Novinky Mediální výstupy

Vlasta Mayerová patří ze své pozice tajemnice České obuvnické a kožedělné asociacemi mezi největší obuvnické experty v České republice. Zároveň kandiduje do zastupitelstva města Zlína ze 13. pozice. Přinášíme vám s Vlastou Mayerovou velmi zajímavý rozhovor.

V jakých letech byl pro Vás Zlín ideální prosperující město?

Ve Zlíně jsem se sice narodila, ale své dětství a mládí jsem prožívala na jižní Moravě v Břeclavi. Nicméně vždy, když jsem do Zlína přijela k tetě či sestřenici na návštěvu, jsem byla doslova nadšená tím, jak Zlín vypadal. Zlín byl vždy městem zeleně, městem upravených parků, ale i městem mladých a podnikavých lidí. Bylo zde mnoho prosperujících firem a i z tohoto důvodu jsme se rozhodli po ukončení vysokoškolských studií společně s manželem se trvale ve Zlíně usadit.

Napadají Vás konkrétní věci, které Vám ve Zlíně nesedí a stály by za nějakou změnu?

I když se ve Zlíně mnoho za posledních 20 let vybudovalo, zůstávají lokality a oblasti, které změnu zcela zásadně potřebují. Ať již je to nevyhovující a zastaralé vlakové či autobusové nádraží v centru města, chátrající torzo rozestavěného obchodního domu na Jižních Svazích, nedořešené systematické opravy komunikací v rámci celého Zlína, trvalý nedostatek parkovacích míst zejména na sídlišti Jižní Svahy nebo nedořešená problematika integrálního zapojení Baťova průmyslového areálu do běžného života města.

Naopak co máte ve Zlíně ráda, čím je Zlín jiný od ostatních měst a proč zde se svojí rodinou přebýváte?

Částečně jsem odpověděla již v první otázce. Zlín je sám o sobě nádherným městem s úžasným okolím. Funkcionalismus staveb a architektonicky čistý styl s „červenou cihlou“ je opravdu unikátní. Ještě dnes je cítit u „zlíňáků“ podnikatelský duch Tomáše Bati a jen tak se hned nevzdávají. Mají své vize, své cíle, jsou velmi pracovití.

Pracujete v České obuvnické a kožedělné asociaci. Co se v takovém profesním sdružení vlastně odehrává a čím jste prospěšní?

Po absolvování vysoké školy jsem nastoupila do Svitu na odbor sociálního rozvoje. I když jsem později ještě pracovala ve výrobním družstvu invalidů Obzor jako vedoucí útvaru pracovní rehabilitace a po roce 1989 i jako vedoucí personálního útvaru, přece jen mne to k „ševcovině“ znovu přitáhlo. Po mateřské dovolené mi bylo v roce 1994 nabídnuto místo organizační tajemnice v nově vznikajícím profesním sdružení obuvnických firem. A letos v lednu tedy uplynulo již 20 let od vzniku asociace.

Zpočátku byly členy asociace velké firmy, které nejen ve zlínském regionu, ale v celé České republice (ČR) obuv vyráběly. Po vzoru západoevropských zemí bylo prvořadým úkolem asociace uspořádat trh s obuví v ČR. Navázaly se kontakty s podobnými profesními sdruženími nejen v Evropě, ale i mimo Evropu. Téměř od počátku existence se začala asociace zabývat i školící a osvětovou činností.

V současné době, kdy došlo k restrukturalizaci výroby a mnohé velké firmy již zanikly, jsou našimi členy zejména malé a střední firmy. Často se jedná o rodinné firmy a osobně se všichni známe. Osobní kontakty jsou vždy velmi důležité.

I dnes tedy pomáháme firmám s prosazením se na trhu nejen v ČR, ale také v zahraničí. Pravidelně organizujeme za zvýhodněných podmínek společné účasti členských firem na veletrhu KABO v Brně a letos v březnu se naši členové účastnili veletrhu MosShoes v Moskvě s významnou dotací od Czech Trade. Na těchto akcích má vždy také asociace svůj informační stánek. 90% zaměstnavatelů, kteří vyrábějí obuv, má sídlo ve zlínském kraji a doposud v tomto regionu dávají práci asi 3 tisícům lidí.

Na asociaci se rozvinula i vědecko-výzkumná a certifikační činnost pro segment dětské obuvi. Asociace se podílela jako spoluředitel na řadě mezinárodních projektů. Samozřejmostí je řešení národních projektů a projektů podpory zdraví.

Asociace se snaží ve spolupráci s odbornými školami a Univerzitou Tomáše Bati udržet „ševcovské řemeslo“ a odbornou přípravu. Máme velmi šikovné mladé designéry obuvi a kožené galanterie, které pravidelně podporujeme a sponzorujeme v různých soutěžích. Tři výherci letošního 8. ročníku soutěže o Cenu Nadace Jana Pivečky, kterou organizujeme ve spolupráci s Nadací Jana Pivečky a.s. a Veletrhy Brno, poletí začátkem září na odborné veletrhy obuvi a kožené galanterie MIPEL a MICAM do Milána, aby zde získali další zkušenosti.

Zajímáte se i o děti nebo o naše starší občany. Čím jim zpříjemňujete život?

