Veřejně nebo tajně?
1. prosince 2014

Miloš Vystrčil: Veřejně nebo tajně?

Představte si, že na ustavujícím zasedání zastupitelstva například v obci X kandidují na starostu 2 osoby. Zatímco první kandidát je zkušeným a pracovitým politikem, zároveň ale i bohužel představitelem spíše nedůvěryhodných praktik a zákulisních domluv, druhý méně zkušený kandidát na starostu oslovil v kampani své voliče zejména vitalitou, otevřeností a zajímavou kampaní.

Protože v obci X není podepsána žádná koaliční dohoda, není vůbec jasné, který z kandidátů disponuje potřebnou nadpoloviční většinou hlasů pro zvolení starostou. Před vlastní volbou starosty musí zastupitelstvo rozhodnout, zda se bude volit veřejně, nebo tajně. Na návrh příznivců prvního, tedy toho zkušenějšího kandidáta, se zastupitelstvo rozhodne hlasovat tajně a to přesto, že přítomná veřejnost volala po volbě veřejným hlasováním. Veřejnost totiž chtěla vědět, kdo všechno konkrétně hlasoval pro prvního a kdo pro druhého kandidáta na starostu a rozhodnutí zastupitelstva o tajném hlasování vnímala jako alibismus a zbabělost a možná i podraz na voliče.

Nyní si představme úplně jiné ustavující zasedání zastupitelstva například v obci Y, na kterém opět kandidují na starostu 2 osoby. První kandidát na starostu sice není z vítězné strany, ale má díky předchozím jednáním a podepsané koaliční smlouvě přislíbenu podporu nadpoloviční většiny zastupitelů. Druhý kandidát, kterého nominuje ve volbách vítězná strana, potřebnou většinovou podporou logicky nedisponuje, ale je zřejmé, že se těší přízni přítomné veřejnosti a zároveň se šušká, že není úplně jasné, zda by ho rádi nepodpořili i někteří zastupitelé z koaličního tábora. Zastupitelstvo se tentokrát rozhodne na návrh příznivců prvního tedy koaličního kandidáta na starostu hlasovat veřejně a to přesto, že přítomná veřejnost si v tomto případě přála volbu tajným hlasováním. Veřejnost totiž tentokrát na rozdíl od první situace v obci X preferovala, aby každý zastupitel měl možnost hlasovat při volbě starosty tajně a nebyl tak při hlasování pod kontrolou svých spolustraníků.

Ptáte se, proč jsem ve svém článku popsal dva případy dvou opačných rozhodnutí zastupitelstva o téže věci – a to způsobu volby starosty, přičemž obě byla paradoxně přítomnou veřejností považována za špatná? Udělal jsem to proto, abych se pokusil ukázat, že stejně jako v životě ani v politice neexistují univerzální a jedině správně recepty. Dobrým politikem, a tedy i zastupitelem se může stát jen ten, kdo je schopen většinově poznat a respektovat, co je v dané situaci správně a co naopak špatně.

Na závěr si potom dovolím již jenom napsat, že často to bývá pro zastupitele při jejich rozhodování ještě mnohem složitější, než jsem dnes v tomto článku spíše ilustrativně a hypoteticky popisoval. Tedy vážení nově zvolení zastupitelé, přeji Vám a s Vámi i Vašim obcím a městům hodně štěstí a především, co nejvíce těch správných rozhodnutí.

RNDr. Miloš Vystrčil

RNDr. Miloš Vystrčil

senátor
místopředseda ODS

Více o autorovi