je to vidět dost na Slovensku třeba, které tím, že má model, kde Ústavu lze změnit poměrně snadno, tak dělá úplně zbytečné věci ústavními zákony. Takže já myslím, že u nás je zejména dobře, že ty změny, že opravdu 8 změn za 23 let poměrně dramatického vývoje ukazují, že ta Ústava je stabilní a že to je dobře, že prostě se musíme naučit žít, že máme nějaký základní parametr. Listina byla měněna za těch 20 let jednou jedinkrát. Že máme nějaký základní parametr, od kterého se prostě odvíjíme a musíme se s ním naučit žít. V tomhle směru já jsem ke všem novelám Ústavy lehce skeptický. Poslední novela, která byla, byla přímá volba prezidenta, která, myslím, že v podstatě nejvíce český ústavní systém rozkolísala. Takže já jsem připraven se bavit o tom, jestli máme jít cestou bankovní rady kontrasignované a kým kontrasignované, jestli je úplně nejlepší, aby to byl Senát. Ale obecně říkám, čím méně změn Ústavy, tím v podstatě lépe pro tuto zemi. 

 



Tomáš HAUPTVOGEL, moderátor:


Pane předsedo, vy jste prohlásil, že jste už někdy v lednu mluvil na schůzce třech nejvýš postavených českých soudců. Vy jste debatovali o záměru zřídit samosprávný soudcovský orgán - nejvyšší radu soudnictví. Jak by to vypadalo, nějaké třeba nové ministerstvo a kdy byste si představoval, že by to mělo začít fungovat? 

 



Pavel RYCHETSKÝ, předseda Ústavního soudu ČR:


Především souhlasím s tím, že Ústava má být relativně rigidní, ovšem na druhé straně, když si vzpomenu na slova prvního amerického prezidenta George Washingtona, tak ten tenkrát v druhé polovině 18. století říkal: "Za 20 let bychom se měli vrátit k Ústavě Spojených států a tedy znovu udělat jakousi revizi." Jinými slovy, pokud by mělo dojít k nějakým úpravám našeho ústavního systému, měly by být výsledkem široké diskuse, zejména za účasti Akademické obce, diskuse, která nebude podléhat momentálním politickým nebo ideologickým vlivům. A tady si právě myslím, že svým způsobem, u nás těch 20 let uplynulo. Připomenu slova jednoho z takzvaných otců americké Ústavy, pana Medisona, který říkal: "Ústava není nástroj vlády na ovládání lidu, ale nástroj lidu na ovládání vlády. Na usměrňování státní moci." Z tohoto hlediska si myslím, že je vhodný čas na diskusi, a nechci předjímat její výsledek. Na diskusi o tom, že náš systém, který je logicky založen, na principu dělby moci: zákonodárná, soudní a výkonná, by měl být nyní předmětem revize z hlediska toho, že soudní moc nemá svou reprezentaci v Ústavě, zatímco moc vládní i moc zákonodárná má. Já mám takové staré, už jako studentík jsem to říkal, jakési kritické postoje k našemu modelu, který je svým způsobem rakousko-uhersko germánský, tedy středoevropský, tradiční, ve kterém ministerstvo spravedlnosti má relativně silnou, zejména v personálních otázkách, silnou pozici ve vztahu k soudní moci. A už je podle mě čas na to, zamyslet se nad tím, jestli to je správně, protože ministerstvo spravedlnosti by se mělo, a promiňte mi to zjednodušení, starat o hadry na podlahu. Jinými slovy, o to, aby ty soudy, aby tam bylo teplo, světlo, aby měly papír, aby měly počítač, aby mohly soudit. Ale v žádném případě by neměla výkonná moc mít tak silný vliv na obsazování, jak už při jmenování soudců, tak povyšování, na celou tu strukturu, to skutečně je svým způsobem už dnes téměř patologický rys... 

 



Tomáš HAUPTVOGEL, moderátor:


A kdy by se to tedy a jak by se to mělo změnit? 

