19. listopadu 2013
Vystoupení ke společnému ustanovení ohledně evropských fondů
Z vystoupení místopředsedy EP Oldřicha Vlasáka v rozpravě ke společnému ustanovení ohledně evropských fondů – Evropský sociální fond, Evropský fond pro regionální rozvoj a cíl „Investice pro růst a zaměstnanost“, Evropský fond pro regionální rozvoj a cíl „Evropská územní spolupráce“, Fond soudržnosti, Evropské seskupení pro územní spolupráci.
Plenární zasedání EP 19. 11. 2013 Štrasburk.
Pane předsedající, pane komisaři,
dosažený výsledek je kompromisem, který se nerodil jednoduše. Za skupinu Evropských konzervativců a reformistů bych se rád vyjádřil ke dvěma věcem.
V prvé řadě jde o podíl Evropského sociálního fondu na alokaci politiky soudržnosti v členských státech. Vím, že někteří poslanci mají pocit, že tento podíl by měl být větší. Rád bych ale upozornil, že situace není stejná ve všech členských státech. V některých zemích není nezaměstnanost, včetně nezaměstnanosti mladých, tak špatná jako v jiných. A naopak, mnohé země stále ještě potřebují investice do infrastruktury. Navýšení podílu Evropského sociálního fondu na alokaci politiky soudržnosti v členském státě znamená zároveň zmenšení podílu pro Evropský fond pro regionální rozvoj, tedy peněz, které jsou investovány právě do infrastruktury.
Druhou spornou věcí jsou makroekonomické kondicionality. Musím znovu zdůraznit, že principiálně naše frakce makroekonomické kondicionality nepodporuje. Není možné, aby za deficitní hospodaření státu byli penalizováni příjemci a ti, kteří na výsledky státu nemají žádný vliv. Chápu, že čistí plátci mají potřebu hlídat, jak se s penězi zachází. Nicméně, na druhé straně jim vstup nových zemí do Evropské unie přinesl obrovské možnosti z hlediska expanze trhů a vývozu zboží. V tomto světle je třeba politiku soudržnosti také vnímat.
Pokud bych ještě mohl okomentovat celý balíček nařízení, rád bych zdůraznil, že se v nich objevuje řada pozitivních věcí. Oceňuji důraz na princip partnerství, na integrovaný přístup či na posílení role měst při rozhodování o evropských fondech. Je samozřejmě otázkou, do jaké míry tyto novátorské přístupy budou v praxi fungovat a jak si s nimi členské státy poradí.
Rád bych proto dnes apeloval na Evropskou komisi, aby poskytovala a zveřejňovala dostatek informací o přípravách implementačních struktur v jednotlivých státech, abychom se mohli učit z toho, jak se věci aplikují jinde. Uvítáme maximální informace o dohodách o partnerství, o principu partnerství a jeho implementaci nebo o operačních programech jiných států. Komise má, věřím, prostředky na to, aby shromažďovala a průběžně zveřejňovala tyto informace na jednom místě. A také má dost síly na to, aby vyjednávání s členskými státy maximálně urychlila, aby koneční příjemci mohli začít co nejdříve opět realizovat smysluplné projekty.
