Z levicových nápadů jde mráz po zádech
S kandidátem ODS na poslance ve Středočeském kraji o veřejných rozpočtech, snižování výdajů a levicových předvolebních nápadech.
Kdybyste měl v ruce tužku a před sebou výdaje veřejných rozpočtů. Co byste začal škrtat jako první?
V první řadě chci zdůraznit, že bych se při řešení deficitů veřejných financí zabýval právě výdajovou stranou rozpočtu. Jinými slovy, klíč k nalezení rovnováhy veřejných financí nevidím v dalším zvyšování daní, ale v omezování veřejných výdajů. Naše veřejné finance trpí hlubokým a strukturálním problémem, deficity vznikají dlouhodobě a to v dobách jak ekonomické recese, tak i ekonomického růstu. Taková nerovnováha naši ekonomiku poškozuje. Uvědomme si, že poslední vyrovnaný státní rozpočet jsme měli v roce 1995, každý další vykazoval deficit. Co se týče škrtání, je třeba si nejdříve projít diskuzí o velikosti našeho státu, jeho funkcích, objemu poskytovaných veřejných statků. Pouhé škrtání od stolu při hloubce problémů veřejných financí už nestačí. Musíme vědět, jak velký stát chceme a tomu přizpůsobit rozsah veřejných výdajů. Já bych samozřejmě preferoval výrazně menší stát a výrazně menší objem přerozdělování. Veřejné výdaje bych pak snižoval především v našem stále přebujelém sociálním systému.
Hovoříte o nutnosti snižovat sociální výdaje, které jsou součástí mandatorních výdajů. Ale i přes řadu úspor za vlád ODS jsou stále koulí na noze veřejných výdajů. Co by se v tomto směru mělo změnit?
Ano, mandatorní výdaje se nepodařilo snížit ani pravicovým vládám a stále rostou. Je to dáno i tím, že pro jakoukoliv vládu je mnohem jednodušší škrtat investiční či provozní výdaje na jednotlivých resortech. Pokles mandatorních výdajů vždy vyvolá sociální napětí a politické střety. Kdokoliv bude chtít snižovat mandatorní výdaje, musí se zabývat těmi oblastmi, které je z největší části tvoří, což je sociální, penzijní a zdravotní systém. Kdo nebude mít odvahu ke strukturálním změnám v těchto systémech, nikdy se mu rostoucí mandatorní výdaje nepodaří zkrotit. Připomeňme, že silným protivníkem je demografický vývoj, který na zmíněné systémy vytváří enormní tlak.
Různé levicové a populistické strany neustále hovoří o potřebě stále dalších a dalších regulací. Ať už kvůli boji proti korupci, nebo se zdůvodněním, že trh selhává. Není to ale spíše opačně? Tedy že regulace naopak korupční prostředí podporují a vytvářejí jenom nové a nové distorze na trhu?
Když hovořím o regulacích, vždy se snažím vysvětlit a připomenout, že regulace není nic jiného než snaha státu – často pod hrozbou donucení – změnit, přizpůsobit či zabránit našemu svobodnému rozhodování a spontánního chování. To není nic menšího, než snaha omezit naši svobodu. Přemíra regulací pak samozřejmě ničí motivace lidí k jakékoliv aktivitě či přinejmenším zvyšuje náklady, což se projevuje ve stále menší efektivitě naší ekonomiky. Neselhává trh, selhávají politici v cíli trh regulovat k obrazu svému. V období, kdy naše ekonomika procházela deregulací, se jí dařilo. Na konci devadesátých let nastal obrat a začali jsme opět regulovat a dotovat vše možné i nemožné. Dnešní neradostná data o stagnujícím HDP jsou toho zčásti výsledkem.
Jaké nástroje by měl stát používat, aby docházelo ke snižování veřejného zadlužení?
Zastavit samotné zadlužování, tzn. připravovat vyrovnané státní rozpočty, a zajistit takové ekonomické prostředí, které opět povede k silnému růstu HDP. S rostoucím HDP a stagnující výší dluhu nám bude klesat i poměr zadlužení k HDP. Jednoduchý recept, ale v realitě složitá politická disciplína.
Co říkáte ekonomickým “nápadům” ostatních politických stran a které z nich vidíte pro budoucnost ČR jako nejvíce nebezpečné?
Tak některé nápady jsou samozřejmě na první pohled úsměvné, když o tom ale začnete přemýšlet, začne vám jít mráz po zádech. Socialisté se chtějí vrátit ke státní bance, což je socialismus v jeho krystalické podobě. S daňovým výběrem chtějí bojovat prostřednictvím registračních pokladen, čímž nakročili k likvidaci nejmenších živnostníků. Chci vidět, jak budou vysvětlovat babičce v zapadlé vísce, že si v tamějším konzumu už potraviny nenakoupí, protože jeho majiteli se nákladnou registrační pokladnu nevyplatí pořídit. Riziko pro křehký hospodářský růst vidím i v ohlášeném zvyšování daní ze strany levicových politických subjektů. Nejvíce mě ale vyděsil komunista Vojtěch Filip, který s posíleným sebevědomím z předvolebních průzkumů odkryl skutečné záměry komunistů a začal zpochybňovat institut soukromého vlastnictví. To je nejen nehorázné, ale především děsivé.
(Autor: Dušan Šrámek)
člen výkonné rady
předseda místního sdružení
předseda oblastního sdružení
místopředseda oblastního sdružení
krajský zastupitel