 



Pavel RYCHETSKÝ, předseda Ústavního soudu ČR:


Ano, a podle mě je tedy na čase se ovšem zamyslet vůbec nad soudnictvím v naší zemi. Takže já si dovedu představit, že první krok by byla skutečně novela Ústavy, z nejméně o 3, možná i o 5 let odloženou účinností, která udělala dva základní kroky. Za prvé by zavedla třístupňovou instanční soustavu a ne okresní, krajské, vrchní, nejvyšší, ale nalézací, apelační a kasační tak, jak to v je v civilizovaných zemích. A za druhé by měla zřídit opět s tou odloženou účinností jakousi nejvyšší radu soudnictví, já nejsem zastánce toho termínu samospráva, protože to je státní moc, těžko se tam dá roubovat princip samosprávy, spíš jde o reprezentaci. Ta nejvyšší rada soudnictví by měla převzít od ministerstva spravedlnosti, říkám s tou odloženou účinností, aby byl čas na nové procesní předpisy, na celou skutečně opravdovou reformu justice, tak ta by měla převzít otázku výběru, výchovy a jmenování soudců, personální věci. Ty hadry na podlahu, ty rozpočtové, ekonomické věci, ty samozřejmě nechť zůstanou výkonné moci, ale to rozhodování o tom, chceme-li posílit tu soudní moc jako skutečně nezávislou, o tom, kdo bude soudit, o tom, jaký bude "kariérní postup" uvnitř soudní moci, to bych sice přenesl z ministerstva, ale ne na čistě soudcovský orgán. Na orgán, který bude paritně složen jak ze zástupců soudcovského stavu, tak ze zástupců jiných právnických profesí, samozřejmě za součinnosti obou komor parlamentu, podle mého názoru, tak aby výsledkem byla prostupnost těch právnických profesí. My žijeme v té části evropského kontinentu, kde soudcovský sbor je trvale, dlouhodobě, po staletí uzavřenou, hermeticky uzavřenou skupinou, kam se vlastně jiný právník nedostane, a to je podle mého soudu škodlivý systém. Ale říkám, nestačí udělat tyto dvě změny v Ústavě, odložit účinnost, aby během těch 5 let bylo jasné, že se to musí udělat, aby byl čas na diskusi, jak to udělat. Ty procesní předpisy, ta celá organizace soudní soustavy. Vždyť si vemte dneska situaci, za posledních 15 let se úplně změnilo uspořádání státu, jsou kraje, nejsou okresy. 

 



Tomáš HAUPTVOGEL, moderátor:


Do těch podrobností, pane předsedo ... 

 



Pavel RYCHETSKÝ, předseda Ústavního soudu ČR:


Ale v soudcovské oblasti zůstaly okresní soudy. Okresní soud v Rokycanech má 7 soudců. Okresní soud v Ostravě 90. To je tak asymetrický model, že je čas na to, ale ne v tomto roce, ale v průběhu příštích let promyslet zásadní reformu. 

 



Tomáš HAUPTVOGEL, moderátor:


Děkuji za odpověď. K tomu se třeba ještě v Partii dostaneme, probrat ty konkrétní detaily tady těch změn, které navrhujete.  Pojďme k dalšímu tématu. Přelom března a dubna se v České republice nesl ve znamení přejezdu americké armády přes naše území. Tento přejezd vyvolal hodně emocí. Pane předsedo, jak správně vnímat americký konvoj v České republice, který jel, několik dní přespávali vojáci v českých kasárnách? 

 



Pavel RYCHETSKÝ, předseda Ústavního soudu ČR:


Upřímně řečeno, mně mnohem víc vadí na té dálnici D1, po které jezdím tam a zpět, to množství těch kamionů každý den a vůbec ne to, že během... 

 


Tomáš HAUPTVOGEL, moderátor:

Ale ty nevyvolávají takové emoce, jako americký konvoj. 

