ACTA? Fakta!
Poslední dobou je moderní protestovat. Protestuje se takřka všude a s různými záměry. Ani Česko nebylo minulý týden výjimkou. Protestovalo se proti dohodě ACTA, ke které se nedávno po boku dalších jednadvaceti zemí EU připojila i naše země.
Proč jsou reakce na smlouvu vlastně tak bouřlivé? Pominu-li fakt, že protesty jsou vesměs zbytečné, protože smlouva je de facto v souladu se legislativními změnami, které u nás byly zavedeny v roce 2006, jedná se o dalších snahu neoliberálních kruhů o vytvoření společnosti nikoli práva, ale různých privilegií a oprávnění. Veřejně vyjádřit formou protestu svůj názor a nesouhlas je samozřejmě zcela legitimní. Podívejme se však na, dle mého, skutečný důvod kolektivního vykřikování.
Vadný model?
Odpůrci tvrdí, že ACTA konzervuje současný stav a do budoucna tak brání reformaci současného distribučního modelu. Ačkoli je patrné, že současný model se musí změnit, nezdá se mi, že by právě oni o reformu modelu skutečně stáli. Vzhledem k současnému technologickému stavu a neflexibilně distribučního a represivního modelu je velice snadné opatřit si mediální obsah, za který se běžně platí, zcela zdarma. Uskupení lidí, které tvrdí, že přivlastnění si virtuálního obsahu není krádež, protože nikomu vlastně škoda nevzniká, se však jeví mít značně pokřivené vidění toho, co krádež vlastně je. V moment, kdy společnost přichází o zisk, který by za distribuci obsahu jinak měla, se samozřejmě o krádež jedná. To samé platí o autorech samotných. Stoupenci protestů tvrdí, že to reálně nevadí, že tímto budou postihnuty akorát velké společnosti, které tak jako tak vykazují enormní, rostoucí zisky. Tyto výroky nesou pachuť volání po egalitářství. Autory nikdo nenutil smlouvu s danými společnostmi podepsat. Mohli zvolit jiný, vzhledem k tantiémám nebo právům výhodnější distribuční model, případně svoje duševní vlastnictví nabízet pod Creative Commons. Autoři jsou současným pirátstvím samozřejmě postihnuti nejvíce. Tvorba ničeho není zadarmo, nemluvě o tom, že kvalitní produkt vyžaduje značný um a snahu. Nadto, vůbec neplatí, že větším společnostem pirátství zásadně neškodí. Například v herním průmyslu je mnoho případů, kdy společnosti přestaly vyvíjet hry pro platformu Windows a to čistě z toho důvodu, že někdy i 80% uživatelů za hru nezaplatilo – výsledkem byly nepokryté náklady, platformní divize byla uzavřena, pracovní místa nevratně ztracena. Toto je samozřejmě mnohem palčivější problém pro malé a středně velké vývojáře či autory. Za poslední dva týdny jsem mluvil s mnohými, kteří v zábavním a softwarovém průmyslu pracují a drtivá většina přísnější postihy a monitoring podporuje – někteří z nich totiž díky pirátům o práci už přišli. Model se samozřejmě již mění. Technologie nelze „odvynalézt“ a společnosti jako Netflix nebo iTunes pomalu přebírají klasický distribuční model. To vše legálně, relativně levně a do budoucna velice dostupně. Protesty jsou tedy spíš protesty pro to, aby si protestující mohli nadále zadarmo stáhnout jinak zpoplatněný produkt a to pohodlně a pokud možno bez většího rizika, že by případně mohli být nějak poskytnuti. Dále potom živí nenávist vůči úspěšným a dožadují se egalitářství za každou cenu a hlavně potom ve svůj vlastní prospěch.
Omezení svobod a bezprecedentní, totalitní represe?
