Protože nevím a vlastně to neví nikdo z nás, jak by vypadaly naše životy, kdybychom uplynulých deset let v EU nebyli, není jednoduché odpovědět. 

 

Osobně jsem i dnes přesvědčen, že do Evropy patříme a že náš vstup do EU byl v tomto smyslu správným krokem. Říkám to přesto, že je pravdou, že původní úspěšná snaha o volný pohyb osob, zboží, služeb a kapitálu byla a je bohužel postupně doplňována dalšími rozporuplnými projekty. 

Stačí vzpomenout například nesmyslné dotování některých obnovitelných zdrojů energie, rušení obyčejných žárovek, povinné přimíchávání biopaliv do nafty a benzínu a celou řadu dalších obdobně nadbytečných nařízení a regulací. 

 

Právě poznání, že přemíra snahy se tzv. "postarat" o občana může vést i ve vyspělé demokratické společnosti ve svém důsledku paradoxně k nadměrné regulaci, nárůstu byrokracie, a tím ke snížení životní úrovně a k omezení konkurenceschopnosti a svobody, je pro mě důležitým poznatkem a nakonec i důvodem, proč si myslím, že je dobře, že naši historickou zkušenost má dnes EU bezprostředně k dispozici.