 



Marek BENDA, člen ústavně právního výboru PS PČR /ODS/:

Ještě ty uzavírky... 



Pavel RYCHETSKÝ, předseda Ústavního soudu ČR:

U mě žádné emoce, to, že zde 2 až 3 dny projíždělo 500 vojáků, no, to je nic proti tomu, co bohužel potkám na dálnici soustavně. Podívejte se. Ústava, už myslím teda novelu federální Ústavy, hned po listopadu, po té šílené zkušenosti s tím dočasným "pobytem" cizích vojsk na našem území, zakotvila princip, že bez souhlasu parlametu nesmí být žádný náš voják vyslán za hranice a žádný cizí voják zde. Záhy se zjistilo, že to v této rigidní podobě je vyloučeno, ve státě, který je zapojen do různých institucí, jestli si dobře pamatujete, ještě bylo za federace, tak první problém byl, když přijížděla britská královna Alžběta a měla s sebou dudáckou vojenskou hudbu skotských dudáků a najednou se zjistilo, že sem nesmí přijet s ní, aby jí zahráli. Takže se Ústava, to je jedna z dvou velkých novel Ústavy, změnila tak, že se rozlišil pobyt, vyslání, průjezd, účast na cvičení, že se tedy dost detailně v Ústavě, až jaksi trochu absurdně, rozlišily ty různé formy na otázku, jestli to byl průjezd nebo pobyt. Můj osobní názor je, že to byl průjezd, to, že tady přenocovali, nelze zaměňovat s termínem pobyt... 

 


Tomáš HAUPTVOGEL, moderátor:

Přesto se komunisté odvolávají na článek 43 Ústavy. 

 



Pavel RYCHETSKÝ, předseda Ústavního soudu ČR:


Ten článek 43 Ústavy říká, že i takové rozhodnutí, které je ve výlučné kompetenci vlády, podléhá dodatečnému souhlasu obou komor parlamentu, teoreticky vzato ovšem neměl být vůbec žádný význam, by mohla některá z komor parlamentu neschválit to rozhodnutí vlády, nemělo by to žádné právní účinky samozřejmě, teoreticky za to by mohla ta či ona komora parlamentu se obrátit s kompetenční žalobou na Ústavní soud, aby řekl, co to bylo. Já si myslím, že ale to opravdu nestojí vůbec za tu diskusi. To, to, jestli tady přenocovali nebo ne, prostě podle mého soudu, ale já ho nesmím říct, co když to u nás skončí, ale podle mého soudu to žádný pobyt cizích vojsk nebyl. 

 



Tomáš HAUPTVOGEL, moderátor:

Ústavní právník Václav Pavlíček prohlásil: "Podle prohlášení amerického úřadu budou cizí vojska na území České republiky vykonávat také činnosti, se kterými naše Ústava zkrátka nepočítá." Neměla by se tedy Ústava v tomto směru změnit, zpřísnit? 

 



Jeroným TEJC, předseda ústavně právního výboru PS PČR /ČSSD/:

