Konflikt v Sýrii a Iráku způsobil kromě zhoršení bezpečnostní situace v Evropě také největší uprchlickou vlnu od 2. světové války. Reakce České republiky na tuto humanitární katastrofu musí být realistická. Je samozřejmě možno poskytnout v individuálních závažných případech humanitární nebo lékařskou pomoc uprchlíkům přímo na území ČR. Ale je zároveň nutno odmítnout princip plošného masového přijímaní uprchlíků na základě arbitrárně stanovených kvót (v případě ČR se spekulovalo až o řádech tisíců).

Důvodem jsou jak případná bezpečnostní rizika, tak obtíže při pozdější repatriaci do zemí původu, ale především neúčinnost takového přístupu – vzhledem k celkovému počtu uprchlíků, který už dnes dosahuje mnoha milionů, by to byla pouhá symbolika bez skutečného dopadu. Česká vláda by se proto měla v rámci svých možností soustředit na poskytování finanční a technické asistence zemím, které jsou největšími příjemci uprchlíků, jako je Turecko (přes 1,5 milionu), Libanon (přes 1 milion) a další.

Vláda zároveň musí představit komplexní migrační strategii, která zohlední jak zajištění vnitřní bezpečnosti České republiky, tak propojení s dalšími politikami – s politikou zaměstnanosti, azylovou politikou nebo zahraniční rozvojovou politikou. ODS bude prosazovat zařazení takového bodu na nejbližší jednání Sněmovny.