Měla jsem to štěstí, že jsem mohla v oblasti zdravotně nezávadného obouvání spolupracovat řadu let s takovými odborníky, jako byla RNDr. Pavla Šťastná, Ph.D. nebo Doc. Ing. Petr Hlaváček, CSc. z FT UTB. Naše asociace ve spolupráci s univerzitou a lékařskými pracovišti provádí již řadu let poradenství v oblasti zdravotně nezávadného obouvání, a to nejen u dětí, ale i u seniorů či pacientů s diabetem. V letošním roce realizujeme mj. v rámci programů podpory zdraví pro MZ ČR projekt s názvem: „Obuví a cvičením ke zdravému vývoji dětské nohy“ a ve Zlíně zase pod patronací MMZ provozujeme každou třetí středu v měsíci „Diagnostické a poradenské centrum v oblasti péče o nohy“. Veškeré toto poradenství je pro občany bezplatné. Vydali jsme řadu edukačních materiálů jak pro rodiče dětí, tak i pro lidi s diabetem. Péče o nohu a zdravé obouvání je důležitá v každém věku, nejvíce zranitelná je však dětská noha a obouvání dětí se musí věnovat zvýšená pozornost. Přestože se 99 % dětí rodí se zdravýma nohama, do první třídy jich přichází podle průzkumů již asi třetina s různými deformitami nohou, které jsou způsobeny nošením nevhodné nebo zdravotně závadné obuvi a nevhodnými pohybovými návyky. V pozdějším věku má pak problémy s nohami 60% až 70% populace.

Jaký je Váš pohled na úroveň kvality služeb pro seniory ve Zlíně?

Z osobní zkušenosti vím, že domovů pro seniory, ať již se jedná o klasické domovy důchodců či o domovy s pečovatelskou službou, je neustále málo. Pokud si starší člověk požádá o umístění v takovémto zařízení, musí mnohdy 2 až 3 roky čekat v pořadníku. Osobně se domnívám, že by radnice měla v tomto směru více spolupracovat i s privátními investory, aby se situace zlepšila. Evropská populace stárne, dožíváme se stále vyššího věku a nejinak je tomu i u nás. Také na tento globální trend je nutné reagovat nabídkou odpovídajících služeb pro seniory, která určitě není ve Zlíně dostačující.

Co otázka důchodové politiky v česku, jaký je Váš názor na důchodové pilíře? Je to podle Vás dobrá cesta?

S důchodovou reformou se mělo začít již minimálně před 10 -12 lety, a i tehdy by to bylo již pozdě. Do nepopulárních kroků se žádné vládě nechtělo, zejména ne vládě levicové, která je za současný stav plně odpovědná. O to více je nyní důchodová reforma bolestnější a žádné řešení není asi optimální. Skutečností je, že lidí si budou muset zvyknout, že se sami musí z větší míry na důchod zajistit a již od mládí si na důchod spořit. V tomto směru by ovšem mělo dojít ke snížení daňové zátěže a povinných odvodů zaměstnanců a zaměstnavatelů ve prospěch dobrovolného spoření na důchod.

Jaké jsou Vaše dosavadní zkušenosti, co se týče politiky? Proč jste volila pravicovou stranu a to konkrétně ODS?

Občanská demokratická strana, jejíž členkou jsem deset let, je první a jedinou stranou, ve které jsem politicky činná. Do této doby jsem byla vždy bezpartijní. Setkala jsem se v rámci své práce jako tajemnice asociace s mnoha vrcholovými politiky z různých stran a musím říci, že tito lidé mnohdy ztrácejí naprosto soudnost a jejich odstup od běžného života a problémů obyčejných lidí je naprosto markantní. Nemám proto žádné ambice pracovat ve vrcholové politické funkci, spíše se domnívám, že člověk může být mnohem více lidem prospěšný v komunální politice.

Již sám název Občanská demokratická strana napovídá, že tato strana by měla hájit svobodu, demokracii a fungující občanskou společnost postavenou na tradičních morálních hodnotách. To jsou také základní důvody, proč jsem si zvolila po důkladném zvážení a prostudování všech programových dokumentů právě ODS.

Odkud jste vzala sílu jít do politiky? Cítíte, že je to možnost jak leccos změnit k lepšímu nebo proč vlastně kandidujete?

V době mého vstupu do ODS jsem cítila, že by bylo žádoucí, aby v politice pracovalo více žen. Nejsem žádná feministka, ale muži mnohdy řeší záležitosti konfrontačně a nejsou ochotni jednat a nalézt optimální kompromis. Měla jsem již také odrostlé děti a mohla jsem se začít i této práci věnovat naplno.

Byla bych ráda, aby se Zlín stal opět prosperujícím městem, městem mladých, aby zde byly pracovní příležitosti a zůstali zde vzdělaní a podnikaví lidé. Ve Zlíně žijí i mé děti a chtěla bych, aby zde mohly zůstat a nemusely odejít tak jako mnozí mladí např. do Prahy či do ciziny. K tomu bych pochopitelně ráda přispěla i svou prací v komunální politice.

V jakém odvětví byste se ráda realizovala a proč, v případě Vašeho zvolení na radnici města?

Obor, který jsem vystudovala na vysoké škole, je sociologie – tedy věda o společnosti a o zákonitostech jejího fungování. Jsem i členkou Masarykovy české sociologické společnosti a sleduji nejnovější výzkumy v této oblasti. Velmi blízko mám k sociální problematice a proto bych si v případě zvolení na radnici vybrala právě sociální oblast.

Pro inspiraci bych Vás poprosil, zda máte nějaké motto, kterým se v životě řídíte. Třeba by se jím mohla začít řídit i česká politika :).

Tímto mottem se řídil pan Jan Pivečka, kterého jsem rovněž osobně znala a velmi jsem si ho vážila a myslím si, že plně vystihuje i můj životní postoj:

„Nikdy se nevzdávej!“   

PhDr. Vlasta Mayerová

členka místní rady
členka strany