My určitě o té Ústavě v souvislosti, především s vysláním našich vojáků, budeme mluvit a dokonce nás jako výbor k tomu pověřila přímo sněmovna, protože je tam určitá výkladová mezera nebo možná podobný problém, na který jsme ještě narazili. Já nemám nic proti průjezdu spojeneckých vojsk, byl bych raději, kdyby projížděli ve chvíli, kdy skutečně musí projíždět a je to technicky potřeba, ne aby se z toho dělala show nebo vojenská přehlídka. Ale to je věc názoru. Nemyslím si, že v této věci došlo k porušení Ústavy. Ústava jasně dává právo vládě rozhodnout a v zákoně, který na to navazuje, je řečeno, že pobytem se rozumí průjezd zpravidla v délce 48 hodin, takže jestli to bylo o jeden den déle nebo o 12 hodin déle, nemyslím si, že to je problém, prototže skutečně záleží na tom, jaký je cíl a cíl nebyl pobyt těch vojáků, ale průjezd. Takže to si myslím, že problém není. Země s dvojitou zkušeností okupace, určitě je citlivější na to, jak upraví schvalování pobytu vojsk anebo vysílání. A já bych byl rád, a myslím si, že na tom bude shoda ve sněmovně, aby vždy tím klíčovým hráčem byl parlament, aby ten byl, který může rozhodnout v těch případech a pokud to není technicky možné z hlediska času, aby mohl zatáhnout za záchrannou brzdu. To znamená, aby například dostal od vlády informaci: teď jsme odsouhlasili vyslání, nebo jsme odsouhlasili to, že sem bude průjezd, který bude trvat 10 dní, a už to nelze označit za průjezd, a v tu chvíli bude sněmovna moci rozhodnout a říci dopředu, ano, nebo ne. Sněmovnu můžete svolat do 48 hodin. Nemyslím si, že by to měl být problém, třeba i v Senátu. A už dnes Ústava umožňuje, aby pětina poslanců, to je 40, požádalo o svolání sněmovny mimořádně, případně prezident nebo vláda, takže já si myslím, že tahle věc je v zásadě vyřešena. To, co úplně vyřešeno není, je působení sil a prostředků z resortu ministerstva obrany při například jednotkách bojového uskupení NATO nebo při naší účasti, promiňte, bojové jednotky Evropské unie nebo součásti síly rychlé reakce v rámci NATO, protože tady sněmovna schvaluje vládě jakýsi bianko šek, kdyby byl problém, vyšleme tolik a tolik vojáků na místo, které se teprve dodatečně upřesní. A tak, jak jsme už zjistili a je na to několik výkladů, tohle není úplně v pořádku a tady si myslím, že by určitě vláda měla v případě, že se takto rozhodne, urychleně svolat jednání Poslanecké sněmovny a myslím si, že takto tu úpravu můžeme změnit třeba v navazujících zákonech, takže nemyslím si, že by tady byl nějaký fatální problém, skutečně není možné, aby každý přejezd schvalovala Poslanecká sněmovna a Senát, ale měli by mít možnost skutečně zabránit tomu, když se rozhodnou, ale samozřejmě o tom musí rozhodnout nadpoloviční většina sněmovny a nadpoloviční většina v Senátu. 

 



Tomáš HAUPTVOGEL, moderátor:

Vy jste tady pokyvoval? 

 



Marek BENDA, člen ústavně právního výboru PS PČR /ODS/:

Já myslím, že celá ta diskuse, která vznikla, je lehoulince absurdní, a trošku mi vadí, že se naskočí na pana Vyvadila a pár komunistů, kteří začnou pištět prostě proto, že piští proti NATO vždycky a za všech okolností. Občané vyjádřili svoji vůli poměrně jednoznačně, když jsme viděli ty demonstrace nebo přivítání, které se dostalo americkým vojákům, proti tomu dva protestující, tak myslím, že ten názor jakoby lidu byl úplně jednoznačně vyjádřen a byl pěkný a moc se mi to líbilo. A děkuju za to všem těm lidem, kteří tam přišli a kteří přišli přivítat jednotky. Ten problém opravdu s přejezdem podle mého názoru vůbec neexistuje, nenajde se nikdo, kdo by to ani k tomu Ústavnímu soudu dal, to je jenom takové pokřikování do novin. Dokonce já jsem si přinesl tady svojí původní starou ústavičku ještě z doby, kdy jsme to schvalovali v tom 92. Tam to vůbec nebylo řešeno. Tam pobyty vůbec řešeny nebyly, ty se objevily až v té velké novele, která se právě týkala branné pohotovosti a věcí s tím souvisejících. Ten problém je opravdu v otázce toho vysílání, žijeme ve světě, ve kterém se musí reagovat nesmírně rychle, i když kolega tady říká, jsme schopni svolat sněmovnu do 48 hodin, tak jako pokud budou muset jednotky rychlé reakce Evropy zasahovat někde v rámci Středozemního moře a blízkých těch, aby zabránili útoku, tak asi nebude možné a taky budou podléhat nějakému jednotné velení, tak asi nebude možné, aby se k tomu scházely parlamenty všech evropských států a vydávaly souhlas. A neměli bychom my vytvářet tenhle ten prostor. Takže ta diskuse, která běží ve sněmovně, dneska je o tom, jak ulehčit ten mandát pro více národnostní síly, které podléhají nějakému jednotnému velení, někde zasáhnout, aniž by se k tomu musela Česká republika zvlášť vyjadřovat, prostě pokud řekneme, že součástí těch více národnostních sil jsme a že ty síly smějí zasahovat, tak není možné, abychom my pak blokovali zásah těch sil, než se sejde tady český parlament. To by se na nás všichni dívali jako na blázny. 

