Novinky Mediální výstupy

Nominační projev Petra Fialy na předsedu ODS

Vážené kolegyně, vážení kolegové, dámy a pánové,

v Olomouci to před 23 lety začalo a někteří škodolibě říkají, že v Olomouci to také nyní skončí. Ale já jsem vám přišel říci, že ne, že je to naopak. Dnes to v Olomouci zase pořádně začíná. Předstupuji před vás poté, co jsem postupně objel celou republiku. Byl jsem ve všech regionech a všude jsem vedl debaty se členy ODS. Moje názory jsou známé, moje návrhy se potkávají, setkávají s podporou členské základy, což se projevilo i v nominacích z 12 regionálních sněmů. Vážím si toho, zavazuje mne to a posiluje mne to. A bez této podpory bych zde dnes nestál. Styl své práce jsem vám ukázal. Své názory formuluji, zveřejnuji a vystavuji je diskusi. V září jsem připomněl hodnoty a principy moderní pravicové politiky, v prosinci jsem předložil analýzu krize, do které se ODS dostala, a v lednu jsem navrhl plán 7 konkrétních kroků, které vyvedou ODS z její současné situace.

Dnes vás asi překvapím. Nic z toho nebudu opakovat, protože to znáte a protože jsem se ve všech regionech přesvědčil, že mi rozumíte. Budu k vám mluvit jako člověk, který je připraven převzít nesnadný úkol. Chci vám vysvětlit, proč to dělám a co ode mne můžete očekávat. Ano, uznávám, nebývám ve svých veřejných vystoupeních příliš osobní, ale dnes pro jednou budu. Někdy v roce 1992 nebo 1993 jsem byl jako mladý, ale už trochu známý politolog pozván do televizního diskuzního pořadu, který moderoval Ota Černý. A klíčovým hostem ve vysílání byl Václav Klaus. Před začátkem natáčení v zákulisí si mě Václav Klaus prohlédl, podíval se mi do očí a s jistotou v hlase se zeptal: „A vy jste kdo?“ Nevím, jak jsem tehdy odpověděl, ale vím, že od té doby se mne na to už nikdy Václav Klaus nezeptal, protože to dobře věděl, a nikdo se mě potom už na to neptal – nemusel. Protože moje aktivita je veřejně známá, ale i když pravicovou politiku obhajuji, formuluji a vysvětluji přes 20 let, jsem v ODS velmi krátce. Máte proto právo se mě zeptat: „A vy jste kdo, že nás chcete vést?“ A já dnes udělám výjimku a odpovím.

Za prvé: jsem člověk, který většinu svého profesního života něco řídí. Ve 29 letech jsem se stal vedoucím katedry a od té doby jsem stál v čele mnoha výzkumných institutů, občanských sdružení a nakladatelství, fakulty, univerzity, konference rektorů, ministerstva školství. Všechno, co jsem vedl, během mého působení vyrostlo, funguje a předával jsem to v lepším stavu, než v jakém jsem to přebíral.

Za druhé: úspěšně a opakovaně jsem prošel mnoha volbami. Volili mě akademické senáty, rektoři, kolegové v různých orgánech do svého čela. Volila mne i Poslanecká sněmovna a Senát do rady Ústavu pro studium totalitních režimů a na podzim mi dali důvěru voliči v parlamentních volbách.

A za třetí: jsem připraven riskovat. Dělal jsem to vždy. Když jsem připravoval samizdat, zakládal politologii, stavěl kampus, chystal projekty nebo přebíral rozvrácené ministerstvo školství. Jsem tedy člověk, jehož cesta ukazuje, že umím řídit složité instituce, svázané s řadou různorodých zájmů, že dokážu lidi přesvědčit a nebojím se výzev a rizik. To mi snad dává předpoklady, abych mohl stát v čele politické strany.

