Důchody mohou být nebezpečné
9. září 2013

Miroslav Bernášek: Důchody mohou být nebezpečné

Velká rizika v sobě nese případné zachování současného důchodového systému. Podporují ho socialisté i komunisté. Pokud by totiž stát kvůli finančním problémům musel přistoupit ke snížení výplaty starobních důchodů, a to reálně hrozí, bez spoření do soukromých fondů tím „zapálí doutnák k sudu se střelným prachem“.

 
Ohrozilo by to mezigenerační sociální smír. Zvláště, když v lidech je stále pěvně zakořeněné přesvědčení, že v době stáří se o ně má postarat stát. Nízká úroveň finanční gramotnosti většiny českého národa pak bohužel přispívá k tomu, že spoření až pro období důchodového věku není pro mnohé dostatečnou motivací.
 
Výše starobního důchodu i nárok na jeho výplatu není závislý především na dosaženém věku, jak se může zdát. Odvíjí se totiž od počtu odpracovaných let, které spolu s výší odvodů do důchodového systému dávají základ pro výpočet výše důchodu. Nejedná se tedy o sociální dávku, přestože to tak většina obyvatel vnímá. Tou by byl, kdyby na něj vznikl nárok bez vazby na počet odpracovaných let a objem příspěvků.
 
Jestliže zde tedy existuje provázanost mezi počtem odpracovaných let a výší odvodů do systému, znamená to, že si každý plátce daně vůči státu předplácí výplatu důchodu. Kvůli průběžnému financování starobních důchodů se ale tato odvedená část příjmu nikde neukládá, ani se nezhodnocuje. To není zrovna ekonomické a hospodárné počínání. Na druhou stranu tím ale vzniká státu do budoucna povinnost zajistit každému plátci do systému výplatu důchodu ideálně v rozsahu zaručujícím „důstojný“ důchod. Výklad tohoto pojmu je samozřejmě velmi individuální.
 
Kvůli průběžnému systému tak dochází k výraznému znehodnocení vyplacených důchodů, protože odvedené peníze se jednak nikde nezhodnocují a jednak snižující se podíl pracujících v poměru k jednomu důchodci snižuje projekci zásluhovosti (výši příjmu v době ekonomické aktivity) do výše starobních důchodů.
 
Současný systém také umožňuje mnohé nespravedlivé anomálie. Tak například člověk, který pracuje jen minimum let potřebných pro získání nároku na starobní důchod a s minimálním platem má stejný podporu ve stáří jako člověk se stejně nízkým příjmem, ale s odpracovaným dvojnásobným počtem let.
K případnému snížení výplaty důchodů ze státního rozpočtu tedy musí dojít pouze rozložením zabezpečení si příjmu ve stáří mezi stát a soukromé fondy. Mimo jiné to i výrazně posílí zodpovědnost každého z nás za svůj život.
 
Úvahy o snížení výše důchodů vyplácených ze státního rozpočtu, bez zavedení všeobecné povinnosti zajistit si příjem ve stáří spořením na soukromé fondy, jsou proto pro budoucí vývoj české společnosti a zachování mezigeneračního sociálního smíru hodně nebezpečné.
 

Ing. Miroslav Bernášek
místopředseda oblastního sdružení
náměstek primátora

Více o autorovi