 

 

 

Tomáš HAUPTVOGEL, moderátor:

Dalším periodicky opakujícím se tématem je kauza Jiřího Kajínka, nejznámějšího českého doživotně odsouzeného vězně. Ten napsal čtrnáctistránkový dopis do naší redakce, který je plný stížností a obvinění. Pane předsedo, vy jste jako ministr spravedlnosti podával stížnost kvůli nějakým nejasnostem v kauze Jiřího Kajínka. O co v tom, v těch nejasnostech tehdy šlo? 

 


Pavel RYCHETSKÝ, předseda Ústavního soudu ČR:

To by bylo na dlouhé povídání. 

 


Tomáš HAUPTVOGEL, moderátor:

Tak to zkuste stručně, prosím. 



Pavel RYCHETSKÝ, předseda Ústavního soudu ČR:

Ale já to zkusím říct stručně. Pan Kajínek byl odsouzen za trojnásobný nebo dvouapůlnásobný pokus o nájemnou vraždu. Spolu s ním byl obžalován ten, kdo si ho měl najmout za peníze, a jeden policista, který evidentně prokazatelně věděl o celé té akci dopředu několik dní. Ten, kdo si ho měl najmout, byl zproštěn. Ten policista byl také zproštěn. A přesto byl pan Kajínek odsouzen za nájemnou vraždu. Už tady je jistá, jak říkáme my právníci, /nesrozumitelné/, jistá pochybnost o celé té konstrukci té obžaloby. O tom, že to pondělí dojde k té schůzce nebo má dojít k té schůzce těch, kteří měli vydírat toho, kdo si měl najmout toho vraha, věděla policie dlouho dopředu, bylo jí to oznámeno, měla zasáhnout, ale ona řekla, je pátek, protože se to dozvěděla v pátek, v pátek neúřadujeme, necháme to na pondělí a v pondělí došlo k těm vraždám. Pro mě to vyvolalo dojem, že ta policie, když o tom věděla, tam asi i byla u toho. Říkám, že to je dojem. Jinými slovy, já netvrdím, že Kajínek je nevinen. Já jenom tvrdím, že pro mě, po studiu toho spisu, toho rozsudku vznikly velmi vážné pochybnosti. Ty jsem projevil tím, že jsem podal stížnost pro porušení zákona, Nejvyšší soud ji odmítl, tím to bohužel pro mě muselo skončit. 




Tomáš HAUPTVOGEL, moderátor:

Nyní jste předsedou Ústavního soudu, když by se vám na stůl dostala stížnost, respektive žádost o znovuotevření procesu Jiřího Kajínka, měla by šanci na úspěch, je to vůbec ještě možné? 