A řeknu vám ještě 3 další důvody, proč se nemusíte bát mne volit. Margaret Thatcherová byla také ministryní školství jako já a po prohraných volbách v roce 1974 byla ve stejném věku, jako jsem nyní já, tedy ve 49 letech, zvolena předsedkyní Konzervativní strany. Takže se nemáte čeho bát, pokud to uděláte, půjdu ve stopách paní Thatcherové. Pokud by vám to nestačilo, tak na ustavujícím olomouckém kongresu byl předsedou zvolen Václav Klaus ve věku 49 let a 10 měsíců, já mám nyní 49 let a 6 měsíců, tak uznejte, že jsem udělal skoro vše, co jsem mohl, abych naplnil předpoklady, stát se předsedou ODS. A je ještě jeden důvod, poslední, proč se mnou příliš neriskujete. Ronald Reagan v často citované větě řekl: „Politika není špatné povolání. Když uspějete, dostane se vám spousty poct, když se zostudíte, můžete o tom aspoň napsat knihu.“ Já už jsem knih napsal hodně, tak mně nezbývá, než v politice uspět.

Namísto otázky, kdo jsem, dostávám nyní často otázku, proč? Proč do toho jdu. Proč člověk s dobrou pověstí – zatím – a dobrou prací vstupuje do politiky, a ke všemu pod značkou ODS.  A proč proboha chce být v této situaci její předseda. Jdu do toho, protože vím, že věci můžeme měnit, jen pokud jsme sami aktivní. Nelíbí se mi, kam se dostala politika v naší zemi, a nelíbí se mi, kam se dostala ODS. ODS mám rád, vždy jsem při ní stál a jsem přesvědčen, že její role v české politice je důležitá a nezastupitelná. ODS se musí znovu dostat do formy, aby mohla hájit hodnoty a principy, které její voliči dnes postrádají. Nebudu mluvit o tom, jestli má ODS šanci uspět, nebo ne. Kdybych si myslel, že nemá, nestál bych dnes před vámi v tomto sále. Ale lehké to nebude. ODS už dlouho ví, že podmínkou zastavení úpadku je obnovení důvěry občanů. Uvědomuje si to mnoho z vás, ale věděli to i Mirek Topolánek a Petr Nečas, kteří o tom na minulých kongresech hovořili. Přesto naše reputace u voličů stále klesá. Možná proto, že jsme si nikdy neřekli, co to vlastně znamená, ta morální očista strany.

Já bych nebyl dobrý kandidát, kdybych se vám podbízel, a tak vám budu říkat i věci, které možná nechcete slyšet. Míra odpovědnosti za minulé chyby je samozřejmě rozdílná. Jinou má vedení, jinou mají představitelé regionů, jinou mají lidé na oblastech a na místní úrovni. Ale skutečná obnova strany nezačne, pokud budeme ukazovat na druhé. Skutečná morální obnova začne tehdy, až začneme každý sám u sebe. Až si položíme otázku, co jsem mohl udělat proto, aby se věci změnily, a udělal jsem to? Která politická rozhodnutí a dohody jsem toleroval a schválil, i když jsem s nimi nesouhlasil? Kde jsem já přivřel oči nad lidmi, o nichž jsem věděl, že jsou špatní? Co jsem já udělal proto, aby byla ODS důvěryhodná, a hlavně co pro to udělám v budoucnosti? Ode dneška nesmí být navenek žádné my a oni, žádná stará a nová ODS, žádná dobrá a špatná ODS. Ode dneška jsme všichni ODS. My všichni máme odpovědnost za ODS, my všichni máme povinnost postarat se o budoucnost ODS a jedině my všichni dokážeme společně ODS obnovit.

Antonín Švehla, nejúspěšnější prvorepublikový pravicový politik, kterého bychom si měli mnohem častěji připomínat, řekl jednou Karlu Čapkovi: „Říkáte, že nejste proti stranám, ale chtěl byste, aby byly lepší. Tak vidíte. Pořád vykládáte, jak by věci měly být. Já beru věci tak, jak jsou, když si nemohu ušít košili z hedvábí, ušiji si ji z cajku, ale musím mít košili, abych ji dobře střihl a sešil.“ To je můj přístup. ODS je taková, jaká je. Nevezmeme ji, nezmačkáme, nehodíme do koše, jinou nemáme. Je jedno, že ODS není z hedvábí, ale že je z cajku, z bavlněné látky. Hlavně ji musíme dobře poopravit, sestřihnout a správně sešít zpátky. A o to se budu snažit. Ručím vám za to, že se mnou bude ODS zase v cajku.

