Výročí 11. září 2001 je letos trochu překryto současnými událostmi. Svět není bezpečný. O důvod více, proč si máme tento tragický den připomínat. Nikdo něco takového tehdy neočekával. Myšlenka, že jsme ve svých zemích bezpeční, se ukázala jako iluze.

Dnes nám to znovu namlouvají nepoučitelní idealisté všeho druhu. „Nebudeme-li nic dělat, bude to nejlepší,“ říkají. Pravda je přesně opačná. Pro naše bezpečí musíme bránit svoje zájmy a bojovat s islámskými radikály co nejdále od našich hranic. Pro ně to nejsou hranice, které budou respektovat. Chtějí šířit svoji ideologii (ne náboženství, ideologii) všude. Rozumějí síle, jednání považují za slabost.

S naší zkušeností bychom měli vědět, co dokáží špatné ideologie, jakou sílu mají jejich zaslepení vyznavači, a že je jim potřeba vzdorovat včas a odhodlaně. Západ znovu čelí této výzvě. Nic nám nepomůže, nepřiznáme-li si to. 11. září není jen výročím. Je aktuální připomínkou, je výzvou.