Pavel RYCHETSKÝ, předseda Ústavního soudu ČR:

Není to možné. K Ústavnímu soudu proti odsuzujícímu rozsudku poté, co nabyde právní moci a jsou vyčerpány všechny opravné prostředky, lze podat ústavní stížnost do 60 dnů, do 2 měsíců od doručení toho rozsudku. Tady to už je, nevím, 6 let, nebo kolik, ještě víc vlastně, spíš 15, takže tady by musela být taková stížnost odmítnuta jako opožděná. Teoreticky za to podle trestního řádu je možné i opakovaně podávat návrh na obnovu řízení, ale ten návrh na obnovu řízení je průchodný pouze tehdy, když se prokazatelně objeví nové důkazy, které nebyly známé v té době a nemohly být uplatněny proto, to nechci posuzovat, jestli se objeví nebo neobjeví, ale myslím si, že bylo několik pokusů už podaných návrhů na obnovu a vždycky ten příslušný soud řekl - to nejsou nové důkazy, které by mohly změnit to nazírání. To já nemůžu posuzovat. 




Tomáš HAUPTVOGEL, moderátor:

Proč tehdy soudy nechtěly znovu otevřít kauzu Jiřího Kajínka? Proč soudy třeba teď nepřijmou nějaký ten důkaz, aby se znovu tento případ projednal? 




Pavel RYCHETSKÝ, předseda Ústavního soudu ČR:

Podívejte se, mně to nepřísluší posuzovat, protože proti tomu zamítavému rozhodnutí a tu obnovu se lze na nás obrátit, jenže já to nechci předjímat. Ale v té obecné rovině ony dospěly k závěru, že žádný nový důkaz, který by to mohl změnit, předložen nebyl. To skutečně nemohu posoudit. 

 



Tomáš HAUPTVOGEL, moderátor:

Jak vy vnímáte kauzu Jiřího Kajínka, neustále se o vracející kauza? 

 



Jeroným TEJC, předseda ústavně právního výboru PS PČR /ČSSD/:

Já jí vnímám podobně, skutečně těch pochybností je tam celá řada. Problém je také možná v tom, že zákon umožňuje, aby znovu a znovu o tom rozhodovaly justice, která o tom, nebo v tom daném kraji, která o tom v zásadě rozhodovala, a teoreticky to může znamenat přiznání toho, že se v minulosti stala chyba. Otázkou je, jak samozřejmě docílit té obnovy řízení po tom, co se už odehrálo, jestli prostě skutečně už těch rozhodnutí nebylo tolik, že už se nic nového, žádná nová skutečnost neobjeví. Jediné možné řešení je, že některý z ministrů spravedlnosti v budoucnu navrhne a některý z prezidentů rozhodne, například o udělení milosti, to je asi jediné řešení, které samozřejmě musí provázet velká dávka rizika, ale i odpovědnosti a... 

 


Tomáš HAUPTVOGEL, moderátor:

A budete to třeba nějakým způsobem řešit s novým ministrem spravedlnosti? 

 


Jeroným TEJC, předseda ústavně právního výboru PS PČR /ČSSD/:

Ne, já myslím, že tohle je na rozhodnutí každého a především to může udělat jen ministr a jakýkoliv politik až ve chvíli, kdy zná ten spis, kdy se s ním seznámí, kdy skutečně objeví ty zásadní problémy. Já teď čerpám pouze z médií a myslím si, že na základě nějakých mediálních informací nelze cokoliv takového navrhovat, takže podle mého názoru je to skutečně na to, aby ten, který je odpovědný, má tu pravomoc, tu věc posoudil a pak rozhodl. Samozřejmě je to velké riziko, nejen proto, že se možná už nikdy nikdo nedozví, jak to skutečně bylo, ale také proto, že ten, který dostane tu milost, následně se může nějak chovat a pak je to vždy přičteno samozřejmě tomu, který o tom rozhodl, takže v téhle věci je to na posouzení těch, kteří budou znát ten spis a já bych teď žádné doporučení nikomu, jak se zachovat, nedával. Ale říkám, že to je jedna z možností. 

