Novinky Mediální výstupy

Budeme-li pravicově žít, nezhyneme

Dámy a pánové, dobrý den,

já bych v podstatě začal tím, že nechci dnes mluvit o žádných jiných politických subjektech typu ČSSD, TOP09 apodobně, protože kongres by také mohl sloužit k tomu, abych to slovy klasika řekl: „k nějakým hovorům o sobě“.

Já sám na sobě pozoruji, že špatné vlastnosti se v životě lidském dají pouze prohloubit, naštěstí politická strana není člověk, to znamená, že jsem optimista v tom, že některé věci zlepšit můžeme. O těch jiných subjektech, jako je například ČSSD a TOP 09, nebudu mluvit také proto, že v obou dvou těchto stranách začaly určité procesy, které pokud samy v těchto stranách nedokáží zastavit, tak tyto subjekty se svým způsobem na svém, teď neřeknu zničení, ale na značných ztrátách budou podílet samy. Myslím si, že máme před sebou tři základní věci, o kterých bychom se mohli a měli bavit a o kterých mluvíme méně, než je možná zdrávo a dobře.

Za prvé, myslím si, že náš volební úspěch je strašně závislý na tom, do jaké míry dokážeme přesvědčit českou, moravskou a slezskou veřejnost o tom, že nejlepší politický systém (má-li to být demokracie), je ten, kde funguje málo politických stran, silných politických stran, ale se vším špatným co to přináší. My se musíme hlavně snažit o to, abychom těch špatných příkladů pro to, aby vznikaly nové subjekty, které budou říkat, že chtějí nějakou změnu a téměř vždy ty voliče akorát podvedou, aby neměly důvody ke vzniku. Já myslím, že v tomto smyslu jsme nakročili dobře, a myslím si, že zkušenost voličů z posledních voleb v tomto smyslu nám snad dá nějakou šanci do budoucna.

Druhá věc, kterou chci říci, já tady poslouchám různá vystoupení o tom, že je potřeba státi se hegemonem na pravici. Co mě zneklidňuje a říkám to i z vlastní osobní zkušenosti, takže nikoho teď nekritizuji, příliš mnoho jsme chtěli spoléhat na to, že volby nějak dopadnou a my máme na všech možných úrovních takový koaliční potenciál, že budeme, jak se ve zkratce říká „u toho“. Snažme se přesvědčovat sami sebe o tom, že musíme ty volby vyhrát a vyhrajeme jenom tehdy, pokud je budeme chtít vyhrát. Nestačí mít jen vůli být za každou cenu v radě, za každou cenu náměstky a za každou cenu zůstat ve vládě.

Třetí věc, kterou chci říci, vždy je potřeba trochu elánu k tomu, anebo řeknu hodně elánu k tomu, aby se věci pohnuly dopředu. Náš problém je trochu a je to také tím, že fungujeme dvacet let a ono to s sebou nese i svoje některé stinné stránky.  Říkám-li příliš mnoho elánu, tak mám obavu, že někdy máme příliš mnoho eráru. Erár je věc, která svádí k přemýšlení, které pravicové není, protože ono nestačí pouze citovat klasiky o tom, co je to pravice a co je to levice, ale pravice musí také pravicově žít. A tady si myslím a teď chci říct jednu větu k navrhovaným změnám stanov a mám na mysli to, co neprošlo na výkonné radě a na většině sněmů. Změna stanov může být vždy dobrý nebo špatný nápad, ale nežijme v iluzi, že nějakými procesními pravidly změníme nějaký obsah. Osobně se domnívám, že až příliš často, a to žádné stanovy nezmění, jsou ve vrcholných politických orgánech v naprosté většině lidé, kteří se už pár let, někdy dokonce ještě déle, živí právě z toho eráru. Já nechci říci, že je na tom něco špatného, ale měli bychom v politických orgánech mít i osoby – zaměstnance, podnikatele, kteří v této zemi normálně žijí. Tím nechci říci, že politici žijí nenormálně. A tento pohled, myslím si, že nám trochu chybí, že tito lidé jsou i příkladem, jak se pravicově mluví.  Budeme-li pravicově žít, nezhyneme.

Děkuji.