Správný vůdce není ten, kdo práská do stolu, je agresivní a samolibý. Ronald Reagan jednou popsal nutné vlastnosti politického lídra takto: „Lekce vůdcovství byly vždy stejné. Tvrdá práce, znalost faktů, ochota naslouchat a být chápající. Silný smysl pro povinnost a vedení a přesvědčení, udělat to nejlepší jménem lidí, kterým sloužíte.“ K tomu se hlásím, takovým předsedou budu, dáte-li mi k tomu důvěru, a žádám vás nejenom o důvěru, ale i o silný mandát, abych mohl ODS rychle vést zpátky nahoru.

Dobrý předseda musí umět řídit, motivovat a také pracovat s demokraticky zvolenými lidmi. Často se mne ptáte, koho bych chtěl do vedení strany. Mají tam být ti, kteří mají důvěru členů ODS, kteří je sami přesvědčili, kteří nejsou ve vedení proto, že na ně někdo shora ukázal, ale proto, že jsou takové osobnosti, které si podporu dokázaly získat. Ve své volbě se řiďte úplně jednoduchou úvahou. Nevolte někoho proto, že bude dobře zastupovat váš region, protože si to přece už zasloužil, protože vám nevadí a nebude vás ohrožovat. Ve jménu budoucnosti ODS vás žádám, abyste volili osobnosti, které dokážou formulovat celostátní politiku ODS, které budou přínosem pro celou stranu, takové, o nichž jste přesvědčeni, že budou oslovovat naše voliče. Budete-li se tím řídit, pak budete volit dobře. A dáte-li mi k tomu důvěru, pak vám slibuji, že z těchto osobností vytvořím fungující tým.

Dámy a pánové, ODS tu ale není proto, aby se zabývala svými problémy. S tím dnes, dnešním dnem nebo zítřkem, skončeme. Naše problémy nikoho nezajímají, nezajímají voliče a nezajímají ani většinu našich členů. Občany zajímá, jaké nabízíme řešení jejich problémů, jak reagujeme na ekonomické, sociální a další otázky, které je trápí. Pokud jim nezačneme odpovídat a nabízet řešení, tak už se sami sebou ani zabývat nemusíme, nebudeme tu, protože nás nebude potřeba. Nabídl jsem vám analýzu, nabídl jsem vám řešení, ale politik má nabídnout také vizi, jak řekl Churchill: „Chce-li se někdo stát politikem, musí mít schopnost předvídat, co bude zítra, příští týden, příští měsíc nebo příští rok.“

Politická vize ale není reakce na každodenní události a také to není potvrzení toho, že je všechno špatně. Schválně se podívejte na videa nebo fotografie z veřejných vystoupení ODS v posledních měsících nebo i letech. Uvidíte zpravidla ustarané, smutné tváře – prosím vás, to platí i o mně –, kterým chybí energie a pozitivní náboj. Leží na nás tíha celého světa, naše sdělení občanům je stále stejné. Je těžko a bude ještě hůř. Lidé ale nepotřebují, abychom jim říkali, že se nemají dobře, to vědí i bez nás. Lidé nepotřebují, abychom jim říkali, že se mají bát toho, co přijde, toho se bojí i bez nás. Nestrašme lidi špatnou budoucností, lidé nás budou potřebovat, a tedy i volit jedině tehdy, když jim nabídneme lepší budoucnost, pokud je přesvědčíme, že my máme recepty, řešení a vizi, která jim dobrou budoucnost přinese.