Na svoji svobodu jsme všichni hákliví, na naše povinnosti a zodpovědnost již potom mnohdy ne. Představa, že ACTA je primárně zaměřená proti koncovým uživatelům, je lichá. Jejím hlavním cílem je boj s paděláním hmotného zboží a boj s internetovou distribuční a informační technologií, která duševní vlastnictví narušuje. Podívejme se ale na strategii oponentů smluv jako ACTA. Příkladem budiž nedávné zadržení Kima Dotcoma, majitele Megaupload Limited, který převážně na hostování běžně zpoplatněného mediálního obsahu vydělal minimálně 200 miliónů dolarů. Ze zisků si potom pořídil velice hezkou sbírku drahých aut, která se nebál opatřit SPZkami jako „VINNEN“, „MAFIA“, NEBO „BŮH“. Kim se bude za své počínání zodpovídat u soudu. Co mi však přijde zvláštní, že se tento podnikatel přes noc stal internetovou celebritou a v podstatě novodobým mučedníkem – navzdory tomu, že se jasně jeví, že jeho společnost porušovala zákon. Oponenti ACTA mu vesměs vyjádřili podporu – aby také ne, značně jim usnadnil stahování si zdarma, případně za disproporční členský poplatek, ze kterého autoři, ani distributorské společnosti či studia neviděli ani cent. Odezva na sebe nenechala dlouho čekat a skupina Anonymous se rozhodla napadnout např. web Ministerstva spravedlnosti Spojených států amerických. U nás se v rámci demonstrování svojí síly Anonymous neváhali napadnout web Vlády ČR nebo Občanské demokratické strany. V brzkých ranních hodinách dne 5. Února 2021 přinesly Parlamentní listy zprávu o tom, že skupina Anonymous nabourala intraweb ODS a zcizila osobní údaje všech 28 000 členů. Přijde mi prazvláštní, že skupina lidí, která se ohání svými právy, takové kroky nezavrhuje, ba naopak schvaluje. Toto má k demonstracím na náměstí značně daleko. Úplně absurdní mi potom přijde představa, že mezi námi žijí tací, kteří si opravdu myslí, že jim celní správa na hranicích bude šacovat mp3 přehrávač za účelem zjištění, zdali na něm náhodou nemají nelegálně stažený poslední šlágr Justina Biebera. Ve zkratce: je vždy výhodné ohánět se svobodou a právy a na povinnosti a zodpovědnost potom zapomínat. Z chování a kroků oponentů smluv jako je ACTA je vidět, o co jim skutečně jde – o nárokování si něčího vlastnictví zadarmo a navíc ještě beztrestně a klidně porušením práv a svobod někoho jiného. Volání po cenzuře internetu mi přijde přehnané. Na internetu, stejně jako v normálním světě, každý neseme zodpovědnost za svoje činy. Paranoické vidění dystopického světa George Orwella se nekoná – v tomhle byl vizionářem, zdá se, spíše Aldous Huxley. Pokud si někdo myslí, že jeho internetovou aktivitu monitoruje 24 hodin denně nějaký superagent nebo superspolečenství, možná má ve skutečnosti závažnější problémy s něčím jiným. Kdybych se měl já osobně něčeho v těchto hodinách obávat, je to spíše možnost, že skupina Anonymous a její protestující kamarádi zveřejní další citlivé údaje o členech ODS a třeba i jejich rodinách. Dneska je to ODS, zítra to může být úředník, který po úvaze neposkytl dotaci, pozítří Váš soused, který je z nějakého důvodu protipirátský a dovolil si krádež pojmenovat slovem krádež.
Závěrem, jsem si vědom toho, že smlouva ACTA není bezchybná. Kritizovat lze její vágnost nebo případné problémy spjaté s generiky. Tzv. zásahy do svobody internetu zde však nevidím. Pokud nějaký web nebo společnost podporuje kriminální činnost, stát by měl mít právo proti ní zasáhnout. Celá mánie kolem protestů potom může být viděna jako další snaha o vybudování společnosti privilegií a oprávnění – nikoli potom společnosti práva, osobní zodpovědnosti a osobního vlastnictví. Protestovat se dá však proti všemu a to pod různými chvályhodnými hesly. Jenom se trochu divím, že ještě nikdo neprotestuje proti tomu, že je venku zima.
člen místní rady
člen oblastní rady