 

Tomáš HAUPTVOGEL, moderátor:

Měl by být znovu otevřený případ Jiřího Kajínka. Slyšeli jsme tady o řadě nejasností, ve Spojených státech jsou tisíce případů, kdy byli uvězněni, na doživotí odsouzeni pachatelé, u nichž se potom prokázalo, že vlastně ten čin nespáchali. 

 


Marek BENDA, člen ústavně právního výboru PS PČR /ODS/:

Tisíce případů, myslím, že je možná... 




Tomáš HAUPTVOGEL, moderátor:

Stovky, 1200, 1300. 



Marek BENDA, člen ústavně právního výboru PS PČR /ODS/:

... možná silné slovo, ale je to prostě za 50 let. Ale to jsem nechtěl. Já o tom případu nic nevím. Vím přesně jenom média. Nebyl jsem ministrem spravedlnosti, neměl jsem možnost spis vidět. Zase jakoby trošku musíme vědět, že o vině a trestu rozhoduje soud. Soud to přezkoumal, okres, kraj, Nejvyšší soud zkoumal stížnost pro porušení zákona, nějakým způsobem rozhodl. Předpokládat, že jsou všichni buď "blbí" nebo "navedení", je trochu složité, protože v okamžiku, kdy vytrhneme to rozhodování z rukou justice a řekneme - rozhoduje o tom veřejné mínění, které si nepochybně pan Kajínek svými útěky a chováním nějakým způsobem dokázal získat na svojí stranu, tak se dostáváme opravdu do situace, kdy přestanou rozhodovat soudy, kdy budeme veřejně hlasovat o tom: ten je vinen, ten je nevinen. To přece taky není dobře. Pokud chceme držet právní stát, tak v právním státě musí rozhodovat soudy, tady to soudy opakovaně přezkoumaly, jestli se objeví nějaké nové důkazy, jestli někdo přivede nového svědka, novou skutečnost, v těch Spojených státech je to většinou takhle, že přinesou DNA nebo věci, které v té době nebyly známé jako zkoumací metody a předloží nový důkaz, pak je povolena případná obnova procesu. Ale jenom, že veřejné mínění stojí na něčí straně, to není úplně důvodem k tomu, aby proces byl znovu otvírán. A to říkám bez ohledu na to, jestli je to Kajínek nebo ..., o tom případu nevím nic víc než z novin. Ale říkám, musíme nechat ten soud rozhodovat, jako bez toho to nejde. 



Jeroným TEJC, předseda ústavně právního výboru PS PČR /ČSSD/:

Já možná jenom bych nás... 

 


Tomáš HAUPTVOGEL, moderátor:

Ale v krátkosti poprosím. 



Jeroným TEJC, předseda ústavně právního výboru PS PČR /ČSSD/:

... nesrovnával úplně se Spojenými státy, tam je porotní systém, mně by se jako advokátovi líbil, ale ten samozřejmě má i více chybovost, zejména tedy v těch případech, kde rozhoduje skutečně ta porota o té vině a nevině. 

 

Tomáš HAUPTVOGEL, moderátor:

Pojďme ještě k jednomu tématu. Předseda Okresního soudu Brno-venkov Petr Jirsa podal k Ústavnímu soudu stížnost proti loňskému průlomovému rozhodnutí Nejvyššího soudu o platech soudců. Jirsa se na Ústavní soud obrátil, protože mu to vládním usnesením uložilo ministerstvo spravedlnosti. Jde o to, aby soudci, kteří se státem nedohodli o kompromisním doplacení špatně vypočítaných mezd, dále nemohli stát žalovat. Už víte, pane předsedo, kdy se, anebo zda se vůbec Ústavní soud bude touto záležitostí zabývat? 