Žijeme v dobré zemi s kvalifikovanými a schopnými lidmi, s dobrými podmínkami pro rozvoj talentů, podnikání a investic. Jsme relativně sociálně homogenní. Jsme společnost, která má potenciál, aby zde lidé měli jednu z nejvyšších životních úrovní v Evropě. Jak ji zajistíme? Neberme lidem zbytečně jejich peníze, přerozdělujme jenom v nezbytné míře. Sociální politiku orientujme na ty, kteří nemohou, a ne na ty, kteří nechtějí nebo nemusí. Vytvořme stabilní prostředí, ve kterém se dobře podniká, kterému věří zahraniční investoři, neomezujme lidskou tvořivost a podnikavost. Ukažme lidem odhodlání a odvahu hájit lidskou svobodu a práva jednotlivců proti přebujelé státní kontrole, proti byrokracii, proti špatným evropským směrnicím. Buďme proti státu, který nedůvěřuje svým občanům, který je kontroluje, odposlouchává, sešněrovává, kde v důsledku politické korektnosti roste pokrytectví a zakrývání skutečných problémů společnosti. Ukažme lidem, že jsme schopni chránit jejich svobodu před novými oligopoly, před přílišnou koncentrací ekonomické, politické a mediální moci, která nikdy nemůže vést k prosperitě, ale jen ke zhoršení jejich životní úrovně a omezení prostoru svobody. Vytvářejme lidem podmínky pro jejich aktivitu, podnikání a svobodný život. Jsme tu pro všechny, ale neobracejme se na všechny. Jsme politická strana. Oslovujme naše voličské skupiny, oslovujme lidi, kteří chtějí žít ve svobodě, kteří chtějí, aby věci fungovaly, aby je stát neobtěžoval, aby je chránil, ale nespoutával, aby jim vytvářel prostor pro jejich vlastní život.

Na naše voliče se musíme soustředit, jejich zájmy hájit, jejich budoucnost zajišťovat. Úkol pravicové strany je v pomoci lidem, aby si pomohli sami. To nejde bez víry v dobrou budoucnost. Musíme ji mít sami a musíme o ní přesvědčit veřejnost. A nebojme se. Nebudeme ani slabí, ani malí. Pořád platí, co už před 120 lety vyjádřil Svatopluk Čech a co jste se všichni učili ve škole: „Sláb jenom ten, kdo ztratil v sebe víru, a malý ten, kdo má jen malý cíl.“ Musíme mít víru v sebe a musíme mít velký cíl. Pak bude velká a silná i ODS.

A jakou ODS vám tedy nabízím? ODS, jakou vám nabízím, bude znovu přinášet nová témata. Nebude stranou minulosti, bude odpovídat na nové výzvy a bude zárukou prosperity naší země. Nikdo jiný, žádná jiná politická síla nebude tolik věřit v kreativitu a odpovědnost jednotlivce, žádná jiná politická síla v této zemi nebude tak důsledně hájit lidskou svobodu a podmínky pro podnikání a tvořivost. Žádná jiná síla v této zemi se tak důsledně nebude stavět za zájmy českých občanů, jako my. ODS, jakou vám nabízím, bude vést českou pravici a bude jednou z nejvýznamnějších politických sil v zemi. Postaví se čelem k nebezpečí nových populistických hnutí a bude přesvědčivým a obávaným protipólem levicových stran. ODS jakou vám nabízím, bude mít dlouhodobě znovu důvěru pětiny voličů a bude atraktivní volbou pro další. ODS jakou vám nabízím, bude znovu silnou politickou stranou s aktivní a hrdou členskou základnou, bude symbolizovat jasné hodnoty, kontinuitu a budoucnost ČR.

Dámy a pánové, víme, proč jsme neuspěli. Víme, jak a kam jít, ale hlavně víme, proč se musíme zvednout ze dna. ODS je dnes víc potřeba než kdykoliv předtím. Více než kdy předtím je potřeba vyvažovat moc levice, chránit zájmy občanů ČR, oponovat manažerské antipolitice, varovat před populistickými hnutími a postavit se samozvaným spasitelům. Nebude to jednoduché a nebude to hned. Máme silné soupeře, ale máme také silné kořeny, dlouhou tradici a pevné hodnoty. A ode dneška budeme mít to nejdůležitější, budeme mít odhodlání a budeme mít novou víru v naši budoucnost. Buďme netrpěliví, pokud jde o řešení vnitřních problémů ODS a o návrat naší akceschopnosti. Ale buďme trpěliví, pokud jde o náš návrat do čela české politiky. Spadli jsme hluboko, zklamali jsme voliče, dovolili jsme vyrůst soupeřům. Je před námi mnoho drobné, každodenní a dlouhodobé práce.

Stojíme na novém počátku, máme jenom jeden pokus a ten začíná právě teď. Chci být u toho, bez vás to nedokážu.