2. dubna 2015
Kreml obnovuje své sféry vlivu
V Rusku nikdy nebyla demokracie a bylo by naivní ji tam požadovat. Je věcí Rusů, jak si své věci uspořádají.
Rusko je dnes velkou bezpečnostní hrozbou. Porušilo mezinárodní řád, když anektovalo Krym. Nedodrželo dohody, které uzavřelo, protože nerespektuje celistvost Ukrajiny. Obnovilo svoje tradiční imperiální ambice i rétoriku studené války a zkouší, kam až se dá jít a co Západ unese. Bát se nemáme ničeho, tedy ani Ruska, ale starat se o bezpečnost naší země máme a musíme. Svět nebyl nikdy bezpečný, ale dnes je nebezpečnější než v uplynulých desetiletích. Oslabená a unavená Evropa čelí nebývalým výzvám. Z jihu se k nám dobývá radikální islám, který nám už vyhlásil válku. Má zde i svou "pátou kolonu", evropské občany z řad přistěhovalců, kteří ho podporují, nebo dokonce bojují v řadách tzv. Islámského státu. Na Východě probíhá ukrajinská krize, jejímž přímým aktérem je Rusko.
Demokratická Evropa se sama bránit neumí, nevěnuje dost prostředků na obranu, nemá dost odhodlání. Od čtyřicátých let 20. století spoléhá na to, že její bezpečnost zajišťují Spojené státy. Obamova administrativa je ale na mezinárodním poli slabá, na krize reaguje pozdě a nerozhodně. Ve světě mezitím vyrostly nové velmoci (např. Čína), které vyčkávají. Pro Evropu to nejsou dobré zprávy. Klidný může zůstat jen ten, kdo nezná dějiny a nerozumí mezinárodní politice.
Rusko má své zájmové sféry, které po prohře ve studené válce a pádu Sovětského svazu dočasně vyklidilo. Nyní je obnovuje. S Putinovým režimem se mu vrací jeho sebevědomí i ambice. Tomu rozumíme a není na tom samo o sobě nic špatného. Problém je "jen" v tom, že sféra ruských zájmů historicky sahá až k nám. Ruská imperiální politika se nás tedy bohužel týká.
Existence českého státu není samozřejmá. Masaryk kdysi správně řekl, že "otázka česká je otázkou evropskou". Toto heslo je aktuální v tom smyslu, že můžeme být samostatní a svobodní jen tehdy, pokud existuje mezinárodní řád, který nám to garantuje. Takový zde byl v uplynulém čtvrtstoletí. Byl světu "vnucen" západními demokraciemi. Žádný lepší není. Pro utopisty, stoupence appeasementu a levičáky všeho druhu dodávám: možná není pro všechny spravedlivý, ale žádné jiné uspořádání není pro české zájmy výhodnější. Právě toto uspořádání Rusko porušuje a to nás ohrožuje.
V Rusku nikdy nebyla demokracie a bylo by naivní ji tam požadovat. Je věcí Rusů, jak si své věci uspořádají, chápeme to a respektujeme. Rusko je velká země (geograficky i jinak), má obdivuhodnou kulturu, ale můžeme je mít rádi jen v jeho hranicích. Je mi jedno, kdo co začal a jaký je podíl Západu na ukrajinské krizi. Neomlouvá to ruskou anexi Krymu ani další postup. Ale hlavně: Rusko nezaručuje naši svobodu, suverenitu a prosperitu. Západ ano. Tam patříme. Jak kdysi napsal Václav Černý: "Západní povaha naší kultury není ‚matiere a discussion‘ (látkou k diskusi). Je to zřejmost."
Rusko není mým nepřítelem, ale ti, kteří nás chtějí dostat pod jeho "křídla", ano. Ruský medvěd navíc nemá křídla. Moje generace s ním má zkušenost, kterou nechci opakovat. Jen hlupák znovu leze do stejné pasti.