Pavel RYCHETSKÝ, předseda Ústavního soudu ČR:

Ani jedno nevím. Vím jenom, že nám byla minulý týden podána tato ústavní stížnost. Tím systémem, který je pro náš rozvoj práce uveden, to padlo do jednoho senátu na jednoho soudce zpravodaje, byl bych vcelku rád, a ani to nemohu předjímat, byť to je čistě procedurální záležitost, kdyby ten senát jednomyslně navrhl plénu atrakci do pléna, přece jenom to je věc, kterou by bylo dobré, aby meritorně posoudilo celé plénum Ústavního soudu. Samozřejmě, že jeden přirozeně z prvních kroků musí být posuzování toho, zda je na straně České republiky zastoupené tím předsedou soudu dána aktivní legitimace pro podání ústavní stížnosti. Ústavní stížnost může podat pouze ten, kdo tvrdí, že jeho ústavou zaručená práva a svobody byla předchozím řízením tím konečným rozhodnutím porušena, v zásadě u instituce státní, která je teda tím navrhovatelem, se v některých případech připouští jedno jediné z těch lidských práv, to je právo na spravedlivý proces, jinak těžko by mohlo být jakékoliv jiné aplikováno. Jak toto bude posouzeno, zda se tedy vlastně připustí, považuje za přípustnou taková stížnost, teprve bude soud rozhodovat.


 

Tomáš HAUPTVOGEL, moderátor:

Zhruba kdy, abychom třeba věděli? 




Pavel RYCHETSKÝ, předseda Ústavního soudu ČR:

Až soudce zpravodaj předloží nějaký návrh, tak teprve pak to mohu zařadit na projednávání. Podívejte se, on musí vyzvat účastníky řízení, dát jim třicetidenní lhůtu, /nesrozumitelné/ Nejvyšší soud, aby podali vyjádření. To znamená, musí se stejnopis té ústavní stížnosti poslat k vyjádření. Takže počítejte s tím, že nejméně do té doby, než tedy se shromáždí podklady, se nebude dít nic. 



Tomáš HAUPTVOGEL, moderátor:

Bylo by rozhodnutí Ústavního soudu definitivní tečkou za tímto případem? 



Jeroným TEJC, předseda ústavně právního výboru PS PČR /ČSSD/:

To nevím, jestli definitivní. My jsme možná tu definitivní tečku udělali, protože my jsme jako politici dvakrát rozhodli o snížení koeficientu, kterým se vypočítává plat jak politiků, tak soudců z trojnásobku na dvaapůlnásobek. Poté, když to Ústavní soud zrušil, tak jsme rozhodli o zvýšení pro soudce na dva celé sedmdesát pět násobek a nakonec, když to bylo zrušeno znovu, jsme rozhodli o zvýšení na trojnásobek, protože nám fakticky tím rozhodnutím soud neumožnil jiné hlasování. Podotýkám, že poslanci, pokud se nemýlím, mají dvě celé dvacet pět násobek průměrného platu. Ale tady samozřejmě se nakumulovalo několik problémů, které s tím platem byly, i špatný výpočet. Takže já jsem přesvědčen, že teď se to vyřešilo změnou zákona a vyřešilo se to i tím, že se upravila ta platová základna. 



Tomáš HAUPTVOGEL, moderátor:

A tato odpověď byla také definitivní tečkou za dnešní Partií, jejímiž hosty byli Pavel Rychetský, předseda Ústavního soudu. Děkuji vám za návštěvu. 



Pavel RYCHETSKÝ, předseda Ústavního soudu ČR:

Já také děkuji. 


Tomáš HAUPTVOGEL, moderátor:

Jeroným Tejc, předseda ústavněprávního výboru Poslanecké sněmovny. Díky za návštěvu. 




Jeroným TEJC, předseda ústavně právního výboru PS PČR /ČSSD/:

Díky. 




Tomáš HAUPTVOGEL, moderátor:

A Marek Benda, člen ústavněprávního výboru Poslanecké sněmovny. Díky za návštěvu i vám. 




Marek BENDA, člen ústavně právního výboru PS PČR /ODS/:

Děkuji. Na shledanou. 

Marek Benda

místopředseda poslaneckého klubu PČR
předseda oblastního sdružení